PřírodaJak se chrání obojživelníci před přejetím na silnici?21.4.2022 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Ochránci přírody i v letošním roce zabezpečují úseky silnic, kde dochází k nadměrnému usmrcování přecházejících žab a čolků projíždějícími vozidly. Aprílové počasí jim tuto pomoc tradičně komplikuje. V centrální evidence je více jak 500 silničních úseků, kde každoročně hynou žáby pod koly aut. Pouze na několika desítkách z nich lidé obojživelníkům pomáhají. Informuje o tom Český svaz ochránců přírody.
Ekologická rovnováha savan se vychyluje. Co dělat, aby nezarostly lesy?20.4.2022 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Vyšší koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře stimulují růst stromů. To, co zní skoro jako dobrá zpráva, je ale pro ekosystém savan problém. Pokud se savana nemá stát zeleným lesem, je třeba podporovat její přirozené vypásání a pravidelné vypalování, aby se udržela rovnováze. Potvrzuje to studie jihoafrických ekologů.
Malta: Lovecká sezóna vzácné hrdličky divoké v neděli nezačne15.4.2022 | Valetta
(Ekolist.cz)
Na Maltě nemůže začít jarní lovecká sezóna hrdličky divoké. Tento pták je totiž v rámci ochrany ptactva vnímán jako zranitelný, je tedy na pokraji ohrožení. Maltská ornitologická společnost (BirdLife Malta) se proto obrátila na soud, aby lovu hrdliček zamezil. V dlouhodobém boji za zákaz lovu tažných ptáků na Maltě to znamená pro ochránce přírody velký úspěch, zákaz lovu ptáků se dosud nedařilo prosadit. BirdLife Malta to oznámili ve své tiskové zprávě.
Nejenom oceány. Plasty zaplavují také světoznámou rezervaci velkých kopytníků14.4.2022 | PRAHA
(Ekolist.cz)
S rostoucím znečištěním plasty se v posledních dvou letech potýká rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Igelitové sáčky, tašky a jednorázové plastové obaly tam pravidelně zanáší vítr z necelý kilometr vzdálené skládky komunálního odpadu společnosti AVE u Benátek nad Jizerou. Informuje o tom ochranářská společnost Česká krajina.
Jak zlepšit stabilitu lesů ohrožených sněhem a větrem14.4.2022 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Současné hospodaření v lesích je silně ovlivňováno nahodilými těžbami. V posledních letech se jedná zejména o škody způsobené kůrovci. Podle údajů Lesní ochranné služby dosáhlo v ČR celkové napadení smrku podkorním hmyzem v roce 2020 minimálně 25 mil. m3. Další stovky tisíc m3 představuje napadení borových lesů. Ve srovnání s tím se zdá výše škod způsobených větrem a sněhem méně významná, v roce 2020 to bylo v ČR cca 4,2 mil. m3. Jenže abiotické škody jsou spojené s extrémními projevy klimatu a jsou pak často spouštěcím faktorem následných škod působených biotickými škůdci.
Kdy je návrat k přírodnímu korytu řeky problém? Když na břehu stojí sloup vedení velmi vysokého napětí12.4.2022 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Ve víře, že dělají to nejlepší, spoutali naši předkové řeku Bečvu do umělého koryta. V roce 1997 se ale Bečvou prohnala veliká voda a došlo k tomu, čemu se v ochranářském žargonu říká renaturace vodního toku. U města Osek řeka svou silou rozebrala břehové opevnění koryta a od té doby tu pomalinku pracuje na tom, aby koryto mělo zase přírodní charakter. Vzniká tu krásný meandrový zákrut, který těší přírodovědce, přidal ale starosti energetikům. Na břehu totiž stojí stožár velmi vysokého napětí.
Pálit má smysl aneb Jak to spálit a při tom se nenapálit11.4.2022 | BRNO
(Ekolist.cz)
Já i mí kolegové z úseku Péče o přírodu v Rezekvítku vnímáme oheň v krajině jako pozitivní činitel. Je to stejný nástroj údržby stepních trávníků, jako je kosení, výřezy křovin, pastva či narušování drnu. Blahodárné účinky ohně tkví už jen třeba v tom, že se efektivně zbavujeme stařiny, která je často živným substrátem pro nežádoucí třtinu křovištní. Řada druhů rostlin jsou pyrofyty a vyžadují občasné přepálení. Platí, že čím vzácnější rostlina či biotop, tím má specifičtější nároky, například koniklec, který je úzce spjatý s naší organizací Rezekvítkem, je považován za slabý pyrofyt a vůbec mu neublíží, že kolem něj jednou za uherský rok prosviští věčný plamen touhy.
Lesy přestávají být plícemi republiky, uhlík mizí i z půdy9.4.2022 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Lesy jsou známé svou nezastupitelnou rolí ve vázání atmosférického uhlíku. Často jsou v této souvislosti označovány jako zelené plíce planety. České lesy už ale tuto klíčovou roli tak dobře neplní. V důsledku rozpadu lesů a zintenzivnění těžby se staly naopak producentem oxidu uhličitého, který dříve pohlcovaly. To je velký problém zejména v souvislosti s klimatickou změnou a klimatickými závazky České republiky. Vědci se nyní budou podrobně zabývat půdou na kalamitních holinách. Navrhnou hospodářské postupy, které podpoří zadržení uhlíku v půdě a budou predikovat další vývoj v souvislosti s postupem kůrovcové kalamity.
Co udělat s mrtvou velrybou?8.4.2022 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Sugestivní otázka k situaci, která v Česku jen tak nenastane, mnohem častěji hledá svou odpověď při pobřežích moří a oceánů. Tím nejčastějším řešením, k němuž se uchylují povolané instituce, je obvykle rychlé odstranění mnohatunové mršiny. Aktuální studie mořských biologů a oceánografů tento přístup ale zpochybňuje.
Jak jde dohromady ochrana přírody v národním parku, outdoorová firma a rap battle? Překvapivě dobře7.4.2022 | PRAHA
(Ekolist.cz)
„Sporťák tělem, duší, mám přírodu rád, ale ty vaše zákazy už mě fakt začaly žrát. Vůbec mě nezajímá ten váš návštěvní řád, vytřu si s ním zadek, to se nemusíš bát! Ty hory nejsou vaše, vy ochranáři tupý, sešlapu to všechno z Harrachova až do Úpy!,“ rapuje freerider. Za okamžik do rap battlu nastoupí strážce přírody a freeriderovi to „vytmaví“ a pošle ho do správního řízení. Celý souboj ale rozstřelí autorita v českých horách nejvyšší. Krakonoš.
|
reklama |