Severní oblasti Keni bývaly rájem pytláků, kteří tu decimovali hlavně nosorožce a slony. Po desítkách let krvavých střetů kvůli dobytku a pastvinám spolu kmeny Samburu, Borana, Redille či Turkana začínají spolupracovat. Snaží se nejen zajistit klidnější život svým blízkým, ale taky zachránit divoká zvířata.

V Čechách i na Moravě byl vlk již začátkem středověku rozšířen nehojně. Jeho rozšíření a počty velmi kolísaly a údaje jsou jen kusé. Poslední vlk byl v Čechách zastřelen roku 1874 u obce Lipka na Šumavě. Na Moravě se vlci vyskytovali téměř nepřetržitě až do roku 1914. Od devadesátých let minulého století se k nám ale tato šelma postupně vrací. Dokázala se totiž přizpůsobit životu v krajině, která je pozměněna činností člověka.

Kamerun, nacházející se u Guinejského zálivu, splňuje všechny představy o kouzelné a dobrodružné rovníkové Africe. Najdeme zde takřka všechno, co tento kontinent nabízí – od ruin otrokářských přístavů až po hluboké deštné pralesy a dokonale tak odpovídá svojí přezdívce Malá Afrika. Velkou výhodou Kamerunu pro cestovatele byla snadná domluva, neboť na severozápadě státu se hovoří anglicky, zbylé oblasti jsou frankofonní. Též poklidná politická situace, v těchto oblastech Afriky vzácná, umožňovala pobyt všem trochu dobrodružnějším turistům. To bohužel od loňska neplatí. Od jara 2017 zmítají zemí občanské nepokoje a snahy o vznik samostatného anglofonního státu Ambazonie.

Dlouhé řady zájemců, táhnoucí se před kiny doslova po celém světě, výmluvně potvrzovaly, že na stříbrná plátna dorazil dlouho očekávaný kasovní trhák. Steven Spielberg v Jurském parku pomocí počítačové techniky skoro před čtvrtstoletím vdechl život dávno vyhynulým tvorům. Zápletka oceněními ověnčeného snímku velkého mága stříbrného plátna není nikterak složitá. Z dávné dědičné hmoty (kyseliny deoxyribonukleové, DNA) se vědcům podaří díky nezanedbatelné finanční podpoře výstředního boháče vrátit do současného světa ještěry, které jsme si zvykli označovat jako dinosaury, a dobrodružství může začít.

V rámci projektu návratu velkých kopytníků byl proveden vůbec první systematický monitoring netopýrů v oblasti, která dosud stála poněkud stranou zájmu vědců zkoumajících tyto létající savce. „Monitoring probíhal hlavně pomocí automatických záznamníků echolokace proletujících netopýrů. Jde o speciální přístroje zaznamenávající ultrazvukové signály, kterými se netopýři jako radarem orientují a loví s jejich pomocí potravu,“ říká Radek K. Lučan z Katedry zoologie Univerzity Karlovy v Praze, který monitoring netopýrů řídí.

V přírodě – stejně jako v lidské společnosti – zuří permanentní válka, a zda jedinec, či dokonce celý druh, přežije, závisí na tom, jak se přizpůsobí svému okolí a oklame či zastraší své nepřátele. I když nejsme přáteli polidšťování zvířecích vlastností, nutno přiznat, že při srovnávání způsobů, jakými se živočichové snaží uchovat svůj život, s tím, jak se o to samé snaží lidští válečníci, vyniknou četné paralely. Je však podivuhodné, že i před těmi nejmodernějšími vynálezy lidské vojenské techniky mají živočichové obvykle náskok mnoha milionů let.

Cestovatel, který se vydá objevovat Irsko, k tomu může mít různé důvody – má rád whiskey, irskou hudbu, je obdivovatelem keltských kultur, zrzavých lidí, leprikónů. Možná chce poznat irskou povahu při zápase gaelského fotbalu či hurlingu (nebo alespoň pochopit pravidla). Všechny tyto cestovatele ale většinou do Irska láká ještě něco dalšího – nádherná příroda a její mnohé divy.

24. září v 16.30 uplynulo padesát let od chvíle, kdy Dian Fosseyová vysoko v horách Rwandy založila výzkumnou stanici Karisoke. Následující roky naplněné prací v osamění jí přinesly jak vědecké úspěchy, tak osobní strádání. Přímo v Karisoke byla kvůli ochraně goril nakonec zavražděna. Jen díky jejímu odhodlání se dnes za horskými gorilami můžeme ještě vydat.

Je středa 31. 10. 2017 odpoledne a v telefonu mi starší paní z Vejprnic popisuje: „Naše holka, která se vracela domů od vlaku z místní železniční zastávky, si všimla, že tam v zábradlí u kolejí je zaseknutá asi sýkorka. My se bojíme ji vyndat, abychom jí ještě více neublížili.“ Beru si na paní telefonní číslo a adresu a zhruba za hodinu jsem na místě.

Drsná vysokohorská krkonošská krajina naučila v minulosti místní obyvatele využívat vše, co jim poskytovala. A tak snad nikde jinde byste nenašli tolik bylinkářů, kolik jich kdy žilo právě v Krkonoších.