V půlce března uskutečnila Správa NP Podyjí na vybraných lokalitách určených k péči o druhovou a biotopovou rozmanitost zkušební zásah, který lze shrnout pod pojem „veteranizace dřevin“. Jeho cílem je vytvořit podmínky pro vznik stromových mikrobiotopů umožňujících přežití ohroženým a vymírajícím druhům hmyzu. O celé akci jsem na sociálních sítích zveřejnil obrazovou dokumentaci se stručným vysvětlením, což vzbudilo velmi rozporuplné reakce. Naprostá většina biologů a kolegů z oboru ochrany přírody naše snažení hodnotila vstřícně. Někteří lidé se spokojili s podrobnějším vysvětlením, ale byly i takové hlasy, které naše zásahy jednoznačně odsoudily. Proto je zřejmě vhodné vysvětlit v tomto textu nezbytnost veteranizačních zásahů nejen v NP Podyjí, ale obhájit je jako relevantní metodu v praxi ochrany přírody.

Vlk, kterého výzkumníci polské organizace SAVE – Wildlife Conservation Fund vloni na jaře v Polsku odchytili a opatřili telemetrickým obojkem, se opět pohybuje v oblasti Českomoravské vrchoviny. Vyplývá to z výsledků telemetrického sledování i pozorování v terénu. Na Vysočině se objevil v posledních měsících již podruhé. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Obnova lesních porostů na velkoplošných holinách, které vznikly v důsledku kůrovcové kalamity, je v současné době náročným úkolem pro mnoho vlastníků lesa. Kromě otázky nemalých finančních investic je nutné zabezpečit pracovní kapacity, kterých je v lesnictví kritický nedostatek. Zároveň mnoho především malých vlastníků nemá dostatek informací i odborných znalostí a řeší otázku „Jak na to?“.

V soutěži Evropský strom roku pořádané Nadací Partnerství zvítězil polský Dub Fabrykant, následovaný Dračím dubem ze Slovenska a ukrajinskou Jabloní z města Krolevets. Česká hrušeň skončila na 11. místě z celkem 16 soutěžních zemí. Polsko vyhrálo v mezinárodní anketě již podruhé v řadě, kdy vloni získal titul Dub Dunin.

Orel mořský, který se vážně zraněný po pádu do nezabezpečené meliorační šachty dostal do péče Třeboňské záchranné stanice pro volně žijící živočichy na podzim loňského roku, se nyní konečně navrátil do volné přírody.

"Ti zahradníci se už úplně zbláznili! Vysadili stromy do kamení! Tak jsem těm chudákům stromům přilepšil tím, co zbylo v truhlíku po petúniích. A představte si, zahradníci to pak všechno vyluxovali!"

Fakulta lesnická dřevařská ČZU v Praze spolu s Českou televizí a dalšími partnery natočila dokument věnovaný budoucnosti českých lesů. Přední vědci v něm hovoří o tom, jaké výzvy čekají současné české lesy, a popisují technologie, které jim mohou pomoci na cestě za znovunabytím své vitality. Premiéru filmu, jemuž svůj hlas propůjčil herec Aleš Háma, odvysílá Česká televize 21. března od 21:10 hod na ČT2.

Lesní ekosystémy střední Evropy jsou stále častěji negativně ovlivňovány dlouhými periodami sucha, v jejichž důsledku začala v posledních letech bezprecedentní kůrovcová kalamita. Kombinace těchto faktorů vedla ke vzniku rozsáhlých holin, které bude nutné postupně obnovovat. V extrémních klimatických podmínkách na kalamitních holinách dochází ke značným ztrátám – úhynu – čerstvě vysazených stromečků. Vedle pečlivého výběru vhodných dřevin pro tato stanoviště je především bezpodmínečně nutné snížit stres suchem a zvýšit množství dostupné vody pro sazenice.

Mykologové, pedologové, dendrochronologové a další specialisté zkoumající spontánně se vyvíjející přírodní ekosystémy, vyrazili v letech 2021 a 2022 do jádra Boubínského pralesa. Cílem jejich bádání bylo mimo jiné zjistit, zda a jak se liší společenstva hub, osídlující nastojato odumřelé smrky ve srovnání s těmi, jež se vyvrátily zaživa. Vědecký projekt přinesl řadu překvapení včetně nálezu velmi vzácných hub.

Když se řekne „krajina“, každý si něco představí. Cokoli. To víceméně odpovídá definici, že krajina je společným prostorem pro život lidí a realizaci širokého spektra jejich zájmů. Do krajiny se prostě všechno vejde: silnice, domy, elektrárny, lesy, řeky, sklady i chráněná území. Je ale někdo zodpovědný za podobu krajiny jako celku?