Nejčastějším tématem pro říjnové volby do poslanecké sněmovny je pro většinu stran zvýšení bezpečnosti občanů. Ovšem míní se tím především zvýšení bezpečnosti před vojenským napadením, protože toto nebezpečí se, zejména ve spojitosti s válkou na Ukrajině, výrazně zvýšilo. Současně se však trochu zapomíná na posilování také vnitřní bezpečnosti, kam patří i ochrana občanů proti dopadům změny klimatu. Že je třeba dělat více pro ochranu občanů nám v těchto dnech připomíná výročí katastrofické povodně v září 2024.

Výzva členov a členiek Slovenského ochranárskeho snemu.

Pár zajímavých čísel z analýzy vývoje solární energetiky ve střední Evropě (konkrétně Česku, Polsku, Slovensku a Maďarsku), kterou tento týden vydal think-tank Ember.

Ovoce, zelenina, pečivo, maso nebo mléko vyprodukované za tak náročných a tím i nákladných podmínek, že za ně evropští spotřebitelé nebudou schopní zaplatit a nebude důvod je v Evropě vyrábět. K tomu směřuje návrh příští evropské zemědělské politiky, který se sice drží dosavadních environmentálních ambicí, ale zároveň zásadně škrtá objem výdajů v agrárním rozpočtu po roce 2027. Rozhodující zemědělské organizace Česka, Chorvatska, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska proto vyzvaly dánské předsednictví Radě EU při příležitosti jejího zasedání 22. září v Bruselu, aby se zasadila o stažení návrhu evropského zemědělského rozpočtu i zemědělské politiky na období 2028 až 2034 a trvala na jeho přepracování.

Čtyřměsíční putování losa evropského několika evropskými zeměmi skončilo v minulých dnech jeho uspáním u hornorakouské dálnice a převozem na Šumavu. Náročná cesta losa Emila tak v tomto případě skončila se šťastným koncem. Podle ochránců přírody se však mohou v budoucnu podobné situace opakovat.

Desítky bývalých prezidentů a premiérů spolu s bývalým generálním tajemníkem OSN Ban Ki-munem včera zveřejnili dopis, který podporuje zavedení trvalých daní z nadměrných zisků fosilního průmyslu a dalších vysoce znečišťujících odvětví za klimatické škody.

Požár, který v létě 2022 zasáhl národní park České Švýcarsko a rozšířil se na plochu zhruba deseti čtverečních kilometrů, nastolil v období po jeho uhašení celou řadu společenských i odborných otázek, nakolik je možné podobným událostem do budoucna předcházet a přitom současně nezcizit národní parky jejich skutečnému účelu a poslání.

Význam Skupiny ČEZ pro stát se zdaleka neomezuje pouze na její strategickou roli v rámci české energetiky. Jen za loňský rok získal stát více než 17,6 miliard korun jako dividendu za jím držených 69,8 procent akcií kolosu. Erár navíc na ČEZ opět uplatnil daň z mimořádných zisků (windfall tax) o výši bezmála 50 procent, to je dalších 12,6 miliard do státní kasy za stejné období. Zároveň Skupina ČEZ za rok 2024 proinvestovala 56,8 miliard korun. Místopředseda ANO Karel Havlíček i další politici proto chtějí ČEZ po volbách zcela zestátnit s argumentací, že je třeba, aby měla vláda ČEZ a tím pádem energetiku jako celek více pod kontrolou.

Sobotní Den Bečvy ve Valašském Meziříčí připomněl otravu řeky z 20. září 2020. Na jedné z našich nejvýznamnějších podhorských štěrkonosných řek uhynuly desetitisíce ryb a v měřítku novodobé české historie jde o jednu z největších jednorázových ekologických havárií ve vodním prostředí. Pět let poté stále chybí přesvědčivý závěr a vyšetřování provázely zásadní — a podle řady aktérů i záměrné — chyby. Oficiální verzi mnozí nepovažují za věrohodnou; investigace Deníku Referendum dlouhodobě soustřeďují pozornost na chemičku Deza ze skupiny Agrofert. Kauza naplno ukazuje slabiny státu v prevenci, vyšetřování i vymáhání odpovědnosti. Ochrana životního prostředí — i lidí, kterých se to bezprostředně týká — se v Česku příliš často stává předmětem politické manipulace. Naše přírodní bohatství přitom zůstává na okraji politického zájmu: klíčové reformy — od pravidla „znečišťovatel platí“ po jasné krizové protokoly — ustrnuly. Náklady nese příroda, místní komunity i důvěra v právní stát — základ funkční demokracie.

Lákavá investice s rychlou návratností, do které se chce pouštět řada firem s nulovými zkušenostmi. Tento scénář dobře známý z trhu s fotovoltaikou je nyní na spadnutí i u bateriových úložišť. Ta aktuálně zažívají i díky účinnosti novely Lex OZE III velký boom, značný problém však může nastat za zhruba 4 roky, až budou do provozu zapojena úložiště s kapacitou ve stovkách megawatt. Rychlému přesycení trhu by paradoxně mohly zabránit složitější povolovací procesy, které jsou s bateriemi spojené.