Organizace Greenpeace vyjadřuje solidaritu aktivistům a aktiviskám, kteří podle středečního rozhodnutí soudu mají zaplatit více než milion korun Severočeským dolům kvůli své účasti na nenásilné blokádě v roce 2018. Jejich cílem bylo upozornit na neudržitelnost těžby a spalování uhlí a naléhavost klimatické krize. Od té doby se klimatická krize stále prohlubuje a její negativní dopady, jako jsou sucha, požáry či rozsáhlé povodně, jsou stále více vidět.

Vlády zemí EU ve středu odmítly soubor pozměňovacích návrhů, které minulý týden odhlasoval Evropský parlament k Zákonu (nařízení) proti odlesňování (EUDR). Tyto návrhy měly oslabit EUDR a jejich schválení v parlamentu způsobilo chaos i mezi firmami a investory.

Středeční rozhodnutí soudu přineslo ránu nejen 83 obžalovaným aktivistům a aktivistkám, ale celé občanské společnosti. Ti, kteří v roce 2018 v rámci Klimakempu nenásilnou blokádou upozornili na neudržitelnost těžby uhlí a naléhavost klimatické krize, nyní musí uhradit více než milion korun za údajné škody způsobené během akce.

Jak velká změna klimatu nás ještě čeká? Každý rok jsme svědky stále větších extrémů v projevech počasí, ať už jde o rekordní vedra a sucha, lijáky nebo povodně. Je to proto, že žijeme ve světě, který se v průměru oteplil již o 1,3 °C oproti době před průmyslovou revolucí. O kolik se ještě oteplí v dalších letech?

Více než třetina elektřiny, která se v Česku vyrobí, pochází z uhlí. Mohlo by se tedy zdát, že případné odstavení některých uhelných elektráren by bylo pro Česko problém. A ten problém není hypotetický. Provoz uhelných elektráren se může podle některých výhledů přestat ekonomicky vyplácet už kolem roku 2027, na případná opatření tedy nezbývá mnoho času. Podívejme se na nejdůležitější parametry této situace.

Už to není nic tajného: v chovné stanici Cressy v severní Tasmánii se na cestu do Prahy připravuje další čtveřice ďáblů medvědovitých. Jejich přílet můžeme očekávat zhruba za měsíc a pevně doufám, že se u nás časem dočkáme také ďábelských mláďat.

V rámci energetického zákona, který je aktuálně projednáván v poslanecké sněmovně, jsou načteny různé pozměňovací návrhy. Některé z nich ale způsobí značné legislativní zmatky, protože popřou ustanovení v jiných zákonech. Např. se jedná o ustanovení veřejné podpory výroby elektřiny využívající obnovitelný zdroj energie z vodního toku. V rámci energetického zákona se má vyjádřit podpora tomuto zdroji snížením výkonu ze současných 1MW na 0,015MW, ale vodní zákon v §23b a hlavně zákon o ochraně přírody a krajiny v §82a uvádějí, že veřejná podpora se na ně nevztahuje.

V poklidném odpoledni si ke mně na lavičku přisedl Don Arturo a povídá mi: „Zítra je u mě minga, přijď v 6 ráno, budeme dělat novou čakru, masato a čiča, na oběd mahaz.“

Nedávný nesmírně zajímavý terénní seminář v Hovorčovicích. Hlavní sdělení:

Média nás informovala o obří průtrži mračen a následné obří bleskové přívalové povodni v regionu jihošpanělské Valencie v úterý dne 29. října 2024. Údajně napadlo tolik srážek, kolik jich tam napadne za průměrný rok. Něco to říká, byť průměr je ošidný. Nejen proto, že v létě ve Středomoří prakticky neprší. Tyto srážky měly vyvolat povodeň tisíciletí. Její bilance je otřesná – k 6. listopadu 2024 má jít o 217 mrtvých. Původních asi dva tisíce nezvěstných se zredukovalo na 89, viz Euronews. Tito nezvěstní nejspíš řady mrtvých rozšíří.