V posledních letech stále více pociťujeme, že oteplování planety přes veškeré snahy o jeho zastavení, zatím pokračuje. Oteplování či obecně změny klimatu působí svými dopady na občany většinou negativně a riziko těchto nepříjemných dopadů alespoň v poslední době roste.

Petr Pokorný je významný český paleoekolog, který v médiích pravidelně zpochybňuje závažnost probíhající klimatické změny. Ve svých tvrzeních často oponuje klimatologickému výzkumu. Varování před klimatickou krizí pak dokonce obviňuje z politicky motivované manipulace. Zajímalo mě, do jaké míry jsou obvinění a pochybnosti Petra Pokorného legitimní. Podíval jsem se podrobněji na zdroje, o které své argumenty opírá. Našel jsem ale překvapivě velké množství omylů a v některých případech dokonce podvrhů, které jeho argumentům podtrhují nohy.

Že vládní koalice spolu s ČEZem dlouhodobě tlačí jadernou energii, všichni víme. Nejdřív to byl lex Dukovany (státní půjčka, výkupní ceny), pak unijní taxonomie zelených investic, pak 42km horkovod do Brna za 19 miliard.

Vláda na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu rozhodla o zrušení podpory zákazníkům tepláren, kterým loni v prosinci slíbila na úhradu zvýšených nákladů na teplo vyplatit 17 miliard Kč za rok 2022 a 2023. Stalo se tak téměř 4 měsíce poté, co byla v červnu získána notifikace programu u Evropské komise. Vláda tak nejen hodila přes palubu zákazníky tepláren, ale poškodila svou pověst i u Evropské komise, na kterou byl vyvíjen tlak, aby podporu schválila co nejdříve. Vláda bohužel také neplní programové prohlášení a selhává při vytvoření podmínek pro transformaci teplárenství.

Poslanci v rámci projednávání novely liniového zákona (tisk 410) předložili zásadní změny s cílem razantně omezit práva občanů, obcí a vlastníků nemovitostí, kteří mají být dotčeni výstavbou dopravní a energetické infrastruktury. Zelený kruh upozorňuje, že některé z návrhů v případě schválení zásadním způsobem omezí ochranu životní prostředí. Ačkoli se má podstatně změnit více než devět zákonů, návrhy neprojednala vláda ani experti z legislativní rady vlády.

Dnes, ve Světový den bez klecí se Jane Goodallová, světoznámá ochránkyně přírody a patronka mezinárodní organizace Compassion in World Farming, připojila k občanům a nevládním organizacím a vyzvala Evropskou unii, aby dodržela svůj slib a zakázala používání klecí pro hospodářská zvířata.

Často opakovanou námitkou zpochybňující budoucí dominantní roli obnovitelných zdrojů je jejich materiálová náročnost, především technologií sluneční a větrné energetiky.

V půlce září proběhl v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky kulatý stůl na téma „Krajinné prvky“. Svolán byl na popud členů odborné mezioborové pracovní skupiny pod vedením projektantky pozemkových úprav Zuzany Skřivanové a krajinářské architektky Kláry Salzmann, které iniciovaly nejen vznik pracovní skupiny, ale i kulatého stolu. Na něm se sešli zástupci politiků, státní správy a odborné veřejnosti, aby si vzájemně sdělili svůj náhled na tuto problematiku. Aktivně se zúčastnili i zástupci Asociace soukromého zemědělství ČR, kteří téma krajinných prvků vnímají jako velmi důležité.

Článek Moniky Ginterové Chybí nám polské tempo, komentuje výstavbu dálnic v Česku ekonom Křeček. Musí se dostat na čelní příčku veřejného zájmu, 6. 10. 2023, mě nepřekvapil, jen rozesmutněl. Ekonom Křeček, toho času hlavní ekonomický poradce předsedy vlády České republiky Petra Fialy, tvrdí, že nám chybí polské tempo dálnic a že v dálnicích i za Polskem zaostáváme.

Vážený pane ministře,
píšeme Vám, abychom s Vámi sdíleli naše doporučení v souvislosti s nadcházejícím přijímáním závěrů ke COP28 Radou EU pro životní prostředí, která proběhne 16. října a na které budete zastupovat Českou republiku. V roce rekordních extrémních veder a geopolitických proměn společně s evropskými nevládními organizacemi sítě Climate Action Network Europe vyzýváme EU a její členské státy, aby se na COP 28 ujaly vedoucí úlohy mezi rozvinutými státy. Je také potřeba vytvořit silné a ambiciózní aliance, které budou vycházet ze spravedlivého přístupu ke globálnímu hodnocení závazků (Global Stocktake), k mitigaci, energetice, otázce ztrát a škod, adaptaci, financování a k ochraně biologické rozmanitosti.