Proč nárůst CO2 v atmosféře zhoršuje lesní požáry?

Výzkumný pracovník Kalifornská univerzita v Riverside odebírá vzorky půdy ze spáleniště po požáru Holy Fire v roce 2018 v jižní Kalifornii.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Sydney Glassman / Kalifornská univerzita v Riverside

Tento závěr a popis osmi modelových experimentů, které k němu vedly, byly publikovány v časopise Communications Earth & Environment.

Spalování fosilních paliv pro výrobu tepla, elektřiny a dopravu zvyšuje množství CO2 v atmosféře. Rostliny využívají dodatečný CO2 k tvorbě sacharidů, které jim pomáhají růst, což vede k nárůstu biomasy. A ta může hořet.

Obrázek ukazuje velký nárůst požárů v důsledku hnojivých účinků CO2, nikoli však v důsledku skleníkového efektu samotného CO2.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | James Gomez / Kalifornská univerzita v Riverside

Vlny veder a sucha se v dnešním klimatu vyskytují častěji než před 50 lety. To jsou podmínky, které způsobují chřadnutí a odumírání rostlin.

Když uschnou a odumřou, snadněji shoří. Modely počítaly s těmito účinky na rostliny, stejně jako s různými typy rostlin a se zvýšením atmosférického CO2.

„Oteplování a vysychání jsou stále důležitými faktory požáru. Jsou to podmínky, které vedou k tomu, že dodatečná hmota rostlin je hořlavější,“ vysvětluje profesor Robert Allen.

Všechny modely analyzované výzkumným týmem předpokládaly idealizovaný nárůst koncentrace CO2 v atmosféře od roku 1850 o 1 % ročně. Idealizovaný nárůst má izolovat vliv skleníkového plynu na aktivitu lesních požárů.

„Tyto experimenty se zabývají především příspěvkem CO2 ke změnám v aktivitě lesních požárů,“ řekl Gomez.

„To je jediná věc, která se v těchto modelech mění. Ostatní faktory ovlivňující změnu klimatu a aktivitu lesních požárů se v čase nemění,“ vysvětluje Gomez. „Patří sem například změny ostatních skleníkových plynů, jako je metan, a také změny ve využívání půdy.

Roční období jsou stále důležitým faktorem pro vznik požárů. Požáry stále častěji vznikají v „období požárů“. Suché a větrné počasí napomáhá rychlejšímu šíření plamenů a zvětšuje velikost spáleniště.

„Naše studie však ukazuje, že nárůst počtu požárů během teplejších ročních období je způsoben spíše dostupnějším palivem než zvýšením počtu dnů, které někteří považují za ‚období požárů‛,“ řekl Gomez.

Přečtěte si také |

Našim lesům a krajině by oheň prospěl, říká entomolog Lukáš Čížek

To znamená, že k megapožárům může často dojít i mimo období lesních požárů. Jako příklad lze uvést největší zaznamenaný požár v Texasu s více než milionem akrů spálených ploch, ke kterému došlo letos v únoru.

Vědci doufají, že jejich výsledky inspirují ostatní vědce k dalším studiím faktorů, které způsobují nárůst počtu požárů. Kromě toho doufají, že si tvůrci politik uvědomí naléhavou potřebu snížit množství CO2, které lidé vypouštějí do atmosféry.

„Musíme skutečně zavést lepší kontrolu požárů a provádět více předepsaných vypalování, abychom spotřebovali rostlinné palivo. Musíme se zbavit starého materiálu,“ doporučuje Gomez.

„Ale nejlepší způsob, jak snížit počet požárů, je zmírnit naše emise oxidu uhličitého.“