Jak ochránit národní parky před ničivými lesními požáry? Návrhy hasičů nejdou s ochranou přírody dohromady

Hasiči hasí lesní požár v Národním parku České Švýcarsko, 2022.

Foto | Michal Fanta / Hasičský záchranný sbor ČR

Hasiči vědí, že riziko lesních požárů bude s ohledem na měnící se klima jen vyšší. A chtějí, aby lesy v národních parcích byly pro hasiče průjezdné hustou sítí pevných lesních cest, aby v lesích byly protipožárními průseky a aby v lesích byly na husto zdroje hasební vody.

Hoří národní park

Hasič na požářišti v Národním parku České Švýcarsko.

Zdroj | HZS ČR

Současné lesní cesty mohou být pro hasiče opravdu problém. Velká cisternová stříkačka váží bez mála třicet tun. Pokud takový stroj zapadne na prvním mostku, zablokuje cestu i pro další techniku. Je jasné, že hasiči nemohou k lesnímu požáru chodit pěšky, potřebují techniku, vybavení a vodu.

Hasiči kromě únosnosti cesty požadují, aby byl i profil cesty průjezdný, jejich technika je široká a vysoká. Chtějí, aby výjezdu k hašení nezabránily třeba stromy či větve rostoucí nad cestou.

Hlavně by ale tyto hasičské cesty měly být v lesích na husto tak, aby nejvzdálenější místo porostu od ní bylo do 500 metrů. Vyjma těch částí lesa, které by se hasily leteckým hašením.

K tomu v chráněných lesích chtějí zřídit protipožární předěly. Předělem může být vodní tok či cesta, ale kde toto není, musí být předěl vytvořen formou terénní brázdy či valu. Šířka protipožárního předělu má být nejméně tři metry s tím, že podél předělu musí být udržován 30 metrový pruh, kde nebudou odumřelé stromy, větve, pokácené stromy, náletové dřeviny ani podrost. Smyslem je zamezit přeskoku požáru na další plochu.

Požárními předěly by měly být ochráněny i stavby v lese.

Další požadavek hasičů je, aby se v chráněných lesích vybudovaly zdroje požární vody o objemu 50 m3 nebo vydatností 10 litrů za sekundu, které bude přístupné hasičské technice. Požadavek hasičů je, aby tyto zdroje vody byly od sebe maximálně 3 km.

Hasiči argumentují, že tyto úpravy povedou k lepší ochraně životního prostředí, zejména kvůli předcházení vzniku požárů, které jsou zdrojem emisí zplodin. Zcela ale opominuli, že v lesích národních parků se nechává volná ruka přírodním procesům, mezi které patří jak kůrovec, tak i lesní požáry a následná přirozená obnova přírody. Zcela jasný veřejný zájem na požární prevenci lesních požárů se tak dostává do konfliktu s veřejným zájmem na ochraně cenné přírody.

Smíšený les Krkonošského národního parku.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Kamila Antošová / Správa KRNAP

Když se chrání les, létají třísky

Z prvních reakcí ochrany přírody je patrné, že požadavky hasičů na preventivní opatření v chráněných lesích by si ukously podstatný kus chráněné přírody. Ekolist.cz má k dispozici připomínky Krkonošského národního parku k předloženému návrhu hasičů, a z nich je patrné, že takto pojatá prevence lesních požárů by významným způsobem poškodila chráněnou přírodu.

Odhady Krkonošského národního parku hovoří o tom, že požadavek na předěly by se jen v tomto parku vztahoval na cca 33 tisíc hektarů chráněných lesů. Pokud by se v nich vytvořily předěly tak, jak požadují hasiči, zmizelo by skoro šest tisíc hektarů lesa. To je srovnatelné s rozlohou lesů, které zde v druhé polovině 20. století odumřely kvůli imisím.

Zároveň požadavek udržovat okolí předělu bez podrostu v pruhu v součtu širokém 63 metrů jde proti smyslu lesů v národních parcích a CHKO. Udržování předělů bez podrostu by nutilo ochranu přírody k průběžnému ničení lesního biotopu a bránění přirozené obnově holiny.

Požadavek hasičů tak naráží nejen na zákon o ochraně přírody a krajiny, ale také na unijní směrnice ochraně volně žijících ptáků a směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, kterými se ochrana přírody v těchto oblastech řídí, jsou-li součástí Natury 2000.

Samá voda

Požadavek hasičů na zajištění zdrojů hasební vody bude na mnoha místech obtížné zajistit. Jak v Krkonoších, tak na Šumavě v posledních letech intenzivně pracují na tom, aby se voda vracela do krajiny. Do revitalizací mokřadů a rušení odvodnění porostů se dalo a stále dává mimořádné úsilí. Požadavek hasičů jde proti těmto snahám. A to jak tím, že protipožární předěly budou usnadňovat rychlý odtok vody z krajiny a odparu vody, tak požadavkem budovat nádrže s hasební vodou.

Připomínky Krkonošského národního parku upozorňují na nepodloženost některých požadavku argumenty, na to, že požadovaná opatření budou extrémně drahá, povedou k fragmentaci území, rozvratu ekosystémů a hlavně se zaměřují jen na velkoplošná zvláště chráněná území, aniž by to bylo jasně zdůvodněno.

Přečtěte si také |

Zanedbávání požárních nádrží by nás mohlo mrzet, říká hasič

V připomínkách zároveň Krkonošský národní park vyjmenovává řadu preventivních opatření, která spolu s místními profesionálními i dobrovolnými hasiči realizuje. Například hasičská cvičení v obtížném terénu, při kterých jsou pracovníci parku součástí štábu velitele zásahu. Z vyhodnocení cvičení v letech 2008, 2014 a 2022 nevzešly připomínky k dostupnosti prostředí kvůli nedostatečným cestám nebo problematice ochrany přírody.

Krkonošský národní park ve svých připomínkách upozorňuje na snadno dostupné preventivní opatření požárů v jakýchkoliv lesích u nás, totiž zákaz pálení klestu, které je častým původcem lesních požárů.

Návrh hasičů na novelu zákona o požární ochraně jde do meziresortního připomínkovacího řízení. Tuto středu se má na Generálním ředitelství Hasičského záchranného sboru konat jednání mezi hasiči a ochranou přírody, na kterém budou obě strany hledat cestu, jak zlepšit prevenci lesních požárů a přitom neničit chráněnou přírodu.