Rozmanitost rostlin evropských lesů a luk rychle mizí, ukazují data botaniků

Globalizace - to by jednoho napadlo, že bude "všude všechno". Jo, lidi se promíchali, ale v biologii je to spíše dominance a zmar. Nepůvodní vs. domácí. A ještě štěchstí, že ty Rumůny máme, jinak ani pomalu nevíme, jak vypadá pestrá louka po pastvě. Buďto mulč nebo bioplynka, že. Zkrátka ekologie...

A nastolenému trendu úbytku pestrých luk jdeme naproti mílovými kroky úřední šikanou malochovatelů, stále menší tolerancí pastevního nebo jakéhokoliv chovu zvířat i na venkově a dotačně podporovanou koncentrací zemědělství do megapodniků. Dnešním lidem ovce, slepice nebo krávy smrdí. Sílí i trendy omezit konzumaci masa. V okrajových pohořích ovce napadají vlci. Výsledkem těchto změn je zmíněné zarůstání krajiny nebo alespoň neužitečné mulčování luk...

Presne tak. Základom je absolútne zbytočná byrokracia pri chove čo aj malého počtu zvierat. Bez pastvy biodiverzita bude ďalej klesať.

Doba se změnila a co naši předkové vzali přírodě, to my už všechno nepotřebujeme. Nemáme tolik domácích zvířat, tak nepotřebujeme tolik pastvin. A už vůbec dnes nepotřebujeme suché duny a podobné vyprahlé biotopy. A ani krajina to nepotřebuje, protože to prohlubuje její vysychání a postupnou destrukci, tím se zhoršuje stav i ostatních biotopů a i v nich klesá biodiverzita. Taková roztočená spirála.
Naopak by současné krajně, přírodě a tím i lidstvu velice prospěla masivní přeměna již nepotřebných a jen zbytečně skalpovaných ploch na lesy. Přínos pro klima a tím i pro lidi a vše živé by byl velký, a zlepšil by se stav i biodiverzita i na zbývajících pastvinách a loukách. A nové lesy by měly i větší ekonomický přínos, než neustále draze holené nepotřebné pastviny.

Nemáte pravdu. Žijete vo svojich predstavách a fantáziách. Biodivezita na zbývajích pastvinách a lukách sa sa nezlepší väčšou rozlohou lesa - nemá sa prečo zlepšiť. Chodte prosím do prírody a skúste pozorovať prírodné procesy tak ako naozaj prebiehajú a nie očami fanatika, ktorý očakáva zánik sveta od klimatickej zmeny. Pozorujte kde sa vyskytuje hmyz a motýle, ako sa naozaj krajina postupne mení a zarastá.

1*

👍

Ne větší rozlohou lesů, ale zlepšením klimatu díky větší rozloze lesů. Lesnatost má zásadní vliv na klima naší krajiny. A příznivější klima pak působí pozitivně na vše, i na biodiverzitu. Je to prosté.

Co to je za teorie? Naši předkové valmi rozumně hospoařili s každým kouskem přírody, hlavně i proto že je živila a živila ijejich hospodářství. Byli rozumný, pracovití a trpělivý. Nic nevysušili zbytečně, zatravnili, nastavěli rybníky, zvedli hladiny řek, vysázeli lesy...to mi přírodu ničíme, zateplujeme krajinu a města,a plníme nenasytné peněženky kartelu a vlastní neschopnost a hloupost svádíme na předky a klimatickou změnu.

1**

Odpolednejsem se vrátil z Alp. Skalničky kam se podíváte, stovky druhů. No ale přírodu tam udržují stovky zahradníků, co ji neustále stříhají, kypří a převracejí. A taky odstraňují nálety a plevele. Jsou tam celé léto na plný úvazek a jmenují se krávy. Bez nich by za 20 let nic z toho nebylo. Pokud je taková a podobná údržba míněna je to dobře. No ale pokud je míněno nicnedělání = sežrané lesy náš vzor....

1*

Ano, ale povězte i to B! Jsou to extrémně dotované chovy a na to musí tato společnost mít. Ona i vlastní dotace agroturistikou s ubytováním na statku je forma dotace, na kterou nemá každý možnosti a finance. Už jen přebudovat statek na penzion zrujnovalo mého kamaráda koňaře, který chtěl umožnit lidem z města pobyt na statku
a projížďky na koních a v bryčce. Lidem stačilo povozit se a na
noc jeli domů do města, kde jich to vyšlo levněji. Penzion zahálel
a aby splatil úvěr, tak rozprodal krávy, ovce i část koní. Ono
záměr se může minout s efektivitou a dnes nemá louky kým spásat.
Vystačí si s dotací na mulčování a pestrost rostlin je v háji.
To množství krav v Alpách se neobejde bez sena z nížin a nemá to
nic společného s ekologií, když živiny stále přivážím a ty se tam
plíživě hromadí stejně, jako z mulčované trávy. Udržitelné bylo
pouze takové množství zvířat, které ty louky uživily celoročně
i ve formě tam sklízeného sena a nikoliv sena dováženého pro
více krav, než je udržitelné. Agroturismus sice přináší tolik
potřebné peníze, ale zároveň okrádá zemědělce o čas potřebný k
obsluze turistů a ti si ulehčují práci tím, že nesuší seno,
louku pouze spásají a seno dovezou. Výsledkem jsou tak pouze
louky spásané a nikoliv i kosené na seno. Při kosení na seno se
odkvetlé byliny vysemení, ale při spásání některé ani nezakvetou
a jsou spaseny. Ideální je prostřídání obou druhů údržby louky
a nikoliv pouze jeden, který něčemu prospívá, ale jiné potlačí.
Pokud vám stačí ke spokojenosti pouze rostliny odolné spásání,
tak budiž, ale já mám rád i nespasené louky, ale sečené na seno
s jinými rostlinami, než které jsou na pastvinách. Nicnedělání
je výplodem lenivců a ekonomů, aby ušetřili na nákladech při
pěstování lesa a ten v budoucnu semleli pro neustále přibývající
kotelny na štěpku. Zdaleka jich není ani desetina z cílově plánovaných a už nyní se štěpkuje i kulatina a nikoliv pouze
odpad. Co čeká lesy po dokončení výstavby všech plánovaných
kotelen a elektráren na štěpku? Obávám se to vůbec vyslovit, ale
bude to zmar a pro dopravce zlatý důl, když budou z hor proudit
kolony kamionů s mizerně výhřevnou náletovou štěpkou. Jó topit
dubovou štěpkou by bylo terno, ale břízou a jinými nálety? Je
dobré si uvědomit, že uhlí se vozilo po železnici a má daleko
větší výhřevnost než štěpka, kterou budou navážet pouze auta.
A to od lesa až ke kotelně, protože překládka je neefektivním
mezičlánkem a při blízkosti zdroje štěpky ekonomickým nesmyslem.
Výsledkem nebude vlak uhlí denně, ale pět set náklaďáků štěpky.
VIVAT EKOLOGISMU !