Vysadit víc stromů v lesích proti klimatické změně stačit nebude. Podle vědců by mohla pomoci asistovaná migrace dřevin

Ilustrační snímek.

Licence | GNU Free Documentation License (Svobodná licence GNU pro dokumenty)

Foto | Trachemys / Wikimedia Commons

Pro účely této studie byly získané informace integrovány do pokročilých modelů, předpovídajících jak se změní kapacita uhlíkového rezervoáru sedmi hlavních evropských druhů lesních dřevin v průběhu příštích 60 let při různých scénářích změny klimatu. Výsledky byly jasné: změna klimatu výrazně změní vhodnost různých evropských regionů pro různé druhy lesních dřevin. Tyto výsledky sice poukazují na nutnost přechodu od převážně jehličnatých k odolnějším listnatým druhům, studie však zdůrazňuje, že pouhá druhová změna nepostačí.

„Naše modely ukazují, že pokud se při zalesňování a obnově lesů budou i nadále používat místní zdroje osiva, roční uhlíkový rezervoár evropských lesů by se mohl do konce století výrazně snížit, a to i v případě přechodu na klimaticky odolnější druhy,“ vysvětluje Debojyoti Chakraborty, hlavní autor studie a výzkumník z BFW a dodává: „To by drasticky omezilo význam evropských lesů při zmírňování klimatických změn.“

Přečtěte si také |

Zachování starých hospodářských lesů podporuje biodiverzitu lesních organismů ve střední Evropě

Řešením je podle studie pečlivý výběr zdrojů osiva přizpůsobených klimatickým podmínkám předpokládaným pro konkrétní místo výsadby, i když tyto zdroje pocházejí z geograficky vzdálených oblastí. Tato strategie, známá jako „asistovaná migrace“, využívá genetické rozmanitosti v rámci jednotlivých druhů lesních dřevin k zajištění zdárného vývoje lesů a jejich efektivního vázání uhlíku.

„Naše zjištění poukazují na pozoruhodný potenciál asistované migrace pro udržení nebo dokonce zvýšení kapacity evropských lesů vázat uhlík v kontextu klimatické změny,“ říká Silvio Schueler, vedoucí projektu a korespondenční autor studie z BFW. „Strategickým výběrem zdrojů osiva přizpůsobených budoucím klimatickým podmínkám můžeme zajistit, že obnova lesa bude účinně přispívat ke zmírnění dopadů klimatických změn.“

Závěry této studie mohou mít zásadní dopad na lesní hospodářství a na ochranu přírody v celé Evropě.

Přečtěte si také |

Životnost fotovoltaických elektráren je kratší, než se předpokládalo

„Tento výzkum poskytuje zásadní vědecké důkazy podporující začlenění asistované migrace do národních a nadnárodních strategií lesního hospodářství,“ zdůrazňuje Schueler. Jak poznamenali spoluautoři studie Jaroslav Čepl, Jan Stejskal a Milan Lstibůrek z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze, potenciální dopad na české lesnictví je velmi významný. Vyžaduje urychlenou implementaci na národní úrovni a harmonizaci v rámci EU pro zajištění budoucnosti našich lesů a udržení jejich klíčové role pro zmírňování změny klimatu.

Studie byla podpořena programem INTERREG Central Europe Cooperation – projekt SUSTREE (Zachování a udržitelné využívání diverzity lesních dřevin v kontextu změny klimatu) a projektem Horizon 2020 SUPERB (Systémová řešení pro rozšíření urgentní obnovy ekosystémů pro biodiverzitu lesa a ekosystémové služby), přičemž druhý jmenovaný projekt koordinuje Evropský lesnický institut. Cílem projektu SUPERB je propojit praktické a vědecké poznatky za účelem obnovy tisíců hektarů krajiny po celé Evropě.

Přečtěte si také |

Karel Makoň: Do pekla možná o dva dny později

Celkově studie potvrzuje potřebu další mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji, aby se zdokonalily strategie asistované migrace a řešily její potenciální ekologické a socioekonomické důsledky. To zajistí, že lesy budoucnosti budou odolné, rozmanité a schopné reagovat na problémy spojené se změnou klimatu.