Případy otrav luňáků a orlů, které proběhly v posledních týdnech českými médii, vyvolaly negativní ohlasy veřejnosti. Podobně tomu bylo i v případě záměrného poškozování stromů, kde orgány ochrany přírody zákonnou cestou bránily jejich pokácení. Jedná se o ojedinělé excesy, nebo jsou případy otrav na Hodonínsku, Klatovsku či mrzačení stromů v Zašové důkazem závažnějšího společenského problému? Co vede konkrétní jedince k rozhodnutí úmyslně zabíjet chráněné živočichy? Pokud je motivací v případě poškození stromů, které následně musí být vykáceny, snaha prosadit realizaci konkrétní stavby, pak v případě záměrných otrav orlů a luňáků budeme ekonomické motivy hledat velmi obtížně. Spíše to vypadá, že se zde projevuje zvrácená touha psychicky nemocných jedinců ublížit přírodě a živým tvorům.

Diskuze o životním prostředí je dlouhodobě v zajetí předsudků a to znemožňuje naší společnosti dospět k rozumným kompromisům mezi ekonomickými a ekologickými zájmy. Proto čteme v médiích neustále o tom, že lidé protestují proti těžbě a zároveň o tom, že dochází stavební i energetické suroviny. Naše civilizace se přitom bez ohledu na současnou pandemii neustále rozvíjí, poptávka po nerostných surovinách a energii chtě nechtě stoupá, a tak většina z nás a priori předpokládá, že příroda v důsledku jen prohrává a prohrává. Na příkladu dobývání štěrkopísku lze však snadno ilustrovat, jak i rozsáhlé antropogenní zásahy mohou mít paradoxně blahodárný efekt na druhovou pestrost a početnost a životní prostředí obecně.

V roce 2001 vydala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR s podporou Ministerstva životního prostředí publikaci s názvem „NATURA 2000 - Otázky a odpovědi“. V ní poměrně rozsáhlou formou informovala širokou veřejnost o podstatě a průběhu vyhlašování soustavy Natura 2000. V textu se mj. uvádí “Na základě odborných údajů bude zpracován první návrh soustavy NATURA 2000. Následovat bude projednání Ministerstva životního prostředí a dalších úřadů ochrany přírody s vlastníky a uživateli pozemků…“

Vážený pane předsedo vlády,
my, níže uvedení členové Parlamentu ČR, Vás tímto vyzýváme k okamžitému odvolání ministra Karla Havlíčka ze všech vládních postů. Svým jednáním totiž ohrožuje bezpečnost naší země.

Českomoravská myslivecká jednota je již 98 let většinovým hlasem českých, moravských a slezských myslivců. V současné době sdružuje a obhajuje společné zájmy 80 % držitelů loveckých lístků. Mezi tyto zájmy patří mj. ochrana myslivosti jako kulturního dědictví a ochrana přírody, krajiny a volně žijící zvěře. Důrazně se ohrazuje proti snahám jiných osob hovořit „v zájmu“ myslivců.

Společná zemědělská politika (SZP) je vůbec nejstarší a zřejmě také nejkontroverznější politikou Evropského společenství. Od roku 2018 probíhá příprava na novou SZP pro období 2021-2027. Senát PČR se touto problematikou zabývá kontinuálně, k prvnímu dokumentu, kterým byl návrh reformy SZP, se vyjádřil již v říjnu 2018. Svým usnesením podpořil navrhované cíle pro další programové období a podpořil důraz na klimatická opatření a na ochranu životního prostředí. Na podzim loňského roku přijal Senát usnesení ke Strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ a podpořil také Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, která velmi úzce souvisí s hospodařením na zemědělské a lesní půdě.

Lesníci, sedláci, vlastníci půdy a ekologické organizace apelují na poslance a poslankyně, kteří nyní nesou odpovědnost za stav našich lesů a polí, aby doplnili novelu zákona o myslivosti o potřebné změny. Upozorňují, že v opačném případě miliardy investované do obnovy lesů přijdou vniveč.

Velmi mě mrzí nejenom za Českou inspekci životního prostředí, ale i osobně, že vyšetřování havárie na Bečvě trvá dlouho. Ale jak jsem už v minulosti řekl, havárii vyšetřuje Policie ČR a ČIŽP nemá žádný vliv na to, jak dlouho to potrvá. Snažíme se o maximální součinnost. Rád bych vyzval všechny, aby svá hodnocení nečinili v rámci neukončené kauzy a to pouze na základě názorů a domněnek některých odborníků a toho, co a jak se píše v médiích. Pokud by se po vyšetření kauzy zjistilo, že inspekce skutečně v něčem pochybila, byla by odpovědnost ředitele na stole.

V reakci na poslední článek pana Čížka si dovoluji jen několik reakcí a odpovědí k tomu nejpodstatnějšímu.

Vážený pane řediteli Geussi,
je to již 6 měsíců, které uběhly od průmyslové havárie, jež nemá co se týče rozsahu, závažnosti a dopadu na životní prostředí v České republice obdoby. V řece Bečvě někdo neznámými jedy (pravděpodobně kyanidy) otrávil několik desítek tun ryb a poškodil ekosystém celé řeky na několikakilometrovém úseku.