https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/antonio-guterres-klimaticka-akce-volba-kterou-muzeme-a-musime-uskutecnit
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

António Guterres: Klimatická akce: volba, kterou můžeme a musíme uskutečnit

3.7.2019
Urgentní klimatická akce je volbou. Můžeme – a musíme – ji uskutečnit. Jak lidé v Tuvalu již dávno vědí: jejich záchranou zachráníme nás všechny.
Urgentní klimatická akce je volbou. Můžeme – a musíme – ji uskutečnit. Jak lidé v Tuvalu již dávno vědí: jejich záchranou zachráníme nás všechny.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
„Zachraňme Tuvalu, zachraňme svět.“ To bylo volání, které jsem zaslechl na Tuvalu při své nedávné cestě jižním Pacifikem, přední linii globální klimatické krize. Chtěl jsem vyjádřit solidaritu těm, kteří jsou vystaveni nejhorším dopadům klimatické změny, a přitáhnout pozornost k inovativním klimatickým snahám probíhajícím v tamějším regionu.
 

Zvedání mořské hladiny je v tomto regionu na čtyřnásobku celosvětového průměru. Samotná existence několika pacifických ostrovních států je ohrožena. Oceány se potýkají se závažnými problémy. Od blednutí korálů a ztráty biodiverzity až po zamoření plasty. Extrémní projevy počasí jsou stále častější a ohrožují životy i živobytí.

Nikde jsem neviděl tak vážné dopady klimatické změny jako na Tuvalu, vzdáleném státu na korálovém ostrově, kde nejvyšší bod stoupá do výšky pouhých pěti metrů nad hladinu moře. Navštívil jsem rodinu, která žije ve stavu permanentních obav ze zaplavení neúprosně a krok po kroku se zvedajícím oceánem.

Nemohl jsem si nevšimnout vřelosti místních lidí a jejich oddanosti zemi, způsobu života a kultury. Tamní komunity ke klimatické změně nepřispěly téměř ničím. Přesto ale doslova bojují o přežití kvůli těm, kteří vypouštějí ohromné množství emisí.

V Tuvalu jsem se setkal s dětmi, které se bojí o budoucnost a spoléhají se na mou generaci, aby ji zajistila. Jako generální tajemník OSN svádím mnoho bitev. Jako dědeček ale považuji boj proti klimatické změně za zápas svého života.

Nenechme se zmást: nejde jen o Tuvalu, malé ostrovy nebo Pacifik. V sázce je celá planeta. To, co se děje tam, je jen příznakem toho, co se chystá na zbytek z nás. Lidé po celém světě začínají pociťovat dopady klimatické krize. A bude se to dál zhoršovat.

Bohužel zatím nevyhráváme. Pokud chceme přežít, musíme najít politické odhodlání zavést dalekosáhlá transformativní opatření. Musíme uznat morální sílu tichomořských národů, tahounů v závodě s klimatickou krizí. Musíme nalézt udržitelná řešení, investovat do obnovitelných energií a posílit odolnost a schopnost se adaptovat.

Je zásadní, abychom dokázali naplnit cíle stanovené díky vědeckému poznání: dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 a do konce století udržet globální oteplení do 1,5 stupně Celsia.

Mé poselství vládám států světa je jasné. Zaprvé, přesuňme daňovou zátěž z platů na uhlíkové emise. Daně by měly v prvé řadě mířit na znečištění, ne na lidi. Zadruhé, přestaňme dotovat fosilní paliva. Peníze daňových poplatníků nesmí být používány k umocnění hurikánů, vln sucha a tepla nebo tání ledovců. Zatřetí, zastavme do roku 2020 výstavbu nových uhelných elektráren. Potřebujeme zelenou ekonomiku, ne šedivou.

Musí přijít hluboká a rychlá změna toho, jak podnikáme, obchodujeme, vyrábíme energii, stavíme města a produkujeme jídlo. Poslední desetiletí ukázalo, že potřebné nástroje k odvrácení klimatické krize máme. Můžeme tak zachránit životy a majetek, dýchat lepší vzduch, zajistit vodu pro všechny a ochránit biodiverzitu. Ve srovnání s „business as usual“ může klimatická akce do roku 2030 zajistit ekonomický přínos v hodnotě 26 bilionů dolarů. Jedná se tedy i o ekonomicky výhodnou investici.

V září uspořádám v sídle OSN v New Yorku summit pro klimatickou akci s cílem mobilizovat politickou vůli a urychlit snahy o naplnění cílů z Pařížské dohody z roku 2015. Žádám světové lídry, aby přijeli nejen s proslovy, ale i plány, jak transformovat energetický a dopravní sektor, průmysl a zemědělství. Žádám je o splnění závazků ohledně financování klimatických opatření. Ne ze štědrosti, ale z vlastního osvíceného zájmu.

Urgentní klimatická akce je volbou. Můžeme – a musíme – ji uskutečnit. Jak lidé v Tuvalu již dávno vědí: jejich záchranou zachráníme nás všechny.


reklama

Další informace |
Publikováno 29. května 2019 v deníku The Financial Times. Český překlad: Informační centrum OSN v Praze
foto - Guterres António
António Guterres
Autor je portugalský politik, diplomat a současný 9. generální tajemník Organizace spojených národů.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

3.7.2019 07:12
Takže světový oceán není vodorovný (na úrovni vyvážení gravitačních a odstředivých sil), ale někde stoupá pomaleji a někde rychleji... Jaké další nesmysly budou produkovat hysteričtí lháři?
Tuvalu bude muset zapracovat na ochraně pobřeží před splachováním vlnami a na výstavbě nějakých útočišť v případě bouří. To, že jsou tropické atoly v Tichém oceánu zcela běžně zaplavovány v průběhu bouří tak, že z vody trčí pouze vrcholky palem, ověšené domorodci, popisovali cestovatelé už někdy v předminulém století. Takže na tom Tuvalu se neděje nic, co by tu už nebylo.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

3.7.2019 07:37 Reaguje na Jan Šimůnek
https://cs.wikipedia.org/wiki/Slapov%C3%A9_jevy#/media/Soubor:Tide_over_4_m.png
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.7.2019 12:49 Reaguje na Karel Zvářal
I ty slapové jevy jsou více-méně pravidelné. V podstatě není (z fyzikálních důvodů) možné, aby na jednom místě oceánu příliv narůstal a jinde ne.
Problémy mohou dělat akorát velké bouře, které jsou schopny vyvolat místní vzedmutí hladiny, případně obrovské vlny, vystupující nad obvyklou úroveň vrcholků vln.

Případně je docela možné, že Tuvalu klesá na základě tektonických pohybů zemské (oceánské) kůry, což je u atolů vcelku běžný jev (vlastně vznik +- kruhového atolu se vysvětluje tak, že korály rostou okolo ostrova a ten postupně klesá)
Odpovědět
ig

3.7.2019 13:18 Reaguje na Jan Šimůnek
Tuvalu je na samém okraji Zeměplochy a ta jak se pod vahou vody prohýbá, tak holt ty ostrovy klesají do vody rychleji.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.7.2019 13:54 Reaguje na Jan Šimůnek
Ano, někde stoupá rychleji a někde pomaleji. Ono je to snadné. Stačí, aby se voda v oceánu ohřívala někde rychleji a někde pomaleji.
Hladina vody je vlastně ekvipotenciální plocha...
Odpovědět
ig

3.7.2019 14:33 Reaguje na Ladislav Metelka
To zní logicky. O kolik se tak reálně ohřívají hluboké vody oproti minulým dobám?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.7.2019 14:50 Reaguje na
Zatím zlomky stupňů, ale při výšce toho sloupce to stačí. Tepelná roztažnost vody je zodpovědná asi za polovinu nárůstu hladiny oceánu. Není tak těžké spočítat si třeba, o kolik stoupne hladina, pokud se sloupec vody s tloušťkou třeba 1000 m ohřeje o 0,1 st.C...
Odpovědět
ig

3.7.2019 16:20 Reaguje na Ladislav Metelka
Není to těžké, ale těsně u pobřeží taková hloubka není, takže tam musí spolupůsobit jiný jev. V Kukalovi tenhle hraniční případ není a jinou knížku doma nemám, na netu taky nic, tak se ptám...
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

3.7.2019 15:31 Reaguje na Ladislav Metelka
To, proboha, pane Metelko nemyslíte vážně! Když kdekoli v oceánu nabude voda tepelnou roztažností na objemu, navýší se hladina všude stejně. Nepleťte si to s experimentem s U trubicí, kde v obou ramenech jsou kapaliny o různých hustotách. Kdybyste ty trubice propojil těsně pod hladinou (což v oceánu tak je), hladina se v obou trubicích vyrovná a cirkulací se těžší kapalina přemístí do spodní části trubice.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.7.2019 15:42 Reaguje na Jiří Svoboda
https://climate.nasa.gov/news/16/rising-waters-new-map-pinpoints-areas-of-sea-level-increase/
Bavíme se o reálném oceánu, i s oceánickými proudy, transportem vody vlivem větru apod. Vidíte to moc zjednodušeně.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

3.7.2019 16:45 Reaguje na Ladislav Metelka
Ale sám jste psal, že je to snadné, a když jsem na toto vaše snadné vysvětlení zareagoval, najednou to vidím moc zjednodušeně. S vámi je opravdu nesnadno konvergující diskuse.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

3.7.2019 18:05 Reaguje na Jiří Svoboda
OK, sloupec 1000 m, ohřátí o 0.1 st.C. - hladina stoupne o 1.8 cm
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.7.2019 18:12 Reaguje na Ladislav Metelka
Jenže by měla mít tendenci se roztékat do okolí.
Odpovědět
ig

3.7.2019 18:21 Reaguje na Jan Šimůnek
Kdyby ta změna teploty byla skoková, tak ano, ale ona bývá spíš plynulá, čímž se ta představa o roztékání mění. Ale přiznávám, že nevím jak :-)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.7.2019 18:05 Reaguje na Jan Šimůnek
Rozteče se během dní, prohřeje se během desetiletí. Odpověď je velmi jasná. Vysvětlovat lokální zvýšení hladiny lokálním oteplováním je nesmysl. Navíc 1.8 cm asi nebude moc zábavné naměřit.
Odpovědět
ig

3.7.2019 16:27 Reaguje na Jiří Svoboda
Mně to divné nepřijde. Oddělte ty trubice pásmem kapaliny, jejíž hloubka je mnohem menší než vodorovný rozměr a jejíž hustota (teplota, salinita) se mění plynule a to vyrovnání nenastane. Co si ale neumím představit je, jak se tam projeví reliéf dna, viz výše.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

3.7.2019 16:51 Reaguje na
Nechápu vaši představu. V oceánech žádné trubice nejsou. Reliéf dna žádný vliv na povrch oceánu ve statické případu mít nemůže.
Odpovědět
ig

3.7.2019 18:16 Reaguje na Jiří Svoboda
S trubicemi jsem jen pokračoval ve vašem příkladu, jinak bych je nepoužil. Ale konkrétně mám-li vedle sebe dvě nemísící se vody o dvou různých teplotách (=hustotách), musí být jedné vyšší sloupec, aby byly v hydrostatické rovnováze. Když ty vody budou dost daleko od sebe (a oddělené třetí vodou s vodorovným gradientem teploty), ta podmínka nemísení je tím přibližně dodržená. Reliéf dna se do toho plete tím, že čím je sloupec vody vyšší, tím vyšší bude i rozdíl hladin (při shodné jednotkové hmotnosti na metr čtvereční, tedy shodném hydrostatickém tlaku u dna). Potud asi bezesporný statický příklad, ovšem o dynamických jevech s tím spojených si netroufám ani uvažovat :-)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

4.7.2019 10:55 Reaguje na
Pro jednoduchost vezměne nemísitelné voda + olej.
Ale to je zase ta U trubice s jediným propojením u dna U (o které jsem psal panu Metelkovi jako reakci na jeho příspěvek), zajišťující shodnost tlaků v tomto nejnižším místě pro obě ramena U trubice a vedoucí k vyšší hladině v rameni s nižší hustotou kapaliny. Co se ale stane, pokud ramena propojíte mnoha vodorovnými trubicemi podél celé výšky vodních sloupců, jak je to v oceánu: hladina se rychle vyrovná a nejvyšší vrstva kapaliny bude mít tlak odpovídající tlaku atmosféry. Potom začne voda v systému pomalu cirkulovat, aby se těžší kapalina dostala veškerá ke dnu.
Odpovědět
ig

4.7.2019 12:53 Reaguje na Jiří Svoboda
Ano, souhlasím, ve statickém systému to takhle dopadne, voda se rozvrství nebo promíchá a hry je konec. Mně jen zaujala ta dynamická varianta, když se neustále doplňuje teplá voda (nebo teplo), jestli je možné, aby třeba místně v oceánu stoupla voda o řádově desítky cm. Netvrdím ani to ani ono, prostě nevím a skutečně by mě zajímalo jak to doopravdy je, když už to pan Metelka načal :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

3.7.2019 18:10 Reaguje na
Musí platit Pascalův zákon pro tlaky v kapalinách, který to vyrovná. Nějaké lokální zvýšení hladiny může udělat čistě dynamický děj, a jeho následky by měly být jen dočasné. Pokud nejde o trvalý vír mořských proudů, vzedmutí hladiny nad mořským proudem dané reliéfem mořského dna (apod.) a to zase bude spíš dlouhodobá záležitost.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

4.7.2019 08:08 Reaguje na Jan Šimůnek
Ale ano, to platí, ale pokud máte dvě oblasti s vodou různé teploty a různé slanosti (a tedy různé hustoty), pak hladina "vodorovná" nebude. Jistě, ty rozdíkly mají tendenci se vyrovnávat, ale pomalu (jde o vzdálenosti stovek a tisíců kilometrů), nehledě na to, že existují procesy, které mají tendenci ty rozdíly naopak zvětšovat (dynamika, odtávání pevninského ledu, výpar vody v rovníkových oblastech apod.). Tohle fakt není hrnec s vodou...
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

4.7.2019 11:05 Reaguje na Ladislav Metelka
Je-li někde voda trvale slanější nebo teplejší, pak se tento efekt časem vyrovná a nemá na výšku hladiny vliv. Uvádět toto jako důvod nerovnosti hladiny je zcestné a zavádějící, protože teplota a salinita jsou v daném místě vysoce stabilní veličiny!

Samozřejmě dynamické jevy tu jsou. U ústí vodnaté řeky bude jistě hladina výše než uprostřed oceánu.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

4.7.2019 12:50 Reaguje na Jiří Svoboda
Nevyrovná, hladina bude kopírovat ekvipotenciální plochu, protože to je stav s minimální potenciální energií. A ta plocha není všude stejně "vysoko".
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.7.2019 18:45 Reaguje na Ladislav Metelka
Ale to je přece úplně jiný jev - anomálie gravitačního pole. Kde je gravitační pole větší, udělá se v oceánu díra, kde menší, udělá se kopec. Anomálie gravitačního pole jsou dány hmotami pod hladinou a lze je považovat prakticky za fixní.

Jak ale toto souvisí s diskutovaným problémem, z toho jsem jelen.
Odpovědět

Jan Šimůnek

7.7.2019 13:54 Reaguje na Ladislav Metelka
Jenže ekvipotenciální plochu by celosvětový záhřev neměl co do tvaru ovlivnit (v tom smyslu, že by se na ní udělal nový "hrbol"), maximálně ji celosvětově "nafoukne".
Odpovědět

Jan Šimůnek

5.7.2019 08:22 Reaguje na Ladislav Metelka
Jenže to vyrovnání se děje šířením tlaku, ne tečením. A tlaková vlna se ve vodě pohybuje (v závislosti na salinitě a teplotě) mezi 1,4 a 1,5 km za sekundu. Takže tisíc km je pro vyrovnání hladiny záležitost řádově deseti minut.
Na tento jev, konec konců, v roce 2002 dojela Praha, protože podcenili rychlost šíření povodňové vlny Vltavskou kaskádou, a navíc se na Slapech sešla velká voda z horního toku Vltavy a z Malše (které by se při toku povodňových vln původními koryty minuly o pár hodin).
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

3.7.2019 14:27
Řek bych, že to Tuvalu je takový zástupný problém, byť symbolický ve vztahu ke změnám klimatu. Přestěhovat těch pár tisíc lidí na kontinent nebude nijak náročné. V tu dobu však bude klima fungovat úplně jinak než dnes. Změní se mořské i atmosférické proudy, zaplaveny budou hustě osídlená pobřežní města na světě, na kontinentě budou dlouho trvající sucha. Ostrovy vznikaly a zanikaly, a u takových plochých stačí větší tsunami a lidi nemají kam utéct. Tak trochu adepti na Darwinovu cenu.
Odpovědět
LB

Lukas B.

3.7.2019 22:19
jéžišmarjá!
a map je zatím plný internet. i těch geologicky populárně naučných.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist