https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/dusann-utinek-dal-se-maji-sazet-smrky-a-borovice-delaji-si-z-nas-legraci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dušan Utinek: Dál se mají sázet smrky a borovice? Dělají si z nás legraci?

16.8.2018
Smrk je dál možnou volbou pro výsadbu jako hlavní dřevina i tam, kde už dnes smrkové lesy masivně odumírají. Ilustrační snímek.
Smrk je dál možnou volbou pro výsadbu jako hlavní dřevina i tam, kde už dnes smrkové lesy masivně odumírají. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Hnutí DUHA
Vyhláška č. 83/1996 mimo jiné zařazuje druhy dřevin do různých skupin (základní, meliorační a zpevňující) a podle nich uvádí, jakými dřevinami se má zalesňovat dané konkrétní stanoviště. Novela této vyhlášky má v období, které lesníci nazývají kůrovcovou kalamitou století, vzhledem k naléhavé potřebě adaptovat lesy na změny klimatu s obtížně předvídatelnými následky, zcela zásadní význam.
 

K překvapení mnohých však ministerstvo vůbec nenavýšilo požadovaná minimální procenta listnáčů a jedlí (tzv. melioračních a zpevňujících dřevin) při výsadbě a nadále ponechalo smrk jako možnou volbu hlavní dřeviny i tam, kde už dnes smrkové lesy masivně odumírají. Totéž platí o borovici v nižších nadmořských výškách. Ministerstvo navíc rozšířilo možnosti pěstování nepůvodních druhů, u nichž nevíme, jak se v budoucnu budou chovat. Argumenty o stopadesátileté zkušenosti s pěstováním těchto nepůvodních druhů jsou z hlediska jejich další adaptace na naše stanoviště naprosto liché.

V souvislosti s novelou se vynořilo mnoho mediálních výkřiků. Na jedné straně podporovatelé ministerstva zemědělství, případně až jeho vedoucí všeznalí představitelé, a na druhé skupina nejen přírodovědců a ochranářů, ale i praktických lesníků, kteří by z různých příčin rádi volili dřevinnou skladbu při obnově lesa dle svých odborných a místních zkušeností.

Že profesoři lesnictví a pracovníci ministerstvem zřízených odborných institucí podepisují prohlášení na podporu ministerstva, která neodpovídají venkovní praxi zejména schvalování lesních hospodářských plánů, mě při úrovni absolventů našich lesnických vysokých učení nepřekvapuje. Zjevně se nemají od koho poučit.

Že obdobný mýtus (nebo přímo lež) opakovaně hlásají nejvyšší představitelé resortu, který má v gesci legislativu, týkající se hospodaření v lesích, svědčí o tom, že si nechávají zpracovávat podklady od zaměstnanců svého úřadu, kteří buď neznají prováděcí předpisy – vyhlášky – vydané tímto úřadem, nebo je záměrně zamlčují. Každopádně dávají laskavým čtenářům najevo, že je považují za nesvéprávné, neschopné porozumět česky psanému textu a za stádo, které je nutno osvíceným pastýřem sehnat do jednoho houfu.

Chtěl bych se zastavit u tvrzení, které opakovaně vydalo ministerstvo zemědělství a podtrhlo je přímo ústy tehdejšího ministra zemědělství Milka, které zopakoval i současný ministr Toman. Že vyhláška je pouze doporučení, které pro vlastníky a jejich lesní hospodáře není závazné. Podívejme se na onu nezávaznost blíže.

Vyhláška č. 139/2004 říká něco zcela opačného, a to tím, že pojem zalesnění, jako povinnost pro vlastníka, uvedený v zákoně o lesích, definuje v §2 odst. 4 tak, že:

„Za obnovený nebo zalesněný je pozemek považován tehdy, roste-li na něm nejméně 90 % minimálního počtu životaschopných jedinců rovnoměrně rozmístěných po ploše. V tomto množství může být maximálně 15 % pomocných dřevin, kterými se rozumí ty druhy lesních dřevin, které nejsou pro daný cílový hospodářský soubor uvedeny mezi dřevinami základními nebo melioračními a zpevňujícími“

Minimální počty jsou stanoveny v této vyhlášce, v tom, co jsou to dřeviny základní nebo meliorační a zpevňující, odkazuje na přílohu 4 vyhlášky č.83/1996 Sb. Tedy aby vlastník splnil zalesňovací povinnost, musí holinu zalesnit předepsanými dřevinami dle vyhlášky č.83/1996 Sb. a v počtu stanoveném přílohou č. vyhlášky č. 139/2004 Sb. Jinak je vystaven nebezpečí udělení sankce.

Tedy nikoli doporučení, ale povinnost. O provázanosti dřevinné skladby dle vyhlášky č.83/1996 Sb. na možnost čerpání příspěvků na zalesňování nemluvě.

Jinak řečeno, zalesníš-li jinou dřevinnou skladbou, než říká vyhláška č.83/1996 Sb. nebo menšími počty, než říká vyhláška č. 139/2004 Sb., nezalesnils, nedostaneš ani korunu dotací a ještě ti můžeme dát pokutu!

Tak nevím, jak dobře úředníci svého ministra informují. Ze své hlavy to určitě nemá. Ale všechny své partnery by za nesvéprávné a negramotné stádo považovat neměl.


reklama

 
foto - Utinek Dušan
Dušan Utinek
Ing. Dušan Utinek, Ph.D. je odborný lesní hospodář, poradce v oblasti lesnictví a ochrany životního prostředí a soudní znalec pro oceňování pozemků a trvalých porostů.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (41)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

jh

jaroslav hes

16.8.2018 19:15
Prostě chce to změnit osnovy na lesnických školách a místo výroby dřevní hmoty vhodné pro strojní těžbu a zpracování pěstovat LES !!!!
Odpovědět
MM

Milan Milan

16.8.2018 20:52
Hlavně to chce vyměnit poradce a některé odpovědné úředníky na MŽP. Vypadá to, že o lesotvorbě a navazujících přírodních procesech nemají ani tuchu.
Odpovědět
VP

Václav Pech

16.8.2018 22:57
Vážení kolegové, to co se stalo s lesnictvím za posledních 25 roků je nesmírná tragedie, se všemi Vašimi příspěvky souhlasím, protože se zabývám lesnictvím celý život a poznal jsem lesnictví v mnoha evropských zemích od Skandinávie po Španělsko, v Kanadě a USA, mohu celý dnešní stav posoudit. Od roku 1989 došlo ke změně, jak lesnického vzdělávání, tak přístupu k lesu, jako živému organismu, přeneseně z lesa se staly, "lány kukuřice", lesy se kvůli těžbám a produkci dřeva drancují děsivým způsobem. Bez ohledu na cokoliv a to v prvé řadě lesy státní! Z lesníků udělali "pouhé prodejce dřeva", způsobem řízení porevolučních vlád došlo k totální degradaci oboru lesnictví ve všech jeho odvětvích, počínaje vymyšleným ročním přírustem dřevní hmoty a konče nesmysknými argumenty ohledně škod a poškozování lesních porostů zvěří žijící (ještě někde) v našich lesích. Hloupé názory na les, jako celek okamžitě ztratí argumentační sílu, když se odpovědní a líní dokáží podívat zpět do minulosti, postupně až do 18 století, kdy jsme byli světovou elitou v lesnictví. V lesích se přece nic nezměnilo!, jenom jeden argument:"Jděte se podívat do porostů (všech dřevin i introdukovaných, stovky let zpátky) a prohlédněte si je ve stáří 50, 80, 100 a někde 120 roků a starší, seznamte se s místní historií a zjistíte, jak jsou zmíněné porosty zdravé, jak jsou kvalitní atd., tyto porosty byly zakládány a vychovávány s citem,pravým lesníkům vlastní a prosím to v oblastech a zejména tam, kde bylo zvěře mnohokráte více než dnes. Jsem starý lesník zabývající se lesem celý život a tak si myslím, že mohu připomenout staré České úsloví:"Mluví do toho, každý, kdo má do pr...e díru". V lékařském oboru by si tohle nikdo nedovolil.Jsem přesvědčen, že jedinná cesta je, mít odvahu, shromážit odborníky a nekompromisně dávat najevo své názory a pádnými argumenty srážet na kolena všechny hlupáky, kteří mají lesnictví za obživu, ale ničemu nerozumí. Bohužel já, starý lesník Vám už nemám sílu pomoci. Řada je na Vás. "LESU ZDAR" a lidem škodícím lesu "ZMAR".
Odpovědět
jh

jaroslav hes

17.8.2018 14:44 Reaguje na Václav Pech
Promiňte pane Pechu, ale na ten dnešní průser bylo zaděláno právě v onom 18.století když byly původní lesy vykáceny a spáleny ve sklárnách. A právě tehdy se na les začalo pohlížet jako na pole na kterém je třeba hospodařit a dosahovat co nejdřív zisku.
Odpovědět
mr

17.8.2018 15:20 Reaguje na jaroslav hes
A do toho 18. stol. hleděli lidé na les jako na spásu světa? Klučili ho nemilosrdně a spásali obytkem, kde to jen šlo.
Odpovědět
jh

jaroslav hes

17.8.2018 18:14 Reaguje na
Klučili ho jen když jim to jejich lenní pán dovolil a především na místech kde nezakládali nové osady neprováděli holoseč a výsadbu monokultur a nechali jeho obnovu přírodě. Příkladem je CHKO Křivoklátsko kde panovník rozhodl, že se nebudou zakládat osady a tím nám zachoval přirozené lesy, které se nám ještě hospodařením podle lesního hospodářského plánu přes veškerou snahu lesníků nepodařilo zničit.
Odpovědět
mr

17.8.2018 21:40 Reaguje na jaroslav hes
Nevím, nevím jak u Křivoklátu. Co ale vím, tak třeba v Beskydech málem žádné lesy nezůstaly. A lidí neustále vždycky přibývalo geometrickou řadou. Něco podobného se děje třeba dodnes v Africe, Již. Americe a Asii. A obyvatelstvo znamenalo daně a otroky do roboty. Proč si myslíte, že zvali už od středověku naši králové do Sudet už tehdy přemnožené Němce a tím nakonec zadělali na obrovskou katastrofu? Les byl odpradávna pro lidi něco nepřátelského a skoro neužitečného a s logickým přelidněním v úrodných nížinách se tito nakonec tlačili do vyšších poloh. Nebo jak si vysvětlujete vznik obrovských pastvin v lokalitách, kde ani snad brambory nerostly. Kdyby tam nefungovala pravidelná každoroční totální pastva, zarostly by přirozeně zase lesem. Samozřejmě, panstvo velelo, ale dříči na daně byli vždy důležitější, než les a příroda. A to souvisí i s vyhubením škůdců v hospodářství (vlk, medvěd, dravci , černá zvěř, bobr atd.) už v 18. a 19. stol. Jo, a prováděli holoseč především, výsadbu stromů tehdy neznali, max. tak ovocných a parkových. Uvědomělé lesnictví se zalesňováním začalo snad až v od půlky 18. stol. a později. Do té doby to byla leda holoseč, pastva a přirozená obnova - ale jen v př. vyhubení místních, než se dostěhovali noví.
Odpovědět

Jan Škrdla

18.8.2018 11:30 Reaguje na
Víceméně je to tak, jak píšete.
Do té půlky 18. století se člověk choval k lesu nepřátelsky a kořistnicky. Pak si uvědomil, že potřebuje dřevo a pohlížel na les jako na zdroj dřevní suroviny a ostatní funkce lesa ho moc nezajímaly. Změna v pohledu na les nastala ve 20. století, ale díky jisté konzervativnosti a snaze nasadit v lese těžkou mechanizaci se pokračoval v zajetých kolejích.
To Křivoklátsko, o kterém píše Jaroslav Hes, je příkladem panských lesů. Byly to jákesi rezervace tehdejší doby, které panovník šetřil, aby měl kde lovit.
Odpovědět
mr

18.8.2018 22:42 Reaguje na Jan Škrdla
Tak ty vaše panské lesy jsou vlastně základem asi všech dnešních indických rezervací, jako bývalé lovecké revíry maharádžů. Jenže problém je v tom, že se do nich dere dneska miliarda zbídačených Indů, jež vyjedli své dosavadní okolí. Stejné je to i s Bieloweží - bývalým revírem ruských carů. A vidíte, stačí tam nechat vládout v 21. stol. křesťany a zplundrují ho stejně, jako by bylo teprve po Bílé hoře.
Odpovědět

Jan Škrdla

19.8.2018 22:05 Reaguje na
Bavíme se o vyhlášce k našemu lesnímu zákonu. Nevím proč se zatahujete lesy v Indii. V této zemi populace roste a rostou také požadavky na využití krajiny, zatímco ve většině evropských zemí populace stagnuje.
Bělověžský prales netrpí tlakem miliónu hladových krků, ale zájmy několika nenažraných jedinců, kterým jde o milióny.
Můžete objasnit, jakou souvislost s tím mají křesťané v 21. století.
Když vzpomínáte tu Bílou horu, tak po 30-leté válce poklesl počet obyvatel v Českých zemích o 40%. Zní to morbidně, ale výrazně se tak snížil tlak na lesy, které se mohly leckde obnovit.
Odpovědět
mr

20.8.2018 12:44 Reaguje na Jan Škrdla
Nebavíme se o žádné vyhlášce, ale o vztahu člověka k lesu v minulosti. Panské lesy a jejich dnešní osud rezervací jste vzpomněl vy. Ničenému lesu je naprosto jedno, zda je to z důvodu hladomoru nebo nenažranosti. Právě po Bílé hoře zmizely u nás poslední původní pralesy a tlak na ně nijak výrazně neustal, jelikož množství obyvatelstva velmi rychle překonalo celé to předchozí období. A jestli nevíte, jak se křesťané mají chovat k přírodě, přečtěte si o tom v Bibli.
Odpovědět

Jan Škrdla

20.8.2018 22:21 Reaguje na
Téma článku se opravdu týká novelizace vyhlášky 83/1996.
Panské lesy nepřímo zmínil již Jaroslav Hes (Křivoklátsko), já jsem v něm pokračoval.
Nevím proč jste v souvislosti s 21. stoletím raději nezmínil tržní hospodářství. Taková neviditelná ruka trhu nadělá více škody než plánování v duchu "poručíme větru, dešti".
Jinak končím v tomto dílčím vláknu. Howgh.
Odpovědět
mr

17.8.2018 16:04 Reaguje na Václav Pech
Tak jste mi připomněl jednu brigádu ve studentských letech. Zatírali jsme nějakým svinstvem oloupané kmeny asi 70-i letého porostu Bk. Věřím, že byly také kdysi zakládány s citem lesníka. Já však tehdy s malířskou štětkou řešil obnaženou běl až snad do 2,5 m. Nátěr ale asi neměl dlouhého trvání působení, jelikož to nakonec prý do 2 let zvěř sežrala celé a porost museli komplet předčasně smýtit. Tehdy si samozřejmě nikdo nedovolil ani ceknout, jelikož soudruh ředitel LZ byl především myslivec a mohl by se kdokoliv jen slůvkem dotknout škod od daňčí a mufloní zvěře na porostech ...
Lesnictví je jako každý jiný obor, popírat jeho hospodářskou fci je iluzorní. Tuto fci má leda politika.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

17.8.2018 11:30
Dobrý den pane Utinku. Promiňte, ale nepochopil jsem, kde je podstata vašeho problému. Vyhlášky nedávají dostatečný prostor pro volbu skladby budoucího lesa? Já nabyl dojmu, že ano. Jiná věc je povinnost životaschopně osázet holinu do dvou let. Toto se vám nelíbí? Proč?

Samozřejmě je správné kriticky hodnotit pravidla a případně tlačit na jejich změnu. Musí však být předně vysloveny pádné argumenty.
Odpovědět

17.8.2018 15:11
Pro p. Svobodu - Vadí mi že Mze prohlašuje, že to, co je v novele vyhlášky č.83/1996 je pouze doporučení, přitom je to zákonná a vymahatelná povinnost. Sám jsem se s tím setkal. Dále Vám doporučuji přečíst si vypořádání připomínek k této novele, to je taky hezký návod jak zamést s partnery v diskusi.
Odpovědět

Jan Škrdla

17.8.2018 22:41 Reaguje na
Pokud můžete, pošlete prosím odkaz na ono vypořádání připomínek. Zatím se mi podařil najít jen článek ve Zprávách z MZe (strana 3): http://eagri.cz/public/web/file/588422/Zpravy_z_MZe_06_2018.pdf
Trochu mi připadá, že je napsaný ve stylu "my máme pravdu a ti ostatní tomu nerozumí".
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.8.2018 10:00 Reaguje na
To, jak se úřednící chovají, ponechme stranou. Mně jde teď o to zjistit, co vám na existující lagislativě vlastně vadí a co byste chtěl změit.
Odpovědět

Roman Šimek

18.8.2018 11:41
Zdravím tě Dušane😎. Překvapují mne tvoje argumenty, že vyhláška není doporučující, ale závazná. Jistě je ti přece zřejmé, že vyhláška pouze stanovuje seznam dřevin, které vlastníci lesů mohou při obnově lesa na daném stanovišti použít. Na většině stanovišť je tento seznam použitelných druhů hodně široký. Pro příklad uvedu živná stanoviště středních poloh. Zde je podle současné vyhlášky možno zalesňovat bukem, dubem, habrem, jedlí bělokorou, jedlí obrovskou, lípou, javorem, třešní, jasanem jilmem, smrkem, borovicí, modřínem, douglaskou či osikou. Každý vlastník tak může volit dřevinnou skladbu při obnově svého lesa dle svých odborných a místních zkušeností, což je určitě dobře. Místní podmínky jsou natolik různorodé, že stanovit striktní podíl jednotlivých dřevin při obnově lesa by bylo nefunkční, hloupé a nekontrolovatelné. Bylo by to stejně nereálné a hloupé, jako stanovit majiteli zemědělské půdy, kde má vyset mák, kukuřici nebo řepu, nebo majiteli zahrádky, kde má mít trávník a kde zeleninu a kde ovocné stromy ....
Odpovědět

Jan Škrdla

19.8.2018 22:24 Reaguje na Roman Šimek
Dle mého, by měl být výčet dřevin co nejširší a zahrnovat co nejvíce druhů, které mohou rozumně existovat na daném stanovišti, vyjma vyloženě invazivních druhů. Nějak jsem v tom seznamu neuviděl břízu, spolu s osikou, jeřábem a vrbou jívou to je ideální přípravná dřevina ve středních polohách.
Ideální by bylo, kdyby vyhláška preferovala přirozenou nebo alespoň kombinovanou obnovu a to kromě rozšířením seznamu použitelných druhů, také prodloužením obnovní doby.
Na závěr k tomu smrku - pokud zůstane po kalamitě koberec smrkového zmlazení, tak máme ideální přípravný porost. Je to příležitost k postupné změně druhové sklady a struktury - buď podsadbou (např. buku, jedle nebo klenu) po probírce nebo doplňováním mezer vzniklých po uhynulých stromech. Chce se to lesu věnovat a neomezit péči jen na těžbu a zalesnění.

Odpovědět
mr

20.8.2018 13:15 Reaguje na Jan Škrdla
Především to chce přestat buzerovat a svazovat majitele lesů různými nesmysly a vyhláškami od lidí, jež nenesou žádnou finanční zodpovědnost za dané leshospodářství.
Odpovědět

Jan Škrdla

20.8.2018 22:32 Reaguje na
Jsem pro svobodné hospodaření, ale je potřeba stanovit základní pravidla, abychom nesklouzli k anarchii a nedopadli jako v tropech Jižní Ameriky nebo Afriky.
Jsem proti zbytečnému svazování práv vlastníka, ale trvám na to, že by měla být zachována jistá odborná úroveň hospodaření.
Jinak zákon a vyhláška jsou takové, protože vnikaly v 90-tých letech. V té době bylo mimo jiné potřeba zabránit tunelování lesů ze strany nezodpovědných vlastníků.
Odpovědět
mr

21.8.2018 11:03 Reaguje na Jan Škrdla
Jo, jo. Tu odbornost vidíme denně okolo sebe. Za socíku jsme mnohdy nadávali, že tu vládnou blbci, když to ale hodnotím z dnešních událostí, tak tu tehdy vládli géniové. O nesmyslnosti SM v nižších nadmořských výškách a jeho ukončení pěstování s proměnou ve smíšené porosty z důvodu kůrovce tu média informovaly už v 80. roce, snad i dříve. A výsledkem jsou SM porosty na většině území + - 30 let staré. Tolik k té vaší odbornosti. Jinak tu odbornost si každý představuje jinak. Při vašich naivních návrzích s probírkovým způsobem těžby ve snaze získat věkově různorodý porost (na což byste potřeboval minimálně 200 let) jaksi zapomínáte minimálně na hospodárnost.
Odpovědět

Jan Škrdla

21.8.2018 13:29 Reaguje na
Chtěl bych znát tu vaši odbornost, když se tak prezentujete, že všemu rozumíte nejlépe.
Kdo by podle vás měl rozhodovat o hospodaření v lese, když ne člověk s lesnickým vzděláním?
O nevhodnosti SM monokultur ve vědělo ještě dříve, ale právě snaha o mechanizaci v lesnictví od 70. let minulého století vedla k opětovnému zavádění monokultur.
Také si zkuste přečíst nějaký materiál o převodu na les trvale tvořivý. Uvidíte, že těch 200 let, co píšete, je nesmysl.
O té hospodárnosti by se dalo polemizovat. Pokud využijete přirozenou obnovu, ušetříte tím za zalesnění. Další výhoda je, že máte zajištěný kontinuální příjem (na rozdíl o pasečného lesa, kde 30-40 let čekáte než vám něco silnějšího naroste). Akorát takový les nejde pěstovat jako kukuřici.
Odpovědět
mr

21.8.2018 15:04 Reaguje na Jan Škrdla
Ti vaši "hospodáři" tu rozjeli tolik problémů, že lýkožrout je leda třešnička na dortě. Viděl jste skutečně někdy těžbu a manipulaci v porostu? O lesu nemusím nic číst, znám to celkem dobře. 200 let jsem zvolil leda jako minimální věk nejstarších stromů v něm, lze teoretizovat i o větším stáří, jež byste u nás ale těžko sháněl. To je ale teoretizování k založení rezervace a ne o hospodářském lese.
Smyslem pěstební č. je maximální produkce nejkvalitnější kulatiny, což by se asi mimo stejnověký porost nedalo jednoduše zařídit. Kontinuální příjem z lesa je dán jeho plochou a průměrným zhruba 1% těžby ročně maximálně kvalitních sortimentů v max. množství z dané plochy a ne těžbou palivového dříví. A o tom může s největším důrazem rozhodovat leda MAJITEL LESA, ne úředník třeba i s lesnickou kvalifikací.
Odpovědět

Jan Škrdla

21.8.2018 15:33 Reaguje na
1. Kdo by měl řídit hospodaření v lese - stavaři nebo ekonomové?
2. Na lýkožrouta se zadělalo už v na konci 18. století, ale to bysme se vrátili zpět.
3. Kdybych neviděl těžbu a manipulaci v porostu, asi bych se nepouštěl do této diskuze.
4. Dle mého názoru by měl být smyslem pěstební činnosti kvalitní les, plnící všechny své funkce, mimo jiné produkci dřeva.
5. Slyšel jste o metodě cílových stromů? Asi ne, jinak byste netvrdil, že kvalitní sortimenty lze získat jen ve stejnověkém lese.
6. Pokud nemá majitel lesa lesnické vzdělání, by měl hospodaření koordinovat právě odborný lesní hospodář, který by měl majiteli nastavovat mantinely. To že máte les, vás neopravňuje si s ním dělat co chcete.
Odpovědět
mr

21.8.2018 20:43 Reaguje na Jan Škrdla
1. MAJITEL, pak dlouho nikdo a na konci zase MAJITEL. Najatý lesník může leda dávat doporučení. ALE POSLEDNÍ SLOVO MUSÍ MÍT VŽDY MAJITEL. Ti vaši odborní hospodáři ty lesy pěkně dorajtovali.
2. Jak dlouho se chcete vymlouvat na porosty, jež už dávno nestojí???? Od té doby snad poznání pokročilo a největší poslední problémy byly s kůrovcem někdy okolo r. 80, jak jsem se zmínil už dříve. A od té doby se myšlení odbor. lespersonálu vůbec většinou nezměnilo, a proto máme pohromu zpátky. To bylo tehdy žvástů od různých bojovníků s komunisty, jak to vedou špatně ...
3. Asi jste si nevšiml, že při těžbě těch vašich cílových stromů jsou velmi často značně poškozeny i stromy momentálně ještě netěžené a vlastně si připravujete do budoucna častý dnešní sortiment - PALIVOVÉ DŘÍVÍ. Uznejte, že 100 let čekat na výnos a odborníci vám to změní z velké části na palivo je slušně řečeno nemilé.
4. Soukormý les je v první řadě kvalitní porost s maximálním shodnocením těžbou. Ostatní jsou leda hloupé kecy různých pomatených MARXISTŮ, JEŽ MNOHDY KECAJÍ DO VĚCÍ, O NICHŽ NEMAJÍ ANI PÁRU. A samozřejmě nenesou žádnou hmotnou zopovědnost za případné způsobené škody na SOUKROMÉM majetku.
Stát má dostatek lesů, aby si zkoušel svoje experimenty, když mu to daňoví plátci budou ochotni financovat.
Odpovědět

Jan Škrdla

21.8.2018 21:53 Reaguje na
1. NESOUHLASÍM. Odborný lesní hospodář, je od toho, aby dohlížel a korigoval jej, jestli nedělá něco špatně. Jinak viděl jsem 5 hektarovou holinu z nezákonné těžby(naštěstí zarostla břízou). Pokud by bylo po vašem, že první a poslední slovo má majitel, tak by to bylo OK.
Pokud máte auto a nemáte řidičské oprávnění, také s ním nemůžete vyjet na silnici.
2. SM a BO monokultury se zakládady za Habsburků, s jejich pěstování se pokračovalo za První republiky, za komunistů i po převratu. Jestli jste to nepochopil, neměl jsem na mysli konkrétní porosty, ale způsob hospodaření, který se moc nezměnil.
3. o trvale tvořivém lese (dauerwaldu) toho moc nevíte, přesto jej očerňujete. Říká se, že z hlediska cenných sortimentů trumfne les věkových tříd. Proč by byl tak oblíbený třeba v Německu, když by z něj bylo jen palivové dříví?
Poškodit netěžené stromy - to se může stát i při probírce v pasečném lese.
Také jsem slyšel názor, že např. z buku vysazeného na velkou holinu vyroste za 100 let ono palivové dříví.
4. TOTÁLNÍ NESOHLAS. Pokud berete les jen jako zdroj dřeva a možnost jak zbohatnout, tak NEMÁ CENU SE S VÁMI BAVIT.
HOWGH!
Odpovědět
mr

22.8.2018 09:05 Reaguje na Jan Škrdla
Celkem vám rozumím, rád byste sešněroval všechny a všechno pod bičem socialistického ouřady. Takovou sprostotu si tu nedovolili ani tolik dnes špinění komunisti. Jestli jste měl pozemek, nikdo do vás nepíchal, zda tam máte mrkev nebo SM. Na užívání pozemků nepotřebujete řidičák nikde na světě, aspoň zatím. Třeba ale prosadíte naše prvenství.
2. V těch 80. letech si vzpomínám na lesní odborníky zaklínající se smíšenými lesy prakticky bez SM a výsledkem je dnešní problém.
3. Vysazovali monokultury, jelikož už tehdy věděli, že je to nejefektivnější produkce kvality a množství. Palivo vám vyroste díky špatné výchově, ne že by rostlo na holině. Je rozdíl dělat probírku a "probírku". Je to součást té výchovy. A to si musí majitel nebo správce řádně pohlídat. To není leda o tom, že do lesa pustí pitomce s pilou jejichž jedinou znalostí je BOZP.
4. Vy máte evidentní problém se soukromým majetkem. Hospodářský les je jako každé jiné hospodářství určen především k tvorbě zisku, ne k pokusům různých marxistů bez vztažené přímé finanční zodpovědnosti.
Odpovědět
jh

jaroslav hes

23.8.2018 21:19 Reaguje na
A jsme opět u toho! Prostě na les je pohlíženo jako na zdroj maximální produkce nejkvalitnější kulatiny a ne jako na součást přírodního ekosystému který má kromě produkce dřeva i jiné funkce (zdroj kyslíku,životní prostor pro rostliny a živočichy, atd...) Produkce dřeva by měla být pouze zdrojem financí pro zabezpečení těchto ostatních funkcí lesa. Proto by měl les patřit státu, protože v případě , že příjmy z produkce dřeva by nestačily na jejich zabezpečení může dotovat ze státního rozpočtu. Takže v podstatě všechny lesy by měly mít statut chráněného území.
Odpovědět
mr

24.8.2018 13:07 Reaguje na jaroslav hes
Prosím vás, kde na to chodíte. Běžte to říci daňovým plátcům. Les nepotřebuje dotovat. Dotace potřebují leda různí oblbovači společnosti. Nechte ho na pokoji, on si poroste sám i bez vašich zásahů, jak rostl tisíce roků před různými "dobrosery" i před vaší maličkostí. Nebudete do něho nic dávat, leda občas si odvezete trochu dřeva (asi paliva) a příroda si poradí v něm sama. Jenže my se tu bavíme o hospodářských porostech, kde by měli nalézt práci i ostatní pracovníci. A zde platí ekonomika, jako jinde. Já tvrdím už pár desetiletí, že ty různé návrhy různých envirodiletantů jsou leda ujeté nepraktičnosti (platí ve všech oborech). V lese se má buď ekonomicky hospodařit nebo ho nechat svému vývoji, kde budete nanejvýš sbírat sadbu. Nic mezi tím. Ostatní jsou leda hovadiny, jež se sice většině hezky poslouchají, ale v čase se ukáží, jako pitominy, viz. třeba ten výběrový způsob těžby. Kdo by to tak asi zaplatil? Nějaká nevládka? A z čích peněz?
Odpovědět
jh

jaroslav hes

23.8.2018 21:20 Reaguje na
A jsme opět u toho! Prostě na les je pohlíženo jako na zdroj maximální produkce nejkvalitnější kulatiny a ne jako na součást přírodního ekosystému který má kromě produkce dřeva i jiné funkce (zdroj kyslíku,životní prostor pro rostliny a živočichy, atd...) Produkce dřeva by měla být pouze zdrojem financí pro zabezpečení těchto ostatních funkcí lesa. Proto by měl les patřit státu, protože v případě , že příjmy z produkce dřeva by nestačily na jejich zabezpečení může dotovat ze státního rozpočtu. Takže v podstatě všechny lesy by měly mít statut chráněného území.
Odpovědět
KV

Karel Vančura

20.8.2018 08:34
Ve středověku zajímal lidi les asi pramálo ... panovníka a šlechtu jako zdroj zábavy - lov - především, pak jeho ekonomická stránka - dřevo a samozřejmě místo pro rozvoj a zakládání nových osad.
V novověku pak hlavně jako zdroj dřeva a na moc dalšího se nekoukalo...než se začalo ve velkém těžit uhlí, tak ve jménu páry vzalo za své velké procento Evropských lesů.

Dnešní pohled by měl být trochu jiný, ale bohužel není. Stále se bavíme o dřevní hmotě, alespoň na nejvyšší úrovni. Bohužel, finance světu vládnou. Smrk roste celkem obstojně rychle, je vesměs rovný a jeho dřevo celkem, nebo spíše dostatečně kvalitní. Hlavně ale, jak tady zaznělo přirovnání ke kukuřici, je celkem dost konzistentní co do tvaru, tedy jeho zpracování je efektivní a tím pádem i velice ekonomicky výhodné, proti například takovému dubu...

Těžařská technika je uzpůsobena k jeho těžbě, jelikož je ho nejvíce. Zda jeto příčina nebo následek, je na posouzení každého z Vás. Prostě je to levný a basta.

Smysl lesa by ale neměl být čistě hospodářský. Na mnoha místech lesníci doslova válčí s myslivci, kdy dnes je pro ně zvěř nepřítelem, který jim ničí porosty a ubírají z dřeva. Není tomu zase tak dávno, co lesním byl i myslivcem a hledal ideální průsečík mezi myslivostí a lesnictvím a oba obory byly neodmyslitelně spojené. Proto se vysazovali mnohé dřeviny, které dnes v lesích nenajdete nebo najdete jako "plevel". Nelikvidovali se ve velkém houštiny a podrost, jako se tomu dnes mnohde děje. Prostě lesní pán, až již pod tím rozumíme cokoli od feudála, přes továrníka nebo ředitele lesního závodu chtěl nejen plnit plán těžby, ale i mít dostatek kvalitní zvěře pro reprezentativní účely. A to moc ve smrkové monokultuře nejde.

Sám mám kousek lesa, nic velkého, taková jak by napsal pan Vrba selský lesík, nějakých 20 arů, který vysazoval můj pra- pra děda. Letos ho budu kácet a obnovovat. Smrky jsou tam slovy DVA. Jsme cca 400 m.n.m. a většinu tvoří modřín a dub. A prosperují tam velice dobře. Obnovovat budu stejně, smrk tam nebude žádný. Zase modřín, dub, po okrajích třešeň ptáčnice, jeřáby, nějaká břízka...prostě smíšený les z místních osvědčených dřevin. Protože smysl lesa není primárně produkovat dřevní hmotu, ale vytvářet komplexní ekosystém. Místo pro stromy, keře, byliny a zvěř. Zadržovat vodu v krajině a lokálně zmírňovat výkyvy počasí.
Odpovědět
na

20.8.2018 11:14 Reaguje na Karel Vančura
Modřín je asi tak stejně přirozenej ve 400 m.n.m. jako smrk. Pochází z vyšších poloh Karpat a Alp. Za barákem (JZ svah cca 300 - 350 m.n.m.) máme taky původně modřínovou monokulturou, kde už ale pár desítek let noha lesníka nevstoupila, takže tak třetina modřínů už odumřela a nejnižší a střední patro je plný jasanů, třešní ptáčnic, dubů, kalin, ptačího zobu, babyk a dalších listnáčů. Modříny se nevysemeňujou vůbec.
Odpovědět

Jan Škrdla

20.8.2018 22:50 Reaguje na
Problém modřínu je ten, že potřebuje od začátku světlo. Pod porostem se možná vysemení a vyklíčí, ale nepřežije první rok.
Modřínová monokultura je možná ještě větší problém, než smrková. Jedná se o náročnou dřevinu, která potřebuje prostor a živiny a ne nadarmo se říká, že modřín je sám sobě hrobařem.
Jinak to co popisujete je příklad dvouetážového lesa. Nevím jak je na tom spodní patro s kvalitou a pokryvností, ale dle druhové skladby vypadá nadějně.
Odpovědět
na

24.8.2018 13:24 Reaguje na Jan Škrdla
To spodní patro je džungle, kde aby si člověk vzal mačetu. :) Navíc tuhle jsem tam objevil i jedlé dříny, což mě mile překvapilo, protože ty se ve volný přírodě vyskytujou vzácně. Doufám, že tam dřevorubci jen tak nepáchnou a nezničí tu rozmanitost a krásu, ale naštěstí (a bohužel kvůli suchu) je to většinou hodně prudkej svah.
Odpovědět
KV

Karel Vančura

21.8.2018 09:16 Reaguje na
Netvrdím, že modřín je tam u nás původní dřevina, ale vycházím z toho, že se osvědčil. A samozřejmě to nebude monokultura. Pověřený LH mi doporučil vysadit duby. Pouze duby. To je mi proti srsti, zase by to byla monokultura a to prostě není normální. Takže dám samozřejmě duby, protože jsou osvědčené, ale namíchám je s modřínem a dalšími dřevinami, prostě smíšený les. Modřínu tam zdaleka nebude polovina.
Odpovědět

Jan Škrdla

21.8.2018 15:12 Reaguje na Karel Vančura
Pokud se jedná o osamocený lesík v poli a primárně vám nejde o dřevní hmotu, rozhodně bych jej nekácel celý. Ponechal bych většinu dubů (jedná se o dlouhověký strom) a mezery po těžbě bych dosázel např. javory, lípami nebo habry (do větších mezer třeba i duby nebo ptáčnice). Pokud se tam daří přirozené obnově, tak bych se ji snažil ochránit proti zvěři.
Odpovědět
jh

jaroslav hes

23.8.2018 21:56 Reaguje na Karel Vančura
Přesně tak to cítím i Já jako drobný vlastník cca 1,8 ha lesního dílu uprostřed většího celku. Mám navíc to štěstí, nebo smůlu že půlka je smrko-modříno-borovicová (50-25-25)a druhá půlka je obohacená o buky, duby, olše ,jeřáby, břízy, lísku- prostě listnatý nálet. A na těchto dvou dílech je přesně vidět rozdíl mezi jednověkým hospodářským lesem a lesem přirozeně smíšeným. Zatímco v listnaté části rostou borůvky, maliny, ostružiny a hlavně několik druhů hub v té jehličnaté je poušť. Podrost žádný. pouze sem tam nějaká babka(suchohřib). Doufám, že se najde co nejvíc drobných majitelů lesa jako jsme my pro které les není zdrojem zisku, ba naopak jsou ochotni ho dotovat ze svých příjmů a převést z intenzivního hospodaření na přirozený les.
Odpovědět
DU

Dušan Utinek

20.8.2018 14:37
Ahoj Romane! Kdyby nebylo toho propojení s vyhl. 139/2004 Sb, které říká, že zákonná povinnost zalesnění spočívá v použití dřevinné skladby dle vyhl. 83/1996 Sb. (dnes) mohl bych to jako doporučení chápat. Ale je to povinnost, ať chceme nebo ne. Takže doteď se nám tady nezákonně obnovuje akát, protože ve dřevinné skladbě ve vyhl. 83/96 není, totéž jasan v SLT 1l a 2L, takže vlastně hospodaříme v rozporu se zákonem - nesplnili jsme zalesňovací povinnost. Ať si MZe plácá co chce, ale ať netvrdí o povinnostni, že je to doporučení. Taky by bylo dobré, kdyby umožnili opravy typologie z podnětu vlastníka. Typologií mu ÚHÚL ocenil majetek, uložil povinnosti, jak ho má spravovat, a nikdo se ho na nic neptal. Myslím, že ta novela má spoustu problémů, které vyžadují její důkladnou změnu. Měj se, Ut
Odpovědět
JM

Josef Mozek

6.10.2018 09:10 Reaguje na Dušan Utinek
To je pořád omílání , že ministr řekl něco špatně. Není to poprvé ani naposledy, co politik tohle udělal. Důležitá je podstata : majitel lesa má širokou možnost výběru druhů, smrk má dovolen, nikdo mu jej však nevnucuje. Ať se rozhodné na svou odpovědnost a nespoléhá na dotace.
Odpovědět
DU

Dušan Utinek

22.8.2018 16:08
Dobrý den, prosím Vás pošlete mi na sebe email a já Vám to přepošlu, odkaz na to nemám, Ut
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist