Eva Tylová: Místo trávníku jetelík

Trávník plný jetele je jetelík?

Foto | Helena Mitwallyová

Tak co s tou uschlou trávou? Ale ejhle, co se to tady mezi tou žlutou trávou zelená. Je to jetel. Plazivý, rolní i luční, nejen jetelíček, ale i další v „anglickém“ trávníku nevítané byliny. Nějak se jim podařilo v trávníku přežít technické či chemické prostředky pro jejich likvidaci.

Možná právě teď je ten pravý okamžik si říci, že tráva na jižních místech, pokud ji v parném létě posekáme, bude vždycky suchá a je čas to změnit. To, co přežije dobře jak seč, tak nedostatek deště, jsou jetele, štírovníky a další byliny.

Pokud chceme mít v létě zeleno, tak vyměňme trávu za jetel, štírovník, smetánku, jitrocel, sedmikrásky atd. No a takový porost již asi není vhodné nazývat trávník, protože v něm bude trávy pomálu. Tak tedy jetelík?

Vertikutace stařiny.

Foto | Helena Mitwallyová

Zdá se vám to odvážné? Tak dobře, zatím začneme jen s dosevem trávníku těmito suchomilnými bylinami, abychom zvýšili jejich podíl a alespoň něco zeleného během léta v trávníku zůstalo. Právě to jsme udělali na Praze 12. Po poradě s botaničkou Marií Strakovou jsme suché trávníky vloni na podzim a letos na jaře doseli suchomilnou jetelotravní směsí Papilio na místech, která suchem nejvíce trpí. Letos na trávnících rozkvetly jetele, štírovníky a další suchomilné rostliny.

Podrobnosti k dosevu od Heleny Mitwallyové z firmy FREKO, která na Praze 12 pečuje o zelené plochy: „Trávníky na Praze 12 jsou po předchozích suchých a horkých letech poškozeny. Na radu botaničky Marie Strakové jsme se je rozhodli dosít suchomilnou jetelotravní směsí Papilio. V ní mimo trávy najdeme i byliny jako kopretinu bílou, štírovník růžkatý, barevné jeteloviny nebo řebříček obecný. Obsahuje i hostitelské rostliny několika druhů motýlů a nabízí dostatek pastvy pro včely. Stávající porosty jsou tak díky dosevu touto směsí odolnější vůči suchu a v létě zůstávají zelené. Zároveň některé lokality doséváme jetelem plazivým a štírovníkem růžkatým. Jetele se vyskytují různé, všechny jsou nízké a netvoří tak zbytečně vysokou biomasu jako vojtěška a nedusí okolní porost. První dosev proběhl již na podzim v oblasti sídliště Kamýk, druhý na jaře na sídlišti Lhotka a Modřany.“

Plocha byla nejdříve posečena na výšku 3-4 cm, dále proběhla vertikutace (viz foto) a po ní došlo ke sběru stařiny, která byla vertikutací vyčesána a vyhrabána. Následně byla plocha oseta a na závěr zaválcována.

Jetel

Foto | Jana Soukupová

Osevy travních ploch jetelovinami, zejména jetelem plazivým a štírovníkem růžkatým, mají pozitivní vliv v mnoha ohledech. Jeteloviny jsou odolné proti suchu, jejich porost je vytrvalý, dokáží konkurovat plevelům a jejich květy jsou potravou pro hmyz. Tyto druhy jetelovin také dobře snáší sešlapávání. Navíc přírůstek biomasy je poměrně malý, tzn. nezvyšují náklady na seč oproti vojtěšce, která má ve srovnání s travou přírůstek až 5x větší. Pokud je seč prováděna na 10 cm, do 14 dnů po seči opět nakvétají a kvetou opakovaně celé léto, čili poskytují potravu hmyzu i v době, kdy jsou již stromy odkvetlé. V parném létě udržují stále zelenou barvu a na rozdíl od travin nevysychají.

Dosevy je vhodné provádět především na podzim, kdy se při výhrabu listí jemně zkypří zem, naruší se drn a vyhrabe se stařina. Díky tomu vznikne prostor jednak pro odnožování trav a jednak pro dosevy jetelovin. Jarní dosev je také účinný, ovšem nástup jetelovin do květu je pozdější.

Travní plochy na území MČ Praha 12 trpí suchem a kamenitým podložím. Na některých místech tráva ustupuje a obsazují ji plevele. Jetel plazivý a štírovník růžkatý jsou schopny tuto konkurenci ustát a zaplnit holá místa, na kterých by se uchytil buď plevel nebo by se stala zdrojem prachu, který se z holé země uvolňuje.