Eva Tylová: Místo trávníku jetelík
Tak co s tou uschlou trávou? Ale ejhle, co se to tady mezi tou žlutou trávou zelená. Je to jetel. Plazivý, rolní i luční, nejen jetelíček, ale i další v „anglickém“ trávníku nevítané byliny. Nějak se jim podařilo v trávníku přežít technické či chemické prostředky pro jejich likvidaci.
Možná právě teď je ten pravý okamžik si říci, že tráva na jižních místech, pokud ji v parném létě posekáme, bude vždycky suchá a je čas to změnit. To, co přežije dobře jak seč, tak nedostatek deště, jsou jetele, štírovníky a další byliny.
Pokud chceme mít v létě zeleno, tak vyměňme trávu za jetel, štírovník, smetánku, jitrocel, sedmikrásky atd. No a takový porost již asi není vhodné nazývat trávník, protože v něm bude trávy pomálu. Tak tedy jetelík?
Zdá se vám to odvážné? Tak dobře, zatím začneme jen s dosevem trávníku těmito suchomilnými bylinami, abychom zvýšili jejich podíl a alespoň něco zeleného během léta v trávníku zůstalo. Právě to jsme udělali na Praze 12. Po poradě s botaničkou Marií Strakovou jsme suché trávníky vloni na podzim a letos na jaře doseli suchomilnou jetelotravní směsí Papilio na místech, která suchem nejvíce trpí. Letos na trávnících rozkvetly jetele, štírovníky a další suchomilné rostliny.
Podrobnosti k dosevu od Heleny Mitwallyové z firmy FREKO, která na Praze 12 pečuje o zelené plochy: „Trávníky na Praze 12 jsou po předchozích suchých a horkých letech poškozeny. Na radu botaničky Marie Strakové jsme se je rozhodli dosít suchomilnou jetelotravní směsí Papilio. V ní mimo trávy najdeme i byliny jako kopretinu bílou, štírovník růžkatý, barevné jeteloviny nebo řebříček obecný. Obsahuje i hostitelské rostliny několika druhů motýlů a nabízí dostatek pastvy pro včely. Stávající porosty jsou tak díky dosevu touto směsí odolnější vůči suchu a v létě zůstávají zelené. Zároveň některé lokality doséváme jetelem plazivým a štírovníkem růžkatým. Jetele se vyskytují různé, všechny jsou nízké a netvoří tak zbytečně vysokou biomasu jako vojtěška a nedusí okolní porost. První dosev proběhl již na podzim v oblasti sídliště Kamýk, druhý na jaře na sídlišti Lhotka a Modřany.“
Plocha byla nejdříve posečena na výšku 3-4 cm, dále proběhla vertikutace (viz foto) a po ní došlo ke sběru stařiny, která byla vertikutací vyčesána a vyhrabána. Následně byla plocha oseta a na závěr zaválcována.
Osevy travních ploch jetelovinami, zejména jetelem plazivým a štírovníkem růžkatým, mají pozitivní vliv v mnoha ohledech. Jeteloviny jsou odolné proti suchu, jejich porost je vytrvalý, dokáží konkurovat plevelům a jejich květy jsou potravou pro hmyz. Tyto druhy jetelovin také dobře snáší sešlapávání. Navíc přírůstek biomasy je poměrně malý, tzn. nezvyšují náklady na seč oproti vojtěšce, která má ve srovnání s travou přírůstek až 5x větší. Pokud je seč prováděna na 10 cm, do 14 dnů po seči opět nakvétají a kvetou opakovaně celé léto, čili poskytují potravu hmyzu i v době, kdy jsou již stromy odkvetlé. V parném létě udržují stále zelenou barvu a na rozdíl od travin nevysychají.
Dosevy je vhodné provádět především na podzim, kdy se při výhrabu listí jemně zkypří zem, naruší se drn a vyhrabe se stařina. Díky tomu vznikne prostor jednak pro odnožování trav a jednak pro dosevy jetelovin. Jarní dosev je také účinný, ovšem nástup jetelovin do květu je pozdější.
Travní plochy na území MČ Praha 12 trpí suchem a kamenitým podložím. Na některých místech tráva ustupuje a obsazují ji plevele. Jetel plazivý a štírovník růžkatý jsou schopny tuto konkurenci ustát a zaplnit holá místa, na kterých by se uchytil buď plevel nebo by se stala zdrojem prachu, který se z holé země uvolňuje.
reklama
Dále čtěte |



Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (24)

Karel Zvářal
6.8.2020 05:33

Eva Tylová
6.8.2020 08:28 Reaguje na Karel ZvářalKrejcar Stanislav
8.8.2020 17:35 Reaguje na Eva TylováJan Šimůnek
6.8.2020 07:45
Eva Tylová
6.8.2020 08:28 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
6.8.2020 21:14 Reaguje na Eva TylováBřetislav Machaček
6.8.2020 08:58buď brzo ráno(mokré rosou se ale kosí špatně)a nebo navečer,kdy není
taková aktivita hmyzu.Hmyz zabraný do sání nektaru a sběru pylu
nestačí před rychle jedoucími sekačkami odletět a je zmasakrován.
Dobrý nápad tak naopak přivodí jeho zmar.Možná by stačilo upravit
moderní sekačky o výkonný fukar,který ho odfoukne na již posečenou
plochu dříve,než přijdou na řadu nože.Zkuste se podívat na včely
doslova přibité na květech jetelu plazivého,když k nim jede taková
rotační sekačka.V malém je člověk vyplaší a vyčká na jejich odlet,
ale ve velké ...?Bohužel podobně končí mnoho obojživelníků,ale
návrat ke kose a citlivému sekáči je už bohužel nenávratně pryč.
Jiří S
6.8.2020 09:48 Reaguje na Břetislav Machačekpavel peregrin
6.8.2020 10:12 Reaguje na Jiří SLukas B.
6.8.2020 10:22 Reaguje na pavel peregrinono i bubnovkou nebo mulčovačem se lépe seká ráno za rosy (jako kosou) kdy je "tráva" zkřehlá a ztěžklá, úplně stejně, jako kosou. mokrá tráva vadí rotačce (či traktůrku) se sběrem, kde se to mokrým rozmašírovaným mulčem ucpává. a pak samozřejmě hluk, pustit sekačku v červnu v půl páté ráno hned za úsvitu někde v intravilánu přímo pod okny na větračku by mohlo skončit moc pěknou scénkou.
pavel peregrin
6.8.2020 10:31 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
6.8.2020 10:37 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
6.8.2020 13:17 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
6.8.2020 15:08 Reaguje na pavel peregrinPavelA
6.8.2020 14:16 Reaguje na Břetislav MachačekAž tam štípnou nějakého alergika tak městská část bude velice rychle zase sekat na "angličáka.

Karel Zvářal
6.8.2020 15:27 Reaguje na PavelA
Eva Tylová
6.8.2020 16:20 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
6.8.2020 17:20 Reaguje na Eva Tylovásekačku s pokosem,ale to vyžaduje po pokosení,jejím
zaschnutí a odletu hmyzu ještě sběr sena a nebo následné
zmulčování.To,že místo x sečení traktůrkem s rotačkou
nahradíte jedním sečením a jedním sběrem,či mulčováním
již zaschlé trávy i tak ušetříte a bubnová sekačka
zvládne i velmi vysokou trávu.To nehovořím o možnosti kompostování sebrané hmoty,která po zaschnutí x krát
zmenší svůj objem a náročnost na odvoz je tak nižší.
Tak to přece dělávali naši předci,kteří sušili trávu
na seno a to teprve lehké odváželi do stodol.
Nechávali trávu dokonce vysemenit a nebo ji kosili
těsně před vysemeněním pro její vyšší výživnou hodnotu.
Dnes jsou na trhu různé bubnové sekačky,které jsou vůči hmyzu daleko šetrnější,než ty rotační a mulčovací traktůrky.Při takové ploše to můžete někde vyzkoušet,
posoudit náročnost a výsledný efekt.Pokud však budete
takto kvetoucí trávníky semílat v květu i s hmyzem,tak
v takovém případě raději vidím ten "anglický"trávník
prostý jakýchkoliv květů a taky bez toho hmyzu.
Mimochodem lidi nešetrně kosící trávníky v době hmyzí
aktivity jsem vyřadil se svých odběratelů medu.Kdo
mi zabíjí včely,tak ať si sladí cukrem a nebo ať si
ho kupuje odjinud.
PavelA
7.8.2020 08:10 Reaguje na Břetislav MachačekMartin Plocek
7.8.2020 13:41 Reaguje na PavelABřetislav Machaček
17.8.2020 21:46 Reaguje na PavelAalergikům.To oni se v době výskytu alergenů musí
sami chránit.Nyní se všichni chráníme rouškami
před tou "chřipečkou",protože ji není možno
pokosit či vykácet,aby nás neohrožovala.Kosit
trávu na hlínu a vykácet všude stromy produkující pyl není řešení ani pro ty alergiky,ale pouze
další z nesmyslů.To pak nahraďme trávníky těmi
plastovými a stromy tak rovněž.Ubude údržba,škody i alergie,pokud nebude už někdo alergický na plasty jako já.Nevadí mi zdravotně,ale ze zásady hlavně tam,kde nahradily zcela zbytečně přírodní materiály a nyní jsou pro přírodu obrovským problémem.Važme
si i našich původních dřevin ve městech,ač produkují alergeny,neboť sem patří na rozdíl od
sakur kvetoucích i v mírné zimě a nebo jiných
cizokrajných nekvetoucích a nealergických dřevin.
Ono možná ta alergie je o životním stylu už
rodičů dětí,kteři se poněkud odklonili od té
přírody.Neznám procentuální počet alergiků ve
městech a na venkově,ale z mého mládí neznám
žádného a to jsme chodili s holkami do sena,
na kvetoucí louky,či pod kvetoucí lípy.Pokud někdo v létě posmrkával,tak se vysmrkal a nechtěl vykácet lípy či zakázat sušení sena.Je mi líto,jeden má alergii,druhý zase cukrovku a taky se nepřestávájí vyrábět sladkosti.Kdo je marod,tak se musí chránit sám.