https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/evan-tylova-misto-travniku-jetelik
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Eva Tylová: Místo trávníku jetelík

6.8.2020
Trávník plný jetele je jetelík?
Trávník plný jetele je jetelík?
Foto | Helena Mitwallyová
Tak přišlo zase vedro a trávníky, vystavené na jižních plochách pražícímu slunci, zase uschly a zežloutly. Ty na krátko posekané uschly rychleji, ty vyšší chvíli vzdorovaly, ale už jsou také suché. Tedy alespoň v nižších polohách. Zelené jsou luční porosty, ale ty nemohou být všude. Pravdou zůstává, že část veřejných ploch, kam lidé, děti a psi nejčastěji chodí, by měla být sečena několikrát za rok na nižší výšku (cca 10 cm). Třeba jen proto, aby se v ní psi a natož děti majitelům či rodičům neztráceli z dohledu či snad dokonce neztratili úplně. Také, aby na ně neútočila veškerá havěť, někdy jako klíšťata hodně nebezpečná.
 

Tak co s tou uschlou trávou? Ale ejhle, co se to tady mezi tou žlutou trávou zelená. Je to jetel. Plazivý, rolní i luční, nejen jetelíček, ale i další v „anglickém“ trávníku nevítané byliny. Nějak se jim podařilo v trávníku přežít technické či chemické prostředky pro jejich likvidaci.

Možná právě teď je ten pravý okamžik si říci, že tráva na jižních místech, pokud ji v parném létě posekáme, bude vždycky suchá a je čas to změnit. To, co přežije dobře jak seč, tak nedostatek deště, jsou jetele, štírovníky a další byliny.

Pokud chceme mít v létě zeleno, tak vyměňme trávu za jetel, štírovník, smetánku, jitrocel, sedmikrásky atd. No a takový porost již asi není vhodné nazývat trávník, protože v něm bude trávy pomálu. Tak tedy jetelík?

Vertikutace stařiny.
Vertikutace stařiny.
Foto | Helena Mitwallyová

Zdá se vám to odvážné? Tak dobře, zatím začneme jen s dosevem trávníku těmito suchomilnými bylinami, abychom zvýšili jejich podíl a alespoň něco zeleného během léta v trávníku zůstalo. Právě to jsme udělali na Praze 12. Po poradě s botaničkou Marií Strakovou jsme suché trávníky vloni na podzim a letos na jaře doseli suchomilnou jetelotravní směsí Papilio na místech, která suchem nejvíce trpí. Letos na trávnících rozkvetly jetele, štírovníky a další suchomilné rostliny.

Podrobnosti k dosevu od Heleny Mitwallyové z firmy FREKO, která na Praze 12 pečuje o zelené plochy: „Trávníky na Praze 12 jsou po předchozích suchých a horkých letech poškozeny. Na radu botaničky Marie Strakové jsme se je rozhodli dosít suchomilnou jetelotravní směsí Papilio. V ní mimo trávy najdeme i byliny jako kopretinu bílou, štírovník růžkatý, barevné jeteloviny nebo řebříček obecný. Obsahuje i hostitelské rostliny několika druhů motýlů a nabízí dostatek pastvy pro včely. Stávající porosty jsou tak díky dosevu touto směsí odolnější vůči suchu a v létě zůstávají zelené. Zároveň některé lokality doséváme jetelem plazivým a štírovníkem růžkatým. Jetele se vyskytují různé, všechny jsou nízké a netvoří tak zbytečně vysokou biomasu jako vojtěška a nedusí okolní porost. První dosev proběhl již na podzim v oblasti sídliště Kamýk, druhý na jaře na sídlišti Lhotka a Modřany.“

Plocha byla nejdříve posečena na výšku 3-4 cm, dále proběhla vertikutace (viz foto) a po ní došlo ke sběru stařiny, která byla vertikutací vyčesána a vyhrabána. Následně byla plocha oseta a na závěr zaválcována.

Jetel
Jetel
Foto | Jana Soukupová

Osevy travních ploch jetelovinami, zejména jetelem plazivým a štírovníkem růžkatým, mají pozitivní vliv v mnoha ohledech. Jeteloviny jsou odolné proti suchu, jejich porost je vytrvalý, dokáží konkurovat plevelům a jejich květy jsou potravou pro hmyz. Tyto druhy jetelovin také dobře snáší sešlapávání. Navíc přírůstek biomasy je poměrně malý, tzn. nezvyšují náklady na seč oproti vojtěšce, která má ve srovnání s travou přírůstek až 5x větší. Pokud je seč prováděna na 10 cm, do 14 dnů po seči opět nakvétají a kvetou opakovaně celé léto, čili poskytují potravu hmyzu i v době, kdy jsou již stromy odkvetlé. V parném létě udržují stále zelenou barvu a na rozdíl od travin nevysychají.

Dosevy je vhodné provádět především na podzim, kdy se při výhrabu listí jemně zkypří zem, naruší se drn a vyhrabe se stařina. Díky tomu vznikne prostor jednak pro odnožování trav a jednak pro dosevy jetelovin. Jarní dosev je také účinný, ovšem nástup jetelovin do květu je pozdější.

Travní plochy na území MČ Praha 12 trpí suchem a kamenitým podložím. Na některých místech tráva ustupuje a obsazují ji plevele. Jetel plazivý a štírovník růžkatý jsou schopny tuto konkurenci ustát a zaplnit holá místa, na kterých by se uchytil buď plevel nebo by se stala zdrojem prachu, který se z holé země uvolňuje.


reklama

 
foto - Tylová Eva
Eva Tylová
Autorka je místostarostka MČ Praha 12 za Piráty s podporou Zelených.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.8.2020 05:33
To je fenomenální nápad, místo drahých zelených střech držovat zelené (nehoblované) trávníky! U nás se smetánka, jitrocel a jetel červený i bílý udržely i přes dřívější intenzivní sečení. Letos s tím "zkrášlujícím" divočením ubrali, trávník/louka rozkvetla - a kde se vzali, tu se vzali, poletují nad ním hmyzáci. Je komické sledovat, jak pod vahou čmeláků se jitrocely ohýbají, ale jiné byliny drží, takže hned to vypadá veseleji. A hlavně - je to znát i na mikroklimatu zástavby, která se nerozpálí doběla, když zase začnou horké dny.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.8.2020 05:33 Reaguje na Karel Zvářal
Dvě mouchy jednou ranou...
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

6.8.2020 08:28 Reaguje na Karel Zvářal
U nás se také udrželi, ale dosevem jsme je ještě podpořili. Bohužel část lidí a především zahradníci je považují za plevel. Ale oni poznají až tady v létě na slunci tráva bude jen žlutá.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

8.8.2020 17:35 Reaguje na Eva Tylová
Otázkou je z jakého pohledu se na věc díváme. Laický bytovkář má jiný názor než zahrádkář a zahradník. Většina flory v přírodě si se suchem dokázala poradit tisíce let před ekology a zelenými. V přírodě je rozdíl v pravidlu kořenění a zakořenování. Jsou rostliny jež patří mezi hlubokokořenící a naopak mělce kořenící. Ty mělce povrchově kořenící za stovky let se dokázaly bránit produkcí semen a řízků. Příkladem známým i z ČR je kopřiva dvoudomá jež přežije i mráz a suché horko nebo ostružina jež si podobně s mrazem a suchem také nedělá starost. Kromě těchto existují i další invazivní rostliny jako je šeřík ,černý bez nebo bříza či vrba .
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.8.2020 07:45
A na nejsušší místa se dají dát některé druhy mochen, které vydrží ještě větší sucho. Už jsem učinil u nás před domem, na místech, kde trávník loni za sucha a horka vychcípal.
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

6.8.2020 08:28 Reaguje na Jan Šimůnek
Díky za tip, jaká to je směs, nebo samosběr?
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.8.2020 21:14 Reaguje na Eva Tylová
Samosběr z toho, co nám roste na velmi suchém svahu před chalupou. Určeno to nemám, ale je to nějaký přírodní druh.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.8.2020 08:58
Jako včelař jsem tím nadšen,pouze se přimlouvám takové trávníky sekat
buď brzo ráno(mokré rosou se ale kosí špatně)a nebo navečer,kdy není
taková aktivita hmyzu.Hmyz zabraný do sání nektaru a sběru pylu
nestačí před rychle jedoucími sekačkami odletět a je zmasakrován.
Dobrý nápad tak naopak přivodí jeho zmar.Možná by stačilo upravit
moderní sekačky o výkonný fukar,který ho odfoukne na již posečenou
plochu dříve,než přijdou na řadu nože.Zkuste se podívat na včely
doslova přibité na květech jetelu plazivého,když k nim jede taková
rotační sekačka.V malém je člověk vyplaší a vyčká na jejich odlet,
ale ve velké ...?Bohužel podobně končí mnoho obojživelníků,ale
návrat ke kose a citlivému sekáči je už bohužel nenávratně pryč.
Odpovědět
JS

Jiří S

6.8.2020 09:48 Reaguje na Břetislav Machaček
Možná nějaký malotraktůrek na principu kosy, něco jako RS? S tím, že by za sebou sbíral. Asi by pak stihly uletět.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.8.2020 10:12 Reaguje na Jiří S
Nejjednodušší je opravdu sekat brzy ráno nebo pak až večer. S těmi včelami je to pravda, zbytečně moc jich pak hyne.
Odpovědět
LB

Lukas B.

6.8.2020 10:22 Reaguje na pavel peregrin
lištovka místo rotační/bubnové? ta sice ustříhne, ale nerozmašíruje.
ono i bubnovkou nebo mulčovačem se lépe seká ráno za rosy (jako kosou) kdy je "tráva" zkřehlá a ztěžklá, úplně stejně, jako kosou. mokrá tráva vadí rotačce (či traktůrku) se sběrem, kde se to mokrým rozmašírovaným mulčem ucpává. a pak samozřejmě hluk, pustit sekačku v červnu v půl páté ráno hned za úsvitu někde v intravilánu přímo pod okny na větračku by mohlo skončit moc pěknou scénkou.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.8.2020 10:31 Reaguje na Lukas B.
No, to si asi budou občané muset vybrat, ať to budou sekat čímkoliv, včely tam nejsou ráno nebo později večer.
Odpovědět
LB

Lukas B.

6.8.2020 10:37 Reaguje na pavel peregrin
když si vzpomenu na tu červnovou příhodu z našeho třičtvrtěhektaru strmé louky a sekací víkend z kamarády, jak jsem chlapečkům desetiletým chytře poradil, že se kosou nejlépe seká za úsvitu, a chlapečci natěšení na kosení nadšeně vstali v pět a při kosení samozřejmě povykovali, a jak mě pak nevyspalé matky nenáviděly....
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.8.2020 13:17 Reaguje na Lukas B.
Pokud sekali desetiletí chlapečci, pak klobouk dolů- při dnešní manuální nešikovnosti mladých. Co se matek týká, typická odtrženost od přírody, ale určitě jinak hodně rad, jak by se vše mělo dělat.
Odpovědět
LB

Lukas B.

6.8.2020 15:08 Reaguje na pavel peregrin
kdybychom večer neposeděli v družné zábavě přes půlnoc, jistě by to buzené matky nesly statečněji. a pro desetiletého chlapce je sekání (přiměřeně velkou a seřízenou) kosou v pohodě, akorát se musí hlídat aspoň desetimetrový rozestup mezi sekáči, aby se nezmasakrovali - a sám sobě kosou nikdo neublíží. a samozřejmě večer všechno naklepat a ráno vstát taky a obtahovat brouskem.
Odpovědět
Pa

PavelA

6.8.2020 14:16 Reaguje na Břetislav Machaček
Já jakožto také včelař tím zas až tak nadšen nejsem,protože si myslím,že včely nemají ve městech na sídlištích co dělat.
Až tam štípnou nějakého alergika tak městská část bude velice rychle zase sekat na "angličáka.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.8.2020 15:27 Reaguje na PavelA
Já s panem Macháčkem souhlasím, měli by na ty sekačky něco vymyslet, aby to hmyz odfouklo. Oni tam sečou od rána do odpoledne, takže zahyne hodně hmyzu. Včely lítají do města i přes kilometr z blízkých zahr. osad na lípy aj. stromy, sbírání na květech bylin by se mělo tudíž zohlednit. Řeší se s velkým humbukem srnčata, jako by pod koly a lištami nic jiného nehynulo.
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

6.8.2020 16:20 Reaguje na Břetislav Machaček
Zdravím, díky za zajímavé informace. MČ P 12 má na starosti 136 ha, takže to je jiné než menší vlastní pozemek. Večer už sekáči nepracují, sekají od rána od cca 7h, přes den, když je vedro nad 30 C tak sekat nesmí, aby trávu nezničili.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.8.2020 17:20 Reaguje na Eva Tylová
Víte,na vysokou trávu bych toleroval snad jednobubnovou
sekačku s pokosem,ale to vyžaduje po pokosení,jejím
zaschnutí a odletu hmyzu ještě sběr sena a nebo následné
zmulčování.To,že místo x sečení traktůrkem s rotačkou
nahradíte jedním sečením a jedním sběrem,či mulčováním
již zaschlé trávy i tak ušetříte a bubnová sekačka
zvládne i velmi vysokou trávu.To nehovořím o možnosti kompostování sebrané hmoty,která po zaschnutí x krát
zmenší svůj objem a náročnost na odvoz je tak nižší.
Tak to přece dělávali naši předci,kteří sušili trávu
na seno a to teprve lehké odváželi do stodol.
Nechávali trávu dokonce vysemenit a nebo ji kosili
těsně před vysemeněním pro její vyšší výživnou hodnotu.
Dnes jsou na trhu různé bubnové sekačky,které jsou vůči hmyzu daleko šetrnější,než ty rotační a mulčovací traktůrky.Při takové ploše to můžete někde vyzkoušet,
posoudit náročnost a výsledný efekt.Pokud však budete
takto kvetoucí trávníky semílat v květu i s hmyzem,tak
v takovém případě raději vidím ten "anglický"trávník
prostý jakýchkoliv květů a taky bez toho hmyzu.
Mimochodem lidi nešetrně kosící trávníky v době hmyzí
aktivity jsem vyřadil se svých odběratelů medu.Kdo
mi zabíjí včely,tak ať si sladí cukrem a nebo ať si
ho kupuje odjinud.
Odpovědět
Pa

PavelA

7.8.2020 08:10 Reaguje na Břetislav Machaček
Ve městě přeci nemůžete dělat sena.Pokud pominu ekonomiku tak jenom třeba alergici by vás hnali klackama.
Odpovědět
MP

Martin Plocek

7.8.2020 13:41 Reaguje na PavelA
Tak zrovna pro alergiky jsou jeteloviny mnohem lepší ,než trávy - vlastní zkušenost. Samoshřejmě pokud dojde na kvetení.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.8.2020 21:46 Reaguje na PavelA
Alergiky lituji,ale přírodu nemůžeme přizpůsobit
alergikům.To oni se v době výskytu alergenů musí
sami chránit.Nyní se všichni chráníme rouškami
před tou "chřipečkou",protože ji není možno
pokosit či vykácet,aby nás neohrožovala.Kosit
trávu na hlínu a vykácet všude stromy produkující pyl není řešení ani pro ty alergiky,ale pouze
další z nesmyslů.To pak nahraďme trávníky těmi
plastovými a stromy tak rovněž.Ubude údržba,škody i alergie,pokud nebude už někdo alergický na plasty jako já.Nevadí mi zdravotně,ale ze zásady hlavně tam,kde nahradily zcela zbytečně přírodní materiály a nyní jsou pro přírodu obrovským problémem.Važme
si i našich původních dřevin ve městech,ač produkují alergeny,neboť sem patří na rozdíl od
sakur kvetoucích i v mírné zimě a nebo jiných
cizokrajných nekvetoucích a nealergických dřevin.
Ono možná ta alergie je o životním stylu už
rodičů dětí,kteři se poněkud odklonili od té
přírody.Neznám procentuální počet alergiků ve
městech a na venkově,ale z mého mládí neznám
žádného a to jsme chodili s holkami do sena,
na kvetoucí louky,či pod kvetoucí lípy.Pokud někdo v létě posmrkával,tak se vysmrkal a nechtěl vykácet lípy či zakázat sušení sena.Je mi líto,jeden má alergii,druhý zase cukrovku a taky se nepřestávájí vyrábět sladkosti.Kdo je marod,tak se musí chránit sám.
Odpovědět
JK

Jaroslav Kuchař

7.8.2020 17:28 Reaguje na Břetislav Machaček
U nás ve městě žádný hmyz na trávě v podstatě není.Město trávu hobluje furt.Jen když už je sucho a neroste jim to je asi blbý.Už i byli dotazy a odpověď kompetentní osoby zněla že město neuvažuje o změně intenzity sekání.
Odpovědět

Jirka Černý

6.8.2020 20:27
Na většině městských ploch je realita naprosto jiná, tyhle představy a pokusy jsou fajn ale někdo je musí dlouhodobě zaplatit což je první problém. Druhý je v tom že si hned začnou stěžovat majitelé čoklů o velikosti krys jak se jim v tom ztrácí a klíšťata a tak. Už jen spravná doba sečení, víte jaká to je? Žádná. Ráno všechny budíte, pak budíte ty po noční, pak rušíte při obědě a sekat když jdou přes park děti ze školy? Hrůza! Na podobném principu je to až do tmy. Fukar co odfoukne hmyz je fajn nápad pokud sekačku vidíte jen z okna kanclu nebo si ji užijete při njakém hobby sekání, už takhle je profisekačka na hraně toho co do stroje o téhle velikosti lze reálně nacpat, co utahne motor a co lze v provozu tak tak uchladit. Bylo by radost na takovém stroji 8 hodin dělat protože je fajn mít v tomhle vedru na uších celý den sluchátka bez kterých by ten kravál šel sotva ustát což nikoho samo zajímat nebude, co zajímat bude je nespokojený občan kterého to bude iritovat. Samozřejmě že vhodně vybrané lokality proč by ne.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist