https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jakub-mracek-tezba-lithia.jde-to-bez-kyseliny-sirove
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jakub Mráček: Těžba lithia. Jde to bez kyseliny sírové?

17.12.2023
Cinvaldit je relativně komplikovaný minerál, který se vyskytuje (jak název napovídá) zejména na Cínovci.
Cinvaldit je relativně komplikovaný minerál, který se vyskytuje (jak název napovídá) zejména na Cínovci.
Cínovecká slída se nikde na světě netěží a proto nezpracovává. Platí ale, že lithné ionty jsou v ní vázány obzvlášť dobře a dostat je do obchodovatelného produktu není vůbec snadné.
 
Před šesti lety jsem avizoval, že zásadním otazníkem bude chemická technologie zpracování cinvalditu na uhličitan lithný. Geomet vybral síranovou metodu s fosforečnanovým stupněm, což znamená desítky tisíc tun koncentrované kyseliny sírové za rok.

Na německé straně hranice se taktéž chystají na těžbu; ve zpracování ale s kyselinou sírovou nepočítají. Jde to i bez ní?

Proces navržený firmou Zinnwald Lithium PLC je známá sádrová metoda. Ruda se spéká s vápencem a sádrou (odtud název) a pak se vyluhuje ve vodě, produktem je hydroxid lithný. Zástupci Geometu o stejném přístupu mluvili v roce 2017 v Českém rozhlasu, nyní od něj ustoupili. Důvody neznáme, můžeme maximálně tipovat:

  • Cena hydroxidu lithného logicky kopíruje křivku ceny uhličitanu lithného, je ale nižší. V polovině prosince 2023 je cena kilogramu uhličitanu asi 300 Kč za kg, zatímco hydroxid stojí cca 20 Kč za kilogram. Náklady jsou sice nižší, ale výnosy také, a to řádově.
  • Prakticky každá chemická výroba vyžaduje hodně vody. I zpracovatelský závod v osadě Dukla v Újezdečku u Teplic ji bude potřebovat, povede ji dvěma trubkami, mj. z dolu v Mariánských Radčicích. Sádrová metoda vyžaduje mnohem víc vody. A protože voda se bude čerpat, zase to nese náklady.
  • Výběr sádrové metody by nutně musel znamenat přenést zpracovatelskou chemičku někam blíž vodě (ideálně k nějaké řece). To by ale prodražilo dopravu materiálu z dolu (už teď má pás nebo lanovku asi 8 km) a možná přineslo problémy na jiných stranách, např. horší dopravní dostupnost.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdá se, že Geomet vybral metodu až na základě výběru lokality Dukla u Újezdečku. Z ekonomického hlediska jde o racionální kompromis: důl, voda, železnice jsou přiměřeně daleko. To ovšem limitovalo výběr technologie.

Má-li něco být role státu a samospráv, pak zajistit, aby si nenechali vnutit tuhle byznysovou logiku. Když inženýři Geometu na veřejné prezentaci říkají, že něco technologicky nejde, není to pravda. Měli by říkat, že firmě se to nevyplatí. Případná těžba ale musí být výsledkem dohody a akceptace všech stran.

Zájmem občanů by mělo být, aby změnil metodu na sádrovou: ubude řádově vlak naložený kyselinou sírovou jednou za týden, nebude emise jedovatého oxidu siřičitého (který by museli zachytávat), závod se pravděpodobně přesune někam k Labi.


reklama

 
Další informace |

Text původně vyšel na blogu České lithium.

foto - Mráček Jakub
Jakub Mráček
Autor je vystudovaný makromolekulární chemik, pedagog a politik, lídr hnutí Volba pro! Teplice.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

17.12.2023 09:18
Se divím, že autor je chemik a přitom tam neuvádí žádné bližší chemické údaje. S takovou je ten článek jen propagandistický škvár prakticky bez jakéhokoliv vypovídací hodnoty.
A co se týká rozdílu ceny uhličitanu a hydroxidu lithného 300 a 20 korun za kilogram, připadá mně to jako totální nesmysl. Takový cenový rozdíl může ospravedlnit pouze obrovský rozdíl v kvalitě, například čistotě těch chemikálií. Navíc je v kilogramu hydroxidu toho lithia víc než v kilogramu uhličitanu. A 20 korun za kilogram dnes už dávno nestojí ani běžný hydroxid sodný té nejhorší technické kvality, určený na čištění odpadů s vysokým množstvím příměsí NaCl z elektrolyzéru po výrobě chlóru. Natož meziprodukt produkce lithia velmi potřebného v zelených projektech.
Odpovědět
JD

Jan Dressler

17.12.2023 09:59
Kde se vůbec vzalo to rozhodnutí těžit v Česku naše "národní" lithium? Jaká je šance dostat se trvale na světové ceny této komodity, aby těžba a zpracování dávaly smysl? Proč investovat zrovna do takového projektu? Není lepší využití pro omezené české zdroje financování? Třeba smart grid?
Odpovědět
Miloš Lesák

Miloš Lesák

17.12.2023 18:16 Reaguje na Jan Dressler
Cena lithia klesla za poslední rok o 75% takže když to bude pokračovat žádná těžba se tu nevyplatí .
Odpovědět
MP

M Pikous

17.12.2023 10:57
Poukud by byl tak velký rozdíl v ceně, nedal by se z hydroxydu dělat uhličitan? S vápníkem to jde bez problémů pomocí CO2 (tvrdnutí malty). Myslím, že půjde o něco trochu jiného, proč je výsledek ze sádrové metody tak levnější. A chtělo by to podrobnější rozbor, jak chemický, tak ekonomický.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.12.2023 16:52 Reaguje na M Pikous
Furt se neví co se sodovkáčem, a tady by se hltil, paráda...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.12.2023 18:34 Reaguje na M Pikous
Ten cenový rozdíl v tom článku je tak nesmyslný, že to je nejspíš fejk.
Buď se porovnává například výrobní cena nějakého meziproduktu, hydroxidu lithného velmi silně znečištěného příměsemi s obchodní cenou hotového vyčištěného produktu.
Nebo se porovnává cena hydroxidu lithného před mnoha lety se současnou cenou uhličitanu lithného. Nebo něco podobného.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.12.2023 18:39 Reaguje na Radim Polášek
Vypadá to, že autor porovnal jednu cenu v dolarech a druhou v korunách.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

17.12.2023 11:47
snažit se preferovat či zhmotňovat lithiové technické řešení baterií je z hlediska geopolitiky problematické v závislosti na Číně je nutné se zbavit i drahých kovů, které v lithiové baterii jsou. Je nutné výrobu baterií zlevňovat a to určitě není lithiové řešení. Kovy se těží v povrchových dolech, ne méně podobným nám známým uhelným jamám jenž ční v krajině poněkud vředovitě.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

17.12.2023 12:01 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ještě bude pár let( možná desítek let ) trvat, než se technologie kolem baterií a jejich materiálů dostanou na takovou úroveň, aby to bylo praktické, levné - bez dotací.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

17.12.2023 16:21 Reaguje na smějící se bestie
než utápět dotace a ničit budoucnost v centralizovaném komunismu Bruselu, je lepší zkrátka přiznat, že Green Deal je technologicky nepřipravený.
Odpovědět
sv

sv

17.12.2023 20:02 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Proč jsi to nevysvětlil burešovi, dřív než green deal podepsal.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.12.2023 18:37 Reaguje na sv
Bureš podepsal rámcový úmysl Green Dealu s tím, že se o detailech bude jednat. Ovšem zelený knihovník Timermans do Green Dealu dosadil své detaily bez jednání. Mimochodem to je typický podraz Brusele, takhle v Bruseli takzvaně "prosadili "mnoho věcí, polopodvodem a lží.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

17.12.2023 16:17
Tu se furt mele o lithiu, které se dá těžit lopatou pomalu na každém rohu. Mě by spíš zajímalo, jak je to s kobaltem v Tisové, který je potenciálně těžitelný a těží se jenom na jednom místě na světě...
Odpovědět
JC

Jitka Chmelová

17.12.2023 22:39
Cena hydroxidu je 16-20 USD za kilo, takže někdo nedával pozor
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.12.2023 18:38 Reaguje na Jitka Chmelová
To by mohl být ten cenový rozdíl, někdo vzájemně porovnával dolary a koruny.
Odpovědět
HH

Honza Honza

18.12.2023 07:17
proč. jsou produkty Green Dealu nadměrná zátěž přírody? Na to již upozornil článek v ekolistu o elektroautech: pokud tato auta budou mít životnost 5 let, bude neslučitelné s přírodou jich vyrábět kvanta, kvanta recyklovat. K těmto výrobkům není možno se chovat jako k vysavači s životností dle záruční lhůty 3 r. (ev s šidítky zkracujícími jeho životnost), pak jej neopravovat a vyhodit. Tato politika je sice příjem státu z daní, obohacování firem ( a ožebračování a oblbování zákazníků) ale v případě elektroaut, TČ, FV nezměrná zátěž přírody, neslučitelná s ekologií. Auta musí mít vyměnitelnou baterii, baterie musí být recyklovatelná, výroba musí být ekologická. Vše musí být promyšlené a sladěné. Pak teprve může následovat jejich všeobecná podpora - z daní všech, na úkor jiných důležitějších ekolog.projektů: zadržování vody, zalesnění: k oteplení přírody z důvodu zastavěnosti stejně dojde, přírodu nutno na oteplení adaptovat. Nyní již jsou neslučitelné rozsáhlá pole, která se přehřívají, mongolské stepi, kt. fungovaly tisíce let se svým ekosystémem nutno zalesňovat, bránit kácení trop. pralesů, Sahara se rozšiřuje- to vyžaduje miliardy, bez toho příroda nepřežije ani s uhlíkovou neutralitou. Přibydou další dálnice, rozšíří se města, přibude zástavba - i zde nutno ochlazovat, zadržovat vodu!

Nelepší, nejekologičtější úložiště energie je dřevo - je zcela přírodní materiál, podpora produkce dřeva je podpora zalesnění. Zemědělci si stěžují, že povinné úhory snižují jejich zisk, zalesnění remízků a prodej nekvalit. náletového ddřebva je posilou, záchranou přírody. Na rozdíl od chemických baterií dřevo ukládá energii i na zimu.
Odpovědět
JO

Jarka O.

18.12.2023 09:19
Nemohl by autor objasnit rozdíl cen. Myslí tím rozdíl výrobních cen při kyselém luhování a sádrové metodě?
Němci určitě mají důvod k sádrové metodě, jsou asi domluvení s vlastními výrobci baterií a vypadá to na lepší způsob. Jestli se tedy má těžit. Nemělo se původně litium tězit z výsypek a hlušin po staré těžbě, má to být klasická hlubinná těžba? Co, jak u Němců nebo i na české straně, provede s podzemní vodou a stabilitou kopce?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.12.2023 12:12 Reaguje na Jarka O.
Pokud kopec zmizí, zmizí i problém s jeho stabilitou.
Odpovědět
JC

Jitka Chmelová

18.12.2023 15:51 Reaguje na Jarka O.
Vždyť to tu píšu, žádný rozdíl cen není.
Odpovědět
JO

Jarka O.

19.12.2023 16:24 Reaguje na Jitka Chmelová
Rozdíl cen je. Mně se zdá německý proces lepší, pokud dodávají LiOH přímo svému bateriovému průmyslu. Ale z dalšího článku p. Mráčka mám pocit, že už těžbu lithia vlastně vůbec nechce. To nevadí, jsou jiné, tradiční, důležitější těžby, jako uhlí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.12.2023 18:44
jestli cena lithia neklesá proto, že Číňani nedávno presentovali bateriový systém založený místo na lithiu na sodíku a s údajně o dost lepšími parametry než jsou současné baterie s lithiem.
Uvidíme, jak se to vyvine, protože lithium má principiálně z hlediska hmotnosti baterie a měrné kapacity na kilogram baterie lepší parametry, atom lithia je menší a lehčí, přitom atom sodík nebo lithia uloží stejné množství energie.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.12.2023 23:48 Reaguje na Radim Polášek
Možná tam půjde hlavně o cenu, sodík bude násobně levnější.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist