Jiří Hlavenka: Kolik by nás stálo šetrnější zemědělství
Ještě trocha počítání. Hektar při intenzivním (tj. u nás běžném) hospodaření dá sedm tun pšenice či 3,5 tuny řepky (z toho je pak 1,6 t oleje a 2,3 t dobře zkrmitelného zbytku). Pšenice se obchoduje za cca 6 Kč na kilogram, tedy hektar dá zemědělci nějakých 30 000 Kč. U řepkového oleje je to podobné (1 kg = 20 Kč na trzích, tedy něco nad 30 000 Kč z hektaru, výnos z pokrutin přidá pár tisíc navrch).
Přečtěte si také |
Jakub Hruška: Co získáme, když zemědělci na podzim omezí použití toxických herbicidůCo chci touto záplavou čísel říci (a moc si to neuvědomujeme): zemědělec produkuje a prodává dál základní matérii (zrno, řepkové semeno, brambory) vlastně hrozně levně. Tak, že je schopný kvůli úspoře pětistovky na hektar dělat věc, o které sám dobře ví, že je svinstvo. Malí zemědělci - a znám to dobře ze svého okolí - nijak neprosperují, obětují přitom hospodaření veškerý čas, o nějaké "pracovní době" si mohou nechat jenom zdát. Každá pětistovka na hektar je dobrá. Bohužel.
Ale přesně tohle platí v obráceném gardu. Při zákazu této humusácké metody se dá říci, že se "podraží" výsledný produkt asi o 1.5 % - pokud byste chtěli počítat, o kolik dražší bude pak velký kilogramový bochník chleba, hned to sčítnu: asi o šest haléřů (!!!).
A takhle se dá pokračovat dál: i další k životnímu prostředí šetrnější metody, které prodraží produkci nebo sníží hektarový výnos navýší náklady VÝSLEDNÉHO potravinářského produktu o jednotky procent, možná o 10 % u základních potravin (např. mouka). (Relevantní je úvaha, zda bychom se např. při ekologičtějším zemědělství se snížením výnosů o 20 % byli schopní se uživit, což pak vede k diskusím o spotřebě masa atd., což si nechám na jindy). Znamená to tedy, že výrazně šetrnější hospodaření by nezpůsobilo dramatický nárůst cen potravin - zřejmě bychom to ani moc nezpozorovali.
Jenomže takhle zemědělství bohužel nastaveno není: jede na maximalizaci produkce za minimalizace nákladů. Každá kačka dobrá. Velké agrokoncerny se chovají přesně jako velké korporace: každá koruna z hektaru navíc na výnosech, každá koruna míň na nákladech je pro ně ohromný zisk - pokud např. Agrofert stříkne svoje pole Roundupem namísto mechanického obdělání, cinkne mu v kasičce kulatých sto miliónů korun navíc (!). Takhle se to dělá. A pokud tedy hledáte odpověď na to, proč se už dávno neprosadila opatření k šetrnějšímu hospodaření, zde ji máte.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (48)
Jiří S
1.10.2022 07:30Ale tohle je ještě větší blábol než článek o glyfosátu od pana Hrušky.
Miroslav Vinkler
1.10.2022 08:01Bohužel autor střelil doslova kozla- je to pouze romantický sen zeleného utopisty , stejně jako OZE. Ty nám zase měly poskytnout úžasně levnou a kdykoli dostupnou energii. Viz - srovnej se současností.
Takhle to pane Hlavenko nefunguje, ekologický experiment na obyvatelstvu provedla nedávno vláda na Srí Lance. A skončilo to dokonalou katastrofou pro tamější populaci.
Ta zakázala pesticidy, agrochemikálie a srílanské zemědělství doslova do roka a do dne zkolabovalo.
Skoro bych řekl, že jste se v té době na ostrově pohyboval, potom utekl a dnes nám zase radíte doma.
Vím, že jste úspěšný podnikatel a svému byznysu bezesporu dobře rozumíte. Ale nestrkejte nos tam, kde jste zcela mimo mísu.
A pokud trváte na tom, že máte pravdu, dokažte nám to.
Zainvestujte z vlastních do projektu eko-farmy a v praxi uplatněte své vize.
Pokud budete úspěšný , veřejně prohlašuji, že se vám omluvím a navíc budu jeden týden zdarma pracovat na vašich plantážích.
Pavel Hanzl
1.10.2022 12:20 Reaguje na Miroslav VinklerOZE byly nejlevnější energií už před válkou a dnes je to jasné i s akumulací.
Baterie PylonTech, běžně používaná do domácích fve, dává v nejhorším případě (že zkolabuje na konci záruky) elektřinu za 3,- kč/kWh. Co máte dnes levnějšího?
Jaroslav Štemberk
1.10.2022 23:51 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.10.2022 10:06 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkPlyn zdražil pouze kvůli Putinovi, jak se ho zbavíme, půjde cena dolů. Ale výhledově ho má nahradit zelený vodík a ten se z OZE dělat dá.
Richard Vacek
2.10.2022 06:27 Reaguje na Pavel HanzlKarel Zvářal
2.10.2022 08:45 Reaguje na Richard VacekPavel Hanzl
2.10.2022 10:19 Reaguje na Richard VacekBudu mít ve státě obrovské množství fve a akumulaci jen denní. To je už dnes normálka, to mi ale zimu nepokryje.
Tak nechám dávno odepsaný uhlák (plyňák?) ve studené záloze a rozvášním ho koncem října a vypnu koncem ledna. Takže mi bude makat 3 měsíce v roce.
Tj. ušetřím 3/4 paliva a cena elektřiny bude řekněme dvojnásobná.
Takže 3/4 roku pojedu na cenu 1/3 a 1/4 za 2x tolik. Pořád mi vychází ale roční cena asi 72% toho, co bych platil normálně. Navíc ušetřím 75% paliva i emisí.
A to nepíšu o kachní křivce, kde fve funguje jako špičková (tj. drahá) pro denní výkyvy.
Richard Vacek
2.10.2022 11:10 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.10.2022 20:03 Reaguje na Richard VacekA přetoky?
Staví se gigantické (nebo daleko menší) elektrolyzéry na vodík. Dnes se zalevno nabíjí baterie, nahřívají bojlery s vodou, pumpují se přečerpávačky nebo se proud prodává.
Akumulační možnosti se stále vymýšlí a testují, taky dost toho už funguje.
Jiří Svoboda
3.10.2022 15:44 Reaguje na Pavel HanzlLadislav Pícha
2.10.2022 09:31 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
2.10.2022 10:26 Reaguje na Ladislav PíchaPřed válku se často stávalo, že cena na spotu se blížila nule a pak fve i větřáky mohly bankrotovat.
Takže stát zavedl aukce, kde si každý vysoutěžil svoji minimální výkupní cenu, za kterou přežije.
U fve to bývalo asi 50 eur/MWh, u větřáků něco více a nejdražší byly bioplyny, asi za 150 eur.
Tenkrát ropáci ječeli hrůzou, což je v dnešní době, kdy cena nejde pod 480 eur, silně čurinovní.
Fosil nefosil, jádro nejádro.
pavel peregrin
1.10.2022 08:30smějící se bestie
1.10.2022 09:16!
Břetislav Machaček
1.10.2022 10:01rovnou poradce ministra zemědělství pro Sri Lanku. Tam to vyzkoušeli a nyní
prosí o potravinovou pomoc pro hladovějící občany a dokonce i zemědělce!
Slezské přísloví říkalo , že z guvna(lejna) bič něukryntiš (neupleteś) a
tak nevím, jak chce bez hnojiv dodávat půdě živiny a bez ruční práce ji
zbavit plevelů. Kdysi děti narukovaly sbírat mandelinky, nebo trhat oset. Zkuste to dnes navrhnout a se zlou se potážete, protože od práce bolí i
ruce jejich rodičů. Pan asi nikdy neodpleveloval bez chemie pozemek, který sousedí se zanedbaným pozemkem vedle a chytračí stejně, jako kritici lesáků likvidujících kůrovce v sousedství bezzásahové množírny brouka. Je vidět, že vzdělání je u mnohých už opravdu pouze o titulu a nikoliv o rozumu.
Karel Zvářal
1.10.2022 10:05 Reaguje na Břetislav MachačekAnyr
1.10.2022 10:19A to jsem, já debil, myslel, že když babičku naučím s PC, používat net a "chytrý" telefon, tak jí otevřu nové obzory.
No, už jsem psal, že jsem debil.
Prostě a jednoduše, i Bůh nechal Mojžíše a spol. bloudit 40 let v poušti, dokud neproběhla generační obměna, abych to napsal trochu moderněji.
Čest výjimkám, sláva Ukrajině, NATO, Zelené dohodě a EU, a pryč s pozůstatky socíku!
(:*:D)
Slavomil Vinkler
1.10.2022 10:50 Reaguje na AnyrJá už se teho zeleného údělu nežiju děti, ale vám, dacani, vám ho přeju.
pavel peregrin
1.10.2022 13:04 Reaguje na AnyrTo není o zapšklých důchodcích, ale je to o životní a profesní zkušenosti a k tomu vy musíte teprve dospět.
Karel Zvářal
1.10.2022 14:55 Reaguje na pavel peregrinBřetislav Machaček
1.10.2022 15:29 Reaguje na Anyrzdravice autorům je vaše přání? Víte jak se tomu říká? Cenzura a
hra na demokratickou diskusi! Když někdo píše kraviny, tak mu nemá
oponent odporovat a pouze chválit? Pokud si takto mládež představuje demokracii, tak ta změna před 32 roky byla zbytečná a stačilo pouze
totalitní socialismus změnit na totalitní kapitalizmus fašizujícího
typu potlačující staré, nemocné, chudé a neúspěšné. To už se dělo
kdysi v Německu při likvidaci duševně a tělesně chorých, do plynu
měli přednost staří, nemocní a děti neschopné práce a samozřejmě
lidé nevhodné rasy a přesvědčení. Zamyslete se nad vašim přáním generační obměny a vězte to, že s věkem se i vám změní názory a
že i po vás budou chtít mladí mít stejný názor jako oni. Nikomu
neberu jeho pochybné vzdělání, kterým se na rozdíl od naši generace dnes honosí kdekdo, ale je vidět, že moudrost vám ve škole do
hlavy nikdo nenalil.
Jinak hezké zdravice svazáků a přidej k tomu překonej sám sebe a
vytrvej, ani zrno nazmar, nesvítí někde zbytečně a svetry porazíme
Putina!
Katka Pazderů
1.10.2022 19:54 Reaguje na AnyrKarel Zvářal
1.10.2022 20:08 Reaguje na Katka PazderůTomáš Zeman
1.10.2022 11:27Karel Zvářal
1.10.2022 12:09 Reaguje na Tomáš Zemanpavel peregrin
1.10.2022 12:57 Reaguje na Tomáš ZemanTomáš Zeman
1.10.2022 15:42 Reaguje na pavel peregrinPcháč je klasickou agrotechnikou zvládnutelný v pohodě.
A nebylo zmíněno, že zásadní přínos bezorebky je šetření s vláhou, kdy v některých oblastech a obdobích je to skoro nutnost. Podotýkám že bezorebkou nemyslím setí do nezpracované půdy.
Radim Polášek
2.10.2022 18:47 Reaguje na Tomáš ZemanA mimochodem já ještě pamatuji klasické orebné obdělávání polí bez pesticidů, Ty tehdy nebyly, tak asi do roku 1975. Pole s obilím se sklidily a následně se strniště často ponechalo, až do dalšího obdělávání. Pole v září bylo hustě zelené a zarostlé a kolikrát úplně žluté od brukvovitých plevelů - hořčice a ohnice - přirozené zelené hnojení a zadarmo, bez jakéhokoliv rozsévání semene = plus. Strniště tam bylo třeba až do jara. Až o vánocích zase půjde Popelka, ta klasická s Trávníčkem , Menšíkem a Libuškou Šafránkovou, tak se dobře podívejte na poslední záběr, jak Popelka jede za princem na koni, ta zasněžená mírně svažitá pláň to je strniště po červencové sklizni obilí , doklad, jak se tehdy v době natáčení té pohádky na polích hospodařilo.
Tehdy se spoléhalo na to, že ty masívní víceleté plevely jako pcháč se zničí mechanicky nebo se jejich kořeny z pole mechanicky odstraní při přípravě půdy na setí. Potom bylo v obilí na konci května a v červnu místně žluto nebo červeno nebo modro, jak tam roztroušeně kvetly ohnice, hořčice, vlčí máky, chrpy a potom pod klasy u země drobné polní plevely jako koukol, penízek rolní, violka tuším polní, heřmánek polní, rmen rolní atd... to byl zas minus nepoužívání pesticidů. Plevely tehdy běžně ubíraly tak odhadem desetinu až 2 desetiny úrody obilí, podobně ubíralo nepravidelné setí tehdejšími nedokonalými secími stroji a asi desetina méně pečlivou prací traktoristy, holá neosetá místa nebo naopak místa, kde stroj stál nebo traktorista seřizoval stroj atd a tak bylo násobně přeseto.
pavel peregrin
3.10.2022 06:57 Reaguje na Tomáš ZemanMarek Drápal
3.10.2022 12:56 Reaguje na pavel peregrinRichard Vacek
1.10.2022 13:06Richard Vacek
1.10.2022 13:26 Reaguje na Richard Vacekhttps://www.crediblehulk.org/wp-content/uploads/2015/05/PesticideToxicityChartLargeFlyer3.png
Radim Polášek
2.10.2022 18:53 Reaguje na Richard Vaceks v
2.10.2022 22:10 Reaguje na Radim PolášekKatka Pazderů
1.10.2022 19:42Je pravda, že poslední je tam rok 2020, kdy pšenice byla realizačně asi za 3 900,- /tuna, byly ale patřičně nižší i vstupy.
radim buffalo tobias
2.10.2022 11:03Radim Polášek
2.10.2022 19:05Ale jestli autor myslí ekologické zemědělství, tak by to nás stálo velmi draho, protože naše současné rozloha ploch vhodných pro pole pro takové hoapodaření by na naše uživení newstačila. A v celé Evropě by to bylo totéž, protože když bychom přešli už u nás na ekologické zemědělství, přešla by na to současně celá Evropa. Celá Evropa by se tak stala potravinove závislá na dovozu podobně jako je celá Evropa, ( s dostatečnými zásobami svého zemního plynu na 5 let, který se ale kvůli zeleným nesmí těžit) je (byla) nyní závislá na dovozu Putinova plynu. A kdoví kterého duiktátora by si bruselští papaláši vybrali pro dovoz nezbytných potravin a Evropa by se tak stala na té zemi potravinove závislá.
takže by nás to stálo draho. Naši potravinovou soběstačnost, kterou, pořád Evropa má, i když se už mnoho let zelení exponenti snaží i toto v Evropě zničit.
Radim Polášek
2.10.2022 19:18Roundup se v obilí používá jako defoliant, obilí se jím stříká před sklizní, aby i nedozrálé obilí uhynulo a uschlo. Výsledné zrní je tak jednotněji suché, nemusí se dosušovat a při nepříznivém mokrém počasí zrní neobsahuje plísně, tudíž potraviny z takového zrna jsou méně rakovinotvorné.
Ovšem zelení tady zas uškodili, nedávno prosadili zákaz tohoto používání Roundupu. Takže až bude v době sklizně obilí trochu vlhčí počasí, bude potraviny jednak dražší, protože zrní budou muset zemědělci dosušovat a na to spotřebovávat elektřinu, plyn nebo topný olej. A mezi lidmi bude víc rakoviny, protože takové obilí bude mít i přes dosušování víc plísní.
pavel peregrin
3.10.2022 11:37 Reaguje na Radim PolášekJinak zrovna vámi uváděný případ není z těch šťastných. V prvé řadě, nedozrálé obilí SE NESMÍ STŘÍKAT, protože byste si z něj vytvořil zadinu. A za druhé právě tato použití by měla být nouzová, pro případ totálně mokrých žní. Já osobně jsem nikdy nebyl přítelem předsklizňových použití, vyjma likvidace váceletých plevelů.
Marcela Jezberová
3.10.2022 12:35To se zase na Ekolistu sešli dva experti. Jeden si myslí, že plevele z pole odstraní dvojím přejetím radličkami a druhý je přesvědčený, že jediné náklady zemědělce jsou na obdělávání pole. Ani jeden nemá nejmenší vědomosti o problematice, o které píše. A proto se mohli sejít na Ekolistu. Tady se po autorech příspěvků odbornost nepožaduje. Z Ekolistu se, aspoň v případě oboru zemědělství, stal béčkový greenwashingový plátek. Škoda.
Jarka O.
3.10.2022 22:46 Reaguje na Marcela JezberováMarek Drápal
3.10.2022 13:17Otázka je, zda to není jen hádání dvou kapitánů na jedné lodi kam hodí sítě a to hlavní se neřeší - lodi dochází jedna složka paliva. Ať už se bude točit kormidlem tam či onam, bez fosforu to nepůjde...
Jiří Svoboda
3.10.2022 16:05Tady se, myslím, v diskusi docela vyřádili klasičtí nasazovači psích hlav.
pavel peregrin
4.10.2022 07:14 Reaguje na Jiří SvobodaDěje se tak jak u nás, tak na západ od našich hranic, takže v tomto směru jsme si naprosto rovni.
Dále je třeba vzíti v potaz, že naše podmínky jsou natolik rozmanité, že co je ekonomické u souseda(např. orba), zdaleka nemusí být ekonomické u mě a může nás dělit toliko pár kilometrů.
Ono pokud si uvědomíte, kolik škodlivé chemie se nachází okolo vás a používáte i doma, pak nikoho glyfosát v dávce 1-2 l na ha skutečně nemůže rozházet.
Jiří Svoboda
5.10.2022 11:28 Reaguje na pavel peregrinJá se mnohokrát setkal se situcí, že cosi jede v zaběhaných kolejích a přitom je k dispozici mnohem lepší řešení, které "odbornící" nevidí. Občas je tedy to fušování potřeba.
Zemědělství nerozumím, ale je mi blízká výroba způsobem maximalizace výkon (kvalita, šetrnost k přírodě) / cena.
Pan Hlavenka měl potřebu se v tomto smyslu vyjádřit jako laik k zemědělství. Myslím, že nic až tak moc nepokazil, akorát se v diskusi ukázalo, jak rádi diskutující podsouvají autorům i to, co vůbec nenapsali. To je asi pro mne zásadní poznatek.