https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-hlavenka-kolik-by-nas-stalo-setrnejsi-zemedelstvi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Hlavenka: Kolik by nás stálo šetrnější zemědělství

1.10.2022 | BRNO
Pšenice se obchoduje za cca 6 Kč na kilogram, hektar tedy dá zemědělci nějakých 30 000 Kč.
Pšenice se obchoduje za cca 6 Kč na kilogram, hektar tedy dá zemědělci nějakých 30 000 Kč.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zemědělská krajina po sklizni se u nás zasypává chemií namísto podmítnutí a prokypření. Tahle věc se dělá kvůli úspoře asi pětistovky na hektar. Hektar je pěkný kousek země, 100x100 metrů je například plocha velkého náměstí (Václavák, naše největší, má čtyři hektary). Pojďme chvilku počítat: hektar je schopen u nejvýnosnějších plodin vyplodit 20 miliónů kalorií ročně, člověk se sedavým zaměstnáním či senior potřebuje denně 2000 kalorií. ROČNÍ produkce hektaru je tak schopna čistě nutričně zasytit 30 let života člověka - za tu dobu člověk utratí průměrně za potraviny a nealko nápoje 1 milión Kč. (Samozřejmě ke zdravému životu potřebujeme i jiné látky než jen kalorie).
 

Ještě trocha počítání. Hektar při intenzivním (tj. u nás běžném) hospodaření dá sedm tun pšenice či 3,5 tuny řepky (z toho je pak 1,6 t oleje a 2,3 t dobře zkrmitelného zbytku). Pšenice se obchoduje za cca 6 Kč na kilogram, tedy hektar dá zemědělci nějakých 30 000 Kč. U řepkového oleje je to podobné (1 kg = 20 Kč na trzích, tedy něco nad 30 000 Kč z hektaru, výnos z pokrutin přidá pár tisíc navrch).

Co chci touto záplavou čísel říci (a moc si to neuvědomujeme): zemědělec produkuje a prodává dál základní matérii (zrno, řepkové semeno, brambory) vlastně hrozně levně. Tak, že je schopný kvůli úspoře pětistovky na hektar dělat věc, o které sám dobře ví, že je svinstvo. Malí zemědělci - a znám to dobře ze svého okolí - nijak neprosperují, obětují přitom hospodaření veškerý čas, o nějaké "pracovní době" si mohou nechat jenom zdát. Každá pětistovka na hektar je dobrá. Bohužel.

Ale přesně tohle platí v obráceném gardu. Při zákazu této humusácké metody se dá říci, že se "podraží" výsledný produkt asi o 1.5 % - pokud byste chtěli počítat, o kolik dražší bude pak velký kilogramový bochník chleba, hned to sčítnu: asi o šest haléřů (!!!).

A takhle se dá pokračovat dál: i další k životnímu prostředí šetrnější metody, které prodraží produkci nebo sníží hektarový výnos navýší náklady VÝSLEDNÉHO potravinářského produktu o jednotky procent, možná o 10 % u základních potravin (např. mouka). (Relevantní je úvaha, zda bychom se např. při ekologičtějším zemědělství se snížením výnosů o 20 % byli schopní se uživit, což pak vede k diskusím o spotřebě masa atd., což si nechám na jindy). Znamená to tedy, že výrazně šetrnější hospodaření by nezpůsobilo dramatický nárůst cen potravin - zřejmě bychom to ani moc nezpozorovali.

Jenomže takhle zemědělství bohužel nastaveno není: jede na maximalizaci produkce za minimalizace nákladů. Každá kačka dobrá. Velké agrokoncerny se chovají přesně jako velké korporace: každá koruna z hektaru navíc na výnosech, každá koruna míň na nákladech je pro ně ohromný zisk - pokud např. Agrofert stříkne svoje pole Roundupem namísto mechanického obdělání, cinkne mu v kasičce kulatých sto miliónů korun navíc (!). Takhle se to dělá. A pokud tedy hledáte odpověď na to, proč se už dávno neprosadila opatření k šetrnějšímu hospodaření, zde ji máte.


reklama

 
foto - Hlavenka Jiří
Jiří Hlavenka
Autor je český podnikatel a investor v oblasti informačních technologií, od roku 2016 zastupitel Jihomoravského kraje.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (48)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří S

1.10.2022 07:30
Doteď jsem se o článcích nikdy nechtěl vyjadřovat pejorativně.

Ale tohle je ještě větší blábol než článek o glyfosátu od pana Hrušky.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

1.10.2022 08:01
Komu by se nelíbilo ekologické zemědělství, které za cenu malinko navýšených nákladů poskytne potřebné produkty ?

Bohužel autor střelil doslova kozla- je to pouze romantický sen zeleného utopisty , stejně jako OZE. Ty nám zase měly poskytnout úžasně levnou a kdykoli dostupnou energii. Viz - srovnej se současností.

Takhle to pane Hlavenko nefunguje, ekologický experiment na obyvatelstvu provedla nedávno vláda na Srí Lance. A skončilo to dokonalou katastrofou pro tamější populaci.
Ta zakázala pesticidy, agrochemikálie a srílanské zemědělství doslova do roka a do dne zkolabovalo.
Skoro bych řekl, že jste se v té době na ostrově pohyboval, potom utekl a dnes nám zase radíte doma.
Vím, že jste úspěšný podnikatel a svému byznysu bezesporu dobře rozumíte. Ale nestrkejte nos tam, kde jste zcela mimo mísu.
A pokud trváte na tom, že máte pravdu, dokažte nám to.
Zainvestujte z vlastních do projektu eko-farmy a v praxi uplatněte své vize.
Pokud budete úspěšný , veřejně prohlašuji, že se vám omluvím a navíc budu jeden týden zdarma pracovat na vašich plantážích.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.10.2022 12:20 Reaguje na Miroslav Vinkler
člověče nešťastná, o kolik se nám zdražila elektřina z OZE? Že by i Sluníčko prudce zdražilo? Fakt?
OZE byly nejlevnější energií už před válkou a dnes je to jasné i s akumulací.
Baterie PylonTech, běžně používaná do domácích fve, dává v nejhorším případě (že zkolabuje na konci záruky) elektřinu za 3,- kč/kWh. Co máte dnes levnějšího?
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

1.10.2022 23:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenomže to byly lidé museli přestat používat elektřinu, pokud nesvítí sluníčko ani nefouká vítr, což se jim jaksi nechce. Problém je v tom, že když není dost elektřiny ze slunce a větru, spouští se plynové elektrárny a plyn prudce zdražil. Z baterie utáhnete domácnost, pokud elektřinou netopíte, ale ne továrnu nebo elektrizovanou železniční trať a už vůbec ne elektrickou pec v huti.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.10.2022 10:06 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Na vše se fve samozřejmě nehodí, univerzálnost fosilu nemá žádné OZE, ani jádro.
Plyn zdražil pouze kvůli Putinovi, jak se ho zbavíme, půjde cena dolů. Ale výhledově ho má nahradit zelený vodík a ten se z OZE dělat dá.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

2.10.2022 06:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Pravděpodobně nechápete, že k té fotovoltaice, která funguje v létě, si musíte platit i jiný zdroj, který funguje v zimě. A proto za daný mix nakonec zaplatíte více. Ten jiný zdroj totiž bude přes léto zahálet, ale to nebude dělat zadarmo a i to jeho zahálení musíte zaplatit. Nebo budete v zimě bez elektřiny a tepla.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.10.2022 08:45 Reaguje na Richard Vacek
Njn, to je to zelené vidění světa, když se u ceny z června napíše krát 365.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.10.2022 10:19 Reaguje na Richard Vacek
Dobře. Dám velmi primitivní příklad:
Budu mít ve státě obrovské množství fve a akumulaci jen denní. To je už dnes normálka, to mi ale zimu nepokryje.
Tak nechám dávno odepsaný uhlák (plyňák?) ve studené záloze a rozvášním ho koncem října a vypnu koncem ledna. Takže mi bude makat 3 měsíce v roce.
Tj. ušetřím 3/4 paliva a cena elektřiny bude řekněme dvojnásobná.
Takže 3/4 roku pojedu na cenu 1/3 a 1/4 za 2x tolik. Pořád mi vychází ale roční cena asi 72% toho, co bych platil normálně. Navíc ušetřím 75% paliva i emisí.
A to nepíšu o kachní křivce, kde fve funguje jako špičková (tj. drahá) pro denní výkyvy.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

2.10.2022 11:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Umělý příklad dávat nemusíte. Vždyť se můžete podívat třeba do Německa, které v OZE vedlo a které mělo nejvyšší ceny elektřiny. Ty elektrárny, které budete potřebovat v zimě, totiž musíte platit i v létě. A pokud dál rozšiřujete OZE, tak se dostanete tam, kam se už Německo dostalo, tedy že o elektřinu z OZE není zájem (časy v létě kolem poledne) a OZE se musí vypínat. Takže máte OZE, ale je vám na nic, protože nic neprodukuje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.10.2022 20:03 Reaguje na Richard Vacek
Celá energetika se velmi rychle vyvíjí a ceny v Německu byly vysoké, protože se extrémně investovalo. FVE dodává právě špičkovou energii, protože má podobný graf výkonu jako lidská spotřeba.
A přetoky?
Staví se gigantické (nebo daleko menší) elektrolyzéry na vodík. Dnes se zalevno nabíjí baterie, nahřívají bojlery s vodou, pumpují se přečerpávačky nebo se proud prodává.
Akumulační možnosti se stále vymýšlí a testují, taky dost toho už funguje.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

3.10.2022 15:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale tento primitivní příklad odhaluje vaši primitivnost. Na ty tři zimní měsíce potřebuji více energie než na zbytek roku.
Odpovědět
LP

Ladislav Pícha

2.10.2022 09:31 Reaguje na Pavel Hanzl
Aha. Tak proč se dotuje? A proč musel stát její výkup dát rozkazem?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.10.2022 10:26 Reaguje na Ladislav Pícha
Protože OZE mají jinou strukturu výroby. Nejsou stabilní a hlavně si nemůžete přifedrovat, když potřebujete víc prodávat.
Před válku se často stávalo, že cena na spotu se blížila nule a pak fve i větřáky mohly bankrotovat.
Takže stát zavedl aukce, kde si každý vysoutěžil svoji minimální výkupní cenu, za kterou přežije.
U fve to bývalo asi 50 eur/MWh, u větřáků něco více a nejdražší byly bioplyny, asi za 150 eur.
Tenkrát ropáci ječeli hrůzou, což je v dnešní době, kdy cena nejde pod 480 eur, silně čurinovní.
Fosil nefosil, jádro nejádro.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.10.2022 08:30
Další z řady blbů . Hlavenko, nase...te si na ruce a věnujte se tomu, čemu rozumíte!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.10.2022 09:16
Ono ani tak nejde až tak o tu šetrnost ( v ČR se používá chemie mnohem méně, než na Západě ), ale o to, zda nás uživí - zda budeme soběstační v základních potravinách.
!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.10.2022 10:01
K tak "ODBORNÉMU" dílu se nemá cenu vůbec vyjadřovat! Z autora může být
rovnou poradce ministra zemědělství pro Sri Lanku. Tam to vyzkoušeli a nyní
prosí o potravinovou pomoc pro hladovějící občany a dokonce i zemědělce!
Slezské přísloví říkalo , že z guvna(lejna) bič něukryntiš (neupleteś) a
tak nevím, jak chce bez hnojiv dodávat půdě živiny a bez ruční práce ji
zbavit plevelů. Kdysi děti narukovaly sbírat mandelinky, nebo trhat oset. Zkuste to dnes navrhnout a se zlou se potážete, protože od práce bolí i
ruce jejich rodičů. Pan asi nikdy neodpleveloval bez chemie pozemek, který sousedí se zanedbaným pozemkem vedle a chytračí stejně, jako kritici lesáků likvidujících kůrovce v sousedství bezzásahové množírny brouka. Je vidět, že vzdělání je u mnohých už opravdu pouze o titulu a nikoliv o rozumu.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.10.2022 10:02 Reaguje na Břetislav Machaček
1**
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.10.2022 10:05 Reaguje na Břetislav Machaček
Souhlas, jen v té poslední větě bych vyměnil vzdělání za výplach.
Odpovědět
Anyr

Anyr

1.10.2022 10:19
Stejně pořád nechápu, proč na ekolist chodím. Stal se z toho, čistě objektivně, klub nesnášenlivých důchodců, kteří v diskuzích udržují svou subkulturu. V diskuzích a hojnou mailovou korespondencí. :D
A to jsem, já debil, myslel, že když babičku naučím s PC, používat net a "chytrý" telefon, tak jí otevřu nové obzory.
No, už jsem psal, že jsem debil.

Prostě a jednoduše, i Bůh nechal Mojžíše a spol. bloudit 40 let v poušti, dokud neproběhla generační obměna, abych to napsal trochu moderněji.
Čest výjimkám, sláva Ukrajině, NATO, Zelené dohodě a EU, a pryč s pozůstatky socíku!

(:*:D)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.10.2022 10:50 Reaguje na Anyr
1*
Já už se teho zeleného údělu nežiju děti, ale vám, dacani, vám ho přeju.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.10.2022 13:04 Reaguje na Anyr
Sice v důchodu nejsem, ale pokud si přečtu příspěvky od tebou jmenovaných " nesnášenlivých" důchodců, musím konstatovat, že v drtivé většině- neříkám že vždycky- mají hlavu a patu, na rozdíl od příspěvků "mladých perspektivních kádrů". Alespoň to, co mohu ze svého oboru posoudit, tak kupř. příspěvky p. Machačka nebo p. Zvářala, ač ne vždy s ním souhlasím, jsou k věci. Pan Vinkler se většinou vyjadřuje k energetice a tam jsem laik. Jenže mají jednu chybu- odhalují totiž jádro pudla a to jádro jaksi současnému mainstreamu nevoní.
To není o zapšklých důchodcích, ale je to o životní a profesní zkušenosti a k tomu vy musíte teprve dospět.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.10.2022 14:55 Reaguje na pavel peregrin
Děkuji za reklamu:-) a lekci z občanské výchovy mladému Termítkovi. On určitě ví, že se svou fašizoidní gerontofobií je už trapný, tak udělá dobře, když se bude mírnit. Aby třeba nedopadl (s tím druhým břehem), jako v tom pořekadle Přej a bude ti přáno. Neb cesty Páně jsou nevyzpytatelné.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.10.2022 15:29 Reaguje na Anyr
Jak si představujete diskusi? Naprostý souhlas s články a svazácké
zdravice autorům je vaše přání? Víte jak se tomu říká? Cenzura a
hra na demokratickou diskusi! Když někdo píše kraviny, tak mu nemá
oponent odporovat a pouze chválit? Pokud si takto mládež představuje demokracii, tak ta změna před 32 roky byla zbytečná a stačilo pouze
totalitní socialismus změnit na totalitní kapitalizmus fašizujícího
typu potlačující staré, nemocné, chudé a neúspěšné. To už se dělo
kdysi v Německu při likvidaci duševně a tělesně chorých, do plynu
měli přednost staří, nemocní a děti neschopné práce a samozřejmě
lidé nevhodné rasy a přesvědčení. Zamyslete se nad vašim přáním generační obměny a vězte to, že s věkem se i vám změní názory a
že i po vás budou chtít mladí mít stejný názor jako oni. Nikomu
neberu jeho pochybné vzdělání, kterým se na rozdíl od naši generace dnes honosí kdekdo, ale je vidět, že moudrost vám ve škole do
hlavy nikdo nenalil.
Jinak hezké zdravice svazáků a přidej k tomu překonej sám sebe a
vytrvej, ani zrno nazmar, nesvítí někde zbytečně a svetry porazíme
Putina!
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

1.10.2022 19:54 Reaguje na Anyr
Tož to já také nechápu, proč sem chodíte. Vždyť můžete do přírody! Na pole třeba. Zrovna sklízíme tykve, krmnou řepu a mrkev do krechtu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.10.2022 20:08 Reaguje na Katka Pazderů
Víte, von se má tak špatně, že celý den se jen nudí a neví, do čeho by si kopnul. A za tu jeho mizerii může kdo jiný, než opovrhované předchozí generace.
Odpovědět
TZ

Tomáš Zeman

1.10.2022 11:27
Článek je napsaný zavádějícím stylem a diletantsky. V eku jsou výnosy nižší o víc jak 20 % a i další čísla a informace hodně nesedí. I když jsem 30 let ekozemědělec a to ne kvůli dotacím, nejsem si jistý, jestli není udržitelnější nějaká konvenční, bezorebná půdoochranná agrotechnika než klasická eko...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.10.2022 12:09 Reaguje na Tomáš Zeman
Pane Zemane, asi nebudu sám, koho bude zajímat pohled eko-praktika, a to od popisu agrotechniky, výběru plodin, až po ekonomiku výroby. Potom se nemůžete divit, že prostor dostávají laici, kteří z útržkovitých informací a nereálných představ předloží národu podobné diletantské článečky.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

1.10.2022 12:57 Reaguje na Tomáš Zeman
Bezorebná půdoochranná agrotechnika bohužel dříve či později narazí na jeden zásadní problém, a tím jsou vytrvalé plevele typu pcháče, kamyšníku apod. Tyto plevele nejsou bohužel klasickou agrotechnikou hubitelné, v podstatě by to znamenalo pěstovat po dlouhou dobu nějaké pícniny, jenže to zas není rentabilní.
Odpovědět
TZ

Tomáš Zeman

1.10.2022 15:42 Reaguje na pavel peregrin
Tak v konvenci není přece problém s žádným plevelem. A je právě velký otazník jestli není lepší jeden postřik, který ušetří min. 30 l nafty/ha a kilogramy opotřebitelných dílů, které každý rok skončí na 50 ha v půdě. Ani v eku pcháč problém není. Tím je třeba u mě šťovík a chrpa.
Pcháč je klasickou agrotechnikou zvládnutelný v pohodě.
A nebylo zmíněno, že zásadní přínos bezorebky je šetření s vláhou, kdy v některých oblastech a obdobích je to skoro nutnost. Podotýkám že bezorebkou nemyslím setí do nezpracované půdy.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.10.2022 18:47 Reaguje na Tomáš Zeman
Tak ono asi obdělávat půdu každý rok stejně na jedno brdo je asi dnes už chyba. Ať už se jedná o klasiku o orbu nebo o bezrebnou technologii. Nejspíš to bude vhodné na každém poli přiměřeným způsobem kombinovat.
A mimochodem já ještě pamatuji klasické orebné obdělávání polí bez pesticidů, Ty tehdy nebyly, tak asi do roku 1975. Pole s obilím se sklidily a následně se strniště často ponechalo, až do dalšího obdělávání. Pole v září bylo hustě zelené a zarostlé a kolikrát úplně žluté od brukvovitých plevelů - hořčice a ohnice - přirozené zelené hnojení a zadarmo, bez jakéhokoliv rozsévání semene = plus. Strniště tam bylo třeba až do jara. Až o vánocích zase půjde Popelka, ta klasická s Trávníčkem , Menšíkem a Libuškou Šafránkovou, tak se dobře podívejte na poslední záběr, jak Popelka jede za princem na koni, ta zasněžená mírně svažitá pláň to je strniště po červencové sklizni obilí , doklad, jak se tehdy v době natáčení té pohádky na polích hospodařilo.
Tehdy se spoléhalo na to, že ty masívní víceleté plevely jako pcháč se zničí mechanicky nebo se jejich kořeny z pole mechanicky odstraní při přípravě půdy na setí. Potom bylo v obilí na konci května a v červnu místně žluto nebo červeno nebo modro, jak tam roztroušeně kvetly ohnice, hořčice, vlčí máky, chrpy a potom pod klasy u země drobné polní plevely jako koukol, penízek rolní, violka tuším polní, heřmánek polní, rmen rolní atd... to byl zas minus nepoužívání pesticidů. Plevely tehdy běžně ubíraly tak odhadem desetinu až 2 desetiny úrody obilí, podobně ubíralo nepravidelné setí tehdejšími nedokonalými secími stroji a asi desetina méně pečlivou prací traktoristy, holá neosetá místa nebo naopak místa, kde stroj stál nebo traktorista seřizoval stroj atd a tak bylo násobně přeseto.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.10.2022 06:57 Reaguje na Tomáš Zeman
Pcháč je klasickou agrotechnikou zvládnutelný? Nebyl bych v tomto případě jistý. Pokud tam jsou zařazeny víceleté pícniny, tak jakžtakž. Ale bez nich? Napište víc!
Odpovědět
MD

Marek Drápal

3.10.2022 12:56 Reaguje na pavel peregrin
Naprosto souhlasím, taky bych rád znal v praxi fungující metodu potlačení pcháče bez využití víceletých pícnin nebo něčeho obdobného (např. černý úhor). I v konvenci může pcháč nadělat nejednomu agronomovi vrásky natož v EZ...
Odpovědět
RV

Richard Vacek

1.10.2022 13:06
Glyfosát je na tom s toxicitou na savce podobně jako kuchyňská sůl. Zemědělec ho používá, protože tím ušetří třeba náklady na energii (což i klimaalarmisty potěší = méně CO2) a bude vyšší výnos (můžeme si pak dovolit více plochy nechat "divoké" přírodě).
Odpovědět
RV

Richard Vacek

1.10.2022 13:26 Reaguje na Richard Vacek
Jen odkaz na porovnání toxicidy některých látek se kterými se běžně setkáváme. Máme tam nejen glyfosát, ale i tu sůl a nebo ocet:
https://www.crediblehulk.org/wp-content/uploads/2015/05/PesticideToxicityChartLargeFlyer3.png
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.10.2022 18:53 Reaguje na Richard Vacek
Toxicita je obtížně uchopitelná věc. Protože u většiny látek, zvláště u těch dost složitých a složitě se odbourávajících a v organismu metabolizujících , jako je glyfosát se projevuje více velmi odlišnými způsoby. Proto by správně na hodnocení toxicity jakékoliv látky, tky konkrétně na teplokrevné savce typu člověka nebo mu blízké laboratorní zvíře mělo existovat několik odlišných kritérií. A posuzovat by se měl jejich celkový soubor.
Odpovědět
sv

s v

2.10.2022 22:10 Reaguje na Radim Polášek
Toxicita a případná rakovinotvornost glyfosátu byla zkoumána roky horem dolem a jediné co bylo dosud odhaleno byl vliv zelených fanatiků na soudy a podvodníci vydávající se za vědce, kteří byli těmi zelenými fanatiky evidentně placeni. Viz seralini.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

1.10.2022 19:42
Co je tohle za blábol, pane Hlavenko? To jsem Vás měla za lepšího počtáře. Stačí se podívat na UZEI na nákladovost zemědělských výrobků a víte. Ono to není jen o tržbách, nákladech na plodinu a rozdíl je zisk. Ziskovost zemědělství je tak 1-5 %. https://www.uzei.cz/nakladovost-zemedelskych-vyrobku/
Je pravda, že poslední je tam rok 2020, kdy pšenice byla realizačně asi za 3 900,- /tuna, byly ale patřičně nižší i vstupy.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

2.10.2022 11:03
uvedením vyčteného výnosu u řepky a pšenice si autor investor v informačních technologiích, představuje tu záplavu čísel ?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.10.2022 19:05
Tak šetrnější zemědělství, v prostředí velmi drahých hnojiv a pesticidů, kdy se jejich používání, kvůli jejih cenám, silně omezuje , se provozuje už teď.
Ale jestli autor myslí ekologické zemědělství, tak by to nás stálo velmi draho, protože naše současné rozloha ploch vhodných pro pole pro takové hoapodaření by na naše uživení newstačila. A v celé Evropě by to bylo totéž, protože když bychom přešli už u nás na ekologické zemědělství, přešla by na to současně celá Evropa. Celá Evropa by se tak stala potravinove závislá na dovozu podobně jako je celá Evropa, ( s dostatečnými zásobami svého zemního plynu na 5 let, který se ale kvůli zeleným nesmí těžit) je (byla) nyní závislá na dovozu Putinova plynu. A kdoví kterého duiktátora by si bruselští papaláši vybrali pro dovoz nezbytných potravin a Evropa by se tak stala na té zemi potravinove závislá.
takže by nás to stálo draho. Naši potravinovou soběstačnost, kterou, pořád Evropa má, i když se už mnoho let zelení exponenti snaží i toto v Evropě zničit.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.10.2022 19:18
Jinak koukám, autor by se měl víc vzdělávat. Roundup se na polích nepoužívá k likvidaci plevele. K likvidaci plevelů se na polích používají selektivní herbicidy, protože se používají DO VZEŠLÝCH příslušných polních kultur, aby kultura žila a plevele ne.
Roundup se v obilí používá jako defoliant, obilí se jím stříká před sklizní, aby i nedozrálé obilí uhynulo a uschlo. Výsledné zrní je tak jednotněji suché, nemusí se dosušovat a při nepříznivém mokrém počasí zrní neobsahuje plísně, tudíž potraviny z takového zrna jsou méně rakovinotvorné.
Ovšem zelení tady zas uškodili, nedávno prosadili zákaz tohoto používání Roundupu. Takže až bude v době sklizně obilí trochu vlhčí počasí, bude potraviny jednak dražší, protože zrní budou muset zemědělci dosušovat a na to spotřebovávat elektřinu, plyn nebo topný olej. A mezi lidmi bude víc rakoviny, protože takové obilí bude mít i přes dosušování víc plísní.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

3.10.2022 11:37 Reaguje na Radim Polášek
Tady vás musím opravit. Glyfosát se na polích používá k likvidaci plevele, a to na vzešlý plevel po podmítce nebo jako preemergent v případě, že kulturní plodina vzešlá není a plevel ano. I takový případ může nastat.
Jinak zrovna vámi uváděný případ není z těch šťastných. V prvé řadě, nedozrálé obilí SE NESMÍ STŘÍKAT, protože byste si z něj vytvořil zadinu. A za druhé právě tato použití by měla být nouzová, pro případ totálně mokrých žní. Já osobně jsem nikdy nebyl přítelem předsklizňových použití, vyjma likvidace váceletých plevelů.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

3.10.2022 12:35
Tak takový blábol jsem - vlastně četla, před chvílí a to do pana Hrušky.
To se zase na Ekolistu sešli dva experti. Jeden si myslí, že plevele z pole odstraní dvojím přejetím radličkami a druhý je přesvědčený, že jediné náklady zemědělce jsou na obdělávání pole. Ani jeden nemá nejmenší vědomosti o problematice, o které píše. A proto se mohli sejít na Ekolistu. Tady se po autorech příspěvků odbornost nepožaduje. Z Ekolistu se, aspoň v případě oboru zemědělství, stal béčkový greenwashingový plátek. Škoda.
Odpovědět
JO

Jarka O.

3.10.2022 22:46 Reaguje na Marcela Jezberová
Myslím, že tito 2 se sešli před sepsáním těch článků, popřemýšleli nad pětistovkou za hektar,kterou zemědělci ušetří použitím glyfosátu, a každý sepsal svou verzi pomluv. Ale co mají zemědělci dělat, když i orba je nechtěná, protože prý uvolnuje do vzduchu moc zlého CO2. Celkem by mě zajímalo, co na to vědátoři. Vzpomínám si na článek na téma škodlivé rytí půdy divokými prasaty, Bohužel, když. Hruška sedí v několika správních radách organizací, které ovlivňují politiky, je možné, že budou i podobné nápady uvedené do praxe.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

3.10.2022 13:17
Vlastní filosofická otázka v pozadí článku je k diskusi a v pořádku, ostatní je bohužel nedostatečně rozpracované.
Otázka je, zda to není jen hádání dvou kapitánů na jedné lodi kam hodí sítě a to hlavní se neřeší - lodi dochází jedna složka paliva. Ať už se bude točit kormidlem tam či onam, bez fosforu to nepůjde...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

3.10.2022 16:05
Já ten článek pochopil tak, že za pár korun navíc bychom se mohli vyhnout těm největším prasárnám. V tom musím s panem Hlavenkou souhlasit!

Tady se, myslím, v diskusi docela vyřádili klasičtí nasazovači psích hlav.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

4.10.2022 07:14 Reaguje na Jiří Svoboda
Pane Svobodo, celá věc je složitější. Tady nejde o nasazování nebo nenasazování psích hlav, ale o to, že do zemědělské problematiky fušují lidé, kteří o ní nemají ani ponětí nebo naprosto povrchně. Zjednodušeně řečeno, celé se to odvíjí od změn v zemědělství, počínaje masivním úbytkem pracovních sil a na to navazujících nových technologií, bohužel nezbytných pro udržení zajištění zemědělských komodit.
Děje se tak jak u nás, tak na západ od našich hranic, takže v tomto směru jsme si naprosto rovni.
Dále je třeba vzíti v potaz, že naše podmínky jsou natolik rozmanité, že co je ekonomické u souseda(např. orba), zdaleka nemusí být ekonomické u mě a může nás dělit toliko pár kilometrů.
Ono pokud si uvědomíte, kolik škodlivé chemie se nachází okolo vás a používáte i doma, pak nikoho glyfosát v dávce 1-2 l na ha skutečně nemůže rozházet.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

5.10.2022 11:28 Reaguje na pavel peregrin
Díky za reakci!

Já se mnohokrát setkal se situcí, že cosi jede v zaběhaných kolejích a přitom je k dispozici mnohem lepší řešení, které "odbornící" nevidí. Občas je tedy to fušování potřeba.

Zemědělství nerozumím, ale je mi blízká výroba způsobem maximalizace výkon (kvalita, šetrnost k přírodě) / cena.

Pan Hlavenka měl potřebu se v tomto smyslu vyjádřit jako laik k zemědělství. Myslím, že nic až tak moc nepokazil, akorát se v diskusi ukázalo, jak rádi diskutující podsouvají autorům i to, co vůbec nenapsali. To je asi pro mne zásadní poznatek.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.10.2022 19:24 Reaguje na Jiří Svoboda
Potom by slušelo panu Hlavenkovi, aby se spíše ptal a nikoliv vystupoval rádoby zasvěceně. Ostatně není to poprvé, co ze sebe v očích odborné veřejnosti dělá blbce. Dost se divím, že má potřebu se veřejně ztrapňovat.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist