Jiří Hůlka: Jsme pro rozumnou ochranu šumavské přírody
„Jan Stráský byl jmenován dočasným ředitelem NP a CHKO Šumava. Co to pro park znamená?“
Své odpovědi nám kromě Jiřího Hůlky poslali:
- Jaroslav Vrba, docent na Přírodovědné fakulte Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Jeho komentář najdete zde.
- Vladimír Krečmer, odborník na lesní a enviromentální politiku. Jeho komentář najdete zde.
- Jaromír Bláha, Hnutí Duha. Jeho komentář najdete zde.
- Radomír Mrkva, profesor Mendelovy univerzity v Brně. Jeho komentář najdete zde.
Není možné, tak jako dosud, aby jedna z těchto oblastí oblast byla preferována nad druhou.
My jsme pro rozumnou ochranu šumavské přírody, ale ta musí vycházet z toho, že člověk není jejím nepřítelem ale naopak i v oblasti současných prvních zón Národního parku kdysi lidé žili v symbióze ze zdejší přírodou po staletí a v rozumné míře ji využívali a zvelebovali. To se například týká obce Knížecí Pláně a osady Bučina, které měly dohromady stovky obyvatel. Současná situace na Šumavě je důsledkem nepřirozeného vývoje po skončení II. světové války a zvláště spuštění železné opony v padesátých letech, kdy komunistický režim z vesnic ležící v těsné blízkosti státních hranic nechal vystěhovat jejich obyvatele a srovnal je se zemí.
Pan ředitel Stráský, který na Šumavě už dlouho dobu žije a dobře ji zná, je zárukou toho, že už nebudou arogantně přehlíženy oprávněné požadavky šumavských obcí, a přestanou pokusy měnit zdejší přírodu v divočinu tam, kde už od 18. století nebyla. V současné době je nutné zastavit všechny nezodpovědné experimenty, které pocházejí z dílny exministra životního prostředí Bursíka a bývalého vedení Národního parku. S důsledkem jejich destruktivního působení se Šumava potýká dosud. Jeho strategie, která spočívala v neodstraňování polomů po orkánu Kyril, způsobila totální kůrovcovou kalamitu, největší těžbu dřeva v historii parku a výprodej národního bohatství do zahraničí. Výsledkem této politiky je současný tragický stav šumavských lesů.
My jsme připraveni společně s novým vedením parku hledat v záležitostech jako splouvání Vltavy, turistických cest, cyklotras, kůrovce apod. taková řešení, které budou přijatelné jak z hlediska ochrany přírody, tak i pro turistiku a šumavské obce.
reklama
Dále čtěte |
Na rozvoj obcí v národních parcích poputuje 150 milionů korun, uvedlo MŽP
Návštěvníci Šumavy chápou význam mrtvého dřeva. Rozšiřovali by bezzásahová území!
Šumavské lesy jsou pestřejší. Přibývá velkých stromů a rozšiřují se plochy smíšených lesůOnline diskuse
odpovědi na dotaz - 25. 2. 2011 - Jiří HůlkaDobrý den, pokusím se Vám odpovědět jednoduše na poněkud složitější otázky.- Nevím co má demokratický proces společného se jmenováním ředitele NPŠ? Není volen ale jmenován rozhodnutím ministra.Stanovisko komise k jednotlivým kandidátům mělo váhu doporučení a navíc pro předchozího ministra. - Nevím jak dlouho sledujete vývoj NPŠ ale jeho výhlášení vládou ignorováním připomínek obcí v roce 1991 vůbec nebylo demokratické. Preferujeme ochranu přírody ve všech zónách parku, odstupňovanou až po divočinu v 1. zónách, ale po předchozí demokratické diskuzi o velikosti zón o managementu a o možnosti udržení života v obcích na jejichž území se NPŠ nachází.NPŠ je dost veliký pro všechny. - Podle ústavy se naše republika dělí na kraje a obce jako základní články samosprávy. Za posledních několik let se v NPŠ tento fakt nebral na zřetel a kraje a obce byly válcovány rozhodnutím správních orgánů státu. Stav dospěl tak daleko, že jsou taková rozhonutí rušena Nejvyšším správním soudem. Je velmi důležité dodržovat základní ústavní principy! Proto musí obce a jejich demokraticky zvolení zástupci hájit zájmy obyvatel a věřte, že jsou proti kůrovcovým experimentům na tak velké ploše, proti výprodeji přírodního bohatství z parku a nemohou se smířit se ztrátou pracovních míst, která vláda svým nařízením o vzniku parku v roce 1991 zrušila, bez třeba pozdější náhrady! - Bavorský park asi úplně neznáte. Jinak by jste věděl, že oproti našemu parku jeho součástí není žádné zastavěné území obcí. Má třetinovou rozlohu a to prosím porovnejte stav ekonomik Bavorska a ČR. V tomto ohledu jsme velmi bohatá země. Ale zvýšení DPH nám asi umožní i dále rozhazovat peníze okny.Spekulace o tom, nakolik je konzervace Šumavy výhodná pro sousední ekonomiky raději víc nerozvíjím.Přejděte hraniční čáru a budete žasnout jak se čile turisticky rozvíjí příhraničí NPŠ na rakouské a německé straně. Snad jsem do odpovědí vložil až příliš emocí, promiňte mi to. Pokaždé diskuzi závěrem dodávám "jestli chcete pochopit problém šumavanů, pak musíte na Šumavě žít a živit zde svou rodinu alespoň dvě zimy" pak budete na mnohé nahlížet jinak. S pozdravem Jiří Hůlka starosta Horní Plané |
