https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-o-zpracovani-pudy-megalomanii-sile-slunce-vody-a-vetru
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Karel Zvářal: O zpracování půdy, megalomanii, síle slunce, vody a větru

1.6.2019
Zmizely poslední meze a rozptýlená zeleň, půdní bloky máme jedny z největších v Evropě. Většina pěstovaných plodin je pravidelně ošetřována pesticidy, v důsledku čehož je krajina téměř bez života. Je štěstí zahlédnout motýla, pod nohami brouka, či nad hlavou skřivana. / Ilustrační foto
Zmizely poslední meze a rozptýlená zeleň, půdní bloky máme jedny z největších v Evropě. Většina pěstovaných plodin je pravidelně ošetřována pesticidy, v důsledku čehož je krajina téměř bez života. Je štěstí zahlédnout motýla, pod nohami brouka, či nad hlavou skřivana. / Ilustrační foto
Jako vystudovaný zemědělec se stydím za stav dnešní krajiny. Tolik jsem se těšil, že s novou dobou, která skloňuje ekologii ve všech pádech a která vyčítá minulému režimu nešetrné zacházení s půdou, přijde také náprava tragických omylů a česká krajina bude opět malebná. Velikost půdních bloků a na nich pěstované plodiny budou respektovat reliéf terénu, bude dostatek mezí, rozptýlené zeleně a zatravněných údolnic k záchytům přívalové vody, ochraně před větrem, a také pro živočichy, kterých dnes je několik málo procent z dřívějších stavů. Ať už je to skřivan, koroptev, sysel, zajíc či mnoho dalších – všechny tyto kdysi obecné polní druhy mají právo na život v harmonicky utvářené krajině.
 

Ve svých naivních představách jsem se nemohl více mýlit, neboť obraz dnešní agrární krajiny je ještě horší, než býval před třiceti lety. Zmizely poslední meze a rozptýlená zeleň, půdní bloky máme jedny z největších v Evropě. Většina pěstovaných plodin je pravidelně ošetřována pesticidy, v důsledku čehož je krajina téměř bez života. Je štěstí zahlédnout motýla, pod nohami brouka, či nad hlavou skřivana. Nicméně jsou lidé, a není jich málo, kterým se žlutý horizont z jedoucího auta líbí. Rozlehlé lány bez polních cest nikomu ani nedávají příležitost nakouknout „pod pokličku“. A zde se stydím, současně však i pociťuji úlevu, podruhé. Usiloval jsem dlouhodobě o práci v ochraně přírody, abych tento neutěšený stav pomohl napravit. Dnes bych se musel hanbou propadnout, kdybych se této parodie na ochranu přírody účastnil. Sám voják v poli nezmůže nic, jedině snad posílat nazlobené kritické vzkazy pomazaným. Zdání potřebnosti vršovického úřadu tak má zachránit humbuk kolem velkých šelem, kdy zatoulaný medvěd zaměstnává štáb lidí, který zásobuje vzrušenými reportážemi večerní zprávy.

Několikaletý srážkový deficit a téměř vyschlá koryta řek vadí zřejmě jen vodákům, protože státní úřady měly už dávno bít na poplach, a hlavně – měly konat! Avizovaná výstavba vodních děl pomůže přírodě asi tak, jako když si doma napustím vanu. Začít se musí u fragmentované zemědělské krajiny, potažmo humusem dostatečně zásobené půdy. Za schnoucí a kůrovcem napadený nepůvodní les se obětní beránek našel – jinak všichni ostatní jsou asi bez viny…

Každý ekolog ví, že les a bezlesí jsou spojité nádoby. A to nejen naším, ale při globálním oteplování i velmi vzdáleným, např. pouštním. Téměř zmizelo Aralské či Čadské jezero zejména kvůli lidské činnosti, a podobně to funguje i u nás. Jsou-li pro dnešní zemědělskou krajinu příznačné ohromné půdní bloky bez vegetace, nelze se divit, že v letní horka nezaprší a nezaprší. Přehřátý vzduch z polí osetých kukuřicí či zbytečně rychlých červencových podmítek brání přirozené cirkulaci vzduchu a dešťové mraky se vyprší většinou někde jinde, než hlásila počítačem simulovaná předpověď. Domnívá-li se dnešní zprůmyslněný velkopodnikatel na půdě, že pranostika musí platit vždy a všude, a pršet zkrátka bude, ať spáchá na přírodě jakýkoliv zločin, poslední suchá léta jsou mu snad dostatečným důkazem, že odplata je krutá. Ale logická a po zásluze!

Ano, jistěže vím, že podmítka je běžný agronomický postup (tj. za kosou pluh). Ale určitě znáte pořekadlo, že Když dva dělají totéž, není to totéž. Podmítka po žních na malém honu, který sousedí se zeleným polem, je akceptovatelné řešení. Když měli rolníci či sedláci úzká políčka s různými plodinami, také se na nich selo, sklízelo, podmítalo a oralo, ale v různou dobu! Nikoliv cíleně a ekologicky uvědoměle, tak jak bychom to měli dělat dnes, nýbrž shodou okolností daných dobou. Jednak dříve rolníci neměli silné stroje, jen koně, kravky a motyky. Také orné půdy měli tak akorát, aby je uživila. Takové mozaikovité a pestré hospodářství jim rozložilo práce na delší období, než je tomu dnes. Proto v případě silnějších dešťů nestihla voda na malém poli ani nabrat rychlost – a už se její proud rozbil a vsákl v navazujícím porostu jetele či trávy. Dnešní stohektarové lány přímo volají po vodní a větrné erozi, zejména na svažitých pozemcích, o čemž se snadno může člověk přesvědčit z leteckých map (viz. foto). Na mnoha místech vystupující podloží je prosto humusu a potažmo vegetace. Ale za tento stav, jak vidno, se viník zatím nenašel a ani nehledá...

Pokud na takový velký a těžkou mechanizací snadno udržovatelný obří lán kukuřice, stejně tak i na předčasně provedenou podmítku po řepce, přijde dlouho očekávaný vydatný déšť, jsou břehy potoků či sklepy v nejbližší obci plné toho nejcennějšího, co živí naši civilizaci – úrodné humózní půdy. Postačí mírně svažitý pozemek a člověk se může přesvědčit o síle přírodních živlů. A měla-li diskutovaná podmítka zabránit úniku vláhy z půdy, díky strojem narušené a na prach rozmělněné struktuře půdy došlo splachem ornice k nenapravitelným ztrátám a škodám. Hluboké rýhy zůstávající na poli po bouřkách a jarním tání však s předseťovou přípravou „zázračně“ zmizí. Stopy hříchů jsou zameteny a jede se postaru dál!

Každým rokem jsme tak blíž a blíž pouštnímu klimatu. Před deseti lety jsem na toto téma hovořil s ministrem životního prostředí. Od té doby se však nezměnilo, bohužel, vůbec nic... A proklamovaná Vize 2040 na mne působí jako vize 2400. Připadá mi to jako mazání medu kolem huby, protože moje generace se už potřebných změn nedočká, přestože požadované kroky je možno při dobré vůli naplánovat a provést během dvou až tří let. Polní plodina není les, kde strom potřebuje k mýtnímu věku a změně hospodaření jedno století. Uvítal bych tedy alespoň vytipované vzorové podniky, které od příštího roku začnou nový, tj. šetrnější způsob hospodaření.

Centimetr humusu se tvoří asi sto let. Přijde jedna letní bouřka, a tuny ornice, za jejíž ztrátu není nikdo zodpovědný, jsou nenávratně pryč! Přitom stačilo pár týdnů počkat, strniště a rostoucí výdrol by půdu před vysycháním dostatečně ochránily. Určitě by ale kořenový systém strniště a výdrolu ochránil pole před masivní ztrátou ornice. Proto jsem příznivcem selského rozumu a upřednostněním „menšího zla“, a zvažoval bych tedy, zda není možno agrotechnický termín podmítky posunout blíže k plánovanému setí. To samé se týká části podzimních orebních prací posunutých do jara, zejména v krajině bez větrolamů. Kdo někdy viděl černý sníh či hluboké rýhy v oranici po jarním tání, ví, o co mi jde. Husté strniště se chová téměř jako louka a vodní i větrnou erozi do značné míry omezí.

Považují-li osoby podnikající v zemědělství navrhovaná opatření s ozeleněním krajiny a zmenšení půdních bloků jako krok proti nim, je tomu přesně naopak! Není to proti nim, je to PRO přírodu. A součástí přírodních procesů, jak známo, je i produkce plodin a chov zvířat. Pojmy jako rostlinná či živočišná (velko)výroba se snad již přežily, správný sedlák vždy pěstoval a choval. S rozumem a citem. Dokud toto dnešní „silní hráči“ nepochopí a nebudou se k přírodě, půdě a vodě chovat s patřičnou pokorou a úctou, potom sucha z posledních let a umírající lesy jsou jen prvním varováním.

Jako nepovedený vtip v kontextu řešeného dlouhodobého sucha působí nedávná premiérova slova, že ochrana klimatu nesmí být na úkor průmyslu, potažmo zřejmě i zprůmyslněného zemědělství. I v tomto případě je to přesně naopak. Na úkor přírody, bohužel, žije naše zhýčkaná vyspělá civilizace. Příroda jen tiše trpí při exploataci krajiny, ať již živelnou zástavbou, průmyslovými a dopravními exhalacemi, či nešetrným až barbarským hospodařením na půdě. Ale když se občas vzbouří, škody jsou v řádech desítek až stovek miliard, viz. sucho a opakované povodně či větrné kalamity. Kdo to nevidí, či lépe řečeno nechce vidět, měl by rychle otevřít oči! Peníze a okamžitý zisk totiž nejsou všechno! Přírodní bohatství a zdravá příroda má větší hodnotu. Nevyčíslitelnou.


reklama

Karel Zvářal
Autor je občanem České republiky.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

1.6.2019 21:11
Autor píše, že je vystudovaný zemědělec. To asi je, ale praktik není. Navrhuje posunout podmítku co nejblíže k setí- pak se ptám, jaký asi smysl taková podmítka má. Už mne unavuje číst donekonečna podobné články.Pokud se ponechá strniště, nejenže se žádná voda nezadrží, nýbrž se živým strništěm odpaří pryč-tedy přesně opak toho, co chtěl autor dosáhnout.Posunutá podmítka u řepky- někdy ano, ale pouze proto, aby se vyprovokovalo klíčení výdrolu semen řepky, který se v následné plodině stává obtížným plevelem. Ví autor něco o problému přenosu viroz přes tzv. zelený most? Pokud ano, nemohl by napsat to, co napsal. Souvislostí je mnoho a tady není místo vše podrobně rozebírat.Prostě se dnes stalo módou vše zpochybňovat,ale věta"za kosou pluh" má stále platnost a i na těch velkých lánech. A jarní orba- to už je vrchol ignorantství, nechť se autor nezlobí.To prostě nemůže napsat nikdo, kdo se zemědělstvím skutečně živí a ne jen o něm píše."Podzimní orba zlato- jarní olovo"- a význam tohoto rčení nechť si každý laskavě dohledá sám.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

3.6.2019 14:15 Reaguje na pavel peregrin
Ono vůbec není jedno, jestli se voda z pole vypaří nebo odteče. Ta, která se odpaří, zvyšuje vlhkost vzduchu, tedy zlepšuje klima, kdežto ta, která odteče, se vrátí do moře bez užitku. Orat by se mělo na podzim. Důležité ale je vždy orat po vrstevnici, nikdy po svahu.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.6.2019 07:41 Reaguje na Jaroslav Štemberk
V tom s vámi souhlasím.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

11.6.2019 13:04 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Pokud vody sofistikovanýmu zásahy do krajiny odpaříme moc a bude méně pršet, nebude již mít co odtékat. Všeho s mírou!
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

2.6.2019 21:41
Jsem praktik z oboru zootechnik. Do doby, než Santa K. přišel se svou geniální myšlenkou, že o všem (ovšem!-) rozhodne trh. Poté nastalo snižování stavů dobytka i personálu (Všechno dovezem). Nicméně hospodaření na půdě jsem si vždy všímal velmi dobře, a vězte, že jsem toho nabrázdil (a nakoukal) po naší Moravěnce jako málokdo. Vy zřejmě praktikujete někde na rovinách, že pasáže o erozi půdy vás nechaly chladným. Ztrátu ornice považuji za daleko větší zlo, než nedodržení agrotechnických termínů (podmítky), na kterou jste celý obsah článku účelově zúžil.

Viděl jsem nesčetněkrát nepodmítnuté strniště po řepce a obilí 4-6 týdnů, a vůbec nic se nestalo – příští rok byla na tom poli normální úroda!!! Víte proč? Protože vysetý ozim je závislý na podzimních a zimních srážkách (a rose), než na “zásobách” vody v půdě ze suchého léta! Redakční článek na téma nadměrná eroze jste označil za “vyvážený”, přičemž nedávno jste kritizoval ty, co “kydají”-)) na naše zemědělství. Ano, je intenzivní, ale na úkor budoucnosti! Pan Vopravil ani nemohl mluvit jinak, vždyť to vidí i slepý! Byl jsem v mnoha případech svědkem ničení posledních prvků ekologické stability, a to samotnými “zemědělci”, zejména po r. 1990. Na zatravněné krpály, kde se ani za minulého režimu neoralo, vjely těžké traktory s radlicí. Stát měl v této oblasti (devastace půdy) dávno konat. Stačí se podívat do leteckých map, vyrazit do terénu na kontrolu a rozdávat pálky! Obří lány bez větrolamů, a to i na svažitých pozemcích, eroze patrná na každém kroku!!! To není podle mého názoru pouhý přestupek (“z neznalosti”), to je minimálně přečin! ÚKZÚZ, MZe a MŽP stát financuje jen proto, aby pasivně sledovaly a dělaly statistiku erozních pozemků??? Nebo aby proti tomuto bordelu (diletantismus je slabé slovo) rázně zakročily!!? Čas běží a nic se neděje. No ano, přišli s Vizí 2040… to tedy potěš koště! Myslím, že nemá význam se dále čílit. Kdo chtěl pochopit, pochopil, kdo ne, tomu ocituji první odstavec Zákona o půdě (zemědělský půdní fond):

(1) Zemědělský půdní fond je ZÁKLADNÍM přírodním BOHATSTVÍM naší země, NENAHRADITELNÝM výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a RACIONÁLNÍ využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí.

Konají kompetentní úřady podle toho, nebo raději strkají hlavu do písku??? A jak správně píše pan Vinkler, náprava bude velmi, velmi nesnadná a nákladná, pokud je vůbec ještě možná. Bohužel, společenská poptávka po nápravě chybí, spotřebitele zajímá jen levný produkt. Nenapadá mě jiný popis, než legalizovaná sebevražedná sabotáž. A jsem moc zvědav na tu “Žádnou holou půdu”. To bude chtít v první řadě přehodnotit rajonizaci plodin, protože na suché jižní Moravě stejně pořádná kukuřice většinou neuroste, proto mě vždy “dojímá” reportáž, jaký je nešťastný zemědělec z KUKUŘIČNÉ-( no nepěstuj to, když ti to nějaká ďuradozadku naporučí-))) oblasti prodělečný chudák… Je, ale proto, že ji vůbec v tom suchém, větrném a zvlněném kraji tvrdohlavě seje! Tam patří ozimy, pícniny, vinice a sady. A zmenšit hony jako v Rakousku, změnit skladbu plodin… jenže po konzervativním zemědělci (i ouřadovi) těžko můžete chtít, aby dobrovolně změnil zažité stereotypy… Holt, co bylo možné v “odvodňovacích” šedesátých letech, v éře globálních klimatických změn je třeba změnit. (Omluva za délku, ale buďto pořádně, anebo vůbec)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.6.2019 08:19 Reaguje na Karel Zvářal
Souhlasím s Vámi v tom, že jste si tu jižní Moravu pořádně zplundrovali- ne vy osobně, to jistě ne, ale za vydatného přispění typů páně Hlaváčka a spol. Jezdím tam každý rok.
Nepraktikuji v rovině, ale ve zvlněné pahorkatině a na těžších půdách, tudíž opravdu ta eroze se nás tolik nedotýká. Ale musím také dodat, že vlastním přičiněním a zařazováním jetelovin do osevního postupu a dobrým hospodařením.
O včasné podmítce se nebudu dále rozepisovat, protože to by vydalo na dlouho a nejen ohledně zadržení vody v půdě, její blahodárný vliv na vícero věcí je dostatečně známý a jen bych chtěl připomenout, že v době, kdy tak všichni brojí proti používání pesticidů, i nenahraditelný.
To, co popisujete ve svém příspěvku , jsou excesy, kterých by se dobří zemědělci dopouštět neměli, ale bohužel.
Nicméně pořád se nemohu zbavit dojmu, že se zde pláče na špatném hrobě a půdu nejvíce a NENÁVRATNĚ ničí masivní zábory na kdejakou , s prominutím, hovadinu. Jestliže denně v ČR ubývá 10 ha zemědělské půdy, tak hlavně nad tím by se měl někdo zamyslet a ne jen pokrytecky neustále obviňovat zemědělce.
A dále- skladba plodin se nezmění sama od sebe, v první řadě je třeba, aby se zemědělcům vyplatilo pěstovat i něco jiného, než jen obilí, cukrovka a řepka, i když posledně jmenovaná plodina má dávno svoje nejlepší za sebou. Zemědělství je podnikání jako každé jiné a jen naiva si myslí, že tomu tak není.Nakonec není problém vše zatravnit, ty zbytky lidí, co jsou ještě dnes ochotni v zemědělství pracovat, propustit, a vše si dovézt. Za krásnou krajinu si ale pak budou muset lidé tvrdě zaplatit, to je jednoduchá rovnice.Jen by mě zajímalo, která politická strana na to dostane odvahu.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

10.6.2019 08:55 Reaguje na pavel peregrin
Děkuji za reakci, myslím, že si rozumíme. Nejsem náročný člověk, a požadavky, které vznáším, jsou o elementární přírodní rovnováze. V první řadě je třeba hony zmenšit a rozčlenit mezemi a větrolamy, které zachytí hodně erodované půdy i vody unikající z velkých honů. Navíc zde bude spousta živočičných druhů, které mi jako staromilci velmi chybí. Struktura plodin by se měla změnit ve prospěch pícnin, to však předpokládá navýšení stavů skotu, který produkuje kvalitní organické vstupy. A jinak o divokém zastavování orné půdy a nechávání brownfieldů ladem nemá cenu se více unavovat. Souhlas s p. Vinlerem: Czech made absurdistan.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.6.2019 12:25 Reaguje na Karel Zvářal
Nemusíme spolu ve všem souhlasit, ale rozumíme si, to určitě. Bohužel písemným projevem nelze zachytit všechny nuance a tak i někdy dobrá myšlenka dojde nepochopení.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

3.6.2019 20:00
Mám naprosto stejné zprávy z krajiny v okresu Šumperk. Tady k tomu přistupuje další kostlivec ve skříni - meliorace, které zcela zbytečně v minulosti zlikvidovaly podhorské prameništní oblasti.

Protože je stát (alespoň zde) nepřevedl na Pozemkové úřady ČR, staly se od nabytí účinnosti nového občanského zákoníku vlastnictvím toho, kdo vlastní půdu.
Je asi plýtváním slov uvést, že dotyční o tom ani neví.

A tak vláda volá po zadržování vody v krajině a dotačně to podporuje , ale nikomu nevadí, že mizí milióny m3 srážkových vod z oblastí vlivem uvedených technických staveb.

Prostě Absurdistan made in Czech.



Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

4.6.2019 11:41
V textu jsem měl odkaz na foto z Mapy.cz, které jsem redakci poslal, ta to bohužel nezařadila. Když se podíváte na pole východně od Čejkovic, tak ta řepka je na světlých místech hódně prořídlá. Na sousedním lánu jsou ta světlá místa krásně vidět. A podobných polí najdete v tom suchém kukuřičném kraji spoustu. Píše se o tom, ale není, jak vidno, živé síly, která by takovým projevům demence zabránila.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

15.6.2019 15:19
Včerejší zprávy zobrazující nános humusu v obývácích na Hané jen dokreslují ten zmar, do kterého dospělo naše zemědělství. Většina na to nadává, ale jsou i tací, co to hájí: prý kdyby nevalil kuku a řepku, tak si to může hodit! No, nechci být škaredý, ale než takto k***vit jednu z nejúrodnějších oblastí, tak s tím raději seknu. Prostě absurdidistán jak vyšitý... a souhlas s tím vymrskáním potěhem:-)) Ten by zasložila celá polistopadová věrchuška, protože ta tento "systém" nastavila a udržuje při životě.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

15.6.2019 17:13 Reaguje na Karel Zvářal
Konečně jste jednou trefil hřebíček- ano, polistopadová věrchuška by zasloužila nakopat a zavřít, až by zčernala.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

15.6.2019 17:22 Reaguje na pavel peregrin
Mně se ještě ruka neklepe, já trefuju všechny hřebíčky. Ten článek není o ničem jiném. Míra trpělivosti přetekla.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist