https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-polanecky-zmena-centralniho-zasobovani-teplem-urci-smer-transformace-energetiky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Karel Polanecký: Změna centrálního zásobování teplem určí směr transformace energetiky

1.12.2021 | PRAHA
Komín teplárny na pražském Veleslavíně.
Komín teplárny na pražském Veleslavíně.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Snaha o zachování systémů centrálního zásobování teplem je jedním ze stabilních prvků energetických koncepcí. V případě sektoru, který zajišťuje vytápění pro dvě pětiny domácností, tomu sotva může být jinak. Vzhledem k tomu, že vice než polovina výroby dálkového tepla v České republice stále závisí na spalování uhlí, čeká teplárenství v příštích letech pokračování transformace, jejíž výsledek ovlivní i další segmenty energetiky.
 

V čem je centrální zásobování teplem tak výhodné? Především nabízí velký uživatelský komfort – připojeným domácnostem odpadá starost o seřízení kotle, čištění komína, nemluvě o manipulaci s metráky uhlí nebo dřeva v případě vytápění pevnými palivy. Druhou velkou výhodou je snížení znečištění ovzduší díky technologickým opatřením, která v případě velkého množství individuálních topenišť nelze provést. Zdroje pro centrální zásobování teplem také velmi často využívají zařízení pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, což poskytuje provozovatelům možnosti, které běžné domovní kotelny nemají. Teplárenské zdroje také hrají významnou roli při poskytování podpůrných služeb v elektrizační soustavě.

Centrální zásobování teplem má ovšem i své nevýhody. Ve srovnání s decentralizovaným vytápěním jde nevyhnutelně o ztráty tepla po trase od zdroje k odběrateli, které lze ovšem do značné míry omezit izolací trubek. Druhou nevýhodou je obtížná regulovatelnost celého systému – například při kvalitním zateplení domů zásobovaných teplárnou je řešení problému předimenzovaného zdroje tepla složitější než u budov s individuálním vytápěním. Navíc v České republice jsou teplárny komerčními subjekty, jejichž zájmem je prodat maximální množství svého produktu a omezování spotřeby u odběratelů jde proti jejich obchodním zájmům. Dánský model, kdy teplárnu provozuje družstvo odběratelů, se v českém prostředí v praxi neprosadil.

Vliv drahé povolenky

Skutečnost, že provozovatelé tepláren na uhlí a zemní plyn, tedy výrazné většiny zdrojů, mají povinnost nakupovat povolenky na emise skleníkových plynů, staví sektor do nevýhodné pozice. Decentralizované zdroje do výkonu 20 MW, mezi něž patří i kotelny bytových domů, svoje emise nemají nijak zpoplatněné. Jednoduchým nástrojem, který by mohl tuto neférovou disproporci odstranit je uhlíková daň. Její zavedení by ovšem bylo politicky velmi nepopulárním krokem a nelze jej v příštích měsících, a nejspíš ani letech, očekávat.

Provozovatelé systémů centrálního zásobování teplem proto hledají cesty, jak náklady na nákup povolenek minimalizovat. Řada z nich urychlila plány na investice do výměny uhelného zdroje, neboť spalování zemního plynu má zhruba poloviční emisní náročnost a kotle na biomasu jsou od povinnosti nakupovat povolenky zcela osvobozeny. Prostá náhrada uhlí za biomasu ovšem není proveditelná – lesních těžebních zbytků, které teplárny prioritně využívají, není dostatek. V případě plynu zase stojí v cestě rostoucí cena paliva a navíc hrozba, že při růstu ceny povolenky budou plynové teplárny za pár let řešit stejný problém jako dnes uhelné. Provozovatelé tepláren ovšem mají řadu příležitostí, jak aktuální složitou situaci překonat, a někteří je již úspěšně využívají.

Evropské miliardy

Důležitým faktorem transformace teplárenství jsou dotační prostředky v Modernizačním fondu, jehož příjmy jsou dány výnosy z aukcí povolenek, které bohatší státy EU posílají méně bohatým. Česká republika tak v příštích letech bude mít k dispozici minimálně 150 miliard korun (vzhledem k aktuální ceně povolenky patrně více) nad rámec běžných programů typu Nové zelené úsporám. Pro systémy centrálního zásobování teplem se počítá přibližně se čtvrtinou tohoto balíku.

K naší škodě zatím není pravděpodobné, že by stát preferoval dotace do projektů, které by se svou koncepcí blížily optimalizované teplárenské soustavě s kvalitně provedenými úspornými opatřeními na straně spotřeby a adekvátně dimenzovaným zdrojem tepla. Lze však počítat s tím, že progresivnější provozovatelé tepláren přijdou s řešeními, která půjdou nad rámec prosté náhrady zdroje. Například kombinace plynové kogenerace s biomasou otevírá další možnosti pro snižování emisí.

Více elektřiny a služeb

Při výměně technologie ze spalování uhlí na zemní plyn mají provozovatelé systému centrálního zásobování teplem možnost významně změnit celou koncepci provozování zdroje. Zásadní roli při tom hraje skutečnost, že vedle tepláren bude Česká republika nahrazovat i produkci uhelných elektráren. Při transformaci teplárenských zdrojů bude proto vhodné počítat s možností vyšší výroby elektřiny než dnes. Zejména u větších zdrojů by měla být nasazena zařízení s paroplynovým cyklem, tedy s vyšším poměrem vyrobené elektřiny k teplu. Pro menší zdroje se nabízí využití velkých plynových motorů, které fungují s poměrně dobrou účinností i v případě samostatné výroby elektřiny.

Vedle výroby elektřiny jsou flexibilní plynové zdroje vhodné také ke stabilizaci elektrizační soustavy. Tuto službu již některé teplárny poskytují také díky využívání velkých elektrokotlů – ve případě přebytku elektřiny v síti ji využijí k ohřevu vody a tím zároveň šetří palivo. V letních měsících tak v podstatě může docházet k solárnímu ohřevu vody prostřednictvím elektrizační soustavy – elektřina z velkých fotovoltaik ohřeje vodu v centrálním elektrokotli.

Kudy ke klimatické neutralitě

Třebaže současná transformace teplárenského sektoru je náročným projektem, nebude jejím výsledkem finální stav. Chceme-li uvažovat o klimatické neutralitě do roku 2050, tady o evropském cíli, k němuž se Česká republika přidala, bude nutné nahradit i spalování zemního plynu. Tato náhrada bude technologicky i organizačně významně náročnější než odchod od uhlí.

Jednou z cest, jak k dekarbonizované výrobě tepla ve velkém měřítku dospět, je zvýšení produkce biomasy pěstované ne zemědělské půdě. Tento přístup by vyžadoval novou koncepci využívání zemědělské půdy – právě s ohledem na klimatickou neutralitu, včetně omezení počtu kusů hovězího dobytka a uvolnění půdy využívané pro pěstování píce. Podmínkou úspěchu této varianty bude, aby v jednotlivých regionech nabídli zástupci tepláren zemědělcům motivační podmínky. Příklad řepky ukazuje, že stabilní odbyt za slušnou cenu dokáže změnit plány zemědělských podniků poměrně rychle.

Druhá možná varianta dekarbonizace počítá s využitím takzvaných zelených plynů – vodíku nebo syntetického metanu. Tato varianta by vyžadovala rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů, které by produkovaly elektřinu nad rámec spotřeby s cílem vyrábět velké množství vodíku v elektrolyzérech. Podmínkou by bylo vybudování vodíkové infrastruktury v rozsahu, ve kterém zatím není k dispozici ani v zahraničí, stejně jako významný pokles ceny potřebných technologií.

Zvládne-li teplárenský sektor, nebo alespoň jeho část, odchod od uhlí a zároveň začne využívat postupy směřující k omezení spalování zemního plynu, může ukázat cestu dalším odvětvím. Snad bude skutečně čisté teplo pro odběratele dostatečně lákavým produktem.


reklama

 
foto - Polanecký Karel
Karel Polanecký
Autor je energetickým expertem Hnutí DUHA.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (36)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

1.12.2021 06:50
Článek lze nahradit jedinou větou.
Víme, co chceme, ale nevíme jak to udělat.

Opět stejná písnička, jinak srážka reality s ideologií. A spalování biomasy mimo malých lokálních záležitosti je , jak dokázáno bez pochyb, prokazatelná kravina.

Píši to od začátku zelených magořin Bruselu a asi to budu psát ještě dlouho, dejte slovo odborníkům z praxe a nikoli absolventům kateder politologie a ujetým politikům ,kteří touží jen po veřejné moci .

Pochopitelně, že transformace skončí na dalších dvacet let zavřením uhláků, nasazením zemního ruského plynu a několikanásobným navýšením ceny energií pro naše domácnosti.
Vše zabaleno v bonboniéře o skvělých zelených zítřcích , kde je úžasně levná a dostupná energie z OZE.
Odpovědět
DA

DAG

1.12.2021 07:51 Reaguje na Miroslav Vinkler
Poslední odstavec je to co je naprosto zásadní. Bohužel pravdivý.
Platíme Putinovi jeho zbrojící mejdan.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.12.2021 10:22 Reaguje na DAG
Léta platí téměř celý svět Arabům za naftu, to nevadí, co !
Že se ta to nestarají o ty svoje palestince, také ne.
Odpovědět
DA

DAG

1.12.2021 11:23 Reaguje na smějící se bestie
Mě teda vadí i to. Na druhou stranu už jsou trochu domestifikovaní a až nebude potřeba ropa, tak utratí zbytek peněz za cinkrlátka a bude od nich klid.
Jinak jestli jste Putinův fanda, tak v pohodě. Já jsem tolerantní ;)
Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.12.2021 12:36 Reaguje na DAG
Měl bych být ?
Já jsem - já pán, ty pán a to všemi světovými směry. Bohužel moc se neděje, celých 30let.
Odpovědět
DA

DAG

1.12.2021 14:19 Reaguje na smějící se bestie
Vůbec ne. Taky jsem toho názoru, že kritizovat se mají špatné věci ať přijdou odkudkoliv.
Ono se ne nadarmo říká, že Američani jsou v podstatě Rusové jen navonění:)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

1.12.2021 10:07 Reaguje na Miroslav Vinkler
Řekl bych, že nevíme, co chceme, ani nevíme jak to udělat.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

1.12.2021 10:06
Pane Polanecký, vy kolem problému chodíte jako kolem horné kaše a nedopustil jste se ani náznaku přijatelného řešení.

K problému je třeba přistupovat z opačné strany. Dekarbonizace společnosti (cílový stav) znamená nutnost velkou většinu budov zateplit na pasivní standard. Pak se stane teplárenská síť zoufale předimenzovaná a ztrátová. Řešení přímo mířící k cílovému stavu je postupně domy opravdu pořádně zateplovat a zajistit jejich výrazně nižší spotřebu tepla tepelnými čerpadly. Tyto domy pak řízeně odpojovat od tepláren, které postupně zaniknou.

Chápu že spousta domů nelze zateplit. Ty bych zatím ponechal, tak jak jsou, s pořádným zateplováním domů a zaváděním tepelných čerpadlel máme práce na dobrých 20 let.

To, co navrhujete - přechod tepláren na zemní plyn a/či biomasu je jen mrhání peněz na provizorní řešení a udivuje mne, že Hnutí DUHA takový přístup nevadí!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.12.2021 10:54 Reaguje na Jiří Svoboda
Teď se zeptám já vás! Dobře, část zateplíme na pasivní standart
a s částí nezateplitelných domů budeme dělat co? Přechodem na ta
ušlechtilá paliva a nebo povolenkami zdeformovanou energetiku se
výrazně zdraží všechna energie a teplárna s menším počtem odběrů
energie přestane být efektivní. Co pak s historickými a jinak
nezateplitelnými budovami? Máte nějaké praktické řešení mimo
vybydlení a zbourání? Já se vás ptám, protože já řešením neznám
a vím pouze to, že rozvod tepla bez odběratelů nemá moc smysl
a budovat individuální kotelny je návrat zpět. Pro nezateplitelné budovy neznám alternativu mimo ty stávající levné teplárenské
sítě, které ale "gryndýl" záměrně likviduje. Mi už to je fuk,
protože jsem poznal, že čím více šetřím o to více se zdražuje,
ale kde bude ta hranice, kdy se ty budovy stanou pouze ruinami
a nebo Marťany dotovanými památkami. Píšu Marťany, protože kdo
jiný je bude dotovat, když už nebude nikdo nakupovat povolenky,
ze kterých se dotuje zateplení a moderní způsoby vytápění ?
Zkuste mi na to prosím odpovědět, rád se poučím.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

1.12.2021 16:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Tady obecné nešpatné řešení neexistuje a asi se to bude muset řešit pro konkrétní případy každý zvlášť. Můj příspěvek měl poukázat na to, aby se špatně neřešily případy, kdy jdou domy dobře zateplit. Ale docela bych se vsadil, že tyto případy nebudou řešeny způsobem, jak navrhuji. Prachy se prostě rozfofrují!
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

1.12.2021 16:31 Reaguje na Břetislav Machaček
Nezteplitelné domy mohou dálkově vytápět spalovny komunálního odpadu nebo malé nukleární reaktory.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.12.2021 17:24 Reaguje na Jiří Svoboda
Víte mi jde o to, že pokud se na tom stávajícím
teplovodu část domů díky zateplení odpojí, tak ta
stávající kapacita bude neefektivní a provozovatel
to bude muset buď zredukovat a nebo rovnou zrušit.
Chápu, že zateplení je řešením snížení celkové
spotřeby, ale efektivita zajištění tepla pro
zbytek má taky své limity. Pokud dodávám teplo
pro celé město, tak se mi už nemusí vyplácet
topení pro pár procent nezateplitelných budov.
U nic půjde tudíž o navýšení nákladů na topení
a i ty budou mít své limity. Myslím, že do
budoucna je zaděláno na další problémy, které
vyřeší snad pouze "Marťani" s bezednou kasou
na dotace. Na oba vámi jmenované zdroje snad
nevěříte ani vy. Já každopádně ne, protože
realizaci spalovny odpadu vidím bledě a taky
zajištění bezpečnosti nukleárních minireaktorů
rovněž. Ty nikdy nebudou tak dobře střeženy
jako velké JE a odpor k rizikovému jadernému
zdroji u domu bude větší, než u spalovny odpadu.
Příkladem je napojení domů na kanalizaci. U
celé čtvrti, nebo ulice vás k tomu dotlačí,
ale žádat o kanalizaci samoty, tak vám poví,
že si ji musíte vybudovat na své náklady. Tak
to bude s těmi nezateplitelnými domy, kdy to
centrální vytápění skončí a řeknou topte si
jak chcete. Sny to jsou ale hezké!
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

1.12.2021 21:39 Reaguje na Břetislav Machaček
Já to vidím jako obrovský problém a vůbec to nezastírám. Tepelná čerpadla vzduch-voda jsou nakonec univerzální řešení v podstatě kamkoliv. Myslím si, že většina tepláren má odzvoněno, ale dotace z EU ještě shrábnou a rozfrcají.

Každopádně tento článek vůbec nic rozumného nenavrhl.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.12.2021 09:52 Reaguje na Jiří Svoboda
Tak nevím, ale nedovedu si představit tepelné
čerpadlo vzduch-voda pro Pražský hrad a nebo
historické centrum Prahy. Jednak velikostí
a taky vzhledem a hlukem. Vy jako nadšenec
asi ano, ale upozorňuji na to, že i ten
proud pro tepelné čerpadlo bude v zimě asi
problém a hlavně při přechodu průmyslu na
OZE. Mnoho provozů nelze účinně zateplit
a znečištěný vzduch rekuperovat. Větrání
je tam nenahraditelné a stále existují
odvětví, které se bez fosilu neobejdou.
Ty "gryndýl" vytlačí pryč a stoupne zase
závislost na dovozu z "ropáckých" zemí.
Buď nula od nuly pojde a nebo energie
dojde a nastane návrat o 150 let zpět.
Obávám se, že rozumné nastavení mantinelů
zelená ideologie zapudila a jde cestou
nátlaku bez vyjímek. To se ale EU vymstí!
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

2.12.2021 16:24 Reaguje na Břetislav Machaček
Točíme se v kruhu. Já se bavím o tom, jak správně vyřešit 90 % problému a vy upozorňujete na 10% obtížně řešitelnou část.

Nyní je třeba primárně zabránit tomu, aby se těch 90 % nazačalo řešit zcela nesprávně a obrovské peníze nebyly vynaloženy nesmyslně (byť po nich vlivné subjekty touží).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.12.2021 17:02 Reaguje na Jiří Svoboda
A já se bavím o tom, co s těmi 10%?
Znovu tedy vybydlet, zbourat, nebo
dotovat jejich vytápění? Chápejte
jedno, že pokud padnou teplárny
díky sníženému odběru tepla, tak
k tomu u těch 10% dojde, protože
jako byty a ani úřady nebudou rentabilní. Relativně levná energie
z tepláren jim doposud dávala naději
přežít, ale "gryndýl" jim žádnou
altrnativu nenabízí, protože by ji
mohl nabízet i ostatním objektům
i bez zateplování. Povím vám to tak.
Majitel lesa má na háku zateplování
a topí stále svými 15 kubíky ročně
dokud mu byrokrat z EU nenařídí
protopit pouze 5 a zbytek nechat
shnít v lese. Takže žádná ekonomika,
ale ideologie zvaná "gryndýl". No
a aby se nevzpouzel, tak se to
nařídí všem i za cenu dotací. Teď
je možné ještě topí dřevem, ale v hlavě některých magorů už zraje nařízení zakázat i to. Doly s uhlím zaplavit, JE nové nestavět a nebo odstavit a spoléhat se pouze na zateplení(mimochodem do budoucna odpad, protože co asi tak se sutí plnou polystyrénu?) a nebo poručíme
větru a slunci!
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

2.12.2021 18:57 Reaguje na Břetislav Machaček
Řekněme, že teplárna vytápí 10 tisíc bytů a má 10 větví. Každý rok se zateplí jedna větev, zavedou se TČ a větev se odpojí. Nakonec zbude 1 větev, kde nejdou domy zateplit. teplárna se předělá na já nevím co nebo se i do těch domů dají velká TČ. Takto se nám problém zmenší na 1/10.

Samozřejmě i na tomto postupu můžete najít mouchy a říkat, že to tak nejde. Ale je to situace, kde takový přístup nepomůže, protože nevíte, jak to udělat lépe.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.12.2021 09:14 Reaguje na Jiří Svoboda
Přesně tak. Hlavní mouchou je to, že efektivita už při odpojení poloviny větví může být neekonomická a skončí. Teorie a praxe musí jít ruku
v ruce a ani jedna nesmí
nikdy předbíhat tu druhou. A
to je to, co se chystá. Jinak
udělat lépe to jde tak, že to
neuspěchám do doby návratu
rozumu a výstavby JE, které
mohou ve dne zásobovat průmysl
a v noci velmi levně vytápět
nezateplitelné budovy. Není
to nic nového, ty plány tu
byly už před plyšákem a to
jsme byli s Rusy přátelé a
ani tehdy jsme nelezli do
chomoutu závislosti na plynu.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

3.12.2021 13:05 Reaguje na Břetislav Machaček
Souhlasím. Peníze z EU by měly jít hlavně na efektivní/smysluplné způsoby likvidace tepláren a nikoliv na jejich "ozeleňování".

Už tu hlásí řada tepláren přechod na biomasu. A kde se tak asi bude ta biomasa brát? Přitom spoustu komunálního odpadu stále skládkujeme. Prostě myšlenkový humus.
Odpovědět
JB

Jarda Bobr

1.12.2021 17:58 Reaguje na Jiří Svoboda
Tak hlavně vy řešíte tu stranu problému řešící ztráty v budovách a přechod na nový zdroj - Tepelné čerpadlo.Tím dostáváte následný problém - kde vezmete energii pro tepelná čerpadla?
Teplárny mají značnou část příjmu z výroby el. energie a značná část topného tepla je odpad z výroby elektřiny( https://www.pltep.cz/elektrina/ )
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

1.12.2021 21:46 Reaguje na Jarda Bobr
Elektřinu pro tepelná čerpadla musíme vyrobit v bezemisních zdrojích. To lze jaksi zajistit.

Teplárny nemají bezemisní zdroj tepla, takže nezbývá, než je postuně rušit. Já opravdy jiné východisko nevidím. Je to obrovský průser, před kterým nelze strkat hlavu do písku!
Odpovědět
JB

Jarda Bobr

2.12.2021 07:05 Reaguje na Jiří Svoboda
Emise mě tedy zrovna neberou, ovšem fosily které tam pálí jednou dojdou nebo jsou pro nás z nespolehlivých zdrojů a souhlasím s vámi že čím dřív se to začne řešit, tím lépe.Je třeba to začít řešit na současných technologiích provozně odzkoušených které dávají ekonomický smysl.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

2.12.2021 16:29 Reaguje na Jarda Bobr
Vidíte, a přitom ty emise CO2 jsou to, kolem čeho se tak urputně tancuje. A já myslím, že je to obrovský problém, který se tím tancem ale nevyřeší.

Ano, máme to spolehlivou jadernou technologii, do níž se hážou vidle ze všech stran.
Odpovědět
JB

Jarda Bobr

1.12.2021 11:20
"Jednou z cest, jak k dekarbonizované výrobě tepla ve velkém měřítku dospět, je zvýšení produkce biomasy pěstované ne zemědělské půdě. Tento přístup by vyžadoval novou koncepci využívání zemědělské půdy – právě s ohledem na klimatickou neutralitu, včetně omezení počtu kusů hovězího dobytka a uvolnění půdy využívané pro pěstování píce."
Vaši mantru klimatickou neutralitu si dejte do vitríny a denně se k ní modlete.Vy chcete dále omezovat pícniny, dále omezovat skot a pěstovat biomasu na pálení, čím ji budete hnojit, z jaké dálky ji budete vozit?Kolik nafty a syntetických hnojiv budete potřebovat-ty se nepočítají?
"Pro menší zdroje se nabízí využití velkých plynových motorů, které fungují s poměrně dobrou účinností i v případě samostatné výroby elektřiny." Plynový motor je v autě fuj, tam jedině baterka.Plynový motor na samostatnou výrobu elektriny bude mít účinnost kolem 40% to žádné terno není, na 80% se dostanete i s odběrem tepla z chlazení a výfuku.My máme velké zásoby plynu a klidně na 2-3 roky vydržíme bez dodávek.
Bez zapojení JE to prostě nepůjde.....
Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.12.2021 12:40 Reaguje na Jarda Bobr
Vídeň má spalovnu dnes téměř uprostřed města a to funguje minimálně 50let. A zajisté funguje i pro dálkové topení.
Tady je spalovna téměř sprosté slovo.
Odpovědět
JO

Jarka O.

1.12.2021 17:28
To je zajímavé. Centrální teplárny a elektroauta mají ty samé výhody ...velký uživatelský komfort ...Druhou velkou výhodou je snížení znečištění ovzduší díky technologickým opatřením, která v případě velkého množství individuálních topenišť nelze provést... , a jedno se má rušit a druhé zavádět. Co by měla k lepšímu zde změnit uhlíková daň, to by chtělo dovysvětlit. Také by se pánové mohli dohodnout, jestli má nižší emise CO2 domácí černé uhlí nebo plyn z Ruska, aby rozhodnutí rušit teplány na černé uhlí se později neukázalo jako špatné, a s vyšší uhlíkovou daní. Nedávno tu totiž v článku p. Zemana zaznělo, že emise domácího černého uhlí jsou nižší než dováženého plynu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.12.2021 20:15 Reaguje na Jarka O.
Uhlíková daň by se týkala všech těžebních společností na světě, pojem VŠECH je tam velmi důležitý. A výška by se stanovala podle obsahu fosilního uhlíku. Co s tím kdo dál udělá, je celkem fuk.
Pokud by tahle daň postupně dosáhla úrovně třeba několik set procent, nevyplatilo by se těžit fosil a bylo by levnější plasty i vše ostaní recyklovat a energii brát z OZE a jádra.
A to je účelem celého.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.12.2021 10:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Odpovím vám vašimi slovy, které tak rád přiřazujete mi
a vašim oponentům. Jste naivní jako třídenní štěně. Vy
si opravdu myslíte, že "ropákům" ve světě uškodíte tím,
že fosil zatížíte sto a více procentní uhlíkovou daní?
Už nyní potřebuje kdo koho? My je a nebo oni nás? Jen
uvalme ty uhlíkové daně a můžeme si hrát na vlastním
písečku závislým na OZE a z vlastní vůle drahém dovozu.
Už vidím, kolik týdnů, či pouze dnů to vydržíme a kolik
let oni. Oni už umí vyrobit téměř vše a my budeme muset
stavět nanovo továrny i se zdroji OZE a akumulacemi na
zboží zatížené tou uhlíkovou daní. Tady se na pár dnů
"šprajcne" loď v Suezu, kolabuje a vy chcete zavést
uhlíkovou daň, když nemáte záložní výrobu zboží z dovozu?
Jen směle do té sebevraždy evropské civilizace, pokud to
není rovnou něčí záměr ji zlikvidovat. Prvé plody již
sklízíme, další sklizeň nás čeká a nezachrání to ani
vytištění dalších bezcenných papírků, protože o ně brzo
nebude nikdo stát. Inflační měnu nahradí výměna zboží
za zboží, ale kde ho brát, když ho nebudeme vyrábět?
Tak co, jak je to s tou naivitou třídenního štěněte?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

2.12.2021 16:37 Reaguje na Břetislav Machaček
Uhlíkovou daň připočtou těžaři k ceně fosilních paliv a tak se daň dostane až do (z) peněženky koncováho zákazníka. To ovlivní jeho chování a sníží poptávku po uhlíkově náročných výrobcích a ty postupně zmizí i na trhu. Poptávka po fosilních palivech poklesne. Takhle by to podle ekonomických pouček mělo fungovat.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.12.2021 17:15 Reaguje na Jiří Svoboda
Budou vůbec alternativní výrobky v dostupné ceně?
A vy věříte na to, že třeba Čína zatíží uhlíkovou
daní své výrobky tak, aby byly u nás neprodejné?
Ne, ale EU ty výrobky zatíží uhlíkovou daní při
dovozu. Schyluje se buď k celní a daňové válce a nebo spíše k nedostupnosti energeticky náročného zboží. Příkladem už dnes máte hořčík a ocel.
Cesta umělé regulovaných cen vede do pekel
a vymstí se to hlavně nám, kteří už jsme na
dovozu energeticky náročných výrobků závislí.
Zbytek světa si pojede po svém a bude se smát
naši hlouposti a sebemrskačství.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

2.12.2021 19:04 Reaguje na Břetislav Machaček
Altenativní výrobky zdraží, ale ty fosilní budou ještě dražší. Nějak se ta uhlíková neutralita zaplatit musí. Jinak to mnohem více zaplatíme klimatickým rozvratem.

Když bude jednotná celosvětvá uhlíková daň, tak nic takového nenastane! Zkuste k dobrým myšlenám přistupovat pozitivně a neoponovat za každou cenu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.12.2021 09:03 Reaguje na Jiří Svoboda
Zkuste to hlavně vysvětlit rozvojovým
zemím, že kvůli klimatickým změnám si mají ještě více utáhnout opasky. Víte pane já nejsem snílek, ale realista a
to není o negativitě, ale o faktech.
No a fakta hovoří o tom, že oni to
plnění cílů nejenom oddalují, ale ve
skutečnosti nárůstem populace a tím
i spotřeby rovnou pohřbívají. No a my
naivně chceme být vzorem, který se tak
sebemrskačsky přiblíží k těm, co to
neplní a nikdy plnit nebudou. Doplatíme na to pouze my a přijdeme na to, až už
bude pozdě. Jinak ty fosilní výrobky
zdraží pouze tam, kde to bude uhlíkovou daní zatěžováno a nikoliv tam, kde to
budou ignorovat a nebo kamuflovat.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

3.12.2021 16:05 Reaguje na Břetislav Machaček
A to je ta druhá část konceptu. Vybrané peníze za uhlík by se z velké části rozdělovaly "na dospělou hlavu" a tudíž by z toho ti lidé/země s maličkou uhlíkovou stopou profitovali a měli zájem o co nejvyšší daň.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.12.2021 17:37 Reaguje na Břetislav Machaček
Člověče nešťastná, vaše rozdělení na my a oni je z principu totální nesmysl.
Celosvětová daň by platili těžaři fosilního uhlíku, nikoliv oni.
A pár procent s jasnou časovou progresivitou.
Takže by všem došlo (jim i nám) že je potřeba přejít na jiné energie, než je fosil.
V současné době nejvíc investují do OZE oni, tj, ropné koncerny. To znamená by se utlumval fosil postupně, rozjela by se i recyklace, protože by finačně vycházela dobře.
Odpovědět
JH

Jan Hladil

2.12.2021 19:44
Pan Polanecký je první živý dárce mozku. Jinak se ten jeho totální blábol ani nedá nazvat. Indiánsky by se mu mohlo říkat "tencopodojilkvulibioamsecoslo" a jeste nemá dost a tak blouzní a staví biomasky jak na běžícím páse jen když cinkne nějaká dotace na provz nebo na investici...
Odpovědět
SM

Stanislav Mikeska

30.12.2021 18:14
Krásný článek, že by jeden pustil slzu! Má jen dva problémy! Polaneckého ideologie a jeho vlhké sny, které v praxi nefungují....
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist