https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslavn-bobek-zmije-utoci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miroslav Bobek: Zmije útočí

10.7.2020
Zmije obecná. Lepší než žralok na Jadranu.
Zmije obecná. Lepší než žralok na Jadranu.
Touto dobou obvykle poutají pozornost žraloci ohrožující na Jadranu české turisty. Letos je více než důstojně nahradily zmije.
 

Přednedávnem jsme se tak dozvěděli, že byl uzavřen jáchymovský Špitální kostel Všech svatých. Prý se v něm usadily zmije. Ve skutečnosti tam dvě paní nezávisle na sobě údajně zahlédly nevelkého hada a kvůli propukající panice byl kostel uzavřen. Následně sice odborníci přítomnost hadů vyloučili, ale senzace už byla na světě. Předsudky, fantazie a snaha zaujmout vykonaly své.

Zanedlouho nato přišla ještě daleko hrůzostrašnější zpráva:

Hřbitov ve Velkém Šenově obsadily jedovaté zmije

Radnice ve Velkém Šenově vydala varování před vstupem na místní hřbitov. V celém areálu se mají hojně vyskytovat jedovaté zmije obecné. Vstup na hřbitov omezen není, město však od něj odrazuje. Situaci hodlá řešit v následujících dnech. Těm, kteří se na hřbitov přeci jen hodlají vydat, radí mít vhodné oblečení a obuv, více dupat či se vybavit holí nebo klackem.

Působilo to, jako by se hřbitov zmijemi jen hemžil. Zajel jsem se tam podívat. Viděl jsem jednu ještěrku. Stejně dopadl zoolog blízkého národního parku. Když jsem se o celou věc zajímal dál, dobral jsem se toho, že zmije se na hřbitově vyskytují už dávno. Jen letos jich hrobník pozoroval víc. Informoval místní úřad a ten vydal zmíněné upozornění. Dál již invaze zmijí, číhajících na šenovském hřbitově na pozůstalé, žila vlastním mediálním životem.

Konečně do třetice se objevila tato šokující zpráva:

Němce uštkla při rozlučce se svobodou zmije do jazyka. Jedovatého hada považoval za červa

Titulek myslím říká všechno, zprávu samotnou citovat nebudu. Když jsem ji však přeposlal kolegovi-herpetologovi, zareagoval stručně: „Das ist unmöglich.“ To je nemožné.

K tomuto konstatování mi nezbývá, než se připojit. Celé to zmijí šílení je nemožné. Zlatí žraloci!


reklama

 
foto - Bobek Miroslav
Miroslav Bobek
Autor je ředitelem Zoo Praha.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

TK

Tomáš Kvítek

10.7.2020 13:57
Parafrázuji "Kde se asi stala soudruhům z NDR chyba"? No asi nějaký "povedený" nebo "hloupý" "Honza či Babka" a je jedno jakou měl profesi. Noviny či weby byly čtivé, ale nikoho dnes již netrápí skutečnost, resp. pravda. A takto je to pořád, o pořádnou zprávu je třeba zakopnout, jinak se ty "kecy" v médiích nedají číst ani poslouchat. Každý je odborník na všechno. Kam jsme to dopracovali? No asi je to normál, a je na každém aby se vyznal.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.7.2020 17:30
Dnešní kinder management, aby zaujal, tak se ve svých fake news uchyluje často k silným módním slovům a poplašnému tónu. Něco ve stylu: Exemplárně zatočit se škůdci napříč Evropou...

Asi před 14 dny šla reporáž z jižní Moravy, která měla oživit loňskou hraboší hororovou odysseu. V krásně zapojeném porostu ječmene hořekoval pan Zajko reportérce do diktafonu, přičemž po dlouhém hledání našli jedno vykousané místo "hned s několika (!) děrami"... "ať nám tedy, řeknou (ochranáři), CO MÁME DĚLAT???". Že po gradaci následuje latentní stav, který není nulový, ale z hlediska škodlivosti naprosto bezvýznamný, nebrání těmto lidem vyvolávat senzacechtivou atmosféru, byť už s křížkem po funuse. Doba těmto zprávičkám přeje, protože jinak běží Covidmánie, jiné události se do hledáčku zpravodajů nestíhají dostat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.7.2020 08:43 Reaguje na Karel Zvářal
Tyhle všemožné fake news byly přece součástí mediální scény (dříve tištěné) vždycky. Říkalo se jim "novinářská kachna" a provozovaly se především v době letních dovolených, což byla "okurková sezóna".Samozřejmě s rozvojem mediálních kanálů nepřibylo více významných událostí, tak se namožily ptákoviny a blbosti. To samo o sobě není nic tragického. Horší je, když někdo dokáže tuhle oblast využít k systematickému šíření dezinformací z politických důvodů. Dobře je to dokumentováno v poslední zprávě BIS.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.7.2020 08:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Máte pravdu, jenže je rozdíl, když to byl tištěný článeček v okurkové sezóně, nebo je to naživo vysílaná reportáž s panoramatickým záběrem... To potom potvrzuje pořekadlo, že ta hůl má opravdu dva konce, a tím druhým je bita alibistická ideologie "nešťastných podnikatelů" na půdě. Prostě je třeba si nojstále stěžovat, aby si nás někdo všiml...
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.7.2020 13:17 Reaguje na Karel Zvářal
Musím konstatovat, že alespoň v okolí naší chalupy je letos hrabošů přinejmenším stejně, ne-li víc než loni. Kolik hrabošů vidím přeběhnout přes cestu, když jdu polňačkou do lesa, to jsem ještě nikdy na té cestě, po níž chodím poměrně často skoro 40 let, neviděl (a nové brýle jsem si nepořizoval :-) )
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

11.7.2020 09:04
Smutné je, že ten kdo pouští do světa takové zprávy, není dost chytrý aby domyslel následky.
Jsem senior. V době mého dětství měli rodiče k nám dětem stejně láskyplný vztah jako ti dnešní a také se o nás báli - ale nebyli hysteričtí. Znali a zachovávali v tom rozumnou míru.
Ti dnešní hysteričtí jsou - a cit pro míru evidentně ztratili.
Považuji proto za pravděpodobné, že během tohoto léta bude zbytečně a hloupě umláceno klacky nebo jinak zahubeno několik desítek užovek a slepýšů, protože úzkostliví rodiče budou jednat pod vlivem děsivé představy, že za každým kamenem či keříkem číhá zmije dychtivá uštknout jejich potomka.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.7.2020 13:18
Faktem ovšem je, že na zmijí uštknutí se zemřít dá a dá se zemřít i na komplikace léčby. Jeden čas bylo dokonce těch druhých úmrtí o něco víc.
Odpovědět

Viktor Šedivý

11.7.2020 18:15 Reaguje na Jan Šimůnek
No, dá. A dá se utopit ve vaně, srazit si vaz pádem ze štaflí ...
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.7.2020 08:51 Reaguje na Viktor Šedivý
Jistěže je smrt na uštknutí zmijí vzácný jev, ale neměla by se z tohoto důvodu podceňovat, a zejména tam, kde se zmije vyskytují běžně. Největší riziko je asi u hrajících si malých dětí, jak z hlediska že bude překročena letální dávka jedu, tak i z hlediska chování, vedoucího k uštknutí. Děti by měly být poučeny a hlídány.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

11.7.2020 22:17 Reaguje na Jan Šimůnek
Zemřít se dá i na včelí žihadlo.
A dokonce myslím, že takových úmrtí je VÍC než úmrtí po uštknutí zmijí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.7.2020 08:48 Reaguje na Karel Ploranský
Problém je, že na štípnutí včelou (pokud na člověka nevlítne celý roj) zemřou jen lidé s narušeným zdravím, zatímco na tu zmiji může zemřít i zcela zdravý člověk. Vidím mezi tím určitý kvalitativní rozdíl.
Odpovědět

Lenka Č.

14.7.2020 08:32 Reaguje na Jan Šimůnek
Ve zprávě toxikologického centra je uvedeno, že za posledních 20 let nebylo zaznamenáno úmrtí ve spojitosti s uštknutím zmijí. Údajně jeden člověk zemřel na Slovensku.
Pokud máte takový strach ze smrti, zřejmě ani nevycházíte ven - protože větší riziko je, že zemřete na přechodu - statistiku toho také dohledáte.
Pak chápu, že máte čas, komentovat veškeré články nesmyslnými příspěvky.
Odpovědět
Hu

Hunter

14.7.2020 12:56
Tak trochu faktů. Naše zmije (Vipera berus) nemá obsah jedových žláz disponující letální dávkou pro člověka. Je to cca 1/3 letální dávky. Navíc zhruba 2/3 tzv. uštknutí jsou jen tzv. obranná, kdy had toxin do rány vůbec nevypustí, pouze 1/3 jsou skutečné intoxikace, nehledě na typ jedového aparátu. Z hlediska vlastní intoxikace vždy záleží na tom, v jakém zdravotním stavu se dotyčná osoba nachází (kardiaci, astmatici, alergici atd.). Z hlediska klinických příznaků platí u čeledi Viperidae jednoduché pravidlo-pokud do 1hod nezasahuje otok ruky až k lokti, není potřeba použít antisérum, bohatě ke zvládnutí stačí i.v. aplikace kalcia souběžně s případným podáním antiemetik a analgetik, pokud to klinický stav vyžaduje. Použití antiséra je vždy komplikované a je potřeba vždy! zvážit klinický přínos s ohledem na možné riziko vzniku anafylaktického šoku a vždy! pokud je aplikave nutná, mělo by být aplikováno ve zdravotnickém zařízení s dostupností JIP. I vzhledem k četnosti výskytu je počet intoxikací Vipera berus naprosto minimální a rozhodně není třeba dělat nějakou paniku, takže články publikované v bulváru jsou opravdu naprosto nesmyslné. Btw. z hlediska absolutní toxicity je toxin Vipera berus cca na 10.místě ve světě :-), ale to množství, kterým zmije Vipera berus disponuje, an zdaleka nedosahuje letální dávky. Zajímavostí je, že poddruh Vipera berus bosniensis, který se vyskytuje v Bulharsku (pohoří Pirin) má v toxinu převažující neurotoxickou složku a následky případné intoxikace jsou poněkud odlišné.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist