Otakar Pražák: Vyhlášení CHKO Soutok doprovázejí lži, diktát a ignorace zákona

Ilustrační foto.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | RomanM82 / Wikimeda Commons

Přečtěte si také |

Pavel Pešout: CHKO Soutok znamená přínos pro přírodu i prosperitu regionu

Ministr životního prostředí Petr Hladík očekává, že CHKO Soutok bude možné vyhlásit 1. ledna 2025. V tiskových zprávách sděluje, že k návrhu dostalo ministerstvo zhruba 1700 námitek a, že se je podaří vypořádat za několik měsíců, a příprava CHKO půjde tak, aby mohla být od začátku příštího roku vyhlášena. Připomínky podle něj nejsou zásadní, týkají se většinou vymezení hranic, návrhu bližších ochranných podmínek a způsobu zajištění ochrany evropsky významných lokalit. Pozitivně se podle ministra projevil rok intenzivních jednání se všemi dotčenými, a dnes tak drtivá většina lidí, spolků či samospráv nastavení podporuje.

Skutečnost je však trochu jiná. Zmíněných 1700 námitek poslalo ministerstvu životního prostředí 226 fyzických osob a to převážně vlastníků několika stovek hektarů intenzivně zemědělsky obhospodařované půdy a 18 právnických osob, přičemž 5 z nich jsou obce. V případě připomínek fyzických osob se v žádném případě nejednalo o vymezení hranic či návrh bližších ochranných podmínek, ale kromě jiného, šlo o vyjádření zásadního nesouhlasu s vyhlášením CHKO Soutok. U právnických osob považuji za důležité zmínit zásadní výhrady společnosti Vodovody a kanalizace Břeclav a.s, se kterou záměr vyhlášení CHKO Soutok nebyl prakticky vůbec projednán, přestože značná část jejich zařízení, určených k zásobování pitnou vodou 70.000 obyvatel, byla zařazena do I. zóny CHKO, ve které zákon o ochraně přírody a krajiny zakazuje umisťovat a povolovat nové stavby, přičemž infrastruktura studní, čerpacích stanic a dalších zařízení se musí časem opravovat, modernizovat a s narůstajícím počtem obyvatel, také rozšiřovat.

S uvedenými vodními zdroji a jejich rozvojem se nadále počítá také ve strategických významných dokumentech rozvoje Jihomoravského kraje o propojování vodárenských soustav. Tuhle skutečno si vůbec neuvědomili Jihomoravští radní v čele s hejtmanem za KDU–ČSL Mgr. Janem Grolichem, když odsouhlasili vyhlášení CHKO Soutok i přesto, že by uvedené dokumenty měli ctít a zohledňovat.

Ministr životního prostředí zamlčel dále to, že s vyhlášením CHKO nesouhlasí ani Zemědělské družstvo Bulhary jehož větší část obhospodařovaných pozemků se nachází již více jak 40 let na území CHKO Pálava. Za pikantní lze považovat odmítnutí nové CHKO obcí Bulhary, která je prakticky celá ve zmíněném zvláště chráněném území. Jednoznačné NE, sdělila ministerstvu Okresní hospodářská komora, prakticky všechny myslivecké spolky, některé rybářské spolky a téměř 4000 místních lidí, kteří se podepsali pod petici proti vyhlášení CHKO.

Přestože zákon o ochraně přírody a krajiny taxativně stanoví dobu pro vypořádání námitek na 60 dnů od uplynutí pro jejich uplatnění, nebyla žádná námitka v uvedené lhůtě vypořádána, čímž jmenovaný ústřední orgán státní správy vědomě porušil zákon, za jehož naplňování zodpovídá. Jak potom občané, žijící v oblasti Soutoku, mohou věřit slibům vyjednavačů, kteří jim slibují ráj na zemi, pokud nebudou remcat při snahách o vyhlášení CHKO Soutok? Vrcholem arogance ministerstva životního prostředí bylo usnesení o zastavení řízení, které bylo zasláno Soutoku Lanžhot, z.s., s tím, že v případě záměru vyhlášení CHKO bylo dosaženo společenského konsenzu (odborného i politického). Z uvedeného vyplývá, že obce a občané nejsou podle ministerstva součástí této shody.

Pozoruhodným subjektem, snah o vyhlášení CHKO Soutok, jsou Lesy ČR s.p. hospodařící na více jak 90 % plochy navrženého zvláště chráněného území. V listopadu roku 2020 jim byla doslova vnucena rámcová dohoda s Agenturou ochrany přírody a krajiny, o způsobu hospodaření v oblasti soutoku řek Moravy a Dyje. Jednání o dohodě trvala dva roky. Po celou dobu byly obě organizace, včetně Krajského úřadu Jihomoravského kraje, vystaveny tlaku různých iniciativ, jež za každou cenu chtěly prosadit, nejdříve vyhlášení CHKO, posléze některou z kategorií zvláště chráněných území. Pod tímto tlakem Krajský úřad Jihomoravského kraje odmítl schválit návrh nového lesního hospodářského plánu bez toho, že bude akceptován požadavek Agentury ochrany přírody a krajiny.

A tak, jako v případě Křivoklátska, byly Lesy ČR s.p. na Soutoku donuceny kapitulovat před vyšší mocí bez toho, že by se vůbec někdo ptal na názor místních fořtů, hajných a dalších zkušených lesníků a také přesto, že evropsky významné lokality Niva-Dyje a Soutok–Podluží byly vyhlášeny v roku 2005 jako nejrozsáhlejší komplex zachovalých lesů, luk a mokřadů v aluviu Moravy a Dyje s širokou škálou přírodních stanovišť a bohatou flórou a faunou. Dík zato patří lesníkům, ne ochranářským aktivistům. Byli to lesníci, kterým se v lužních lesích, od Lednice po soutok Moravy s Dyjí, v období let 1990 - 2000 podařilo obnovit na desítkách hektarů zaniklé tůně a v řádu desítek kilometrů zprůtočnit zazemněné kanály.

Výsledkem bylo zlepšení vlhkostního režimu lesních půd a vytvoření nových biotopů pro rostliny a živočichy, vázaných svým výskytem na původní charakter lužního lesa. Úřadující ministr životního prostředí za ODS dokonce ocenil v roce 1996 fořta Ing. Miloše Kloupara cenou za přínos k ochraně přírody. Tento osvícený lesník - čest jeho památce - již tehdy věděl to, co lužní lesy nejvíc ohrožuje. V současné době to dokazuje projekt NetFor, při kterém vědci sledují, jak dub letní je schopný se adaptovat na rychle se měnící klimatické podmínky ve středoevropských lužních lesích. Klimatická změna a s ní související projevy totiž stojí za odumíráním těchto stromů. Uvedené zjištění nezpůsobuje jen ekonomické ztráty, ale znamená rovněž ztrátu biodiverzity a genetických zdrojů lesa.

Do snah o vyhlášení CHKO Soutok vstupují také různí ekologičtí aktivisté. Jedna občanka z Lanžhota dokonce obdržela cenu Ivana Dejmala za mimořádný počin při ochraně přírody související s ochranou lužních lesů, místní krajiny a připravovanou CHKO Soutok. Jakým způsobem se o ochranu lužních lesů zasloužila není, na rozdíl od lesníků, známo. Dalších údajně 14000 lidí podepsalo petici za záchranu Moravské Amazonie. O zmíněné petici se bývalá ministryně životního prostředí za KDU-ČSL vyjádřila, že tato petice nemá předepsané náležitosti podle petičního zákona a proto ji za petici nelze považovat. Nutno dodat, že tuto „petici“ podepsali lidé z celé republiky, kdežto téměř 4000 převážně místních občanů podepsalo petici proti vyhlášení CHKO. Konečně je úplně jedno kolik je podpisů pod peticemi pro a proti. Zákon o ochraně přírody zcela jasně stanoví, že námitky k předloženému záměru vyhlášení CHKO Soutok mohou uplatnit pouze dotčené kraje, obce a vlastnící nemovitých věcí dotčených navrhovanou ochranou.

Z uvedeného je kromě jiného patrné, že jsou to hlavně politici KDU-ČSL, kteří se ze všech sil snaží vyhlásit CHKO Soutok i za cenu porušování zákona. Za těch třicet let co lidovci seděli ve všech možných orgánech státní správy, jim nějak zmizeli vlastníci půdy a klasičtí obyvatelé venkova vůbec. Opustili tradice a vydali se lovit v liberálních zelených vodách, které jim nejsou vlastní a kde už je nyní těsno. Svůj podíl viny proto také mají na současném špatném stavu Šumavy a Českého Švýcarska, a chystají se spolu se zelenými aktivisty zničit lužní lesy na Soutoku. Prosvětlování porostů vzrostlých stromů bude možná vyhovovat několika druhům brouků, ve svých důsledcích znásobí negativní dopady klimatických změn.