Pavel Franc: O (ne)vymahatelnosti dohod o Dolní Lutyni a o tom, co se za dvacet let změnilo
Ochrana území před 20 lety: „Ekoteroristi proti všem”
Vyjednávání, jehož výsledkem bylo nakonec uzavření Deklarace porozumění, se před téměř dvěma dekádami neslo ve znamení veřejného narativu: „Ekoteroristé brání významné zahraniční investici a vydírají stát”. Spolu s kolegou, právníkem Jiřím Nezhybou, jsme přitom společně s Dětmi Země, a místním Spolkem Půda pro život a Spolkem Beskydčan řadu měsíců vyjednávali dohodu se státem, krajem a společností Hyundai o kompenzacích za vybudování průmyslového areálu v Nošovicích a také na ochranu Dolní Lutyně, které se z dnešního pohledu zdají jako zcela logické a naprosto přirozené.
Prosazená dohoda byla tehdy velkým úspěchem: CzechInvest začal pracovat na podpoře rozvoje brownfieldů namísto greenfieldů, Moravskoslezský kraj se zavázal zastavit přípravu průmyslových zón na území Dolní Lutyně a Šilhéřovic, vznikl Nadační fond Hyundai na podporu místních občanských aktivit, a společnost se zavázala k celé řadě environmentálních opatření.
Vymahatelnost původní Deklarace porozumění soudy zpochybnily
Všechny strany Deklaraci porozumění (až na drobné nedostatky, které byly odstraněny) plnily - tedy až na Hyundai, který mimo jiné neprovedl krajinářské úpravy areálu podle doporučení ze studie, kterou si sám objednal. Ve Frank Bold jsme se proto rozhodli plnění krajinářských úprav soudně vymáhat. Bohužel „příběh o ekoterorismu” ve veřejném prostoru zůstal a došel až k uším českých soudů, které postupně jeden za druhým zpochybnily právní vymahatelnost závazků obsažených v Deklaraci.
Prošli jsme všemi instancemi od okresního soudu až k tomu Ústavnímu a nevěřili vlastním očím, že se z Deklarace stala jen právně nevymahatelná úmluva, přestože dívají-li se na ni dnes nezávislí odborníci (naposledy třeba z Transparency International), řada z nich nevidí důvod, proč by vymahatelná být neměla. Souhlasíme a i po letech při čtení rozsudků stále nevěřícně kroutíme hlavou. Je nicméně třeba ocenit, že Moravskoslezský kraj i stát dohodu po celou dobu jejího trvání dodržovaly.
Společnost se mění. Daří se prosazovat udržitelné projekty
Uplynula spousta let a světová ekonomika i společnost prochází velkou transformací. Tam, kde jsme ještě před deseti lety museli vysvětlovat a přesvědčovat developery, že není dobré bez ladu a skladu stavět haly na zemědělské půdě a je třeba hledat kompromis s místními komunitami, dnes nezřídka sami investoři a stát, ať už z pragmatických důvodů nebo z přesvědčení, přicházejí s projekty ve vysokém standardu. Jejich součástí jsou obnovitelné zdroje i smysluplná kompenzační opatření v krajině a podpora rozvoje biodiverzity nebo místní komunity.
Tam, kde jsme dříve spolu s místními občany nebo samosprávami museli bojovat proti bezohlednému developmentu, dnes často pomáháme investorům vysvětlovat místním občanům a samosprávám záměry větrných parků nebo projektů s vysokou přidanou hodnotou, které směřují k dekarbonizaci naší ekonomiky a větší udržitelnosti.
V tomto kontextu nás začátkem roku 2024 oslovil také CzechInvest, se kterým jsme už dříve spolupracovali na přípravě projektu Podnikatelského parku Líně. Právě tam jsme mohli vidět velkou snahu státu vyjednávat se samosprávami a místními spolky o podobě projektu, navrhovat kompenzační opatření, řešit dopravní dostupnost i ochranu přírody a krajiny tak, aby mohla do České republiky přijít strategická investice v podobě gigafactory, zaměřené na výrobu baterií do elektromobilů. V Líních to bohužel nevyšlo, investor se nakonec rozhodl realizaci záměru odložit.
Dostáváme se tak zpět do současnosti, na začátek roku 2024. CzechInvest je v situaci, kdy vyjednává s investorem, který chce gigafactory přivést do Moravskoslezského kraje. Podle nám dostupných informací bylo prioritou státu a kraje umístit investici na brownfield. Rozsah projektu i požadavky investora na zónu však podle státu a regionální rozvojové agentury MSID neumožňují tyto dostupné lokality využít.
S vědomím existence Deklarace porozumění, která je od roku 2006 stále platná, jakkoliv její vymahatelnost české soudy dávno pohřbily, se na nás jako na Frank Bold Society CzechInvest obrátil, zda jsme ochotni jednat o podmínkách, za nichž by bylo možné prověřit lokalitu Dolní Lutyně pro případnou realizaci záměru, který bude směřovat k dekarbonizaci české ekonomiky.
Podmínky dohody jsou jasné a striktní vůči státu
S vědomím, že závaznost původní Deklarace porozumění je spíše v symbolické rovině a s čerstvou zkušeností ze spolupráce s CzechInvestem na projektu Podnikatelského parku Líně jsme na jednání přistoupili. Naším cílem bylo umožnit státu a kraji lokalitu prozkoumat s ohledem na tři naše zásadní požadavky:
-
1. Průzkumné práce a studie musí dát odpověď na otázku, zda je investici možné realizovat při zachování nebo prohloubení ochrany ptačí oblasti a další chráněné přírody.
-
2. Pokud by se ukázalo, že taková opatření nejsou možná, investice se nesmí realizovat. Klíčová v tomto budou stanoviska Agentury ochrany přírody a krajiny, která budou všechny strany respektovat.
-
3. Strategická investice se musí týkat technologií s vysokou přidanou hodnotou, které budou směřovat k dekarbonizaci ekonomiky.
Všechny tyto podmínky se po několika týdnech vyjednávání (včetně komunikace s Agenturou ochrany přírody a krajiny) skutečně staly součástí nové, právně vymahatelné dohody. Jednoznačná vymahatelnost pro nás byla po zkušenosti s Deklarací porozumění při formulaci nové dohody klíčová. S potěšením můžeme konstatovat, že se jí podařilo dosáhnout. Pod dokument jsme se tak nakonec mohli podepsat společně s původními signatáři Deklarace porozumění, spolkem Děti Země, Spolkem Beskydčan a Spolkem Půda pro život.
Stát nyní může díky uzavření dohody zadat například zpracování biologického průzkumu, analýzy současného stavu kvality vod v ptačí oblasti a zejména studii proveditelnosti záměru strategického podnikatelského parku. To vše ukáže, zda je realizace vůbec možná, případně za přijetí jakých opatření. Pokud studie ukáží, že dodržení výše uvedených podmínek možné není – a budeme trvat na tom, aby v tom zásadní roli hrál postoj Agentury ochrany přírody a krajiny – stát se nejen v uzavřené dohodě, ale také přímo ústy ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely zavázal od realizace investice upustit.
Věříme, že příprava projektu ukáže, že došlo k velkému posunu v kvalitě spolupráce státu, investorů a veřejně prospěšných organizací na přípravě podnikatelských parků. Naším cílem není blokovat rozvoj České republiky, nikdy to tak nebylo. Průmysl se nemá zlikvidovat, ale musí se transformovat. Rozvoj musíme propojit s environmentální a společenskou odpovědností. Za to jsme jako Frank Bold řadu let bojovali doma i v Bruselu, mj. jiné v nové legislativě k ESG. Vyhráno ještě zdaleka není a ukazuje se v praxi, že cesta k dekarbonizaci ekonomiky a snižování emisí bude složitá. Jinou možnost ale nemáme, pokud chceme zachránit naše životní prostředí pro příští generace.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (18)
Roman Mysík
31.3.2024 11:33Majka Kletečková
31.3.2024 11:56 Reaguje na Roman MysíkMajka Kletečková
2.4.2024 11:46 Reaguje na Majka KletečkováAnyr
31.3.2024 23:47 Reaguje na Roman MysíkFakt, lidi jako ty, to je mor.
„Nemusíme dělat velké věci, ale malé s velkou láskou.“
„Všechno, co děláme, je jen kapka v moři, ale kdybychom to nedělali, ta kapka by tam chyběla.“
„Buď sám tou změnou, kterou chceš vidět ve světě.“
„Budoucnost závisí na tom co uděláme v současnosti.“
„Na malých věcech závisí často osud velkých událostí.“
„Velké věci se dělají řadou malých věcí, které se spojily.“
A tak dále, a tak dále.
Vím, každý národ má své... Mysíky, ale přijde mi, že v ČR je ten poměr zbytečně přehnaný (-__-)
Honza Honza
1.4.2024 06:52Jediné řešení je přizpůsobit zástavbu přírodě, zástavbu ozeleňovat a zachytávat vodu.
To vlastně by mělo dělat i lesnictví - více než příroda sama např. v NP ji více ozdravovat- zachytávat vody více než je v norm. přírodním lese, zlepšovat půdu vhodnými listnáči více než v přírodním lese. V zemědělství rovněž více zavodňovat - rozšiřovat močály, budovat jezírka.
A vlastně celou přírodu takto uměle více zpřírodňovat- tj. méně polí, pastvin, luk a více lesa, který stíní, zachytává vodu a ochlazuje více než louky.
A toto vše právě proto, že přibývá výstavby, kterou nelze omezit.
Přírodovědci by ale měli být rozumní, povolit přehradu i tam, kde je ekolog. hodnotné údolí, porotože voda z přehrady má větší hodnotu než lokální ekologie. Stejně tak nelze bojovat proti dálnici, že tam žije tetřev.
Karel Zvářal
1.4.2024 07:32 Reaguje na Honza HonzaČT 2, 28.03.2024, 12:50
Popis:
Nesčetněkrát se stal příčinou vzestupu i pádu celých civilizací. Stále nám ale chybí dostatek exaktních vědeckých poznatků, abychom dokázali účinně čelit změnám klimatu. Britská dokumentární trilogie VPS: 2 28 03 12 50
Opět vkládám dokument, který nikým nepozorován unikl pozornosti místních klimatistů. Jsou tam mj. i záběry z Afriky (Keni), kde učí místní rolníky vytvářet průlehy, které zachytí průtrž a značná část vody se tedy zasákne v místě. Z dronu je po pár týdnech hezký záběr, jak v průlezích pěstované plodiny se zelenají budoucí úrodou, zatímco kolem je vyprahlá pustina.
Břetislav Machaček
1.4.2024 09:43 Reaguje na Honza Honzakterý tím bude odříznut od řeky Olše. To už nehovořím o tom jak
velký to bude tepelný ostrov a kde skončí voda ze střech, která tam
dosud zasakuje. Navíc je to záplavové pásmo, kde bylo v roce 1997
až 2 metry vody a která se po výstavbě nebude mít kde rozlít a kam
zasakovat( obávám se, že to investor ví a plochu navýší návozem
například hlušiny z černouhelných hald i s odpady, které obsahují).
Okolí tak bude muset té vody pojmout více a tam kde měli v domech
metr vody, tak budou mít potom tři. Jó to se stane místním, nikoliv
těm, co o tom rozhodují a kdo rozumují o prospěšnosti stavby na
zelené louce místo na již zdevastovaných pozemcích. Ono to smrdí
tučnými sponzorskými dary a tunelem na státní pokladnu jako vše,
co v minulosti vládní strany prosadily. Kdo ztratil paměť, tak
jim dal opět šanci dostávat dary o "mrtvých" ze zahraničí a na
utajená konta v zahraničí.
s v
1.4.2024 14:52 Reaguje na Břetislav MachačekPetr Elias
2.4.2024 13:45 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
2.4.2024 18:34 Reaguje na Petr Eliasa rychlotrať. Dopravní komunikace na zelené louce beru jako nutné zlo, které slouží téměř všem, ale SOUKROMÁ TOVÁRNA si má zainvestovat rekultivaci zničené půdy, kterou ji může stát klidně i darovat,
než aby ji nákladně rekultivoval sám. Jsem zvědav
za jakou utajenou cenu to vláda v D. Lutyni prodá,
aby zbylo i na všimné za panenskou půdu ke stavbě.
Vám o přírodu nejde vůbec, ale o to, že co dělá
tato vláda s podporou 17% obyvatel koná dobře i
když to je jakákoliv zhovadilost. Tomu se říká
politická slepota, kdy člověk slepě věří a nemyslí.
Vůbec bych se nedivil, že si ta firma prosadí i
splavnění 5 km Olše k továrně a pak budete KŇUČET
vy! Ono takový kontejner plný baterií popluje po proudu Olše a Odry zadarmo, místo drahé dopravy
po silnici a železnici.
Jarka O.
2.4.2024 21:25 Reaguje na Petr Eliass v
20.10.2024 16:57 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
2.4.2024 21:21 Reaguje na Břetislav MachačekPokud někdo věří na ellauta, tak smysluplná investice je jen vývoj baterií s pevným elektrolytem.
https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-cesko-ma-nejvic-prumyslovych-ploch-na-obyvatele-ve-stredni-a-vychodni-evrope-40466043
Jaroslav Vrabec
2.4.2024 15:32 Reaguje na Honza HonzaStanislav Mudra
3.4.2024 09:53Břetislav Machaček
4.4.2024 10:38 Reaguje na Stanislav Mudramapu z 19. století popsanou v němčině) a byla hrabětem Larischem
přeměněna na pole s remízky, kanály a mezemi s keři a planými
ovocnými stromy. Byl to jeho nejlepší revír na drobnou zvěř a je
dodnes jedním z nejcennějších míst v okolí. Na těch polích vidíte
v zimě stáda 50 kusů srnčí a nebo i 15 kání rousných lovících na
tahu hraboše. Tamtudy vedou migrační cesty zvěře a taky tam kvůli
nim udělali pod dálnicí podchody, které budou nyní ústit u budov
továrny. Prostě za peníze v Praze dům a jiné peníze zbytečně
vyhozené stavbou do budoucna nefunkčních podchodů do luftu. Ty
podchody slouží i pro průtok vody za povodní a ta voda továrně
postavené do plochy nebude vadit? Mám obavu, že tu plochu navíc
navýší návozem haldoviny z problematické(hořící) haldy v Ostravě-
Heřmanicích a devastace půdy bude nevratná. Pokud ubude rozlivu
řeky 280 ha, tak se to projeví v okolí navýšením hladiny a navíc
co ta voda ze střech 280 ha monstra, která nezasákne jako nyní
do půdy, ale bude odvedena rovnou do řeky Olše? Tato zhovadilost
je asi moc dobře podmáznutá, když ji vláda definitivně odsouhlasí.
Kácet se má i 40 ha remízků s hnízdy mnoha druhů ptáků a křoviny
trnek, šípků a hlohů kolem cest a kanálů v polích. Prostě hnus!