Pavel Franc: O (ne)vymahatelnosti dohod o Dolní Lutyni a o tom, co se za dvacet let změnilo

Právníci Jiří Nezhyba a Pavel Franc dosáhli uzavření Deklarace porozumění, která vedla k zastavení přípravy zóny v Dolní Lutyni a ke zmírňování a kompenzaci případných negativních dopadů závodu automobilky Hyundai a průmyslové zóny Nošovice.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Frank Bold

Ochrana území před 20 lety: „Ekoteroristi proti všem”

Vyjednávání, jehož výsledkem bylo nakonec uzavření Deklarace porozumění, se před téměř dvěma dekádami neslo ve znamení veřejného narativu: „Ekoteroristé brání významné zahraniční investici a vydírají stát”. Spolu s kolegou, právníkem Jiřím Nezhybou, jsme přitom společně s Dětmi Země, a místním Spolkem Půda pro život a Spolkem Beskydčan řadu měsíců vyjednávali dohodu se státem, krajem a společností Hyundai o kompenzacích za vybudování průmyslového areálu v Nošovicích a také na ochranu Dolní Lutyně, které se z dnešního pohledu zdají jako zcela logické a naprosto přirozené.

Prosazená dohoda byla tehdy velkým úspěchem: CzechInvest začal pracovat na podpoře rozvoje brownfieldů namísto greenfieldů, Moravskoslezský kraj se zavázal zastavit přípravu průmyslových zón na území Dolní Lutyně a Šilhéřovic, vznikl Nadační fond Hyundai na podporu místních občanských aktivit, a společnost se zavázala k celé řadě environmentálních opatření.

Vymahatelnost původní Deklarace porozumění soudy zpochybnily

Všechny strany Deklaraci porozumění (až na drobné nedostatky, které byly odstraněny) plnily - tedy až na Hyundai, který mimo jiné neprovedl krajinářské úpravy areálu podle doporučení ze studie, kterou si sám objednal. Ve Frank Bold jsme se proto rozhodli plnění krajinářských úprav soudně vymáhat. Bohužel „příběh o ekoterorismu” ve veřejném prostoru zůstal a došel až k uším českých soudů, které postupně jeden za druhým zpochybnily právní vymahatelnost závazků obsažených v Deklaraci.

Prošli jsme všemi instancemi od okresního soudu až k tomu Ústavnímu a nevěřili vlastním očím, že se z Deklarace stala jen právně nevymahatelná úmluva, přestože dívají-li se na ni dnes nezávislí odborníci (naposledy třeba z Transparency International), řada z nich nevidí důvod, proč by vymahatelná být neměla. Souhlasíme a i po letech při čtení rozsudků stále nevěřícně kroutíme hlavou. Je nicméně třeba ocenit, že Moravskoslezský kraj i stát dohodu po celou dobu jejího trvání dodržovaly.

Společnost se mění. Daří se prosazovat udržitelné projekty

Uplynula spousta let a světová ekonomika i společnost prochází velkou transformací. Tam, kde jsme ještě před deseti lety museli vysvětlovat a přesvědčovat developery, že není dobré bez ladu a skladu stavět haly na zemědělské půdě a je třeba hledat kompromis s místními komunitami, dnes nezřídka sami investoři a stát, ať už z pragmatických důvodů nebo z přesvědčení, přicházejí s projekty ve vysokém standardu. Jejich součástí jsou obnovitelné zdroje i smysluplná kompenzační opatření v krajině a podpora rozvoje biodiverzity nebo místní komunity.

Tam, kde jsme dříve spolu s místními občany nebo samosprávami museli bojovat proti bezohlednému developmentu, dnes často pomáháme investorům vysvětlovat místním občanům a samosprávám záměry větrných parků nebo projektů s vysokou přidanou hodnotou, které směřují k dekarbonizaci naší ekonomiky a větší udržitelnosti.

V tomto kontextu nás začátkem roku 2024 oslovil také CzechInvest, se kterým jsme už dříve spolupracovali na přípravě projektu Podnikatelského parku Líně. Právě tam jsme mohli vidět velkou snahu státu vyjednávat se samosprávami a místními spolky o podobě projektu, navrhovat kompenzační opatření, řešit dopravní dostupnost i ochranu přírody a krajiny tak, aby mohla do České republiky přijít strategická investice v podobě gigafactory, zaměřené na výrobu baterií do elektromobilů. V Líních to bohužel nevyšlo, investor se nakonec rozhodl realizaci záměru odložit.

Dostáváme se tak zpět do současnosti, na začátek roku 2024. CzechInvest je v situaci, kdy vyjednává s investorem, který chce gigafactory přivést do Moravskoslezského kraje. Podle nám dostupných informací bylo prioritou státu a kraje umístit investici na brownfield. Rozsah projektu i požadavky investora na zónu však podle státu a regionální rozvojové agentury MSID neumožňují tyto dostupné lokality využít.

S vědomím existence Deklarace porozumění, která je od roku 2006 stále platná, jakkoliv její vymahatelnost české soudy dávno pohřbily, se na nás jako na Frank Bold Society CzechInvest obrátil, zda jsme ochotni jednat o podmínkách, za nichž by bylo možné prověřit lokalitu Dolní Lutyně pro případnou realizaci záměru, který bude směřovat k dekarbonizaci české ekonomiky.

Podmínky dohody jsou jasné a striktní vůči státu

S vědomím, že závaznost původní Deklarace porozumění je spíše v symbolické rovině a s čerstvou zkušeností ze spolupráce s CzechInvestem na projektu Podnikatelského parku Líně jsme na jednání přistoupili. Naším cílem bylo umožnit státu a kraji lokalitu prozkoumat s ohledem na tři naše zásadní požadavky:

1. Průzkumné práce a studie musí dát odpověď na otázku, zda je investici možné realizovat při zachování nebo prohloubení ochrany ptačí oblasti a další chráněné přírody.
2. Pokud by se ukázalo, že taková opatření nejsou možná, investice se nesmí realizovat. Klíčová v tomto budou stanoviska Agentury ochrany přírody a krajiny, která budou všechny strany respektovat.
3. Strategická investice se musí týkat technologií s vysokou přidanou hodnotou, které budou směřovat k dekarbonizaci ekonomiky.

Všechny tyto podmínky se po několika týdnech vyjednávání (včetně komunikace s Agenturou ochrany přírody a krajiny) skutečně staly součástí nové, právně vymahatelné dohody. Jednoznačná vymahatelnost pro nás byla po zkušenosti s Deklarací porozumění při formulaci nové dohody klíčová. S potěšením můžeme konstatovat, že se jí podařilo dosáhnout. Pod dokument jsme se tak nakonec mohli podepsat společně s původními signatáři Deklarace porozumění, spolkem Děti Země, Spolkem Beskydčan a Spolkem Půda pro život.

Stát nyní může díky uzavření dohody zadat například zpracování biologického průzkumu, analýzy současného stavu kvality vod v ptačí oblasti a zejména studii proveditelnosti záměru strategického podnikatelského parku. To vše ukáže, zda je realizace vůbec možná, případně za přijetí jakých opatření. Pokud studie ukáží, že dodržení výše uvedených podmínek možné není – a budeme trvat na tom, aby v tom zásadní roli hrál postoj Agentury ochrany přírody a krajiny – stát se nejen v uzavřené dohodě, ale také přímo ústy ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely zavázal od realizace investice upustit.

Věříme, že příprava projektu ukáže, že došlo k velkému posunu v kvalitě spolupráce státu, investorů a veřejně prospěšných organizací na přípravě podnikatelských parků. Naším cílem není blokovat rozvoj České republiky, nikdy to tak nebylo. Průmysl se nemá zlikvidovat, ale musí se transformovat. Rozvoj musíme propojit s environmentální a společenskou odpovědností. Za to jsme jako Frank Bold řadu let bojovali doma i v Bruselu, mj. jiné v nové legislativě k ESG. Vyhráno ještě zdaleka není a ukazuje se v praxi, že cesta k dekarbonizaci ekonomiky a snižování emisí bude složitá. Jinou možnost ale nemáme, pokud chceme zachránit naše životní prostředí pro příští generace.