https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/radomirn-dohnal-rekonstrukce-katedraly-v-notre-dame-sorry-dosly-stromy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Radomír Dohnal: Rekonstrukce katedrály v Notre Dame? Sorry, došly stromy

26.4.2019
Kde vzít duby na krovy? Na ilustračním snímku solitérní duby v Lednickovaltickém areálu.
Kde vzít duby na krovy? Na ilustračním snímku solitérní duby v Lednickovaltickém areálu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | David Hauck / Biologické centrum AV ČR, v. v. i.
Minulý týden se člověk začínal bát otevřít jogurt, aby na něj zpod víčka nevyskočila nějaká další zpráva o požáru katedrály v Notre Dame. Shořela jí střecha, a vybralo se dost peněz na opravu. Se slíbenou rekonstrukcí to lehké nebude. Stromy, které byly užity při původní stavbě, už totiž v Evropě nerostou.
 

Světová i domácí média nás skutečně nešetřila, a díky dřině stovek taky-novinářů jsme byli informováni o každém byť sebenepatrném myšlenkovém hnutí, které se Chrámu Matky Boží týkalo. Své si k tématu řekl snad každý zasvěcený odborník na požáry gotických katedrál. Na šťavnatém tématu se samozřejmě přiživil i Ekolist.cz, který nabídl dva zajímavé kritické pohledy (zde a zde).

Pokud bychom chtěli ono světové mediální běsnění nějak shrnout, dá se říct, že katedrále prostě shořela střecha, ale protože jsme ji měli všichni vlastně rádi, tak střechu postavíme novou. A tím bychom to už mohli odbýt. Jenže tak snadné to prostě není. Jak to?

Však oni si Francouzi našetří na novou…

Na její opravu se přece peněz vybralo víc než dost, ne? To rozhodně ano. A poznámka o tom, že se celá rekonstrukce vlastně zaplatila ještě předtím, než uhasly poslední plameny, je víc než trefná. K dispozici také máme detailní plány a nákresy, známe vlastně každou píď téhle historické stavby. Do pěti let prostě bude celá katedrála jako nová, přesněji, bude: „Zase tak krásná, jak si ji všichni pamatujeme.“ A když už to říká francouzský prezident, tak to musí být pravda.

Na jaké jiné překážky tomuto chvályhodnému záměru bychom asi tak mohli narazit, když už máme pořádný balík peněz a k tomu dokonalý návod? Nu, a právě teď dozrál moment pro trapný okamžik prozření: střechu katedrály Notre Dame nemůžeme obnovit v původním plném rozsahu, protože nám k tomu chybí dřevo.

Ano, dřevo. Přesněji tedy, mohutné čtyřsetleté duby, rovné jako když střelí. Takové, ze kterých bychom mohli udělat nedělené čtrnáctimetrové trámy na strukturu krovů. Aby to bylo jako dřív. Přesně ty už hezkých pár století ve Francii, ale ani v celé Evropě, nejsou tak nějak k nalezení. Vykáceli jsme je. Takže jich teď rozhodně nedáme dohromady 1300 kusů, tedy tolik, kolik jich bylo v původní objednávce na stavební materiál z roku 1163. Už ve 12. století nebyla sháňka po takovém super-kvalitním dřevě snadnou záležitostí, a prospektoři biskupa de Sullyho je hledali v normandských dubových hvozdech hezkých pár let. Ano, Normandie tehdy byla lesem, podobně jako zbytek Evropy. Ale to už je pryč.

Původnost si žádá originální zdroj

Z normandských hvozdů se dnes dochovalo 0,01% původní rozlohy. A v Evropě tvoří porosty starší dvou až čtyř století jen 4 % veškerých lesů. A to spíš na severu a v Rusku. Ano, zhusta jsou to poslední fragmenty a střípky přísně chráněných pralesních rezervací. Prostě místa, kam si nemůžete přijet s harvestorem a jen tak mimochodem si nabrat materiál na opravu střechy. Takže? I když máme přesný plán, slib prezidenta a kopici peněz k tomu, nemůžeme při veškeré dobré vůli obnovit katedrálu Notre Dame v původní podobě. Protože ani za všechny peníze světa si už nepořídíme to, co jsme v průběhu posledních staletí zvládli zlikvidovat. Dá se tedy říct, že požár neodhalil jen kamenné základy stavby, al i podstatnou mezeru v naší konzumní logice.

Jsou prostě věci, které si nekoupíte. Třeba rozsáhlé porosty věkovitých dubových lesů, zelených katedrál. Které by dávaly lidem radost a přírodě prostor pro existenci, a tu a tam bychom si z nich loupli pár kmenů na opravu katedrál. Nemáme. Došly. Počkejte si pár století na další, snad ty dnešní dorostou. Francouzi si samozřejmě poradí a slib prezidenta Macrona bude s největší pravděpodobností dodržen. Dokážeme za pět let slepit to, co rostlo k nebesům 182 let. Střecha bude. Ale nebude to úplně ono. Spekuluje se o nové ocelové konstrukci, o moderní a vizuálně strhující skleněné střeše. To nejspíš neprojde, tradicionalisté jsou zjevně proti.

Stromy si za peníze nekoupíme

Ano, dřevo na katedrálu může klidně pocházet z Ruska nebo Kanady. Restaurátoři z celého světa se proti tomu samozřejmě bouří. Když zachraňujete a oživujete významnou památku, nemůžete ji lepit z toho, co máte zrovna po ruce. Když nemáte limetku, dejte tam citron. A tak to nejspíš skončí u nějakých CLT lepených hranolů, které budou pocházet z mnohem mladších dubů v lesnických školkách v Normandii. Aby se vlk nažral, a katedrála zůstala celá. Levné to nebude. Ale nezapomeňte, ani za všechny peníze světa si už nemůžeme koupit lesy, které jsme zničili. Možná ještě pár takových ničivých požárů, a třeba nám to konečně dojde.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

27.4.2019 08:59
A pokud by zdravé 400 leté duby v Normandii rostly, Vy byste doporučoval je skácet a použít na střechu svatostánku? Já jsem pro řešení pomocí CLT lepených hranolů, to z dálky nikdo nepozná a myslím, že v dubovém dřevě duch svatý nesídlí. A může se vesele opravovat!
Odpovědět
LB

Lukas B.

29.4.2019 08:35
použití dubu na důležité prvky krovu bylo ve své době velmi racionální. dub příliš nechutná dřevokaznému hmyzu, a dobře snáší střídání vlhkosti a teploty, a to jak při výstavbě (během výstavby střechy na některé prvky krovu mnoho let pršelo), tak během "provozu" a údržby.
v dnešní době oba dva důvody odpadají. za mě vidím jako racionální použití kombinace lepených lamelových dřevěných prvků (tlačené a ohýbané) a ocelovými (táhla).
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

29.4.2019 12:27 Reaguje na Lukas B.
lu:
Řešení, o kterém píšete, určitě neprojde, protože na to je příliš rozumné.
A pokud snad přece, stejně na ty lepené hranoly padnou duby, přestože by klidně mohly být i z jiného dřeva - ale mnohým by jiné dřevo nepřipadalo dostatečně "věrné originálu".
Mne také mrzí, že byla zničena obdivuhodná práce mistrů tesařů ze 12. století - ale stalo se - a ať už ten krov obnovíme z čehokoliv, STEJNĚ TO UŽ NEBUDE ON! Proto hlasuji pro použití kovu.
Ono je totiž škoda každého stromu. Dnes v podstatě už na cokoliv - je jedno, jestli na katedrálu nebo na něco jiného... Funkce živého stromu v krajině se ukazuje být významnější než to, co se z něho dá vyrobit, když se pokácí.
Odpovědět
LB

Lukas B.

29.4.2019 13:52 Reaguje na Karel Ploranský
já bych nebyl tak kategorický. samozřejmě vnímám hodnotu toho, mít střechu sice novou, ale udělanou postaru. ale dá se to vnímat jako možnost udělat střechu novou v souladu s dnešními statickými a požárně-bezpečnostními požadavky, s přiměřeným architektonickým respektem k zachovaným zbytkům po požáru.(mimochodem, u nás v praze máme něco podobného, a to věže na emauzích, mám to za skvělý počin architektury - ale někdo jiný může mít třeba docela jiný názor).

podstatné je především dostat trosky pod střechu rychle. a zvážit, jestli je větší zlo mít do dvou let střechu nepůvodní ze současných materiálů, nebo stavět původními technologiemi, ovšem za cenu, že dvě generace budou koukat na katedrálu pod lešením a plachtami.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

29.4.2019 15:10 Reaguje na Karel Ploranský
Proboha, vždyť stromy tu jsou hlavně od toho, aby byly zasazeny, vyrostly, byly v pravý čas zralosti pokáceny a nahrazeny novými. Dřevo je úžasný konstrukční materiál, který v sobě zadržuje po dobu než shnije nebo shoří uhlík. Tak stromy fungují jako plíce planety, ideálně pokud se z nich postaví pasivní domy.

Prales jako plíce planety fungovat nemůže, protože je v něm konstantní množství biomasy, kolik naroste, tolik shnije. Jen těžbou a využíváním dřeva lze docílit pozitivní (plicní) bilanci lesa.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

29.4.2019 12:28
Doufám, že Kanaďané a Rusové budou mít dost rozumu, aby své staleté duby (pokud je tam v tom počtu ještě mají) nedali. Bez ohledu na možný finanční profit.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.4.2019 14:34 Reaguje na Karel Ploranský
V Kanadě a USA se pěstují celé dubové lesy na výrobu sudů pro zrání whisky a dalších podobných, v sudech zrajících, alkoholických nápojů (např. portské). Většinou v symbióze výroby, protože sudy po portském (a dalších nápojích) se následně používají pro zrání značkových whisky (případně bourbonů). Pochopitelně, že by se ty duby daly komerčně získat a nejedná se o žádnou "škodu přírodě", protože se jedná o plantáže, naprosto stejné jako řepkové nebo kukuřičné pole, akorát s delší dobou vegetace pěstovaných rostlin.

A když jsme u toho lepení: Trámy (nebo jejich ekvivalenty) by se daly slisovat a slepit z "přestárlých" sudů z výše zmíněné výroby a z půdy Notre Damme udělat poutní místo milovníků těchto nápojů :-)

A jistě by se dalo použít i dřevo jiných druhů stromů, pokud by se napustilo patřičnými sajrajty (nejlépe na bázi těžkých kovů, které se nerozloží a nevyprchají), aby mělo odolnost srovnatelnou s tím dubem.
Odpovědět
LB

Lukas B.

29.4.2019 20:52 Reaguje na Jan Šimůnek
ano, naprosto správně, Vašimi slovy, dřevo se dá "napustit patřičnými sajrajty" proti dřevokaznému hmyzu, houbám a tak dále. v současné době je použití masivních rostlých profilů již anachronismem, současnost i budoucnost patří lepeným lamelovým profilům, a to ať z hlediska statického, tak z hlediska požární odolnosti. samozřejmě masivní rostlé dřevo je krásné ve své nepravidelné rozpraskanosti plné kazů, a třeba v interiérech je nenahrtaditelné.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.4.2019 19:34 Reaguje na Lukas B.
Sesaďte odborníky na opravy a restaurování historických budov do jedné místnosti a zadejte jim otázku, jak takové historické krovy rekonstruovat / opravit a budou lítat chlupy (je dobré jim předem zabavit ostré předměty, aby netekla krev).
Prostě shoda v této věci mezi odborníky není, je zde více táborů a jejich přívrženci stojí více-méně nekompromisně na svém.
Já sám bych to řešil spíše masívním dřevem (byť lepeným) než lamelovými profily (proč ne rovnou plast potištěný strukturou dřeva nebo polepený plastovou tapetou se dřevěným vzorem? víte, kolik by se dalo do toho Notre Damme nacpat PET lahví?)
Faktem je, že nejspíš zanedbali bazální protipožární údržbu, protože existují sajrajty (bezbarvé), které by tak snadnému a rychlému zahoření zabránily (stačí "úplně blbé" vodní sklo). A pokud tam byly, pak bych uvažoval spíš o kanystru benzínu než nějaké jiskře z poruchy.
Odpovědět
LB

Lukas B.

1.5.2019 17:43 Reaguje na Jan Šimůnek
helejďte, pane, je teoreticky možné, že jste unikátní polyhistor a da vinci by při setkání s Vámi smeknul, ale budíte ve mně dojem, že se občas pouštíte na tenký led neznalosti. dejte si nejdřív, prosím, do gůglu obrázků jak to lepené lamelové vypadá. do je, laicky řešeno, trám slepený z prken napojovaných zazubeným spojem. kdejakej chalupník z toho má pergolu.

mimochodem, hořlavost a požární odolnost jsou dvě různé věci. dřevěný lamelový profil je na rozdíl od ocelového válcovaného H profilu hořlavý, ale mnohem požárně odolnější.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.5.2019 09:49 Reaguje na Lukas B.
Tchýně byla architektkou, specializovanou na opravy a rekonstrukce památek a přes ni mám i nějaké známosti mezi restaurátory a podobnými profesemi. Navíc některé problémy znám i "přes plísně", kterými se částečně živím.

A to lamino versus masiv (byť lepený) to je spíš obecnější spor o přijatelnost / nepřijatelnost falšovaných materiálů, k tomu se může vyjádřit každý.
Odpovědět
KN

Kristýna Novotná

21.6.2023 20:59
Strašná tragédie, která se stala. Pro mě je to nejkrásnější katedrála na světě, tak doufám, že se všem, co se podílí na její opravě brzy podaří, aby byla znovu pěkná. Je pro mě nepředstavitelné, jak někdo dokáže z trosek doslova vykouzlit krásnou stavbu. Koukala jsem třeba na práci restaurátorů z https://www.pamatkovyatelier.cz/ a jsem ráda, že takoví lidi jsou a my můžeme jezdit po památkách :-) .
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist