Šárka Tomanová: Miliardy pro obce a města, které chtějí energeticky úsporně renovovat své budovy
Nyní vyhlašovaná výzva z Národního plánu obnovy má alokaci 3,2 miliardy korun a zahrnuje také až 100% podporu pro státní příspěvkové organizace. Dá se tedy předpokládat, že se výzva vyčerpá mnohem rychleji než do září 2022, a to i přes mírnou změnu podmínek plynoucí z pravidel pro Národní plán obnovy. Všechny projekty budou muset splnit kritérium alespoň 30% úspory primární energie. Změnil se taktéž administrační systém. Uvidíme, kolik práce navíc to obcím, resp. projektantům, přinese.
Již nyní je známo, že po skončení, respektive vyčerpání výzvy z NPO se otevře nová výzva v OPŽP pro programové období 2021-2027, kde je na tyto účely nachystáno 12 miliard korun. Ta bude mít jiné podmínky, způsob výpočtu podpory a opět i odlišný administrační systém. Navíc bude ve veřejných budovách podporovat také zelené střechy nebo akumulaci a využití šedé či dešťové vody. Obce i kraje mají o takové projekty zájem a je škoda, že právě vyhlášená výzva z NPO tato opatření zatím nepodporuje.
Vzhledem k tomu, že se právě otevíraná výzva pravděpodobně brzy přečerpá, je otázkou, kolik nových projektů se stihne připravit do současné výzvy a kolik jich bude potřeba přepracovat na novou. Důležité bude, aby byly podmínky budoucí výzvy nového OPŽP včas komunikovány obcím, a ty měly dostatek času zvážit si, zda připravovat projekty pro výzvu z NPO, kde se očekává přetlak, nebo už rovnou na novou výzvu z OPŽP, která snad bude otevřena pro příjem žádostí bez větší časové prodlevy. V řadě případů by to mohlo ulehčit práci, a to jak obcím, tak i státu.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (10)
Jiří Svoboda
20.11.2021 15:45smějící se bestie
20.11.2021 18:25 Reaguje na Jiří SvobodaBřetislav Machaček
22.11.2021 10:28 Reaguje na smějící se bestie100 léty bylo na prd už před 50 léty a to co před 30 je
na prd nyní. Ty nároky se neustále mění a zvyšují, takže doporučujete co? Co deset let bourat a stavět? Ta energie
do stavby, bourání a recyklace je šumafuk? A co možnosti
investorů a kde brát na to ty dotace? Ano byl by to ideál,
ale co historické stavby, stavby neschopné dalších úspor
a stavby ve vlastnictví nejchudších? Co s nimi? Bourat
a stavět pouze pasivní konzervy? Pro zainteresované firmy
určitě cíl, který je pro zbytek nedosažitelný.
Jiří Svoboda
23.11.2021 17:16 Reaguje na Břetislav MachačekCo se staví teď je evidentně na prd již nyní.
Hlavně že se hledí na to, aby byly kuchyně i koupelny perfektně vybaveny, stěny a podlahy perfektně rovné a na střeše byla FVE. A samozřejmě dosti velký superkotel na zemní plyn, aby ty tepelné ztráty utáhl.
Nejdřív někomu seberu peníze.
Pak s nimi poničím ceny ve stavebnictví, protože mi bude fuk kolik zaplatím.
Pak budou lidi skučet, že nemají na byty a domy, protože se staví draho.
Tak jim poskytnu dotace na bydlení z peněz které před tím někomu vezmu - nejlépe ve formě dodatečného zdanění nemovitostí, jak už se navrhuje.
Jiří Svoboda
21.11.2021 19:39 Reaguje naSvatá Prostoto
22.11.2021 09:49A ok, ať nežeru, řekněme, že je v celospolečenském zájmu aby se tak (nejen) u veřejných budov dělo.
Takže bych dokázal pochopit nějakou dlouhodobou půjčku a podobně (garance, subvence na úrokové platby a pod.) ze strany státu/kraje/obce.
Ale proboha proč těm organizacím sypat nějaké dotace??? Zjednodušeně řečeno, co se vrátí (mělo by se vrátit) nepotřebuje dotovat a co se nemá šanci vrátit se nemá dělat.
I když s ohledem na profesní minulost autorky ... co čekat.