Soňa Mikešová: Vyroste v Berouně další satelit na zelené louce?
V Berouně a okolí přitom už zanikly tisíce hektarů polí a luk pro výstavbu satelitního bydlení. Bez odpovídající infrastruktury, jako je frekventovaná veřejná doprava a lékařská péče, by další stovky nových obyvatel jen zhoršili už tak neuspokojivou situaci pro místní.
Zastupitelstvo v případě lokality Na Ptáku rozhodlo o tom, že by se nejprve měla zpracovat územní a ekonomická studie daného území. Z vizualizace a základní obeznámenosti se situací v dané lokalitě je ale zřejmé, že zpracovávat pro toto území studii o přínosnosti změny orné půdy na stavební pozemky, by bylo jen nehospodárným nakládáním s finančními prostředky města.
Není se co divit, že místní obyvatelé sepsali proti plánu na možnou výstavbu na „zelené louce“ petici.
Přečtěte si také |
Odhalování pašeráků zvířat se budu věnovat dál, říká bývalá inspektorka ČIŽP Pavla ŘíhováZtráta orné půdy je jedním ze zásadních a neřešených problémů Česka. Ročně mizí stovky hektarů kvůli individuální a průmyslové výstavbě. V některých případech může být taková změna opodstatněná, ale lokalita Na Ptáku takovým případem není. Do města je vzdálená 3 km, spojení je úzkou silničkou do centra a lávkou s protilehlým Pražským předměstím. Jediným, kdo by kromě majitelky ze změny měl ekonomický profit je případný developer, který by zde po změně územního plánu mohl nasázet jeden rodinný domek vedle druhého. Město by v lepším případě zaplatilo přívod vodovodu a kanalizace, v horším by platilo i za rozšíření komunikace a stavbu mostu.
Přitom v Berouně samotném je dost ploch, které lze využít pro bytovou výstavbu. Mělo by se tak ale stát až po tom, co bude stávajícím i budoucím obyvatelům zajištěna dostatečná kapacita zásobování pitnou vodou, zajištěna dopravní obslužnost a místa ve školách a školkách. To jsou mimochodem problémy, které řeší mnoho středočeských měst a například z hlediska zásob pitné vody, všechny zájemce uspokojit nelze. Nezbývá, než aby radnice jednaly jako odpovědný hospodář a ve stavebních plánech byly více zdrženlivé.
Přečtěte si také |
Záhada vzorků z Bečvy II: Hranický úřad prozradil, komu předal vzorky od rybářů. ČIŽP to odmítá
Reakce na článek a nepravdivý titulek
Rádi bychom Vás upozornili, že už jen samotný titulek je nepravdivý a matoucí. Nejenže poškozuje dobré jméno představitelů města, kteří v případě projednání změny územního plánu postupují přesně tak, jak jim to stanoví zákon, ale navíc zbytečně přispívá k šíření paniky mezi našimi občany.
Změna územního plánu se v současné době nachází v úvodní fázi projednání. Na stole jsou fakta, o nichž zastupitelé jednají a rozhodně není možné mluvit o tom, že by kdokoli cokoli prosazoval. V tuto chvíli je jasné pouze to, že byla předložena žádost o změnu územního plánu společně s dalšími více než šedesáti změnami.
Návrh na změnu územního plánu má v této zemi právo předložit každý občan nebo subjekt a povinností zastupitelstva je, se touto změnou zabývat, jak to stanoví zákon. Vše ostatní, co ve svém článku zmiňujete je v tuto chvíli čistě hypotetické a spekulativní.
S pozdravem
Jitka Soukupovávedoucí oddělení komunikace a vnějších vztahů, Městský úřad Beroun.
Pozn. red.: Autorka textu souhlasila s úpravou titulku.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (33)
Miroslav Vinkler
22.1.2021 07:27Obrovskou výhodou je, že se jedná o proces změny územního plánu,kde můžete aktivně vstupovat.
Dovolím si upozornit pouze na jeden kritický bod. Pouze a jenom v rámci veřejného projednávání změny ÚP a ve lhůtě 14 ti dní lze vznést námitky (dotčení vlastníci) a připomínky (každý).
Po lhůtě už máte smůlu.
Beroun zpovzdálí znám, je to krásné místo, ale bohužel se mi zdá, že podléhá tlaku developerů (zástavba ) a silných investorů (cementárna).
Pokud byste potřebovali dobrou radu,ozvěte se, nějaké zkušenosti mám.
Tomas Peltan
23.1.2021 17:19 Reaguje na Miroslav VinklerJiří Svoboda
22.1.2021 10:04Tady je, myslím, jediné dobré řešení. Stát musí vyjádřit, jak moc si cení zemědělské půdy tím, že její vynětí z fondu mnohonásobně zdraží. Pak se stane výstavba na zemědělské půdě neatraktivní a bude to fungovat, jak si přejete.
Zkuste jako Zelení bojovat za ochranu půdy systémově a nikoliv jednotlivými hurá akcemi.
Břetislav Machaček
22.1.2021 10:25 Reaguje na Jiří Svobodazemědělské na stavební pozemek poplatkem do státem spravovaného
fondu například na budoucí rekultivace. Doposud se zhodnotí
pozemek vlastníkovi a motivace je na straně jeho a úředníka,
který to schvaluje. Být to zhodnocení podmíněno zaplacením
rozdílu vlastníkem na to rekultivační konto, tak bude motivace
ke zhodnocení menší nejen pro vlastníka, tak i pro úředníka.
Rázem poklesne zábor zemědělské půdy a bude zde motivace stavět
v již dříve zastavěných místech a na místech s méně hodnotnou
půdou. Bohužel to se nebude líbit vlastníkům a hlavně spekulantům.
On ten efekt jednoho razítka je často větší, než poctivá práce.
Petr Difko
22.1.2021 13:37 Reaguje na Jiří SvobodaKatka Pazderů
23.1.2021 18:43 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
23.1.2021 20:27 Reaguje na Katka PazderůProstě nezapřahat kočár před koně!
Vás bych bral!
Karel Zvářal
22.1.2021 10:57 Reaguje naJH
25.1.2021 07:32 Reaguje naJH
22.1.2021 11:05 Reaguje naJiří Svoboda
22.1.2021 11:19 Reaguje na JHLukas B.
22.1.2021 12:25 Reaguje na Jiří Svobodapři parcele 1500m3 a zastavěné ploše 150m3 (a dobrá, k tomu ještě jednou 150 m2 na společnou infrastrukturu, komunikace, chodníky) z hlediska schopnosti zadržet vodu nenastává nic dramatického. z hlediska biodiverzity je to posun vpřed (pokud tedy nebudou převažovat milovníci polodivokých koček)
Lukas B.
22.1.2021 12:26 Reaguje na Lukas B.JH
22.1.2021 12:34 Reaguje na Lukas B.Jiří Svoboda
22.1.2021 13:02 Reaguje na JHZatím poptávka po "betonových" plochách silně převažuje nad poptávkou po zemědělské půdě. Zřejmě je to tím, že zemědělská půda bezproblémově stíhá produkci potravin. Buď tedy budeme zemědělský fond chránit vysokými poplatky za vynětí a nebo budeme čekat na přirozenou rovnováhu, když nastane hlad.
Jan Marján
22.1.2021 19:30 Reaguje na Lukas B.Jiří Svoboda
22.1.2021 11:16 Reaguje naJiří Svoboda
22.1.2021 12:48 Reaguje naOpravdu si myslíte, že je správné nechat stavět kdekoliv na zemědělské půdě po dvaceti kačkách za metr? Aspoň na západě cenu nemovitosti určuje cena pozemku. Z nějakého důvodu to tak prostě je. Podle profesora Klause cenu určuje vzácnost a nikoliv užitná hodnota či výrobní náklady - s tím souhlasím a nic s tím nenaděláme.
Tomas Peltan
23.1.2021 17:25 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
23.1.2021 20:34 Reaguje na Tomas PeltanKatka Pazderů
23.1.2021 18:41Jiří Svoboda
23.1.2021 20:39 Reaguje na Katka PazderůJirka Černý
24.1.2021 15:53Jirka Černý
24.1.2021 15:53Miroslav Vinkler
24.1.2021 16:52Co proti tomu mohou dělat poctiví, ale zoufale odborně nevybavení občané ?
Nic moc.
Máme solidní zákony vč. ustanovení §18,19 stavebního zákona -trvale udržitelný rozvoj - a kontrolní mechanismy v rámci změny územně-plánovací dokumentace, avšak pokud se nenajde někdo , kdo je umí za veřejnost uplatnit, jsou petice apod. téměř k ničemu.
Proto je zapotřebí od samého počátku takovým excesům věnovat pozornost a nebát se dohnat věci až k soudům. M.j. správní soudnictví na úrovni NSS ČR máme skutečně nezávislé a dobré.