Tůma, Juřík: Jak bude v klimaticky neutrální společnosti vypadat finanční sektor?

Foto | Markus Winkler / Unsplash

Finančníci ale nenakládají se svými penězi, jsou to naše peníze – úspory v bance nebo stavební spoření. Šetříte si na penzi? Možná tím právě financujete kácení amazonských pralesů. Čím dál víc lidí a podniků si ale z nějakého divného důvodu nepřeje, aby jejich peníze financovaly takové lukrativní projekty. Chtějí vědět, jak finanční instituce s jejich majetkem nakládají. Finančníci se tedy začínají překotně holedbat, jak jsou jimi spravovaná investiční portfolia zelená, i když to může v praxi vypadat tak, že ředitel ropné společnosti má na stole v květináči fíkus (tomu se říká „greenwashing“ – klamavé označení).

Vzniklo několik standardů, jak posuzovat etiku podnikání, vznikly různé standardy pro zelené investice a finanční nástroje (např. zelené dluhopisy) a začalo to být velmi nepřehledné. Dnes si totiž může na finančním trhu každý sám určit, co je zelené a co ne, a takto to podávat konečným investorům - Vám. Samotný trh vnímá, že je to problém, protože se špatně konkuruje černým pasažérům a klamavým praktikám.

Proto EU začala pracovat na nástroji, jehož název si dobře zapamatujte: TAXONOMIE pro udržitelné investice, která určí základní EU standard, respektive bude aspirovat na globální standard. Zjednodušeně řečeno se jedná o katalog kritérií, za kterých investice / ekonomická činnost zásadně pozitivně přispívá alespoň jednomu z environmentálních cílů (ochrana klimatu, ochrana vod, prevence znečištění, oběhové hospodářství a ochrana biodiverzity) a zároveň ostatní cíle nepoškozuje.

Při splnění podmínek taxonomie se tak může říct, že jde o udržitelnou investici nebo podnikání. Do budoucna bude taxonomie doplněna o sociální dimenzi (například rovné příležitosti mužů a žen, spravedlivé odměňování a zacházení se zaměstnanci) a Governance (např. protikorupční prostředí), dohromady známé pod zkratkou ESG (environmental, social, governance). Spolu s rozvojem taxonomie se zvyšují požadavky na TRANSPARENCI zejména nadnárodních společností a velkého korporátu včetně finančního sektoru. Proto jsou postupně posilovány povinnosti zveřejňovat dopady podnikání na životní prostředí a celou řadu dat - tzv. nefinančních informací o podnikání.

S tím se pojí environmentální účetnictví a datová základna, což umožňuje vykazovat například kolik obratu má společnost v souladu s taxonomií a tedy jaké % obratu je z činností, které přispívají životnímu prostředí. Aktuálně se projednává směrnice, která dá nefinančnímu reportingu konkrétnější standardy.

Díky taxonomii – jednotným kritériím – si bude každý moci lehce porovnat, nakolik jsou skutečně praktiky bank, fondů a velkých koncernů zelené.

Soulad s taxonomií nebude mít podřadné místo ve stínu finančních reportů. Zejména pojišťovny a centrální banky si dobře uvědomují, že změna klimatu může mít zásadní dopad na ekonomický systém, na hladké fungování dodavatelských řetězců nebo na schopnost lidí a podniků splácet úvěry. Podle EBA až polovina finančního trhu v EU nezohledňuje dostatečně rizika vyplývající ze změny klimatu a přeneseně se tak jedná o rizika pro stabilitu finančního systému.

Zahrnutí environmentálního pohledu do podnikání není žádné dobroserství v batikovaném tričku, je to čirý ekonomický pragmatismus. Nejde taky o okrajový výstřelek - 16 hlavních bank v ČR podepsalo memorandum, kde se hlásí k principům udržitelných financí a odpovědnosti a představují přes 80 % českého trhu. Kombinace taxonomie a nefinančního reportingu bude mít na zelenost investic zásadní vliv. Pokud mám uhelný důl a přiváže se mi aktivista k rypadlu, tak ho vyženu a pokračuji v těžbě. Ale pokud mi to rypadlo žádná pojišťovna nepojistí, tak jsem skončil. Pokud si do fabriky chci koupit nový uhelný kotel, ale žádná banka mi na něj nepůjčí, tak ten kotel prostě nebude a já se musím zamyslet nad zelenější činností, na kterou dostanu úvěr.

Navíc se postupně zavádějí podmínky, na co lze poskytovat veřejnou podporu a dotace – nebudou se financovat projekty poškozující životní prostředí a budou preferovány zelené investice. Bez finančního sektoru není podnikání. A finanční sektor bude zelený. Ergo podnikání bude taky zelené. V klimaticky neutrální společnosti nebude finanční sektor ani pojišťovat auta se spalovacím motorem, financovat neúsporné stavby, nabízet spoření do špinavých produktů atd.

Co může udělat systém

Dnes sice zelené investice představují jen cca 5 % investic v EU, ale obecně je ESG jeden z největších finančních trendů, který ještě zesílil za pandemie, protože ESG investice jsou většinou dlouhodobější, stabilnější, a jsou více odolné vůči rizikům a šokům (ten současný plynový je příklad za všechny).

Hlavní úloha státu bude zejména v osvětě a vysvětlování, že nejde jen o regulaci z Bruselu, že to vychází spíše z tržních praktik, a měl by poskytnout servis, jak se s tím vypořádat. Neměli bychom opakovat historii jako u GDPR, ze kterého se ČR málem mentálně zhroutila, zatímco zbytek Evropy si ťukal na čelo, z čeho tak panikaříme. Podnikatelé by v tom měli vidět příležitost a návod, jak zlepšit své podnikání.

Zásadní je to z pohledu přípravy nových investičních projektů, protože utopit miliardy v něčem, co nemá budoucnost, nedává smysl.

Stát by měl jít příkladem, neposkytovat environmentálně škodlivé dotace (a ušetřit) a zavést zelené rozpočtování (envi účetnictví), aby měl lepší přehled o tom, co vlastně financuje. Obecně by měl stát stejně jako soukromý sektor lépe hodnotit dopady své činnosti na životní prostředí i v rámci státem vlastněných nebo řízených obchodních společností a správě majetku, zvýšit transparentnost a může vydávat např. zelené státní dluhopisy.

Měl by se zabývat více environmentálními riziky a limity možností komerčního pojištění, protože dnes jinak nepojištěné škody prostě přebírá a kompenzuje je. Při kompenzacích by měl vymáhat, aby příjemci prováděli taktéž adaptační opatření a škodám předcházeli.

Co můžete udělat vy

Nenechte se opít rohlíkem; finanční instituce tuší, že by se k ESG kritériím hlásit měly, a některé se tak snaží vypadat, aniž by na svém byznysu cokoliv měnily. Jednotná taxonomie bude postupně nabíhat a už od příštího roku budou banky zveřejňovat informace z pohledu změny klimatu, od roku 2023 pak i další environmentální oblasti.

Se spořením přejděte na dlouhodobě udržitelné produkty a fondy. Znovu připomínám, že to není žádná výstřednost – je to naopak konzervativní volba. Pokud si sami vybíráte cenné papíry, do kterých investujete, ověřte si ESG odpovědnost u jejich emitentů. Svěřte své peníze jen těm institucím, které je budou spravovat odpovědně.

Máme možnost ovlivnit, jestli naše peníze financují fosilní paliva, nebo udržitelnou budoucnost – tak ji využijme.