https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimirn-wagner-jak-se-postavit-k-poslednim-varovanim-ipcc-o-hrozbe-globalniho-oteplovani
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vladimír Wagner: Jak se postavit k posledním varováním IPCC o hrozbě globálního oteplování?

7.9.2021
V nedávné době vyšla nová šestá zpráva panelu IPCC, která se snaží analyzovat antropogenní dopady emisí CO2 na klima. Je tak zajímavé se podívat na reálné možnosti reakce na tuto zprávu hlavně v Česku a zásadní paradoxy, které jsou v přístupu k ní. Zelené aktivistické organizace sice na jedné straně slovně hlásají nutnost rychlého omezení emisí, na druhé však nepolevují v boji proti nízkoemisní jaderné energetice.
 
Poslední zpráva panelu zkoumajícího globální změny IPCC je posuzována, jako ještě varovnější, než jsou ty předchozí. Takový výsledek není překvapující, protože emise skleníkových plynů neustále intenzivně pokračuji. Všechny jeho modely předpovídají růst teploty nejméně do poloviny století a nárůst teplot překračující 1,5 až 2,0 °C, pokud se dramaticky emise nesníží. Nárůst obsahu skleníkových plynů a jeho antropogenní původ jsou velmi dobře měřeny a doloženy. Stejně tak je se slušnou přesností studován i nárůst globální teploty a některé její dopady. Podíl antropogenních vlivů na těchto změnách je už stanovován s daleko větší nejistotou. A ještě větší nejistoty mají modelové předpovědi budoucího vývoje klimatu.

Ať už jsou dominantní zdroje minulých i současných změn klimatu jakékoliv, mají změněné podmínky v různých oblastech různé dopady, a to pozitivní i negativní. V některých oblastech se podmínky k životu a rozvoji přírodních i lidských společenství zlepšují a v jiných zhoršují. Připomeňme, že v průběhu dějin se v řadě lokalit vlivem přírodních i antropogenních vlivů podmínky pro rozvoj a přežití obyvatelstva i dramaticky změnily. I současné globální oteplování povede v některých oblastech ke zhoršení podmínek pro zemědělství a přežití lidských společenství. Některé se dokonce mohou stát neobyvatelnými. Naopak jiné oblasti, které jsou v současné době příliš chladné se mohou postupně stát pro život příznivějšími. Hlavním problémem současných změn může být, že budou pravděpodobně probíhat daleko rychleji, než tomu bylo v dřívějších dobách. To ztíží možnost efektivnější adaptace na ně.

I přes zmíněné nejistoty v tom, jaký podíl mají jednotlivé zdroje způsobující změny klimatu a jaký bude jejich vývoj, měla by lidská civilizace reagovat ve třech důležitých směrech. Prvním je efektivní a účelné snižování emisí skleníkových plynů. Druhým je zlepšování schopnosti čelit vlivům vývoje klimatu, ať už jsou jeho důvody jakékoliv. Jde tedy o posilování ochrany životního prostředí, schopnosti živočišných i rostlinných společenstev, krajiny a přírodních celků odolávat klimatickým změnám a extrémům. Stejně tak je třeba zlepšovat schopnosti našich měst i vesnic odolávat extrémním přírodním jevům a likvidovat jejich následky. Je třeba efektivně využívat pozitivní změny přinesené změnami klimatu a účinně čelit těm negativním. Třetím je nutnost intenzivního rozvoje vědeckého poznání a technologií nutných k přesnějšímu poznání reálných zdrojů a průběhu klimatických změn, které umožní dramatické snížení zmíněných nejistot našich předpovědí. Rozvoj vědy a technologií je klíčový i pro efektivní a environmentálně citlivý přechod k nízkoemisním zdrojům. Stejně tak je důležitý pro efektivní ochranu životního prostředí a zvyšování odolnosti a udržitelnost naší civilizace.

Velmi důležitou komponentou zvyšování odolnosti krajiny vůči globálním změnám je hospodaření s vodou. Tůňky v přírodní památce Meandry Lučiny.
Velmi důležitou komponentou zvyšování odolnosti krajiny vůči globálním změnám je hospodaření s vodou. Tůňky v přírodní památce Meandry Lučiny.
Foto | Vladimír Wagner

Přechod k nízkoemisním zdrojům

Jak bylo zmíněno, má přechod k nízkoemisním technologiím smysl. Je však třeba, aby probíhal efektivním způsobem a nevedl k environmentálním dopadům horším, než by přinesly ušetřené emise skleníkových plynů. Asi nejjednodušší je to v případě elektroenergetiky. Zde existuje několik typů nízkoemisních zdrojů a budoucí výzkum slibuje řadu vylepšení v této oblasti. Ovšem přechod k nízkoemisním zdrojům by měl probíhat racionálním způsobem a na základě vědeckých a technologických faktů.

To znamená, že se musí vytvářet energetický mix odpovídající geografickým a dalším charakteristikám daného regionu. Specifikou elektřiny je jen omezená schopnost akumulace. Do značné míry tak musí být v každém okamžiku vyrovnaná její výroba a spotřeba. Energetický mix tak musí poskytovat nejen potřebnou výrobu za danou dobu, ale také potřebný výkon v každém okamžiku. Vzhledem k tomu, že významná část nízkoemisních zdrojů je závislá na počasí a geografických podmínkách, musí jim daný mix odpovídat a musí být dostatečně rozmanitý. To je důvod, proč se nízkoemisní mix postavený čistě na obnovitelných zdrojích podařilo vybudovat jen ve velice specifických situacích, jako je třeba Norsko nebo Island. Naopak nízkoemisní mix postavený na kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů funguje už řadu let až desetiletí v řadě regionů. Jmenujme například Francii, Švédsko, Švýcarsko, Slovensko a kanadskou provincii Ontario.

Německo ještě v sedmdesátých a osmdesátých letech rozvíjelo podobně jako Francie intenzivně jadernou energetiku. Na přelomu století se však rozhodlo pro Energiewende, která znamená rychlý a úplný odchod od využívání tohoto nízkoemisního zdroje. Do značné míry musí být tyto zdroje nahrazovány těmi fosilními. Německo je tak stále velice silně závislé na fosilních zdrojích. Až do nedávna tak budovalo nové uhelné zdroje. S tím nyní sice přestalo, ale uhelné zdroje předpokládá provozovat až do roku 2038, i přes extrémní tlak na ukončení jejich využívání. Odstavované uhelné bloky, a i ty jaderné, jsou zde nahrazovány z velké části zdroji plynovými. Ty sice mají při spalování zhruba poloviční emise oxidu uhličitého oproti uhelným, pokud se však započítají úniky skleníkových plynů během těžby a dopravy zemního plynu, nevychází plyn o moc lépe než uhlí. Je tak otázka, zda je opravdu ekologické nahrazovat nově postavené uhelné bloky, které už uhlíkovou stopu výstavby realizovaly, novými plynovými. U nich se uhlíková stopa nové výstavby realizuje navíc. Srovnání Francie a Německa jasně ukazuje, která cesta k nízkoemisní elektroenergetice je efektivní a úspěšná. Německo má v elektroenergetice násobně vyšší produkci oxidu uhličitého, a k té je ještě nutné připočíst emise skleníkového plynu spojené s těžbou dováženého zemního plynu.

Německo tak místo rychlé cesty ke snižování emisí směřuje k náhradě nízkoemisních zdrojů těmi fosilními a velmi dlouhodobému využívání spalování zemního plynu. Odstavování jaderných reaktorů, které ještě desetiletí mohly dodávat nízkoemisní elektřinu a významně snižovat emise oxidu uhličitého, kritizovala nedávno i organizace OSN. Výzva k tomu, aby se takové kroky nedělaly, byla směrována právě k Evropské unii, a to hlavně k Německu a Belgii. Ani tato výzva a důrazný apel klimatického panelu IPCC však nevedly ke změně názoru zelených aktivistů a značné části politiků i veřejnosti Evropské unie. Tlak těchto hnutí způsobil, že za čistý zdroj je považována náhrada uhlí masivním spalováním dřeva dopravované zpoza oceánu, využití jaderných zdrojů ke snižování emisí však zatím nelze z hlediska taxonomie Evropské unie podporovat, právě naopak. Místo racionálního přístupu a hledání efektivních cest k optimálnímu energetickému mixu a snížení emisí převládají v Evropské unii bohužel hnutí a politici, kteří se dominantně opírají o iracionální ideologické pohledy bez znalostí.

Decentralizované větrné turbíny a farmy by i u nás mohly přispět k přechodu k nízkoemisní elektroenergetice. V popředí osamělá turbína v Jizerských horách, v pozadí nalevo od ní pak skupina turbín v Polsku.
Decentralizované větrné turbíny a farmy by i u nás mohly přispět k přechodu k nízkoemisní elektroenergetice. V popředí osamělá turbína v Jizerských horách, v pozadí nalevo od ní pak skupina turbín v Polsku.
Foto | Vladimír Wagner

Situace v Česku

Česká republika má velmi omezené možnosti pro využití obnovitelných zdrojů. Při cestě k nízkoemisnímu mixu se nemůže obejít bez jaderných zdrojů. Už třicet let u nás probíhá střet o jejich využívání. Silně jej ovlivňují protijaderní zelení aktivisté. Jak už bylo zmíněno, paradoxem je, že právě tyto skupiny jsou zároveň hlavními propagátory nutnosti boje proti emisím skleníkových plynů.

V devadesátých letech tito aktivisté v čele se Zelenými, Greenpeace a Hnutím duha intenzivně bojovali za zastavení výstavby jaderné elektrárny Temelín. Jejich argumenty byly úplně stejné, jaké uvádějí proti stavbě jaderných bloků i nyní. Tvrdili, že výstavba je neekonomická, že elektřina z jaderných bloků bude nepotřebná a vytlačí ji levná elektřina z obnovitelných zdrojů. Projekt elektrárny Temelín se jim málem povedlo zastavit úplně. Dokončení alespoň dvou bloků se podařilo obhájit jen s velkým štěstím. Ještě řadu let po jejich spuštění bojovali za jejich odstavení. Stejně tak se velice intenzivně zasazovali o omezení využívání reaktorů v Dukovanech po vzoru Německa jen na dobu třiceti let a jejich odstavení mezi lety 2015 až 2017. Poslední energetická koncepce Greenpeace je pořád postavena na tom, že už by měly být odstaveny.

Argumenty zelených aktivistů využívané proti výstavbě jaderných reaktorů v té době je velmi dobře vidět ve zdůvodněních ceny Ropák, kterou pravidelně tito udělovali těm, kteří se o postavení prvních dvou bloků v Temelíně zasazovali. Už tehdy jsem je rozebíral a předpovídal, že činnost oceněných cenou Ropák bude mít zásadní environmentální přínos. Naopak protijaderné tendence prosazované těmi, kteří jim ji udělili, se ukážou být slepou uličkou.

V současné době jsou Temelín a Dukovany největšími dodavately nízkoemisní elektřiny v Česku. Temelín se stal jasným ekonomickým úspěchem a spolu s Dukovany jsou pilířem stability společnosti ČEZ. Bez těchto elektráren by Česko bylo v přechodu k nízkoemisní energetice téměř v bodu nula.

U zmíněných zelených protijaderných organizací však nedošlo na základě předchozí zkušenosti, kdy se jejich tvrzení ukázala být úplně mylná, k téměř žádné sebereflexi. Organizace Greenpeace sice přestala bojovat proti provozovaným blokům v Temelíně. Netrvá už také na okamžitém odstavení reaktorů v Dukovanech po třiceti letech. I když ve své stávající energetické koncepci pořád s Dukovany nepočítá. Ovšem stále bojuje proti výstavbě nových jaderných zdrojů, přičemž využívá úplně stejné argumenty jako v devadesátých letech proti prvním dvěma blokům v Temelíně. A stejně tak rozdávají cenu Ropák za podporu jaderné energetiky. Dovoluji si vyjádřit názor, že i v tomto případě se stejně dramaticky mýlí. Jejich kampaň se reálně snaží o to, aby uhelné zdroje a v budoucnu odstavené reaktory v Dukovanech byly nahrazený plynovými, a ne nízkoemisními jadernými.

Jak už bylo zmíněno, není přechod od uhlí k plynu z hlediska celkových emisí skleníkových plynů příliš přínosný. Uzavření existujících uhelných bloků a postavení nových plynových, které by je nahradily, navíc přináší náklady i uhlíkovou stopu spojené s jejich vybudováním. Co je však klíčové pro maximální jejich zaměření dominantně na regulaci a zálohování, kterým se sníží na maximum jejich využívání, je zavedení kapacitních plateb. Tento mechanismus je nutný pro využití uhelných i plynových zdrojů ve zmíněné oblasti. Při velkém zvýšení cen emisních povolenek a cen plynu se čas jejich využívání a dosažená marže, a tím i zisk, sníží natolik, že se jejich provoz bez kapacitních plateb nevyplatí.

U nás byl, nejen kvůli silnému tlaku na rychlé uzavření uhelných zdrojů a proti každému náznaku podpory fosilních elektráren, velmi silný odpor i proti kapacitním platbám. Jejich zavedení a finanční model si u Evropské komise vyjednalo Německo, ale čeští politici se o to ani nepokusili. To, že při současné vysoké ceně plynu ani velmi vysoká stávající cena emisních povolenek nezajišťuje ekonomické vytlačení uhelných elektráren plynovými, jsem popsal v nedávném článku. Vedou však k poměrně dramatickému růstu cen elektřiny. I přes ně však neumožňují bez kapacitních plateb ekonomickou udržitelnost fosilních zdrojů. Bez kapacitních plateb jen těžko budou provozovány uhelné bloky a těžko se z ekonomických hledisek postaví plynové, které by je ve funkci zálohování a regulace případně nahradily. Je tak velmi důležité podporu pro finanční model kapacitních plateb u nás zajistit, ať už se bude týkat uhelných nebo plynových bloků.

Jedna z nejkrásnějších částí Šumavy nedaleko Modravy.
Jedna z nejkrásnějších částí Šumavy nedaleko Modravy.
Foto | Vladimír Wagner

Jaké by měly být kroky k reálné cestě k nízkoemisnímu mixu

Podle mého názoru je odstavení uhelných zdrojů za každou cenu bez realizace náhrady jejich výroby i regulační a zálohovací služby velmi nebezpečné. Ekonomická a životní úroveň v naší zemi je velmi silně závislá na průmyslu. Dramatické zvýšení ceny energií a také ohrožení její dostupnosti v některých obdobích může dramaticky ohrozit sociální stabilitu společnosti. Situace je vážná hlavně z toho důvodu, že nedostatek zdrojů v době, kdy nefouká a nesvítí, bude mít dominantní část států Evropské unie a všichni budou v té době předpokládat její import. Týká se to hlavně našich sousedů Německa a Rakouska. Pro Česko je tak kritické zajistit energii v době, kdy u nás i u sousedů nesvítí a nefouká. V případě přebytku větrné nebo solární energie u sousedů nám ji rádi dodají.

Podle mého názoru jsou pro opravdu reálnou cestu k nízkoemisní energetice v Česku, která by byla environmentálně odpovídající reakcí na šestou zprávu IPCC, důležité následující body. V první řadě je třeba navrhnout schéma pro kapacitní platby a vyjednat jejich schválení, ať už je budeme nakonec využívat pro uhelné, plynové nebo jiné zdroje. Je třeba realizovat efektivní modely pro zapojení decentrální regulace a akumulace, a pomoci nich zlepšit flexibilitu sítě.

Je třeba konečně opět rozběhnout výstavbu nízkoemisních zdrojů. Pro Česko je kritické co nejdříve zahájit výstavbu nových jaderných zdrojů. Je dost absurdní, že právě ti, kteří v minulosti hlásali, že máme spoustu času a není třeba s jejich výstavbou spěchat, nyní hlásají, že už je na jejich výstavbu pozdě a nemá cenu se o ni snažit. Stejně tak je nutné environmentálně citlivým způsobem realizovat výstavbu decentrálních obnovitelných zdrojů. V obou případech je nutné najít vhodné finanční modely a ukázat naše schopnosti v těchto oblastech. Podrobněji jsem o tom psal v dřívější době. Odstavovat uhelné zdroje je pak třeba podle toho, jak se bude postupně dařit nahrazovat jejich výrobu i regulační a zálohovací funkce novými prostředky. Z hlediska přechodu k nízkým emisím CO2 nemá cenu nahrazovat uhelné zdroje za každou cenu novými plynovými.

Česká krajina je moc pěkná, měli bychom si ji chránit. Environmentální kritéria by měla být nadřazena nad zjednodušeným bojem proti emisím uhlíku a za co nejvyšší podíl obnovitelných zdrojů. Jizerská magistrála – část treku okolo Česka.
Česká krajina je moc pěkná, měli bychom si ji chránit. Environmentální kritéria by měla být nadřazena nad zjednodušeným bojem proti emisím uhlíku a za co nejvyšší podíl obnovitelných zdrojů. Jizerská magistrála – část treku okolo Česka.
Foto | Vladimír Wagner

Závěr

Opravdu nelze předpokládat, že by nám rozvrat energetiky a ekonomické i sociální dopady takového kroku pomohly ve schopnosti čelit klimatickým změnám. Právě naopak, ekonomicky silná a stabilní společnost se silným vědeckým a technologickým potenciálem dokáže daleko lépe čelit různým výzvám. Společnost, která má silné vědecké zázemí, také může daleko lépe racionálně vybrat opravdu efektivní a environmentálně citlivá řešení. Nejen kvůli zprávě IPCC je řešení transformace energetiky pro svět, Evropskou unii i Česko v současné době klíčovou otázkou. Jde o oblast, která zásadně ovlivňuje konkurenceschopnost a schopnost přežití a vývoje společnosti. Mělo by tak jít i o klíčové téma současných voleb a politické subjekty by měly mít alespoň uvnitř svůj pohled na budoucí energetickou koncepci jasně daný. Tak, aby po případném vítězství ve volbách mohly okamžitě se znalostí problematiky přistoupit k řešení transformace energetiky.

Pokud se však podíváme na programy jednotlivých koalic a stran, tak vidíme, že jsou v oblasti energetiky co nejvíce nekonkrétní. Pravděpodobně proto, aby neztratily hlasy voličů, kteří jsou pro jádro i proti němu. Je z toho jasné, že žádná ze stran tuto problematiku nepovažuje za rozhodující. Velice často je to dáno i tím, že v samotných stranách a koalicích jsou frakce a politici, kteří jsou silně proti jádru. Jiní pak nutnost výstavby nových jaderných zdrojů akceptují, případně i podporují. I dohoda uvnitř stran tak může být složitá. Pokud se podíváme na koalici Spolu, tak silně proti jádru je Luděk Niedermayer a někteří další politici spojení s TOP09 či KDU-ČSL. Luděk Niedermayer velice intenzivně bojuje proti výstavbě nových jaderných bloků nejen v Česku, ale i v Evropském parlamentu. Pokud se podíváme na Piráty, tak tam je velmi silná protijaderná frakce. Ta má velmi vlivnou pozici v rámci zařazení Pirátů v Evropském parlamentu. Český protijaderný postoj tak má v Evropském parlamentu velmi silnou pozici, a jen velice obtížně se tak na této úrovni obhajují naše projaderné postoje. Piráti mají i silnou projadernou skupinu. I to je důvod, proč má koalice Pirátů a STAN v předvolebním programu o energetice jen velmi obecné fráze. Nedávno tak Ivan Bartoš prohlásil, že energetickou strategii a uplatnění jaderné energetiky budou řešit až po volbách a teprve po realizaci komplexní analýzy výhodnosti jaderné energetiky. Co si pod tím představuje, neupřesnil. I to jasně ukazuje, že koalice Pirátů a STAN nemá postoj k energetické transformaci vyjasněný ani uvnitř vlastního subjektu. Ale podobná je situace i u koalice Spolu. Často jediné, na čem se v ní politici shodnou, jsou ideologická dogmata. Jak negativní vliv to má na realizaci transformace energetiky, jsem už popsal.

Pokud se podívám na to, co se podařilo v energetice dosáhnout současným a předchozím vládám, tak mě opravdu jímá značná skepse k reálné budoucnosti české energetiky. Obávám se, že ani v budoucnu se politické strany nedokáží shodnout na společném postupu a bude přetrvávat politikaření a politický boj. Místo koncepčního postupu se bude čekat, až bude nutné hasit hořící problémy. Společné úsilí, tedy spíše neúsilí, našich politiků v energetice bude stejně úspěšné, jako byl výsledek jejich snah čelit epidemii COVID-19. Byl bych rád, kdybych se mýlil.


reklama

 
foto - Wagner Vladimír
Vladimír Wagner
Autor pracuje v Ústavu jaderné fyziky AV ČR.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (98)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MM

Milan Milan

7.9.2021 09:18
Ideální postoj měl k takovým zprávám W. Churchill, silný kuřák doutníků, který pravil: "Tak jsem se ve svých devadesáti letech dočetl, že kouření škodí zdraví. Tak jsem přestal číst."
Odpovědět
ss

smějící se bestie

7.9.2021 13:41 Reaguje na Milan Milan
dnes mnohdy k následování
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

7.9.2021 09:27
"Podíl antropogenních vlivů na těchto změnách je už stanovován s daleko větší nejistotou. A ještě větší nejistoty mají modelové předpovědi budoucího vývoje klimatu."

Vláďo, kde ses toto v nové šesté zprávě panelu IPCC dočetl? To by vlastně bylo popírání předchozích zpráv a jijich trendu.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

7.9.2021 10:45
Někdy je lepší vrátit se ke kořenům. Tedy k otázce, jestli je globální oteplování špatnou zprávou, nebo dobrou. Pohledem do minulosti se zdá, že se jedná o zprávu dobrou.
Buďto nás minulost klame, nebo se mýlí ti, co nás oteplením straší.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

7.9.2021 10:50 Reaguje na Richard Vacek
Jen na doplnění: globální teplota je aktuálně kolem 14 st. C. Pro svlečeného lenošícího člověka je ideální teplota 28 st. C:
https://www.fsps.muni.cz/inovace-SEBS-ASEBS/elearning/fyziologie/fyziologie-a-patofyziologie
Proto je vidět, že i s očekávaným oteplením budeme stále hodně daleko pod touto teplotou.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

7.9.2021 17:21 Reaguje na Richard Vacek
nemusíme si dělat iluze, to " oteplení " bude v každé části světa trochu s jinými aspekty. Někde bude vedro, někde budou povodně a někde bude chladněji a deštivo...
Odpovědět
ss

smějící se bestie

7.9.2021 18:52 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Bylo, je a bude.

Jen média z toho mnohdy dělají " kovbojku ".
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.9.2021 20:15 Reaguje na smějící se bestie
Pán je naivní jak 3 dny starý pes.....
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.9.2021 20:19 Reaguje na Richard Vacek
Pán je zcela mimo misku, protože se zvýšením teploty o 14 stupň by se letní extrémy vyšphaly i u nás silně přes +60°C, což nepřežije VŮBEC NIKDO.
Ani ten lenošící nešťastník....i staženého z kůže....
Odpovědět
LB

Lukas B.

7.9.2021 12:33 Reaguje na Richard Vacek
v porovnáním s rychlým nástupem glaciálu (minulá módní apokalypsa) je globální oteplování procházka růžovou zahradou. no bóže, pár ledovců roztaje, pár velkoměst postavených na pobřežních bažinách bude mít v metru vodu a pár ostrůvků zmizí - proti variantě možného zemědělství jen mezi obratníky a skutečným globálním hladomorem je to docela selanka.
samozřejmě glaciál přijde, jenom to není módní a tak nějak se netuší, kdy to bude.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.9.2021 14:37 Reaguje na Lukas B.
Miliarda migrantů na cestě do vašeho obýváku, no bóže, že?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.9.2021 19:44 Reaguje na Lukas B.
Zatím máme jen silně poškozeny smrkové lesy, no bóže!!
Další období tvrdého sucha přijde se stoprcentní jistotou, jen se neví kdz. No bóže.
U nás neroste jediý strom, který bz přežil teplotu +50°C a už byla naměřena +42. S jedním stupněm nahoru v průměru můžeme počítat o 8 až 10 stupňů v extrému.
No bóže. Budeme zemí bez stromů.

A to je výhled do roku 50. Pak se to oteplování zrychlí.
No bóže, tak naše děcka poscípou horkem........
Odpovědět
LB

Lukas B.

8.9.2021 08:52 Reaguje na Pavel Hanzl
zatím to katastrofické oteplování posledního půlstoletí způsobuje mimořádnou prosperitu našeho živočišného druhu a nějak jsem se nedoslechl o hladomoru jiném, než velmi lokálním a úmyslně vyvolaném. a na rovinu, lepší sytí imigranti tady, než my hladoví na cestě k rovníku.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.9.2021 18:35 Reaguje na Lukas B.
Zatím. Jenom se vylidňuje Austrálie, i Aborigiové se stahují do měst, kde je klimatizace. Afrika samozřejmě trpí hladem, Střední východ má stále větší problémy se suchem, Kalifornie atd. atd. atd. No bóže, nám je zatím teploučko...
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

8.9.2021 10:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Když jsme ... naši předkové ... smrk narali kam to jen šlo i nešlo a z lesa jsme udělali fabriku na kulatinu, tak se nesmíme divit.

A když jste te odborník na lesnictví ... těch 50 st je myšleno jak? Na hodinu, půl dne, týden, měsíc?

Jinak nevím, kde jste vzal 42 st jako max, já všude našel 40,4 v Dobřichovicích.

https://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/rekordy-pocasi
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.9.2021 18:45 Reaguje na Svatá Prostoto
Smrk tu rostl 300 let a byl v poho, jen teď se zjistilo, jak nevhodná skladba to je.
Pokud nastanou padesátistupňová vedra, tak nebudou trvat 10 minut nebo hodinu, udrží se určitě tak dlouho, aby stačily nezvyklé rostliny hynout.
A to jsou u nás všechny.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.9.2021 20:14 Reaguje na Lukas B.
Glaciál měl začít nastupovat asi za 14 - 16 tisíc let, pokud by člověk nepálil fosil.
Teď se to posunulo někam za 60 tisíc let, to nás už hlava bolet nebude.
Odpovědět
LB

Lukas B.

8.9.2021 08:49 Reaguje na Pavel Hanzl
to je zajímavá informace. dokážete nějak odzdrojovat, že existuje nějaká vážně míněná teorie o tom, že tento interglaciál bude dvouapůlnásobně delší než předchozí interglaciály (za předpokladu nepálení fosilu, jak říkáte), respektive šestkrát delší?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.9.2021 18:30 Reaguje na Lukas B.
Pan Pokorný.....
Odpovědět
LB

Lukas B.

8.9.2021 18:34 Reaguje na Pavel Hanzl
no vytlučte odkaz, ať už internetový, nebo tištěný. pan pokorný je, co jsem zachytil, docela nomen omen a poměrně pokorně se vyjadřuje ve smyslu že "ví že nic neví"
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.9.2021 18:48 Reaguje na Lukas B.
Jistě, ale neukládámsi každou ptákovinu. Nám to může bát úplně fuk, ochlazení se skutečně obávat nemusíme.

A proč se až ve čtvrtohorách začaly střídat doby ledové a meziledové, když dříve bylo výrazně tepleji a nic takového nenastávalo?
Tož mudrujete, je to velmi jednoduché....
Odpovědět
MD

Marek Drápal

7.9.2021 10:55
Energetika ČR může být založena na OZE, potenciál obnovitelných zdrojů je i na našem území velký. Ovšem podmínkou je, že dojde k zásadním energetickým úsporám. Je potřeba transformovat především zpoplatnění elektřiny na straně zákazníka tak, aby korelovalo s aktuálním nedostatkem či přebytkem energie v síti. A opustit tak paradigma, že levná a dostupná elektřina je k dispozici stále. Není důvod proč by výroba měla jet 24 hodin denně. Jsme již tak bohatí, že si odstávky výroby můžeme dovolit. V součinosti s tím, bude třeba zpoplatnit dopravu na velké vzdálenosti a zavést cla chránící nás před zbožím ze zemí, kde zdroje z OZE budou víceméně stabilní. Je to velká změna, ale není, dle mého názoru, nereálná.
Odpovědět
EN

Emil Novák

7.9.2021 11:07 Reaguje na Marek Drápal
Je to přesně naopak, není absolutně žádný důvod, proč by elektřina neměla být k dispozici stále a proč by výroba nemohla jet 24 hodin denně.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

7.9.2021 12:53 Reaguje na Emil Novák
Pak asi nebude z OZE, nebo ano?
Odpovědět
EN

Emil Novák

7.9.2021 13:01 Reaguje na Marek Drápal
Bude jen částečně, ale ničemu to nevadí, když nebude méně šetrná k životnímu prostředí ani dražší než ta z OZE.
Odpovědět
ig

7.9.2021 11:11 Reaguje na Marek Drápal
Cla nás mají chránit před efektivněji vyrobeným zbožím? Když už se chcete uskromňovat kvůli ochraně přírody (respektive tím, co za ni vydáváte), tak je to přesně naopak: přesuňme výrobu do regionů, kde je energie z obnovitelných zdrojů snadno dostupná. Pak teprve a) ochráníte přírodu, b) prožijete si tu pravou skromnost.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

7.9.2021 12:56 Reaguje na
To je ale přece princip cla. Třtinový cukr je mnohem levnější na výrobu, produkce na plochu je tuším třikrát vyšší, ale Evropa si chrání vlastní produkci z cukrové třtiny. Jak ukázala pandemie COVIDu, má soběstačnost i řadu dalších výhod než jen ochranu lokální produkce.
Odpovědět
ig

7.9.2021 13:19 Reaguje na Marek Drápal
No jistě. Ale ten princip působí proti efektivitě výroby za použití OZE (bráno celosvětově), proto nesmí být použit. Na lokální zájmy nehleďte a osobních obětí se nebojte, jde o přežití lidstva jako celku.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

7.9.2021 13:42 Reaguje na
Jak jsem psal, jsme dost bohatí, nejde o přežití. Pokud bude stroj vyrábět tenisky od jara do podzimu a v zimě bude stát, tak z pohledu "přírody" to není nijak výrazně "škodlivější" ve srovnání se strojem na Sahaře, který pojede celý rok. Tenisky ze Sahary budou levnější jen kvůli tomu, že se úvěr za stroj splatí rychleji, proto ono clo.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

7.9.2021 14:15 Reaguje na Marek Drápal
Takže vlastně voláte po ekonomickém protekcionismu.

Nezlobte se, ale to už v dějinách párkrát bylo, A nic moc. To je podobný skvělý nápad, jako centrální plánování. Jako idea to nebyla úplně špatná, i v těch učebnicích a skriptech to vypadalo docela dobře ... škoda že to (ne)fungovalo jak fungovalo.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

7.9.2021 14:41 Reaguje na Svatá Prostoto
Protekcionismus není historie, ale naprosto běžná věc, více či méně maskovaná jako antidumping, národní podpora, samozřejmě cla atd. Viz např. cukr výše.
Distribuovaný systém je téměř vždy méně efektivní než centralizovaný, ale zase je téměř vždy robustnější. To vidím jako důležité. Je skvělé že čipy v Číně vyrobí o pár centů levněji, ale nějak nám ten volný trh s nimi kolabuje...
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

8.9.2021 10:40 Reaguje na Marek Drápal
Protekcionismus je běžná věc v rámci EU? Fakt jo?

Centralizovaný systém se už zkoušel. Vím o tom své. Dokonce jsme na to na fakultě měli celý obor. Jediným jeho přínosem bylo pár docela hezkých holek:-). Takže děkuji, nechci.

Kua, měl by někdo vymyslet stroj času, aby tyhle znovuobjevitele kola bylo možno posílat třeba do sedmdesátek, aby si na pár let vyzkoušeli, jak to tehdy bylo bájo a šlapalo jak hodinky.
Odpovědět
ig

7.9.2021 14:32 Reaguje na Marek Drápal
A zdejší továrna na tenisáky bude muset být větší než ta saharská, aby pokryla celoroční spotřebu tenisáků (=větší zátěž pro žp při její výstavbě).

Ty "pitomé peníze" a návratnost investic nepodceňujte, ono je v tom zahrnuté opravdu všechno :-)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

7.9.2021 14:52 Reaguje na
Chcete vyrábět tenisky nebo tenisáky????
To je zásadní ujasnit si!
Odpovědět
ig

7.9.2021 15:55 Reaguje na Jiří Svoboda
Jedno písmeno a celý projekt je v háji...
Odpovědět
MD

Marek Drápal

7.9.2021 15:18 Reaguje na
S velikostí máte pravdu, ale tu zase může vykompenzovat to, že to nepovezu přes půlku světa.
Až se podaří správně započítat všechny externality, tak by peníze opravdu mohly být tím správným vodítkem, ale dosud tomu tak není.
Odpovědět
ig

7.9.2021 15:57 Reaguje na Marek Drápal
Ale to pořád předpokládáte, že je tady "někdo chytrý" kdo ví všechno nejlíp a správně nastaví clo. I když, možná máte pravdu, párkrát jsem jednal s celníky a ti opravdu vědí všechno nejlíp :-)
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

7.9.2021 17:27 Reaguje na Marek Drápal
vaše přirovnání pokud tím je je docela pěkná utopie
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

7.9.2021 17:24 Reaguje na
prznit přírodu OZE panely je opravdu ochrana přírody :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.9.2021 18:49 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Zato hnědouhelné velkolomy jsou na ni přímo balzám...
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

11.9.2021 09:21 Reaguje na Pavel Hanzl
Problém je ovšem v tom, že ty velkolomy (které jsou opravdu ošklivé), se rozprostírají na pár desítkách čtverečních kilometrů - zatímco pokud by OZE měly svou produkcí elektřiny nahradit uhelné elektrárny, FV panely a fofrníky by musely být prakticky všude.
Ovšem bez té jistoty, že elektřina bude pořád...

Je to jako kdyby někdo posuzoval, jestli je horší mít na tváři několik vřídků, nebo ekzém rozlezlý po celém ksichtu.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

7.9.2021 11:30 Reaguje na Marek Drápal
Těch podmínek pro OZE energetiku je více a než ji začnete propagovat, zamyslete se nejdříve, prosím, zda jsou přijatelné a splnitelné.

Je docela hloupé zapřahat vůz před koně. Netvrdím ale, že s vámi ve všem nesouhlasím, ale cítím ve vaší hlavě hodně zmatku a nedomyšleností.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

7.9.2021 13:00 Reaguje na Jiří Svoboda
Jak jsem psal, je potřeba změnit celé fungování energetiky. Může Vám to připadat "nepřijatelné" a plně to respektuji. Prosím Vás ale o věcnou diskusi.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

7.9.2021 14:19 Reaguje na Marek Drápal
O tom, jak je vhodné změnit energetiku píše pan Wagner. To je jasně a věcně popsané a já s tím souzním. Vy ovšem vytahujete koncepci, která má mnohem více problémů a bude velmi těžce reálně dosažitelná. Představte tedy jasné argumenty hovořící, že ta vaše je lepší, než ta popisovaná panem Wagnerem.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

7.9.2021 15:30 Reaguje na Jiří Svoboda
Já popisuji alternativní řešení, které naznačuje jak soběstačně (na území ČR) pokrýt energetickou spotřebu ze 100% z OZE. Není překvapivé, že to není bez problémů. Přesto mi to přijde jako možné.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

7.9.2021 21:21 Reaguje na Marek Drápal
Možné to určitě je, ale za jakou cenu?! Kdyby došly fosilní paliva i štěpné materiály, lidstvo by se s tím jistě nějak vypořádalo.

Vy sice něco popisujete, ale je to tak setina toho podstatného. To se popisem nedá nazvat.

Co máte proti tomu bezuhlíkově dovážet zboží z míst, kde jsou mnohem výhodnější podmínky pro bezuhlíkovou výrobu? Pokud to vyjde ekonomicky lépe při nulové uhlíkové stopě, tak je přece hloupost bránit tomu cly.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

7.9.2021 12:30 Reaguje na Marek Drápal
Jestli ten konec dobře chápu, tak ve Špáňu furt sluní a v Dánsku věčně fouká, takže na dovoz z těchto zemí flákneme clo.
V EU.
Tak to jo.

Odpovědět
MD

Marek Drápal

7.9.2021 13:04 Reaguje na Svatá Prostoto
Jde o to co se domluví, říkejte clu národní podpora a půjde to i v EU. Měl jsem ale na mysli především Saharu atp.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

7.9.2021 14:11 Reaguje na Marek Drápal
A co se na té Sahaře jako má podle vás vyrábět, když to chcete zatížit nějakým dodatečným clem?
O tom, kdo to tam bude vyrábět ani nemluvím.

A s tou vaší národní podporou to v EU fakt není tak jednoduché, jak se vám pravděpodobně zdá.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.9.2021 14:40 Reaguje na Svatá Prostoto
Písek tam budou vyrábět:-)
Odpovědět
ig

7.9.2021 15:58 Reaguje na Jakub Graňák
Když písek na Sahaře, tak jedině dovážet :-)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.9.2021 19:20 Reaguje na
Vy to v Praze určitě neznáte (otázka z vlastivědy):

Otázka:
Bruntál je nejvýznamnějším tuzemským vývozcem jedné komodity. Víte která to je?

Odpověď: Bláto
Odpovědět
ig

7.9.2021 20:11 Reaguje na Jakub Graňák
Neznám, píšu si :-)

BTW, na Saharu se písek skutečně vozí - ten saharský se totiž nedá použít do betonu. Taky smutné...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.9.2021 20:29 Reaguje na
No jo, je z toho, jak ho tam honí vítr tam a zpátky moc kulatý:-)

Jsem rád, že jsem rozšířil Vaše obzory a zárověň trochu zpropagoval to málo, co můžeme světu nabídnout:-)
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

7.9.2021 17:31 Reaguje na Marek Drápal
mě by spíš zajímalo, co řeknete firmám, které vyrábí plasty...a musí rozehřívat formy to jim asi řeknete, že na rozehřívání forem pro výrobu mají FVE na střeše své haly a pokud to nestačí, mají smůlu :-)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.9.2021 20:09 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Pokud mají výkonné fve na střeše, pak budou potřebovat dokupovat ze sítě jen zlomek roční spotřeby.
To je vám málo? Radši solit celý rok naplno a zadraho, že?
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

8.9.2021 07:13 Reaguje na Pavel Hanzl
A 14 dnů inverze = celozávodní dovolená ?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.9.2021 18:51 Reaguje na Petr Pekařík
Naučte se číst. Píšu, že budou nakupovat ze sítě.
Běžně se to už dělá.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

8.9.2021 10:43 Reaguje na Pavel Hanzl
FVE na střeše je fajn, zejména nějaké té výrobní montované haluzny.

Co je otázkou je v našich podmínkách velikost toho zlomku:-))).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.9.2021 18:53 Reaguje na Svatá Prostoto
Pouze dimenzování. 3 standardní panely vám dají v průměru 1 kWp, za den 3 kWh za rok 1 MWh.
Dál si to spočítejte sám.
Odpovědět
EN

Emil Novák

8.9.2021 21:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Klíčové je ovšem to "v průměru". Když dostanete 1. ledna na celý rok 365 pečených kuřat, tak máte také v průměru jedno kuře na den. Ty co nesníte se vám ale do týdne zkazí a pak umřete hlady. Podobné je to s tou elektřinou z fotovoltaiky.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

10.9.2021 23:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Čekám na instalaci FVE s 18 panely. Byl bych nesmírně rád, kdybyste měl pravdu a opravdu mi daly ročně těch 6 MWh, kterými tu máváte.
Jenže vy bohužel pravdu nemáte - a vím, že se budu muset spokojit s podstatně menším přínosem.

Odpovědět
KP

Karel Ploranský

11.9.2021 09:33 Reaguje na Karel Ploranský
Ještě doplním: Nejsem takový blázen, abych věřil, že mi FVE vyřeší mou potřebu elektřiny. Maximum co mohu očekávat je, že mi pomohou utáhnout náklady na ni. Topím pomocí TČ a za elektřinu už teď platím o hodně víc, než se mi líbí; a bohužel, ty ceny ještě narostou. A hodně...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.9.2021 19:50 Reaguje na Marek Drápal
Přesně tak, arogance čecháčka, že má právo a nárok na neomezený přísun levné ekektřiy kdykoliv zachce, se musí velmi svižně změnit.
Prostě se s ní musí jednat jako s čímkolv jiným, s jídlem oblečení, penězi. Prostě počítat a šetřit.

V normálních zemích možná zatím ne, ale u nás půjde elektřina velmi silně nahoru, o nějakých 200 - 300% bych se nedivil.
Odpovědět
EN

Emil Novák

7.9.2021 21:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Až na to, že momentálně jde nejvíc nahoru cena elektřiny v těch vašich "normálních zemích" jako třeba Německo, a naopak nejméně jde nahoru v těch zaostalých uhelných jako třeba Polsko. Např. baseload na dnešek v Německu stojí 128 €/MWh, v Polsku 96 €/MWh. Na zítřek je situace podobná - Německo 125 €/MWh, Polsko 96 €/MWh. Jinými slovy další trhlina ve vaší představě, že uhlí za pár let skončí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.9.2021 18:57 Reaguje na Emil Novák
Okamžité hodnoty nic neříkají, v Německu probíhá prudká kojunktura po koronakrizi, kdy firmy dohání zpoždění.
Odpovědět
EN

Emil Novák

8.9.2021 20:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Aha, a které hodnoty tedy něco říkají, když ne ty okamžité? Ty máte asi jen ve své hlavě, co?
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

11.9.2021 09:52 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano, podařilo s vám napsat něco, co sedí (to je u vás vzácné). Elektřina opravdu "půjde silně nahoru".

Ale jinak je to co píšete hodně ujeté.
Nevím, kolik znáte lidí, kterým je jedno kolik spotřebují elektřiny. Myslím, že snahy ušetřit ji jsou mezi lidem běžné a místy až křečovité; jde to až do absurdit jako že se výrobně a materiálově nenáročné a levné vláknové žárovky nahrazují LEDkovými i tam, kde se svítí jen občas na pět minut.
Šetřit elektřinou ano - ale přijmout názor, že ve 3. tisíciletí "nemám právo" mít ji k dispozici KDYKOLIV a v množství které potřebuji? To tedy fakt neberu!
Je cílem všeho toho šílení návrat do středověku?

Nicméně - v Německu už je napsaný nový zákon, který ve chvílích, kdy slavné OZE nejedou protože nefouká a je pod mrakem, umožní vypínat lidem na dálku dodávku elektřiny pro vytápění, ohřev TUV a - podržte se - výslovně PRO NABÍJENÍ ELEKTROAUT...
Čili je asi pravda, že za tím až skoro násilným prosazováním elektroaut není ani tak boj s CO2, jako spíš skrytá snaha omezit lidem možnost svobodného pohybu. A že ta cesta, kterou vytýčil Green Deal, nás má zavést někam jinam než tušíme.

Odpovědět
RP

Radim Polášek

7.9.2021 12:16
IPCC nevěřím ani nos mezi očima. Je to organizace založená jen na lhaní a strašení klimatickou změnou. Takhle je třeba taky k jejím prohlášením přistupovat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.9.2021 19:53 Reaguje na Radim Polášek
Tohle nám nakecávají ropáčtí demgogové.

Zkuste vymyslet, jak se může celý vědní obor, starý třeba 60 let s tisíci věci a stovkami pracovišť, nechat totálně zkorumpovat a zkřivit??!! To je přece pitomost kolosálního rozměru!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.9.2021 19:55 Reaguje na Radim Polášek
Jakám způsobem se dají zfalšovat milióny měření, tisíce proxydat, fotografií, map a jiných důkazů??

Znám dost konspiračních teorií, ale tahle je nejblbší.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

7.9.2021 14:33
S článkem musí každý rozumný člověk souhlasit .
Doslova děs musí každého soudného člověka popadnout, když vidí jak ideologie vítězí nad rozumem a vede nás do nekonečného marasmu společnosti.

OZE, elektromobilita a vodíkové hospodářství v míře Bruselem naordinované
povedou ekonomicky k razantnímu zvýšení cen energií pro občany a
k nespolehlivosti distribuční sítě.
Materiálová ä surovinová náročnost plánované bezfosilní a nejaderné energetiky jednoznačně spolehlivě zničí globální ekologickou stabilitu, která je už hodně nahlodaná i tak.

Zelený úděl by se měl přejmenovat na Hnědý úděl, neboť míra regulací s ním spojená začíná vážně zasahovat i do základních občanských svobod v EU. Bez posvěcení lidu vzniká doslova superstát, který chce kontrolovat veškeré společenské dění a individuální jednání občanů EU.
Vše financováno tiskem dalších a dalších stamiliard € bez jakéhokoli krytí mimo sliby politiků.
V roce 1980 byl podíl EU na globálním DPH 30%, dnes je 16% a do roku 2030 má klesnout na 10%.
A až se fanaticky dokončí Green Deal, více jak 5% podíl EU na globální ekonomice to nebude. To chceme ?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

7.9.2021 17:40 Reaguje na Miroslav Vinkler
ale to bylo jasný vždycky, že zelenění bude drahé ale co je větší problém je kumulace " zelených " požadavků v transformačním období. Když transformujete zdrojový potenciál energie, nemůžete do toho nacpat další požadavky na energii ale spíše jí přechodně snížit. Ono to je celé dost zpovykané a každý stát je na úplně jiné startovací čáře. To, ukočírovat nejde. Dostavbou jaderných bloků si vytvoříme energetickou rezervu ale ta nebude fungovat, protože požadavky skrze elektro výrobu to celé zabije. NEMŮŽEME SPOTŘEBOVÁVAT VÍC ENERGIE, NEŽ DOKÁŽEME VYROBIT. OZE je spíš v této souvislosti trapná hříčka.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

7.9.2021 17:43 Reaguje na Jaroslav Řezáč
tedy stoupající elektromobilita může zabít vodíkovou mobilitu a to jen proto, že jsou " zelený" nedočkavý. Zkrátka to může dojít do Evropského Status Quo. Zkrátka to bude zapadlé v bahně přemrštěných požadavků
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.9.2021 20:06 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Totální nesmysl. Vodík se rozvíjí velmi úspěšně, požadavků je více, než jsou schopni plnit výrobci.
Ale v normálních zemích se budují obrovské vyvíječky (Norsko, Španělsko, Kanada, Belgie? (Holandsko?)
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

7.9.2021 20:56 Reaguje na Pavel Hanzl
Socialismus se podle bolševika taky rozvíjel velice úspěšně...

Když jste ve vodíku tak dobrý, identifikujte jediný projekt , který nahrazuje fosil a nevyžaduje dotace. Ale konkrétně a neokecávat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.9.2021 21:17 Reaguje na Miroslav Vinkler
To je těžká otázka, co je to vlastně dotace??
Lidé chtějí nějakou službu a stát ji teda kupuje. Policie, školství, infrastruktura, celá státní správa, silnice, zemědělství atd. jsou dotovány. A čisté energetika je najedou špatně!!
PROČ???

Osobně si myslím, že většina OZE se ve světě staví za soukromé investice, především ropné koncerny do toho perou vchem dolem...

Ovšem v našem ropákistánu se dotuje uhlí (OKD) celkově to dělá obrovské sumy....
Odpovědět
ig

7.9.2021 21:22 Reaguje na Pavel Hanzl
wishful thinking
Odpovědět
JO

Jarka O.

7.9.2021 21:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Vidíte, doteď jsem si myslela, že policii, školy, infrastrukturu si platím společně s jinými lidmi ze svých vlastních daní. Stát.správu už do toho nechci počítat, tu přebujelou platím nedobrovolně. Dotace je přerozdělení tak, že místo na opravu silnic, výbavu škol, lepší policii, rozvody elektřiny ... se dají prachy na něco, co mě nezajímá.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.9.2021 18:25 Reaguje na Jarka O.
To by vás zajímat ale mělo, Čapáí hnízdo , audity EU, desítky miliard do Agropfertu, 45 miliard dotací na OZE, které se vůbec nestaví atd. atd. to by vás zajímat mělo. Budou přece volby.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

8.9.2021 11:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Nevadí vám, že OKD patří státu, že ne:-)))?

A ještě funguje čistě pro udržení zaměstnanosti a sociální smír v regionu.

A ty vaše případy jsou úplně mimo a hlavně řadu z nich stát od nikoho nekupuje, ale sám provozuje a zajišťuje. Zemědělství sem netahejte, to je prostě smutná nutnost, bo s tím začala ta vaše slavná západní Evropa a holt nelze mít současně volný trh a současně v tom nechat naše zemědělce se plácat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.9.2021 18:27 Reaguje na Svatá Prostoto
Vlastnictví neřešíme, řešíme dotace.
Stát zajišťuje službu, kterou platí.
Bez dotací by evropští zemědělci zkrachovali všichni a to by bylo velmi nebezpečné a celkově špatné. Proto jsou dotováni a v normálních zemích to funguje i na volném trhu.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

11.9.2021 10:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Máte opět pravdu.
Většina OZE se u nás skutečně postavila za soukromé investice.
Ale bez dotací (které byly pro některé investory zločinně vysoké), by se nepostavil ani ťuk.
A ani dnes si je BEZ DOTACE nepostaví nikdo - ba ani vy, jejich nadšený propagátor. Protože jako soukromý investor budete muset POČÍTAT, a to s REÁLNÝMI ČÍSLY. A i s tou dotací, která dělá 50 %, je návratnost investice hodně nejistá...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.9.2021 21:26 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ta trapná hříčka už vyrobí víc, jak polovinu roční spotřeby celé EU.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.9.2021 20:03 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vy máte zase Nostradamovské vidiny, čím dál častěji, že?
Marasmus a propad vidím jen v našem ropákistánu, v normální Evropě nikoliv. Vaše věštby jsou zase zcela mimo mmisku, protože OZE i částečně Green deal se budují dávno a žádný propad to není.

Právě honba za stálým růstem HDP vede ke kompexní devastaci zemského ekosystému, to sám stále tvrdíte.
To teda chceme? Nebo vy to chcete?
Tady je vidět, že jste v podstě proti ekologii a preferujete plný těřich před zájmem přírody.....
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

7.9.2021 21:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Green Deal skončí stejně jako Lisabonská smlouva nebo náhrada fosilních paliv biosložkami v EU . Špatně.

Pane Hanzle , vaše oslnění třpytivými bruselskými cetkami je skutečně fascinující a doslova zosobňujete sen každého vládnoucího politika --občana ,který vyžene rozum z domu a upíná se k víře, která je mu předložena ze shora.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.9.2021 21:18 Reaguje na Miroslav Vinkler
Proč furt melete, co bude?
Když vás vůbec nezajímá, co bylo a co se děje dnes??
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

8.9.2021 05:53 Reaguje na Pavel Hanzl
Stejnou melete stále sám. Typická ukázka greenwashingu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.9.2021 18:19 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ne. Já se držím logiky a vědeckých poznatků.
Když srovnám současný stav a historický, ten vývoj je zcela zřejmý a stačí ho protáhnout dál.
Přesné to není, ale není to nutné.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

11.9.2021 10:04 Reaguje na Miroslav Vinkler
Lisabonská somlouva sice už ukázala, že je to špatná, ale bohužel NESKONČILA...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

7.9.2021 21:14
A pár informací pro pana Hanzla:

Na pražské energetické burze se elektřina obchoduje za doposud nejvyšší ceny. Hodnota překonala rekord z roku 2008. Ceny ženou nahoru hlavně vysoké ceny emisních povolenek.

Dvacet společností zaměřených na masovou a mléčnou výrobu produkují vyšší množství skleníkových plynů než celé Německo, Velká Británie nebo Francie .

Člověk nemusí být nutně Nostradamus, aby pochopil kam spěje vývoj v EU.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.9.2021 21:23 Reaguje na Miroslav Vinkler
Samozřdjmě je v ropáckém Česku největší nárůst ceny elektřiny, to věděli všichni předem a udělali co?? Proč to tolik neroste v normálních zemích?
Ale je to zdravý trend, energie má být drahá, aby se neplýtvalo.

A jak proboha vytváří fosilní CO2?? Ty krávy žerou uhlí a zapíjí to ropou?

Netvrďte, že jste pořád ještě nepochopil rozdíl nezi oběhovým a fosilním uhlíkem, to by mě už asi řachlo...
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

8.9.2021 05:56 Reaguje na Pavel Hanzl
Nesmíte upadat do transu při čtení informací z Bruselu.
Každá molekula CO2 v atmosféře má naprosto stejný efekt bez ohledu na to jak vznikla.

Toky uhlíku jsou o něčem jiném , ale to vás OZE lektoři ještě nestihli naučit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.9.2021 18:16 Reaguje na Miroslav Vinkler
Každá molekula má stejný efekt, ale zásadní problém je, kde se v tom vzducho vzala.
Každá molekula hořícího plynu má stejný efekt, ale když němomu při opékání špekáčků chrstnete na oheň plechovku benzínu, bude ten efekt poněkud jiný.
Odpovědět
JO

Jarka O.

7.9.2021 22:04
Nejvíc udělala pro šetření energiemi zase čína, omezila internet, zatím hlavně mládeži. Nějak nevěřím tomu, že zůstane jen u školáků a že ji nikdo nebude následovat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.9.2021 18:17 Reaguje na Jarka O.
A pořádně zafedrovala v uhelných elektrárnách.......
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

11.9.2021 10:09 Reaguje na Pavel Hanzl
Inu - čínští soudruzi správně rozhodli, že když jim otázku oteplování vyřeší EU, oni se nemusejí tolik starat. A mohou vesele fedrovat. Aby rozdíl mezi náklady na výrobu v Číně a v EU byl ještě větší.
Děláme jim radost....

Odpovědět
KP

Karel Ploranský

11.9.2021 10:27
Mně připadá divné, proč se nikdo nepozastavuje nad zřejmým rozporem:
Oteplování se prezentuje jako hrozba takového kalibru, že ji lidstvo nepřežije.
Skutečnost je ale taková, že lidstvu se nikdy nedařilo tak jako teď a že čím je tepleji, tím rychleji se množí!...
Dokonce na rozdíl od nárůstu teploty, který je lineární, tempo množení je exponenciální. Teplota se během mého života zvýšila o 2 stupně, lidstvo se ale rozmnožilo na více než trojnásobek!!!

Z nárůstu teploty děláme katastrofický problém, nárůstu populace si nevšímáme. Nejenže proti němu nic nepodnikáme - naopak!
To téma je jaksi tabu.
Přitom příčinná souvislost mezi populačním přírůstkem a přírůstkem antropogenní produkce CO2 je naprosto jasná a nesporná...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist