https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-souvisi-lesni-pozary-a-klimaticka-zmena
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak souvisí lesní požáry a klimatická změna?

27.7.2022 06:20 | PRAHA (Ekolist.cz)
Projevy klimatických změn vytváří příhodné podmínky pro vznik požárů. Sníženým úhrnem srážek, vyššími průměry teplot – jež společně přesušují půdu a vegetaci – a činí ji náchylnější k požárům.
Projevy klimatických změn vytváří příhodné podmínky pro vznik požárů. Sníženým úhrnem srážek, vyššími průměry teplot – jež společně přesušují půdu a vegetaci – a činí ji náchylnější k požárům.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | skeeze / Pixabay
Klimatické změny nezpůsobují lesní požáry. Přesto vztah – byť ne tak přímočarý – mezi klimatickými změnami a častějšími lesními požáry existuje. Hned na dvou úrovních. V kontextu sucha vytváří změny krajinu příhodnější pro vznik požárů. Lesy jsou prostě hořlavější. A současně prodlužují dobu, kdy je krajina k ohni náchylnější.
 

Žádný rozsáhlý požár – australské buše, jihoamerického pralesa, africké savany nebo Českého Švýcarska – nevznikne sám od sebe. Skutečnou příčinou, zdrojem požáru, je až první záblesk žhavé jiskřičky, jež položí základ ohni. Kde se vzala? V přírodě bez lidí se oním prvotním zdrojem obvykle stane blesk, který rozčísne kmen stromu. Je to sice na pohled dramatický, ale naprosto přirozený jev.

O tom, jak často můžete být jeho svědky, do značné míry rozhoduje místo na Zemi, kde se nacházíte. Například v Kanadě je blesk příčinou lesního požáru v 55 % případů. To je ale dost odchylný případ: pokud bychom počítali průměr pro celý svět, zjistíme, že touto přirozenou cestou vzniká méně než 4 % požárů. Zbytek máme na svědomí my, lidé.

Ve Spojených státech amerických je 84% a v jihovýchodní Asii 75% pravděpodobnost, že za vznikem lesního požáru stojí lidé: nekontrolované ohně, odhozené sirky a nedopalky. Nehody, omyly a náhody, nebo cílené záměry, které nemají nic společného se suchem, globálním oteplováním. Klimatické změny totiž nezpůsobují lesní požáry. Lidé v 96-97 % případů ano.

Je svět kolem nás pohlcován plameny?

Ne, a ještě jednou ne. V posledních dvou dekádách se rozloha vypálené plochy globálně snižuje. Za období 2003-2015 shořelo o 25 % méně území. S dlouhodobou statistikou nezamávaly ani požáry na jihu Ameriky, v Austrálii, Kanadě, na Sibiři nebo v Kalifornii, kterých jsme byli svědky v posledních letech. Nehoří totiž více, ale hoří jinde.

Už ne tolik v Africe – kde se půda savan mění na pole – nebo při pobřeží Středozemního moře – ale tam, kde jsme si na divoké požáry dávno odvykli. Na severní polokouli, v pevninské Evropě, v oblastech s vyšším zasídlením, v regionech blízko nás. A proto nyní vnímáme problém ohně palčivěji. Protože se nás více týká.

V současnosti hoří tam, kde jsme si na divoké požáry dávno odvykli. Na severní polokouli, v pevninské Evropě, v oblastech s vyšším zasídlením, v regionech blízko nás. A proto nyní vnímáme problém ohně palčivěji. Protože se nás více týká.
V současnosti hoří tam, kde jsme si na divoké požáry dávno odvykli. Na severní polokouli, v pevninské Evropě, v oblastech s vyšším zasídlením, v regionech blízko nás. A proto nyní vnímáme problém ohně palčivěji. Protože se nás více týká.

Jak tedy souvisí klima a požáry?

Příčinou lesních požárů sice nejsou klimatické změny a rozloha vypáleného území globálně neroste, ale vazba mezi klimatickými změnami a požáry tu je. Jasná, prokázaná, vědecky doložená a ve své podstatě nezpochybnitelná. Jsou jejich definujícím faktorem.

Projevy klimatických změn totiž (mimo jiné) vytváří příhodné podmínky pro vznik požárů. Typicky sníženým úhrnem srážek, vyššími průměry teplot – jež společně přesušují půdu a vegetaci (při vyšších než průměrných teplotách se zvyšuje odpařování, což z rostlin a půdy odčerpává vlhkost) – a činí ji náchylnější k požárům.

Kromě toho pak klimatické změny mohou ovlivnit směr a rychlost proudění větrných mas, které pak mohou hnát vzniklou hradbu plamenů proti suché vegetaci, a přispívat tak k velmi rychlému šíření ohně krajinou. Klimatické změny, respektive jimi zprostředkované sucho a vlny veder, prostě vytváří krajinu aridní, suchou, hořlavější. A současně přispívají k tomu, že rozšiřují časové pole tomu, aby vysušená krajina zůstala hořlavější o něco déle.

Protože nezaprší nebo nenasněží tak, jak jsme podle kalendáře zvyklí, protože déšť nedodá potřebnou vláhu vegetaci a neučiní ji ohni odolnější. Může to – v závislosti na konkrétním regionu – být déle o dny nebo celé měsíce. V globálním průměru se ale tohle ohňové okno rozšířilo o citelných 27 %.

Omylem jsem zapálit národní park!

V roce 2005 se českému cestovateli Jiřímu Šmitákovi povedlo omylem zapálit chilský národní park Torres del Paine. Při zapalování vařiče, jehož používání je v parku povoleno, zafoukal vítr a chytla první stébla trávy. Cestoval se pustil do hašení, ale na troud suchá tráva "hořela jako politá benzínem". Spolu se silným větrem vedla tato nehoda k vypálení 160 km čtverečních. Detailní popis, jak ke vzplanutí parku popisuje cestovatel na webu Horydoly.cz.

Co bude dál?

Předpovědi do dalších let rozhodně nejsou optimistické. Předpokládají, že může narůstat množství, intenzita a frekvence požárů (až o 30 %) v regionech, kde dosud ohně v otevřené krajině nepatřily k obvyklostem.

Kde přesně? Vyplatí se sledovat postup sucha, protože tam narůstá pravděpodobnost ke vzniku požáru nejrychleji. I proto je skutečnou otázkou pro budoucnost, zda a nakolik budeme schopni učinit krajinu kolem nás proti takovým ohnivým epizodám odolnější. Protože hořet bude.

Klimatické změny totiž budou i nadále míchat koktejl z ingrediencí – sucha, vysokých teplot, silného větru – a rozšiřovat tak rozlohu území, náchylnějšího k požárům. Ani z těchto surovin ale nevznikne „jen tak“ pořádný lesní požár. Většinou mu musí někdo pomoci. A většinou mu s tím pomáhají právě lidé.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.7.2022 10:23
Do té statistiky by chtělo ještě zanést, kolik (hodně!) ploch pra/lesa bylo za ta desetiletí proměněno v pole či pastviny, hašení buše také se věnuje více a více pozornosti a lidského úsilí.

Ale stále mi tam chybí prvek prevence, tj. systematické vytváření průseků, nařeďování lesa těžbou, a vrcholem všeho jsou požáry ve Středozemí i jinde, kdy domy jsou postaveny uprostřed lesa. To je na Darwinovu cenu!-/ Teď tam aspoň pouští pást kozy, aby tu nejhustší vegetaci odstranily. Takže nejen že lidé způsobují většinu požárů, také díky jejich lehkovážnosti, laxnosti a hlouposti dáváme takovým událostem příležitost. A nejhorší na tom je, že v mnoha případech je to záměr (viz. pochytaná necelá stovka pyromanů v Austrálii). Dával bych deset let natvrdo!
Odpovědět
KP

Karel Padevet

29.7.2022 11:53
Inu,
trochu postrádám zmínku o tom, že pokud se v lese nechá spousta suchých souší a další "biomasy", hoří to pak zcela logicky ještě lépe.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.8.2022 12:00
Schází tam (podle mě), vemi důležitý prvek. Po požáru je velký problém, jestli se tam ten les vůbec obnoví. Stále větší sucho neumožní vyrůst normálnímu lesu, možná jen nějakým parakřovinám nebo spíš vůbec ničemu. Takže se ta oblast mohl astát lesostepí (jako třeba u nás) nebo vyloženou pouští (jako na Jihu).
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist