https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jedna-z-nejlepsich-variant-pro-obnoveni-lesu-je-nesazet-zadne-stromy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jedna z nejlepších variant pro obnovení lesů je nesázet žádné stromy

8.1.2021 06:49 | PRAHA (Ekolist.cz)
Jak by to mělo vypadat v praxi? Ponechat netknutý a chráněný prostor kolem dosud existujících starých lesů, aby se ty měly kam nerušeně šířit. Zatím se totiž při svých hranicích potýkají s přepásáním, vysekáváním a klučením. „Pokud je necháme růst, zaplní Británii miliony stromů, samy o sobě,“ dodává Wrigley.
Jak by to mělo vypadat v praxi? Ponechat netknutý a chráněný prostor kolem dosud existujících starých lesů, aby se ty měly kam nerušeně šířit. Zatím se totiž při svých hranicích potýkají s přepásáním, vysekáváním a klučením. „Pokud je necháme růst, zaplní Británii miliony stromů, samy o sobě,“ dodává Wrigley.
Zachráníme, obnovíme, doplníme, vysadíme. Touha člověka opravovat jím narušenou přírodu nezná hranic a nevyhýbá se ani lesům. Ty nejrozmanitější lesní porosty světa, proslulé diverzitou druhů i vzájemností ekologických vazeb, totiž vznikají samovolně a bez lidského přispění. Pomalou sukcesí, postupnou samovolnou obnovou. Na tuto dnes v Evropě opakovaně zapomínanou zkušenost upozorňují aktuálně lidé z neziskovky Rewilding Britain (RB).
 

Podle nich by řízená výsadba stromů měla ideálně probíhat jen tam, kde je přirozená a samovolná regenerace lesů buď nepravděpodobná, anebo by trvala příliš dlouho. Úplně nová myšlenka to není, jen zaznívá v době, kdy si Britové v rámci „zelené revoluce“ vytkli za cíl vysadit 30 000 hektarů lesů ročně, aby zmírnili dopady klimatických změn. Aniž by možná úplně sledovali jiné cíle udržitelnosti. Tlak na rapidní obnovu či spíše co nejrychlejší vytvoření lesních porostů (jež momentálně pokrývají jen 13 % rozlohy ostrovů) totiž v mnoha ohledech připomíná jen ambiciózní zelený projekt, při němž se na přírodu trochu zapomnělo.

Ono to umí růst i samo

Přitom výhody přirozené obnovy jsou zřejmé. Pokud necháte les samovolně růst, bude se jako poněkud zbytnělý plevel šířit a rozrůstat do svého okolí. V horizontu vyšších dekád se postupně ustanoví rovnováha mezi jednotlivými přítomnými druhy, jejichž zastoupení bude odpovídat podmínkám konkrétního stanoviště a budou své lokalitě plně adaptované. Je to levné, kvalitní a vzniká to samo. Přirozeně rostlé lesy jsou také schopné ve své biomase vázat výrazně více uhlíku (silně přes odhadovaných 12,8 t/ha ročně platných pro vysazované lesy) než lesy uměle vysazované. Což je v současnosti asi tím nejvýraznějším motivem projektu obnovy lesních porostů.

Jenže s takovou přirozenou obnovou lesních porostů se pojí i nevýhoda: někdy trvá opravdu dlouho. A je přirozeností lidí i jejich politických zástupců, že výsledky své práce chtějí vidět pokud možno hned. Klimatická krize si totiž žádá okamžité řešení, a tím pádem i okamžitou výsadbu stromů. Ty jsou pak ale ve svém principu degradovány na pouhý biotechnický nástroj k lapání atmosférického uhlíku, aniž by se přemýšlelo o jejich dalších přínosech pro přírodu. Navíc ona přirozená obnova je fenoménem, který se jen špatně škatulkuje, vykazuje a administrativně řídí. Od lidských správců vyžaduje trpělivost a toleranci, a ne přímé vedení, školení porostů, plnění plánů.

Pro stromy neuvidíte les

Proto je z principu v rozporu s konvenčním lesnickým hospodařením. A proto zatím nemá v britské politice zazelenění ostrovů místo. Lidé z RB oponují tím, že snaha o okamžité celonárodní zalesnění je zcestná. Jejím výsledkem jsou totiž často jen monokultury nebo výsadby naplněné nepůvodními na stanoviště neadaptovanými druhy. A také ochuzení místní biodiverzity, ohrožení dostupnosti vodních zdrojů. Ostatně, souhrn posledních dosud vysazených dřevin to svou monotónní jehličnatostí potvrzuje. Kvalitu a původnost nahrazuje kvantita.

„A jen s kvantitou, zástupy stromů, co nejsou les, to nevyhrajeme,“ podotýká Rebecca Wrigley, vedoucí RB. „Obnovovat naše lesy prostě nemůžeme jen vysazováním. A proto chceme, aby vláda explicitně zahrnula taktiku přirozené obnovy do svých zalesňovacích plánů.“ Jak by to mělo vypadat v praxi? Ponechat netknutý a chráněný prostor kolem dosud existujících starých lesů, aby se ty měly kam nerušeně šířit. Zatím se totiž při svých hranicích potýkají s přepásáním, vysekáváním a klučením. „Pokud je necháme růst, zaplní Británii miliony stromů, samy o sobě,“ dodává Wrigley.

Přístup navrhovaný Rewilding Britain není „buď - anebo“, nežádá si jen jeden jediný přístup. Spíše usiluje o rozšíření dosavadního arzenálu možných přístupů o prvky přirozené obnovy. V místech, kam by se stromy dostávaly jen stěží, na lokalitách, kde není přirozená regenerace lesa pravděpodobná, by měla dál fungovat umělá výsadba. Ta by ale neměla být jediným a hlavním aplikovaným přístupem. Jedna z nejlepších variant pro obnovení lesů je nesázet žádné stromy, protože ony si tam najdou cestu sami.

Lekce pro Evropu i Česko

Z toho bychom si mohli vzít inspiraci i my v Česku a možná dát větší šanci přirozené obnově lesů. Protože cyklické obnovování suchem, kůrovcem a větrnými smrštěmi poničených smrkových monokultur, které coby hospodářský les stejně rostou mimo svůj přirozený areál, už začíná být - nejen ekonomicky – poněkud únavné.

Hodí se zmínit, že v pevninské Evropě se zatím úspěšně zelená, a za posledních 20 let se podařilo stávající rozlohu lesních porostů rozšířit o 2 miliony hektarů. A další výsadba tří miliard stromů do roku 2030 je aktuálním plánem Evropské unie.

Otázkou k řešení i tady je, jestli je účelem těchto snah jen výsadba monokultur stromů – lapačů uhlíků - anebo tvorba skutečného lesa. Tedy, jestli je i pro nás rozhodující kvantita, nebo kvalita.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (78)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

8.1.2021 08:16
Pod to se klidně podepíšu a naprosto s tím souhlasím. Klíčovým problémem, a v článku o tom zmínka je, že chceme vidět změnu teď hned a vztahujeme vše ke svému vnímání času. Jaksi zapomínáme, že poměr délky lidského života a stromu je cca 1:10. Chtělo by to zklidnit hormon a trochu obyčejné pokory před přírodou.
Odpovědět
va

vaber

8.1.2021 09:21 Reaguje na Miroslav Vinkler
ten poměr 1:10 býval kdysi, dnes umírají stromky staré 30let a když chodím přírodou tipuji si ,který mladý stromek by se mohl dožít několika set let ,hledám a nenacházím jich moc
Odpovědět
Jaroslav Havel

Jaroslav Havel

8.1.2021 08:51
Jenze kdo si zarobi majlant na takove samovolne obnove? Maximalne vlastnici prilehlych poli a luk, pokud jim za uvolneni pozemku stat stedre zaplati.
Odpovědět
va

vaber

8.1.2021 09:17
na Šumavě v bezzásahových zonách vyrůstá mezi suchými stromy mnoho nových stromků a díky tomu ,že tam organická hmota zůstala ,dobře se jim daří ,ale na uklizených plochách, kde zůstaly jen holiny ,budou mít male stromky potíže , slunce je bude ničit a živiny také budou chybět
Odpovědět
mi

8.1.2021 16:42 Reaguje na vaber
Odpovědět
mi

8.1.2021 17:05 Reaguje na vaber
Tolik študovanejch přes les... Šlechta nechávala z panských lesů chudému lidu odnášet si domu souše, pařezy, ulámané části stromů. Věky věkův. Vůbec pánům, majitelům lesů nepřipadlo na mysl, že by tím ohrozili obnovu lesa nedostatkem živin. Tisíce let tam totiž nic jiného nerostlo. Takže ponechání uschlých stromů , ať už dílem kůrovce nebo vichřic nedává smysl, ochudilo to státní kasu o miliardy. Aktuální přístup aktivistů a zde se zveřejňjících lesoekologiských "odborníků" ...k smích, k pláči
Odpovědět
va

vaber

8.1.2021 20:37 Reaguje na
co dělala šlechta je zcela nepodstatné , přiroda to dělala stamiliony let, tedy nechávala vše v lese a budte si jist že to fungovalo
a není ani podstatné co se učí ti opravdu študovaní ,důležitá je realita a ta je žalostná, diky člověku a hlavně těm študovaným v oboru ,protože oni obhospodařují lesy a ne já a mně podobní amatéři
Odpovědět
mi

9.1.2021 13:34 Reaguje na vaber
Nějaké nedorozumění, nepochopení smyslu mé poznámky , něco jako já o koze a pan va o voze. Ještě poznámku ...před stamilóny let..kdoví zda tužil alespoň pračlověk neznaje ani ohně, dešní civilisace se bez dřeva neobejde,
Odpovědět
va

vaber

10.1.2021 10:12 Reaguje na
článek je o samovolné obnově lesa ,já jsem chtěl říci ,že les se samovolně obnovoval vždy, kromě dvou posledních století a fungovalo to
dnes někteří lidé považují ideál lesa za čistý a uklizený, bez jediné spadlé větvičky a s rovnými řadami stromů ,aby se tam mohla dobře pohybovat technika a lidé na procházkách,
zdravý les nic takového nechce,
za každého odborníka nemohou mluvit tituly a sepsané vědecké práce, ale konkrétní výsledky v praxi, které potvrzují jeho teorii ,to je vše co jsem chtěl říci
tak nevím kdo o voze a kdo o koze
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

9.1.2021 13:54 Reaguje na
"vaber" měl na mysli velké holiny na Šumavě. Mikroklima a zdroj živin je v háji. Právě na tom padlém dřevě právě vyrůstá spousta (možná až většina) semenáčků.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

8.1.2021 09:32
je to přesně jak se tu píše, naprosto s tím souhlasím. Jak už se tady někdo zmínil, problémem je vnímámí času nás lidí, kteří chtějí mít ten les nejépe již zítra. Příroda si vždy sama pomůže nejlíp, prostě to bude trvat 100,200 let co to je. Vnímám to krásně na jednom kusu lesa u Písku kam chodím již 40 let, majitel na něj kašle, ale z kdysi na pohled monokulturního lesa je jeden z nejpestřejších lesů v okolí, buky, mraky jedlí, duby v různém věku atd. Smrk sice sežral brouk, ale zdá se to tomu lesu vůbec nevadí. Zkrátka nechme přírodu pracovat
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

8.1.2021 09:40
To by byl šok a téměř skandál, kdybychom naše smrkové lesy nechali samovolně obnovit a ó hrůzo, narostly by tam převážně zase smrky. Nejsem si úplně jistá, že ta společenská objednávka na smíšený les by byla všemi lesy plně vyslyšena.
Odpovědět
MM

Martin Macek

8.1.2021 09:57 Reaguje na Marcela Jezberová
V kratším časovém horizontu by se do původně smrkového porostu dostaly hlavně břízy, jeřáby, osiky a případně i javory a jasany. Ale třeba i takový dub, ač má velmi těžká semena, se dokáže s pomocí sojek šířit překvapivě daleko od zdroje. Ostatně rychlost šíření těchto druhů s velkými semeny na sever po konci doby ledové nepřestává vědce udivovat.
Podíl přirozené obnovy u nás (alespoň na papíře) v posledních letech pomalu narůstá. Zřejmě se s ní i čeští lesníci pomalu učí pracovat. Přes současné problémy se suchem a kůrovcem tak vidím vyhlídky českých lesů celkem pozitivně.
Odpovědět
Sl

Slovan

8.1.2021 17:51 Reaguje na Martin Macek
Přesně tak. Já tohle co popisujete vídám v lese velice často.
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

12.1.2021 12:16 Reaguje na Martin Macek
"břízy, jeřáby, osiky a případně i javory a jasany. Ale třeba i takový dub" Pokud nelžou pylové analýzy sedimentů šumavských jezer tak klimaxový les na Šumavě je pod 1000 m. n.v. buko-jedlový a nad 1000 m smrkový. Duby by tam asi moc neprosperoval, to je strom nížin. A jak tam ty buky přirozeným rozšiřováním dostat? Ani jedle se moc ochotně nerozšiřuje. Jedině Kellyho transmutací či Lysenkovskou asimilací prostředí. J.L. end
Odpovědět

Jan Šimůnek

8.1.2021 10:10
Ze smrkových semen vyrostou zase jenom smrky. Pokud ne, tak se holt Mendel mýlil.
A zrovna na té Šumavě potřebujeme obnovit smíšený les s více druhy listnáčů i jehličnanů, který tam byl před zavedením smrkových plantážích, zničených "bezzásahovostí" (protože zpustnutím z plantáže prales nevznikne).
Čili jednoznačně je třeba sázet, ovšem tam, kde chceme perspektivně přírodě blízký les, vyžadující minimum zásahů, zcela jiné druhy než ty, které tam dnes hynou.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

8.1.2021 12:51 Reaguje na Jan Šimůnek
Ona se na Šumavě ale samovolně mění i druhová skladba samotného lesa - někde více (na Boubíně), někde méně (Trojmezenský prales). Šumavské vrcholy jsou často místy, která odpovídají svými podmínkami místům přirozených horských smrčin (v nadm. výšce přes tisíc m), takže je OK, že v těhle výškách zatím v rámci přirozené obnovy roste v drtivé převaze smrk. Když jsem navštívila přirozeně se obnovující lesy na Modravě, tak se tam pod suchými stojícími kmeny vedle smrčků vyskytovaly sem tam i břízy a jeřáby, možná i další druhy listnáčů.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

8.1.2021 13:04 Reaguje na Majka Kletečková
NO tak jeřáb ptačí je přirozenou sučástí horských smrčin, proto se tomuto typu lesa také říká jeřábová smrčina. Na mnohých na živiny bohatších místech hlavně v Karpatech zde je v malé příměsi i javor klen.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

9.1.2021 06:00 Reaguje na Majka Kletečková
Ony se to lesy samovolně nemění, ale listnáče jsou z nezanedbatelné části vysazovány. Sice plány z 90 let minulého století, kterými se měla smrková šumavská monokultura postupně během cca 50 let řízeným kácením a vysazováním smíšeného lesa přeměnit plošně a teprve potom tam vyhlásit bezzásahovost vzaly za své pod útokem zfanatizovaných neználkovských zelených aktivistů. Kteří využili polomy po orgánu Kyril k rozšíření kůrovce a tím k nárazovému zničení těch smrkových monokultur a tím ke ztrátě mnoho miliard korun, které by se daly získat za šumavské dřevo a kterými se ta přeměna měla financovat. Ale to sázení průběžně probíhá, asi podle toho, jak moc se na to povede sehnat dotace. Když už to díky zeleným aktivistům nejde financovat z prodeje šumavského dřeva. Naposledy jsem o tom viděl články, je to nějak 4 - 5 let. Jakmile se ty listnáče, zejména buky a jeřáby, ostrůvkovitě vysadí, v rastru nižších jednotek kilometrů a dostanou se do věku, kdy začnou produkovat semena, šíření listnáčů do těch mrtvých smrkových šumavských monokultur se výrazně zvýší.
Odpovědět
mi

10.1.2021 15:27 Reaguje na Radim Polášek
Pane Polášek děkuji, je mi líto, že jsme v té galérii příspěvků v menšině. Tolik lidí v podlehlo iluzi, falešné realitě. Pásával jsem za války o prázdninách pod Javorníkem . To co nabízí nálet , samovolná obnova jsem zčerstva jsem měl příležitost vidět letos v červenci, hrůza si to připomínat. Neprostupné houštiny z různých stromů, křovin. Nic z toho pro zvěř, člověka
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

13.1.2021 11:12 Reaguje na Radim Polášek
"plány z 90 let minulého století, kterými se měla smrková šumavská monokultura postupně během cca 50 let řízeným kácením a vysazováním smíšeného lesa přeměnit plošně a teprve potom tam vyhlásit bezzásahovost" nojo ale to by musel zvítězit zdravý selský rozum. ale nezvítězil. Šumava měla zůstat CHKO a až by se výměnou smrku na smíšený les dosáhl kýžený stav - pak slavnostně vyhlašovat Národní park. NP je definován jako území, kde je 80% původní přírody. No a Šumava byla přesně opak, z 80% vysázená smrková monokultura. Byla to víra v zázračnou moc fermanu. J.L. end
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

9.1.2021 14:08 Reaguje na Jan Šimůnek
tak díky "řádnému" lesnímu hospodářství, kde kromě do sponu vysázených
smrků a borovic nebyla celá desetiletí až staletí - dá se říci tolerována žádná jiná dřevina, a to nedej Bože nějaký nálet. Výsledkem jsou oblasti, kde fakt na x km2 nenarazíte na jediný semenný listnatý strom(třeba klen nebo buk), např. centrální část Slavkovského lesa a jinde.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

8.1.2021 10:24
Kdysi když se k ochraně životního prostředí vyjadřovali odborníci platilo to co prohlásil třeba Albert Enstein: Je třeba k ochraně přírody využít veškeré znalosti a vědomosti. Ti co žádné znalosti a vědomosti nemají, prosazují bezzásahovost. Viz Greta a její kolegové.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

8.1.2021 13:05 Reaguje na Michal Ukropec
Tak to je pěkná blbost ten konec Vašeho příspěvku - je vidět, že o tématu moc nevíte, tak bych se zdržel diskuze..
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

8.1.2021 15:33 Reaguje na Karel Pavelka
Myslím, že Jan Šimůnek to napsal přesně. Nemám potřebu papouškovat druhé. Navíc když si vzpomenu na Bláhové Duhoviny, musím na svém trvat.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.1.2021 10:33
Čistě teoreticky zkusme vyčlenit kus půdy obklopené poli k přirozené obnově
na les. Za prvé bude třeba, aby byla půda obnažená a nesmí být už porostlá
hustě zapojeným trávnatým porostem. Pak je možné, že se v obnažené půdě
uchytí nálety disponující lehkými semeny z nejbližšího okolí. Pak se lze
spoléhat na ptáky a zvířata, kteří tam zanesou semena jako zásoby a nebo
s trusem. Výsledek bude závislý na nejbližších okolních porostech a bude
výsledkem třeba monokulturní březový háj, nová hustá smrčina nebo bor
a občas se tam objeví i jiné dřeviny. Tak to bude do prvního semenného
roku dřevin a bude se možná opět měnit skladba ve prospěch té první
pohlavně vyzrálé dřeviny. Před tím vším ale může být pozemek obsazen
keři, maliníkem, ostružiníkem a stromy tam budou mít těžké začátky.
Ano, časem tak tam "nějaký" les vznikne, ale z hlediska lesnického
(dřevařského) nic moc. Při absenci výchovy(prořezávky) to bude změť
soušek, padlin a stromů s maximálně palivovým dřívím. Znám to z praxe,
když zde v okolí došlo k samovolnému "zalesnění" polí restituentů,
kteří se o ně nestarají. Po poslední orbě se tam uchytily hlavně břízy,
občas osiky a taky vlašáky schované sojkami a hraboši v lesíku
na horší časy. Hustý porost byl zprvu houbařským rájem a později se
z něho stal hustý temný porost s postupně samovolně usychajícími stromy.
Porost se prosvětlil a obsadily ho i ostružiny a okraje zlatobýl kanadský. Občas se mezi vzrostlými břízkami objeví živořící duby a jasany. Těm ale
tak 3O let životnosti bříz nedávám naději se prosadit. Ze samoobnovy je
tak z 95% monokultura a podobně dopadne smrkový les po kůrovci, když ho
obsadí opět z 95% smrkové nálety, které v hustém zápoji potlačí jiné
dřeviny. Pokud chci urychlit vývoj lesa na více druhový, tak mu musím
pomoci s výsadbou jiných dřevin a pomáhat jim nebýt utlačovány těmi majoritními druhy. Bez této pomoci k tomu dojde možná až ve druhé, či
třetí obnově lesa přirozeným způsobem a to je doba kolem 2OO a více let. Budiž, je to bezpracné, zcela přírodní, neziskové a pro oko fandů
divočiny líbivé. Pochybuji ale o tom, který dobrý hospodář to tak
nechá pouze na přírodě a jaký přínos to má pro biodiverzitu, když
to bude obyčejná monokultura potlačující jiné druhy.
Odpovědět
MM

Martin Macek

8.1.2021 13:33 Reaguje na Břetislav Machaček
Pokud jste četl pozorně, nemohl jste si nevšimnout, že se v článku navrhuje: "Ponechat netknutý a chráněný prostor kolem dosud existujících starých lesů, aby se ty měly kam nerušeně šířit". Tak nechápu, proč tady vymýšlíte příklad sukcese na kusu půdy obklopeném poli?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.1.2021 15:04 Reaguje na Martin Macek
Víte proč? Protože to uvádím jako odstrašující příklad
samozalesnění. To je podmíněno jednak stavem půdy, která
musí mít narušený povrch pro vyklíčení náletových semen.
Ty v husté trávě či buřeni sice možná vyklíčí, ale budou
zadušeny. Pak je to o převládnutí těch dřevin, které tam
měly v dané době nejlepší podmínky k růstu a ty nemusí
být vždy cílové a žádané. No a pak je vývoj takového
lesa i s okusem hrabošů, zajíců a spárkaté, přičemž
nejchutnější jsou právě ty žádané a cílové dřeviny. Břízu
nikdo neokusuje, ale dub či buk ano. I ten smrk není tak
okusován jako jedle. Pestrost tak bude pouhou iluzí a to věděli i naši předci pěstující i ty smíšené lesy. V počátcích po výsadbě je chránili plůtky, později
prořezávkou vyřazovali necílové dřeviny a ty, které
se nevyvíjely zdárně. Bez těchto pěstebních prací tu
"něco" taky vyroste, ale nemusí to být tak pestré,
jak si představujete. Je to stejný blud jako samoregulace mezi predátory a kořistí v dnešní době, která je silně
ovlivněna už tím změněným prostředím k životu. Ono se
to taky "nějak" vyřeší, ale to už tu nebude některá
kořist ani existovat. Teorie je teorie, ale praxe bývá
často zcela jiná. Vidím ale, že se zhlížíte všichni v
tom "nicneděláni" a pouhém přihlížení samozalesnění
a samoregulaci. Zřejmě nový trend v "odborném" školství
a vlastně proč ne. Nic to nebude stát, ruce z toho nebolí
a o zisk přece nejde, když mě to neživí. Bude to jednou
vaše vizitka, tak jakou byla příroda donedávna našich předchůdců. Je to střídání generací od řízeného hospodaření k neřízenému. Obojí jsou extrémy pokud se to přežene a pokusy se mají dělat v pokusných porostech a nevnucovat
je všem, či je dokonce bez ověření považovat za jedinou správnou cestu. Tímto už končím, protože já svůj život dožívám a může mi to už být celkem ukradené. Nebudu si
ničit nervy vyvracením nových trendů, protože vy budete sklízet plody svých dnešních činů.
Odpovědět
JH

Jaqen Hghar

9.1.2021 15:23 Reaguje na Břetislav Machaček
přečetl jsem si všechny články a myslím si, že jste nejblíže pravdě, ale těch 200 roků je asi optimismus a semena stromů vyklíčí a rostou i v husté trávě, rostou mizerně, pomalu a čekají, na následná jara, kdy budou mít možnost trochu povyrůst, dále jste zapomněl na požáry, které by vznikaly, pokud by ta tráva rychle nelehla a neuhnila, zkrátka, takový, nově vznikající les, by "ekólógy" nepotěšil, ani by se tam nedostali, přes šípky, trnky atd. :-))
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.1.2021 17:09 Reaguje na Jaqen Hghar
Víte mi ty názory nových odborníků připomínají
lenivého hospodáře, který řekne, že ono to stejně
"nějak" dopadne. Ano, ono to "nějak" dopadne, ale
pak už bude pozdě chybu napravit. A s těmi požáry
máte pravdu, ale požáry lesa tu nedávno p.Čížek
dokonce adoroval jako přirozenou událost. Buďme
rádi, že to cíleně ještě nevypalují, aby sem
vrátili všechny přírodní události z minulosti.
I když kdo ví, co se v těch hlavách ještě urodí.
Odpovědět

Jan Škrdla

13.1.2021 20:15 Reaguje na Břetislav Machaček
Někdy je lepší to nechat na přírodě, a nějak to dopadne, někdy zase ne.
Je rozdíl, jestli máte husté zmlazení cílové dřeviny, popř. dřevin, nebo paseku porostlou ostružiním.
Požáry bych do toho nezatahoval, ty bych nechal pro specifické případy, jako je třeba obnova vřesovišť.

Odpovědět
RP

Radim Polášek

9.1.2021 06:07 Reaguje na Břetislav Machaček
Taky to tak vidím. A viděl, za komunistů, protože ti se taky občas o ty lesy či pastviny, které zabrali, moc nestarali.
Co jsem viděl pole, o které se restituenti nestarali, objevily se tam jednak černé skládky stavební suti a potom po prvních cca 10 letech ojediněle jívy, ptačí třešně a osiky. Pod nimi snad byl trochu volný porost, kde by se snad mohly uchytit semena nějakých dalších dřevin. Jinde ovšem bujela hustá buřeň, kde žádná semena nemají čanci. Toto rychlostí by se celý pozemek, asi půl hektaru, zalesnil odhaduji tak za 50 let.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

11.1.2021 15:25 Reaguje na Břetislav Machaček
Shoda, ač poprvně. Dokonce i následně 2x níže. <rl>
Odpovědět
RK

Radim Kotrba

8.1.2021 11:16
Děkuji za příspěvek, který je samozřejmě v určitém kontextu plně funkční, ale tak jak je komplexní ekosystém, musíme mít i komplexní znalost prostředí a jeho parametrů a vědět co je cíl. To je i případ Velké Británie, kde nemusí být tento přístup plně funkční díky narušení prostředí masivně invazním rozšířením muntžaka malého, který tam během 2O let postupně osídlil krajinu od jihu Anglie až po Skotsko, kde likviduje vegetaci až do výšky jednoho metru a tím značně limituje přirozenou obnovu, zejména lesa. Díky masivnímu výskytu živých plotů a různorodého listnatého podrostu, včetně dynamiky jejich obnovy po okusu, to v krajině poznáte jen podle okusové linie tak jako u nás od srnčí zvěře, ale že to byl vážný ekologický problém mi potvrdilo před léty několik tamních kolegů jak z ochrany přírody, tak i hospodářů v krajině. Bez regulace tohoto malého jelínka tedy nemůže být o spontánní obnově "lesa" ani řeč. Proto, pokud by měl být tento přístup aplikován ve větším měřitku v ČR, zcela určitě ano, jen musíme myslet na efektivní regulaci početnosti výskytu zejména spárkaté zvěře a nebo jim do míst pro přirozenou obnovu znemožnit přístup.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

8.1.2021 13:32 Reaguje na Radim Kotrba
Je potrebné introdukovať leoparda, mutžak je jeho prirodzená potrava. :-)
Odpovědět
pv

podoubský vlastimil

8.1.2021 11:22
Příroda si poradí sama.Jen do přírody nenechat kafrat lidi.To má potom nedozírné následky...........
Odpovědět
MM

Milan Milan

8.1.2021 12:52 Reaguje na podoubský vlastimil
To je fakt, takže v dalším životě se tam půjdeme projít. Byljsem vlonina Šumavě, viděl jsemty hrozné polomy i co na většině z nich samovolně vyrůstá za hrůzu. Fakt je, že než zásahy dnešních odborníků a jejich erudovaných poradců, tak raději to nechte matičce přírodě. Další generace nám trošku pospílají a snad udělají v lesích opět pořádek.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

8.1.2021 13:06 Reaguje na Milan Milan
Že to za hrůzu považujete Vy neznamená, že je to pravda. Většina lidí, co se tím zabývá, má zcela opačný názor.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.1.2021 15:27 Reaguje na Karel Pavelka
Víte vy odborníku, že nemluvíte za většinu národa?
Být to na referendu i s povinnou exkurzí před a po,
tak vás bude hrstka proti většině. Věda se dnes
ubírá po podivných cestách, tak jako politika a
třeba umění. Stává se z toho salónní záležitost
několika málo VIP ignorujících zbytek národa.
Zahleděně věříte vlastní teorii i za cenu toho,
že to není teorie jediná. Zavání to vírou bez
možnosti diskusí o jiných alternativách. Ten
nátlak a arogance, včetně vymýváni mozků laické veřejnosti pomocí pořadů v TV je hrůza. Druhé
straně se nedává ani zlomek času na to reagovat
a to už zavání obyčejnou zelenou demagogií.
Odpovědět

Jirka Černý

8.1.2021 13:02
Mějte rozum vždyť to nejde! Nebylo by na co brát dotace, nebylo by na čem se zviditelňovat o čem odborně polemizovat, vy jste tak krutí že by jste nechaly spřátelené firmy navázané na ekologii zchudnout!
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

8.1.2021 13:12 Reaguje na Jirka Černý
Tohle byste měl spíše psát o lesních težařských a školařských firmách, ty proti tomu bojují a je jasné proč. A jak dopadla jejich činnost na lesy za posledních několik desetiletí vidíme poslední roky. Nepracujete náhodou v některé z těchto firem?
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

12.1.2021 12:23 Reaguje na Karel Pavelka
"psát o lesních težařských a školařských firmách" no těžba dřeva a lesařina obecně je dnes spíš ztrátová, cena dřeva spadla pod rentabilitu těžby, je to jeho nadbytkem. Základní problém byl, že se uměle vysázené smrkové monokultury najednou vyhlásily Boubínem.. a nechalo se vše tajůplným přírodním silám. Zrušily se hájovny a lesní hospodářství. Všechny monokultury jsou z principu nestabilní. Když nasázím brambory a nechám pole přírodě tak co? Totéž je naprostá většina našich lesů. Doku byly pod správou starých lesníků tak rostly a prosperovaly a dávaly dřevo. J.L. end
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

8.1.2021 13:16 Reaguje na Jirka Černý
Zcela hloupý termín "firmy navázané na ekologii - jen se usvědčujete z neznalostí základních termínů...Ekologie je věda pane, na ní nemohou být navázané žádné firmy...
Odpovědět

Jirka Černý

8.1.2021 14:36 Reaguje na Karel Pavelka
Můžeme tu slovíčkařit což vždy nejlépe odvede pozornost od nepříjemných faktů, tipuju že každý (skoro) pointu pochopil. Ne těžaře už nedělám, je to fakt dřina a necháte v lese zdraví. Bez velké nadsázky dělám jak by se řeklo pro druhou stranu barikády a tak dobře vím o čem píšu. To by jste koukal co se ve jménu ekologie, ochrany přírody nebo jak to chcete nazvat dělá za nesmysly.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

9.1.2021 06:15 Reaguje na Karel Pavelka
Ekologie je dnes rejdiště sobeckých aktivistů, kteří z jejího poškozování, překrucování a ničení těží svůj osobní prospěch.
Buďto získávají granty pro nějaké svoje osobní výzkumy, což je spíš ta lepší varinta. Ta horší je ve jménu ekologie rýžovat moc a vliv nad lidmi a rýžovat ožebračováním občanů ve jménu ekologie pokud možno co největší zisky do svých kapes.
Ekologie už dávno není žádná věda, tu drží jako vědu maximálně pár podívínů vyhýbajících se medializaci, jinak už nikdo.
Odpovědět
MF

Mirek Frank

8.1.2021 13:04
Jak ty nesmysly v článku nejlépe nazvat? Ekoterorismus? Ekodemagogie? Oni ti naši předkové dobře věděli, proč co dělají. Autor článku prostě a jednoduše nedostal v dětství zpětnou vazbu, tedy ujištění rodičů, že bez vzdělání bude za hlupáka.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

8.1.2021 13:09 Reaguje na Mirek Frank
Nesmysly tady plácáte Vy a mnozí jiní, tohle "zalesňování přírodu aplikují v Německu a Švýcarsku již dlouho v horkých oblastech i v mnohých chráněných územích.Jak si vůbec dovluje posuzovat lidi, které neznáte? Nejspíše absolvent tzv. vysoké školy života nebo tzv. lesárny za totality...
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

12.1.2021 14:36 Reaguje na Karel Pavelka
"aplikují v Německu a Švýcarsku již dlouho v horkých oblastech i v mnohých chráněných územích" asi myslíte v horských, ano a u nás na Boubíně aj. reservacích. Ale aplikovat zalesňování přírodou na vysázené smrkové monokultuře jest poněkud ... alternativní. Základní premisa uvažování je otázka: co to je? Boubín?, vysázená monokultura smrku? vysázené bramborové pole? a pak mohu hloubat. J.L. end
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

8.1.2021 13:11 Reaguje na Mirek Frank
to je klasika, žádný argument, ale ostatním vynadám do hlupáků a ekoteroristů, to už je celkem nuda ne ?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

9.1.2021 06:27 Reaguje na Mirek Frank
Vite, to je takhle, oni z lesa nic nepotřebují, protože žijí obvykel ve městě v paneláku. Pokud potřebují dřevo na topení, nemusí mít les, protože prodejci mají toho dřeva ve skladech plno.
Pokud potřebují k životu nějaký nábytek ze dřeva, taky nepotřebují lesy, přece ten nábytek kupují v Ikei, ne v lese. Pokud potřebují stavět, tak taky nepotřebují les, přece ty desky a trámy jim dodá stavební firma, ne les. A tak by se mohlo pokračovat pořád dál.
Les vidí jen jako plochu k tomu, aby se tam mohlo chodit, aby se tam mohl pouštět na volno domácí čtyřnohý miláček, aby se tam mohlo jezdit na kole nebo na čtyřkolce... cokoliv, co je napadne....
Že někdo ten les vlastní, že se o ten les stará či musí starat, že za ten les platí daně státu a že nakonec z toho lesa očekává i nějaké peníze, to je jim úplně ukradené. Dokonce spíš naopak, když oni sami z toho lesa žádný finanční či obecně hmotný zisk nemají, tak proč by z toho lesa měl mít nějaký finanční přínos někdo jiný? Všichni mají přece stejný žaludek, tak i jinak na tom přece musí být stejně, tak co se nepostarat, aby z toho lesa taky nic nebylo?
Odpovědět
Sv

Smrt vydrám

8.1.2021 13:48
Toto se dá aplikovat, ale les má plnit i funkci ekonomickou, takže jen někde, jinde bude muset býti smrk, samozřejmě ne jako monokultura.
Jen mě udivuje kolik ekolidí souhlasí, ale u zvířat se pořád něco musí cpát i tam kam to nepatří.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

8.1.2021 14:22 Reaguje na Smrt vydrám
Prosím uveďte příklady toho, že "u zvířat se pořád něco musí cpát tam, kam to nepatří." Vůbec totiž netuším, co si pod tím představit.
Odpovědět
MM

Milan Milan

8.1.2021 14:10
Takže idální je vrátit se na stromy, jezdit po polních cestách, žít v jeskyních a čeka na nějaký ten zázrak? Od čeho jsme lidi (většina dokonce i homo sapiens). Pořád někdo alarmuje něčím co nemá žádnou oporu v logice a zdravém rozumu, všude záplavy a my řešíme sucho, pár let jsme řešili těžké dotace do ovzduší a před týdnem ostravsko opět v těžkém smogu, neřešil se kamarád kůrovec a podívejte se jak to dopadlo... Samoobnova běžně dostupného lesa je opět něčí ranní nápad. Nebudeme-li cíleně řešit naše!!!!! lesy a budeme čekat a čekat, nebudeme mít kam jít,(a v lesích nejsou jenom stromy) a co zanecháme příštím generacím. Temelíny a úložiště jaderného odpadu???
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

8.1.2021 14:39
Príde mi to ako ideológia, všetko prírodné je dobré a čo robí človek je zle. Povedzme ak by som chodil popri vodných tokoch a sekerkou by som osekával brehový porast asi by ma za to nepochválili. Ak to isté spraví bobor, povieme no čo - príroda.
V zásade takých lesíkov, čo vznikli na opustených lúkach a poliach máme na Slovensku aj v Čechách neúrekom. V podstate to nie je žiadna katastrofa, ale ani výhra. Ak by sme chceli pekné rovné kmene na dosky, dyhu či hranoly máme smolu. Na kúrenie a do štiepky sú vhodné. Čo sa týka prírodných hodnôt krajinárskych či výskytu vzácnych živočíchov to tiež nie je nič moc. Ale ak sa to správne marketingovo podá budú ľudia spokojní - veď to vytvorila príroda. Nehovorím, niekde má ten samovývoj zmysel, ale skôr na nedostupných miestach a tam kde naozaj nechceme a nepotrebujeme úžitkové drevo. Z hľadiska prírodných hodnôt by mali vznikať skôr riedkolesy s pastvou, či pařeziny alebo tiež lesy kde sa vykonáva rez na hlavu. Umiernené ľudské zásahy vedia v prírode vykonať veľa pozitívneho.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

8.1.2021 15:05 Reaguje na Vladimir Mertan
Přesně tak, řada cenných stanovišť vznikla v důsledku lidské činnosti, viz opuštěné lomy, etc, etc. generalizace není na místě.
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

8.1.2021 15:23
"na Šumavě v bezzásahových zonách vyrůstá mezi suchými stromy mnoho nových stromků" jistě, ale můžete mi sdělit co je to za druh? Já tam viděl jedině mladé smrčky. Takže po staré smrkové monokultuře vyroste mladá smrková monokultura, tu za 100 let sežere kůrovec a jedeme dál a dál černým kočárem kol bílých skal. Ale pokud vím, tak přirozeným lesem na Šumavě je pod 1000 m nadm. v. buko-jedlový les. A jak se tam ty buky dostanou? Ani jedle se moc nešíří neb její šišky se rozpadají už na stromě. J.L. end
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

8.1.2021 17:16 Reaguje na Jaromír Lukavský
Na Boubíně se v jeho bezzásahové části významně zvyšuje už nějakou dobu podíl buku na úkor smrku, kůrovec to jen výrazně urychlil. Buk se tam „vždy“ přirozeně vyskytoval a spousta jeho sazenic řadu let přežívá ve stínu velkých stromů. Odumření smrků napadených kůrovcem způsobilo, že bukový podrost začal mít mnohem lepší přístup ke světlu, a tak tam dochází k úspěšnému zmlazování buku na úkor smrku. Rostou tam i jedle a javor klen, ale nevím, jestli a jak se mění jejich zastoupení.
Odpovědět
MK

Marek Kovář

12.1.2021 10:54 Reaguje na Majka Kletečková
Ve skutečnosti je to tak, že buk snáší v mládí daleko lépe zastínění než smrk, takže s tou prospěšností prosvětlení porostů pro buk to nebude tak jednoduché. V aplikaci přirozené obnovy v lesnické praxi je největším majstrštykem uvolňovat porosty tak aby to nejlépe vyhovovalo "cílové dřevině". V daném případě tedy nejspíš jedli a buku.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

8.1.2021 15:26
Zajímavá přirozená obnova ekosystému probíhá už 35 let v okolí Černobylu. Některé děje nemusí trvat celá staletí.
Odpovědět
PD

Pavel Dudr

8.1.2021 19:18
Tak přesně toto jsem udělal. A vyrostly tam kopřivy a černý bez. Bolševník v okolí ještě není. Jen na pařezech po olších vyrostly další olše. Přitom hned vedle byl normální smíšený les... A tomu tedy říkáte les?
Odpovědět
JJ

Jan JH

8.1.2021 19:54
Hospodařím na cca 5,2ha lesa a při obnově necháváme i náletové dřeviny...
bříza,osika,jeřáb..tedy v rozumné míře.
Je třeba si uvědomit,že potřebujeme i dřevo coby obnovitelný zdroj..a proto je nutná i výsadba dřevin,které jsou vhodné pro budoucí zpracování..můžeme ovšem smrk nahradit v určitých lokalitách třeba modřínem nebo jedlí....Pravda je ,že příroda by si poradila i bez člověka..člověk bez přírody ale ne...Pěkný večer všem.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

9.1.2021 05:46
Hm, pro nějaký městský parkový les, kde je hlavní funkcí toho prostoru rekreace pro lidi, je princip přirozeného vzniku lesa snad vhodný.
Ostatně u nás jsou příklady z nedávné doby, které si ještě většina lidí může pamatovat. Spousta ploch, které před nástupem vlády komunistů byly například místní obecní pastviny určené pro chudší spoluobčany a nevyužitelné pro zemědělskou družstevní velkovýrobu a podobné plochy, se nechaly bez údržby přirozeně zarůst. Stejně tak hodně lesů po zabrání komunisté "udržovali" tak, e z nich prostě vyřezali stromy s cenným dřevem a uvolněnou plochu zase nechali zarůst. Podobně ovšem velmi často skončily i plochy, které byly za komunistů vykáceny a poté osázeny, jak jinak než smrčky, protože se po vysázení o ty plochy vůbec nestaralo. Ovšema jakmile ty plochy dostali po sametu zpět soukromí vlastníci, kterým na kvalitě lesa skutečně záleželo, okamžitě ten komunistický nepořádek vykáceli a vysázeli tam regulérní les. Faktem ovšem je, že tím kvalita toho lesa pro rekreaci, nebo například houbaření či sběr lesních plodů i například pro myslivost výrazně utrpěla.
A přesně to platí naopak pro produkční lesy. Prosazovat tam nějaký postupný přirozený vznik lesa je aktivistický neználkovský nesmysl. Produkční les je tam proto a jeho vlastník ho vlastní a udržuje a platí za něho daně státu hlavně proto , aby něco produkoval. A to bude jen tehdy, pokud bude vznik lesa řízený, takovým způsobem, aby ta produkce byla optimální, co nejvyšší. A aby ta plocha nebo část plochy neležela ladem 5 - 10 - 30 let do doby, než to příroda sama nějak a něčím zalesní
Odpovědět
KM

Karel Miffek

9.1.2021 09:48
Asi už to tu někde zaznělo, ale příroda sama má tendenci k monokulturám. Proto se v rámci ochrany přírody likvidují agresivnější druhy - podpora biodiverzity. Jinde zase OP upřednostňuje "přírodní procesy". Podle jakého klíče to probíhá je otázka. Myslím, že odezdi ke zdi, jaká je zrovna móda. Ochrana přírody je jistě užitečná disciplína, ale odborníků, kteří by postihli celou šíři oboru asi moc není. V oboru se pohybuju a je frustrující, jak se stále mění "vědecká paradigmata", která se vtělují do jednotlivým managementů ochrany jednotlivých lokalit. Působí to dojmem, že si děti hrají na písečku naší země. Převládá stádní sektářské myšlení. Sami ínsideři přiznávají, že ideál je nkde před sto lety, kdy biodiverzita byla vedlejším a vlastně nechtěným produktem lidského hospodaření. Moc v debatě o lesích nezaznívá, že to je také součást národního hospodářství a že to musí lesní hospodářství mít na zřeteli, o jaké dřevo je zájem. |Rozumný hospodář nebude riskovat a bude se snažit vypěstovat odolný les, ale také prodejný.
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

11.1.2021 11:03 Reaguje na Karel Miffek
"příroda sama má tendenci k monokulturám" naopak, přírodní monokultury jsou jen v extrémních podmínkách kde prostředí eliminuje vše ostatní. Klimaxový, čili ustálený les je pod 1000 m n.v. smíšený, nad to je to smrková monokultura. J.L. end
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.1.2021 08:15 Reaguje na Karel Miffek
V přírodě platí, že revoluce neboli když se nějakou změnou uvolní volný životní prostor, který nastartuje vznik nového rostlinného společenstva, podporuje tendeci k monokulturám nebo aspoň k druhově chudým rostlinným společenstvím. Naopak evoluce, dlouhodobý postupný vývoj jednoho trvajícího prosperujícího rostlinného společenstva diverzitu zvyšuje, protože formou konkurence podporuje rozrůznění jednak dané místními podmínkami mikroregionů a jednak rozrůznění dané náhodami typu zničení stromu bleskem, škůdci nebo vyvrácění větrem atd.
Odpovědět
LV

Lukáš Vrabec

9.1.2021 13:23
Velká Británie o které se píše je téměř 100tni kulturní krajina a ve Skotsku se lesy prakticky nevyskytují, na druhou stranu jsou tam nemalé stavy spárkaté zvěře, která miluje mladé šťavnaté semenáčky.
Takže oplotit rozsáhlá území, aby se tam nedostala zvěř a mohl se les přirozeně rozvíjet. V půdě jsou stále semena, a ptáci přinesou další, ale bez plotů či vlků kteří by rušili zvěř při pastvě to nepůjde.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.1.2021 10:10 Reaguje na Lukáš Vrabec
Spíš tam je problém, že jak tam pár století nejsou lesy, tak v hornatých oblastech je z velké části půda zerodována a jsou tam holé skály. Nebo maximálně štěrkovité vrstvy s trochou půdy mezi kameny. Co stačí, aby tam rostla tráva pro ovce nebo jeleny, ale jakmile se tam pořídí - vysadí nějaký les z druhů, jejichž dřevo je ekonomicky žádané, poroste tam velmi pomalu. Minimálně prvních cca 100 let, než se přirozeným rozpadem horniny a koloběhem živin z opadaného listí či jehličí vytvoří silnější vrstva půdy s větší zásobou živin.
Odpovědět
LV

Lukáš Vrabec

9.1.2021 13:23
Velká Británie o které se píše je téměř 100tni kulturní krajina a ve Skotsku se lesy prakticky nevyskytují, na druhou stranu jsou tam nemalé stavy spárkaté zvěře, která miluje mladé šťavnaté semenáčky.
Takže oplotit rozsáhlá území, aby se tam nedostala zvěř a mohl se les přirozeně rozvíjet. V půdě jsou stále semena, a ptáci přinesou další, ale bez plotů či vlků kteří by rušili zvěř při pastvě to nepůjde.
Odpovědět
LV

Lukáš Vrabec

9.1.2021 13:23
Velká Británie o které se píše je téměř 100tni kulturní krajina a ve Skotsku se lesy prakticky nevyskytují, na druhou stranu jsou tam nemalé stavy spárkaté zvěře, která miluje mladé šťavnaté semenáčky.
Takže oplotit rozsáhlá území, aby se tam nedostala zvěř a mohl se les přirozeně rozvíjet. V půdě jsou stále semena, a ptáci přinesou další, ale bez plotů či vlků kteří by rušili zvěř při pastvě to nepůjde.
Odpovědět
JG

Jan G

9.1.2021 13:48
Tohle je sice pěkná idea, ale praxe je jiná. Ano, vzpomínám si na mnohé případy, kdy byla část lesa, skupinka stromů vykácena jistými nadšenci jenom proto, že tam rostly nepůvodní dřeviny. Třeba taková skupina borovic na ploše asi 100x150 metrů v lužním lese poblíž potoka. Však si příroda sama poradí, že? Nic se tedy nevysadilo a za asi 20 let na této ploše neroste nic jiného než křídlatka a sem tam nějaký bez. A co se děje na horách-nestarejme se a příroda se postará? Vysoká tráva zadusí sazeničky stromků a ani po 10 letech po vymýcení není situace lepší. Prostě travnatá pláň, je-li terén alespoň trochu rovinatý. Chceme vážně vše nechat na přírodě a nesázet žádné stromy? Španělé také tak postupovali. A příroda se opravdu postarala - sucho, rozšířující se Sahara ... Když už jsme jednou to životní prostředí rozrušili a přetvořili, tak je už třeba se o to starat a hospodařit. Zpátky už to do "původního" stavu nikdy nikdo nevrátí. Chceme mít do budoucna vodu? Tak je třeba, aby na horách byly funkční lesy. Chceme mít do budoucna co pěstovat? tak je třeba vytvářet remízky a meze a neplundrovat půdu.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

9.1.2021 14:48 Reaguje na Jan G
ano, záleží na situaci...
třeba ty borovice v lužním lese, asi by bylo vhodnější to jen lehce prosvětlit a časem by se tam pravděpodobně dostaly semenáčky z okolního lužního lesa.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.1.2021 10:09 Reaguje na Jakub Brenn
Ono to není tak jednoduché. V lužním lese, i když už nejspíš není pravidelně zaplavován zvýšenou vodou jako kdysi, bývá půda velmi bohatá na živiny a proto tam je velmi bujný bylinný porost, metr i víc vysoký. Jakékoliv semeno jakéhokoliv stromu prakticky nemá šanci, protože dávno předtím, než se vytáhne do výšky, kde už má světlo, vyčerpá zásobní látky ze semene a uhyne A prosvětlením lesa nebo přímo vykácením se to ještě zhorší. Teoreticky by semena stromů měla šanci vyklíčit právě na úplně zalesněné ploše, kde je kvůli nedostatku světla bylinný porost řídký až žádný, jenomže ta půda bohatá na živiny právě dělá to, že bylinné patro tam je řídké nebo žádné až tehdy, pokud tam je světla tak málo, že se tam žádný vyklíčený stromek neudrží zase kvůli zastínění stromy a keři.
Zdánlivě se to dá řešit vysázením stromečků vysokých tak metr, ty už v té buřeni obvykle na světlo dosáhnou a tak přežijí. Jenomže zase přesazované stromky podle všeho mají proti těm vyrostlým na stanovišti ze semene doživotně horší kořenový systém, takže jsou méně odolné suchu, větru i nemocím a škůdcům.
Pokud se tam má podnítit nárůst lesa ze semen, zřejmě se bude muset něco udělat i s bylinným patrem. Na ony 2 - 4 kritické roky, než se stromky ze semen vytáhnou nad bylinné patro, se bude muset to bylinné patro nějak výrazně omezit.
Ani ty borovice v lužním lese nejsou jednoznačné špatně. Půda v lužním lese bývá většinou sedimenty zarovnané říční údolí či dokonce úval a pokud řeka nějak výrazněji měnila výšku koryta, mnůže to být starý sediment z propustného štěrku či písku coby zbytek staré říční nivy, dost vysoko nad současnou nivou a dnešní úrovní spodní vody. Tam se borovice může uplatnit.
Odpovědět
JL

Juraj Lukáč

10.1.2021 12:45
Toto praktizuje naše Lesoochranárske zoskupenie VLK už vyše tridsať rokov (www.wolf.sk). Máme na to dosť dôvodov, pretože roky sme pomáhali lesníkom pri sadení až nám došlo, že Príroda pestuje lesy úplne ináč ako lesoohospodári. Hlavný porblém je zakliaty v zložitosti lesa, kde s tromy sú len malou časťou tohto superorganizmu, ktorého najväčšia časť je skrytá pod zemou. Les proste nie sú stromy. Les je korporácia miliard organizmov, ktoré medzi sebou komunikujú, pomáhajú si, udržujú stabilitu a stromy sú len z jednym z týchto organizmov. Les sa nedá vysadiť. Stromy sa dajú vysadiť. Preto nesadíme stromčeky ale zachraňujeme lesy. Kupujeme a vyhlasujeme súkromné rezervácie. Nútime štát aby na svojom území vyhlasoval rezervácie. A kľúčom k ochrane nie je ochrana žiadneho konkrétneho druhu, ale ochrana prirodzených procesov. Žiaden vtáčik alebo rastlinka ale procesy, ktoré zaisťujú komunikáciu medzi organizmami. Na to stačí nechať dostatočne rozľahlú plochu tak. A je jedno či to je les so starými stromami, mladými stromami, alebo kopa hlušiny. www.vsetkoprenic.sk http://www.wolf.sk/sk/kup-si-svoj-strom/kup-si-svoj-strom-zachranis-les
Odpovědět
JL

Juraj Lukáč

10.1.2021 12:52 Reaguje na Juraj Lukáč
https://www.youtube.com/watch?v=MTfp38Lq14o&fbclid=IwAR0ugE11xUeaDqCiZwKDd8L_4XPXepnliUQ1_gWBBJdwZ5-34Kpvcqif4T4
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

10.1.2021 15:25 Reaguje na Juraj Lukáč
Skvělé video. Doteď jsem nevěděla, že na Slovensku existuje lesoochranářské uskupení, které se už třicet let zabývá touto aktivitou. Držím palce!

P.S.: V článku nedavno zveřejněném na ekolistu (https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martinn-konvicka-pestrost-nebo-deni-zcela-falesne-dilema) se píše o ochraně přírodních procesů jako o jednom z nových směrů ochrany přírody.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

11.1.2021 01:58
Pan autor mistrným zpracováním tématu udeřil hřebík na hlavičku. Nejlépe je nedělat nic, a nechat to vše na tržním principu přírodním, kdy moudrá matka příroda zajistí vše od počátku ku konci, a sama zajistí nápravu všeho, co jiná, nejchytřejší součást ( zatím ) přírody přírodě vyvedla. A dovozeno do úplnosti, neboť jen takovým způsobem dosáhneme správného účinku, když ponecháme také kácení přírodě a tedy - jako správní ekologové - použijeme ku kácení chování přírodních úkazů, blesku, vichřice, vývratu a také i zvířat, zejména bobra a medvědů. Za to budeme mít k dispozici mnoho správných voňavek i kožišin, což posílí naše národní ( pardon evropské ) hospodářství.
Nuž pane magistře, do díla !
Zastánce tohoto názoru dnes horoval proti těm hadrům na ústech lidí okolo, zatím co mu klestili davem s vytvořením bezpečného odstupu pražskými ulicemi naši ozbrojení strážci pořádků.
Chtělo by se zvolat : "nechejte přijít malých blíže..."
( když již hloupí okolo kol ).
Staří předkové kdysi poučovali : Když chceš jako starý kácet, musíš mladý sadit. Na poli mluvili podobně.
Nové doby je třeba, nových pravd i nových titulů, že. <rl>
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

11.1.2021 10:58
V Boubíně jistěže, tam vždy nějaké buky a jedle byly a jsou. Ale jak uděláte buky či jedle ze smrků? Transmutací jako Mgr. Kelly dělal zlato? Šumava byla z většiny vysázena smrky kol r. 1870 takže buky se tam musí vysázet nebo nebudou. J.L.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

11.1.2021 15:20 Reaguje na Jaromír Lukavský
Milá to slova, pravdivá. V rukou to je, odjakživa. <rl>
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist