Prosklené pláště budov, výlohy obchodů, zimní zahrady nebo průhledné zastávky hromadné dopravy – to vše může pro ptáky znamenat smrtelné riziko. Každý rok zahyne podle odhadů České společnosti ornitologické (ČSO) jen v Česku nárazem do skleněné plochy jeden milion ptáků. V celé Evropě jde o zhruba sto milionů a celosvětově vědci mluví dokonce o více než miliardě ptáků ročně.

Většina lidí si pod slovem chemie představí laboratoř plnou toxických látek, ne vlastní kuchyni, koupelnu nebo dětský pokoj. Nová brožura Domácnost bez chemie spotřebitelské organizace dTest ale ukazuje, že právě doma jsme chemickým látkám vystaveni velmi často, a velmi často si to ani neuvědomujeme. Z nábytku, plastů, čisticích prostředků či kosmetiky se mohou uvolňovat látky, které se dostávají do těla kůží, dýcháním i potravou.

Síť instruktorů Lesní mysli letos na jaře u příležitosti Mezinárodního dne lesů (21. března) připravuje sérii workshopů a akcí po celé České republice a na Slovensku, které pomáhají posilovat duševní a fyzickou pohodu. S mottem „Inspirace severskou odolností“ si zájemci mohou následující měsíc vyzkoušet konkrétní způsoby a postupy Lesní mysli i Nordic Walking.

Nekrmte v zimě ptáky v krmítkách, nic dobrého z toho nevzejde. Nepřisypávejte jim do krmítek, respektive celý ten zhoubný nápad s krmítky byste měli v zájmu okolní přírody co nejdříve opustit. Krmítko totiž dobro ptákům nečiní, je spíš magnetem na problémy. Zní to zvláštně? Zajisté. Přitom tahle bojovně znějící zvolání nejsou českým ornitologům, našim odborníkům přes ptactvo, neznámá. Opustit od přikrmování v krmítkách však neznamená přestat zimujícím ptákům pomáhat.

Jíst méně masa, aby se podařilo snížit emise skleníkových plynů. To zní jako docela rozumný plán, jak pomoci životnímu prostředí, planetě. Alespoň než zvíte, že rozdíl v emisní bilanci mezi veganskou a masitou lidskou stravou není zase tak zásadní. Řešením je tedy spíš proměna stravovacích návyků širší populace. Ovšem ne taková, s jak by si vegani asi představovali.

Z náhledu do historie by se mohlo zdát, že Francouzi mají talent jen pro revoluce a stávky. Jenže oni vynikají i v sociálních experimentech namířených k udržitelnosti. Právě jeden takový loni zaštítila École Nationale des Ponts et Chaussées, a připravuje o něm studii i dokumentární film. O co šlo? Vyzkoušet, jestli je možné v zimě přežít bez topení.

Když jsem v loňském roce zahajoval svůj experiment „Chudý měsíc“ – kompletně a vyváženě se stravovat s rozpočtem na úrovni existenčního minima, bylo mi jasné, že kromě levných nákupů budu muset věnovat pozornost maximálnímu využití všech surovin. Jednoduše řečeno – co nakoupím, nesmím vyhodit.

Vlny veder přicházejí do Česka stále častěji a s větší intenzitou. Český hydrometeorologický ústav varuje před vysokými teplotami, podobné upozornění vydává i online nástroj Czech Globe, který sleduje tzv. teplotní index – ukazatel kombinující teplotu a vlhkost. Vedro však není jen nepříjemné. U některých skupin obyvatel může způsobit vážné zdravotní komplikace. Tropické dny (nad 30 °C) a noci (nad 20 °C) ztěžují regeneraci organismu.