Zprávy
 Proč zmizeli neandrtálci? A jakou roli v tom hráli lidé? Tyto otázky patří po desítky let k jedné z velkých záhad evoluce druhu Homo sapiens. Nová studie, otištěná v předposledním čísle vědeckého časopisu Science, dochází k závěru, že hlavní příčinou byly prosté počty: lidí, kteří „kolonizovali“ území obývané neandrtálci, bylo nakonec až desetkrát více. A neandrtálci prostě nebyli schopni novým obyvatelům Evropy konkurovat. 
 Jihoamerické Andy představují přirozenou bariéru pro šíření druhů. Ledovce, pouště se slanisky, nehostinné stepi na náhorních plošinách tvoří hráz, která se zdá být nepřekonatelná. A přece – nemálo druhů ptáků se vyskytuje po obou stranách masivního pohoří. Jedním z úspěšných „pokořitelů“ And jsou papoušci patagonští, píše ScienceDaily.

 Podle zjištění nadace New Economics Foundation (NEF) se podařilo rybářským lodím plujícím pod vlajkou EU vyhodit mezi lety 1963–2008 zpět do moře 2,1 milionu tun tresek. Rybáři tak nečinili s nějakým zvláštním potěšením, museli se prostě jen zbavit části úlovků, aby dodrželi limitní kvóty odchytu. Jak píše server Guardian, NEF vyčíslil hodnotu vyhozených ryb na 2,7 miliardy liber.

7.8.2011 06:47 | PRAHA/SANT CUGAT DEL VALLES
( Ecomonitor)
 Latinskoameričtí pěstitelé kávy se obávají klimatických změn, informuje server Climaticocambio.com. V některých z oblastí, odkud pochází nejlepší káva, pěstitelé s obavami sledují nebe a teploměr. V Nikaragui ještě před deseti až dvaceti lety pršelo takřka celý rok, v průměru devět až deset měsíců v roce. Dnes je to pouze šest až sedm měsíců. Na sever od hlavního města Managua existuje sdružení zhruba šesti set malých pěstitelů kávy, kteří se obávají o budoucnost svého odvětví.

 Změna klimatu a její přímé důsledky nemusí vždy nutně působit jen negativně. Alespoň s takovým tvrzením přichází nová studie Baylorovy univerzity v Texasu, která se zaměřila na efekty častějších požárů spojených s vysycháním vegetace a jejich vlivem na ptactvo, píše ScienceDaily.

 O situaci v Národním parku Šumava se včera diskutovalo na půdě Senátu Parlamentu České republiky. Na programu byla Petice zachraňme Šumavu, hovořilo se pak nejen o novém zákoně o Národním parku Šumava, ale také o „ekoteroristech“, vině bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka a o škodách, které na Šumavě vznikají. Diskuze byla dlouhá a bohatá, senátoři se v usnesení ve většině přiklonili na stranu vedení parku. 
 Téměř čtyři stovky lidí dnes demonstrovaly před budovou ministerstva životního prostředí za ukončení kácení v šumavských lesích. Za nimi přijelo zhruba padesát obyvatel šumavských obcí, kteří naopak zásah správy národního parku podporují. 
 Utajování, nečistá hra, úplatky a korupce – přesně takové termíny padaly nejednou při hodnocení praktik delegátů jednotlivých zemí, kteří hlasují v Mezinárodní velrybářské komisi (International Whaling Commission, IWC). Těmto praktikám je ale konec, píše server Guardian. 
 „Zelená“ cesta byla ústředním tématem konference Going Green. Odborníci na ní hovořili o konkrétních enviromentálních projektech v hlavní městě Praze, v obchodech, v oblasti výpočetní techniky nebo v hromadné dopravě. 
 Ropný gigant Shell přijal zodpovědnost za dva obrovské úniky ropy, ke kterým došlo v roce 2008. Vyčištění delty řeky Niger a obnovení lesů podél vodních toků vyjde na stovky milionů dolarů, informuje Guardian. 
 Zbavit se velkých predátorů nebyl z dlouhodobého hlediska vůbec dobrý nápad, protože se tím úplně narušilo fungování ekosystémů. Asi tak by se dal jednu větou vyjádřit závěr rozsáhlé rešeršní studie vědců univerzity Santa Cruz v Kalifornii. Vrcholoví konzumenti sladkovodních, mořských i suchozemských ekosystémů tvoří nezbytný a nenahraditelný článek, bez kterého dochází k narušení celé struktury života na zemi, píše ScienceDaily. 
 Spor o rozsah kácení na Šumavě dlouhodobě rozděluje české občany. V současné době jsou podle zjištění Ekolistu "aktivní" dvě petice podporující na Šumavě intenzivnější kácení kůrovcových stromů i v dříve bezzásahových zónách a tři výzvy, které se naopak stavějí proti těžbě v bezzásahových zónách, případně požadují jejich rozšíření. O petici šumavských obcí podporující intenzivnější kácení bude ve čtvrtek jednat Senát. 
 Starostovi litevského Vilniusu Arturasi Zuokasovi došly nervy se špatně parkujícími automobilisty a rozhodl se je upozornit, že pravidla platí pro všechny. Mercedes stojící v pruhu pro cyklisty proto přejel obrněným transportérem. 
 Pokud by se geneticky modifikovaným lososům podařilo uniknout z chovných farem, velmi pravděpodobně by byli schopni úspěšně se rozmnožovat a přenášet své geny mezi původními populacemi v přírodě. Takový je závěr studie kanadských odborníků z Newfoundlandské univerzity, jehož závěry uveřejnil i server ScienceDaily.

 Na hřebenech Krkonoš dnes shořela Petrova bouda. Šlo o první moderní stavbu v Krkonoších, architektonický unikát zapsaný na seznam kulturních památek. V posledních letech bouda chátrala a odborníci vyzývali k její záchraně dřív, než bude zcela zničena. Z boudy, v níž už jednou hořelo před čtrnácti dny, zůstávají jen zdi. Podle předběžných závěrů vyšetřovatele byl požár založen úmyslně. 
 V první srpnový den byli představeni vítězové sedmi kategorií v soutěži E.ON Energy Globe Award ČR 2011. Je mezi nimi například bytový dům na Roli, domácí stanice na CNG či dům z přírodních materiálů. Vyhlášením vítězů kategorií ale vše nekončí. Vybírá se celkový vítěz, který pak bude ČR reprezentovat na mezinárodním klání. Do rozhodování se může zapojit i veřejnost. 
 Při „zátahu“ v soukromé zoo v thajské provincii Chaiyaphum objevili policisté osm velkých šelem, které nebyly registrovány. Podle serveru TerraDaily, který zprávu agentury AFP v polovině července uveřejnil, se pravděpodobně jednalo o součást promyšleného plánu pašeráků, jak zvířata „legalizovat“ a propašovat přes hranice. 
 Opravdu velmi jednoduše se těžařská společnost Maple Energy vypořádala s únikem ropných látek do řeky Mashira v Amazonii, k němuž došlo 10. července. Na odstranění znečištění najala místní domorodé obyvatele, kteří likvidovali následky škod s pomocí kbelíků, lopat a hadříků. Proti takovému počínání se ohradila nevládní organizace Amazon Watch (AW), která bojuje za práva domorodých etnik v Peru, informuje server Mongabay. 
 Asi 200 obyvatel Šumavy se dnes zúčastnilo pochodu na podporu současného vedení správy parku a kácení v lesích na Ptačím potoce. Svaz šumavských obcí zároveň zveřejnil výzvu politikům, aby na Šumavě skončili s "nebezpečným přírodovědným experimentem". Pokud se nebudou kácet kůrovcové stromy, chtějí prý obce národní park raději zrušit. Naopak několik desítek vědců a osobností veřejného života dnes vyzvalo ministra Chalupu a ředitele parku Stráského, aby kácení na Ptačím potoce okamžitě ukončili. 
 I v evropské přírodě čeká na vědce nejedno překvapení. Přesvědčili se o tom badatelé, kteří rozlouskli jednu „motýlí“ záhadu v Severním Irsku. Díky náhodě a s pomocí genetiky odhalili druh běláska, který vypadá prakticky stejně jako dva jiní, za sebe se maskující motýli, píše server Guardian.

 Ministr životního prostředí vydal dnes první oficiální prohlášení k blokádě na Šumavě. Ta na lokalitě Ptačí potok běží již třináct dní. Podle ministra nelze ponechat Šumavu na pospas kůrovci, jak to prý činili jeho zelení předchůdci. 
 Somálsko, Etiopii a severní Keňu zasáhlo nejhorší sucho za posledních 60 let. Deset milionů lidí je kvůli němu ohroženo smrtí v důsledku hladu. Desítky tisíc z nich opustilo své domovy, aby šli hledat vodu a potravu. Stovky tisíc hospodářských zvířat zemřelo, píše server independent.co.uk 
 Správa Národního parku Šumava chce v některých lokalitách kácet stromy harvestory. Podle ní se totiž blíží okamžik, kdy se kůrovec vyrojí, vylétne a napadne další stromy. Situace na místě blokády se podle informací Hnutí Duha vyostřuje. Těžaři prý dostali instrukce, aby aktivisty klidně bili. Že se situace vyostřuje, potvrzuje i redaktor Českého rozhlasu, kterého si těžaři spletli s aktivistou a srazili jej k zemi. 
 Z analýzy poradenské společnosti Ernst & Young vyplývá, že obnovitelné zdroje energie mohou být do deseti let konkurenceschopné i bez dotací, píše deník Guardian.

 Policisté dnes opět zasahují v šumavské lokalitě Na Ztraceném u Modravy proti ekologickým aktivistům, kteří se pokoušejí bránit kácení stromů napadených kůrovcem. Policie vyvedla nejméně dva lidi, kteří se ke stromům opakovaně připoutali řetězy, řekla ČTK policejní mluvčí Dana Ladmanová. Přivazováním ke stromům chtěli aktivisté kácení a policejní zákrok co nejvíc zdržet. Zákrok policie nabývá na brutalitě, tvrdí mluvčí blokády Mojmír Vlašín. Přiznal, že ubránit stromy před těžbou se nedaří, neboť je policie v přesile. 
 Co zničilo Olympii, jedno ze slavných center starověkého Řecka? Německý profesor Andreas Vött se domnívá, že smrtící zásah městu zasadila vlna tsunami. A nebyla jen jedna, podle jeho výzkumu bylo toto město se slavnou svatyní zasaženo za uplynulých několik tisíc let vlnami vícekrát. Několikrát se z ničivých přívalů dokázalo vzpamatovat, poslední zásah město ovšem navždy smazal z povrchu zemského. 
 Obce trápí stále vyšší účty za elektřinu i vytápění. Na otázku, jak ušetřit energie, a tím i peníze, existují nejrůznější recepty. Podle konference Energetický management 2011, kterou v červnu pořádal B.I.D Services, je například využití odpadů jako paliva pro výrobu elektřiny a tepla výhodné nejen pro obecní kasu, ale i pro životní prostředí. 
 Patrola thajských strážců parku narazila při pravidelné obchůzce před několika týdny na skupinu pytláků. Strhla se krátká přestřelka, po níž se pytláci dali na kvapný útěk. Na místě pak strážci nalezli mimo jiné mobil, na který se pytláci nafotili nad uloveným tygrem, píše server Mongabay.

 Tropické ještěrky jsou možná trochu „pomalejší“, ale rozhodně nejsou tupé. Výzkum Dukeovy univerzity prověřil kognitivní (rozpoznávací) schopnosti ještěrkovitých anolisů (Anolis evermanii) testem užívaným pro hodnocení inteligence ptactva či drobných savců. Ukázalo se, že ještěři jsou schopni řešit úkoly stejně kvalitně jako „o poznání chytřejší“ ptáci. Zpráva uveřejněná na serveru ScienceDaily popisuje sérii jednotlivých testů, kterými vedoucí výzkumu Manuel Leal a jeho studenti potrápili mozek a paměť ještěrek při hledání potravy. 
 Pokud se budete po setmění procházet přírodou v jižní Tanzánii, podívejte se na měsíc. Bude-li v úplňku a v plném svitu, jste v relativním bezpečí. Ale v dalších dnech riziko rychle stoupne – právě v období těsně po úplňku totiž lvi útočí na lidi nejčastěji. Vyplývá to z nové studie publikované v časopise PloS ONE. Jejím hlavním autorem je Craig Parker, globálně respektovaný odborník na chování lvů, jímž se zabývá více než 30 let. 
|
19.12.2025 | Radomír Dohnal
16.12.2025 | Sdružení vlastníků obecních, soukromých a obecních lesů v ČR
29. prosince 2025 (pondělí) 11:00 - 31. prosince 2025 (středa)
Nadílka u zvířat
(Přednášky a diskuse, Tábory, výlety a pobytové akce, Praha 7 )
10. ledna 2026 (sobota) 13:00
Ptačí den
(Dílny a workshopy, Praha 6 )
|