Zdokumentování vlků ve volné přírodě je snazší než kdy dřív. Vyfotografovat je může prakticky kdokoliv, kdo si pořídí fotopast a podaří se mu ji nainstalovat na místo jejich pravidelného výskytu. Záznamy někdy vznikají také při náhodných pozorováních a ojedinělých blízkých setkáních. Na internetu koluje velké množství materiálů, jež zachycují tyto šelmy. Ne vždy je však jasný jejich původ nebo i to, zda se na snímcích skutečně jedná o vlky. Záběry potom bez kontextu pomáhají prezentovat např. mylné informace o vlčím chování nebo i poplašné zprávy. Často se to stejné video či fotografie šíří mezi veřejností, vždy s udáním jiného autora, místa vzniku nebo i data pořízení. V některých případech může jít o spontánní reakci, u jiných bohužel vše nasvědčuje tomu, že se nejedná o náhodu.

S předjařím jsme s naší ČSOP Morava vyrazili do terénu, tentokrát do Popic. Cílem bylo dělat vyřezávky náletových dřevin v přírodní památce Hochberk. S šířením pozvánky pro dobrovolníky ale přišly i námitky. Proč vlastně kácíme a sekáme? Kritika zásahů do volné přírody, likvidace křovin, které poskytují zvířatům úkryt a plody pro potravu, narušování „přírodních procesů“ a „volné přírody“. Je pochopitelné, že skupinka ochranářů s motorovými pilamii a pákovými nůžkami může působit zvláštně. Jenže oni zachraňují step. Ta je na rozdíl od všudypřítomných a rychle se šířících křovin čím dál vzácnější a ohroženější.

Příroda je na dosah všude, není nutné za ní jezdit do turisticky atraktivních míst, vzkazuje Agentura ochrany přírody ČR. Poukazuje, že i v okolí našich domovů lze pozorovat mnoho zajímavých zvířat a rostlin. Právě o nich toho ale někdy víme překvapivě málo. Proto přišla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR před časem s výzvou pro veřejnost k mapování veverek: „Na veverku s mobilem“.

Praha jako samostatný kraj má nejnižší lesnatost ze všech krajů ČR, výměra lesů je v současnosti 5 223 ha, tj. něco přes 10 % plochy města. Všechny lesy bez ohledu na vlastnické vztahy jsou zařazené do kategorie lesa zvláštního určení jako lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí. Z celkové plochy lesa patří Hlavnímu městu Praze 2 821 ha, cca 1 390 ha vlastní fyzické a právnické osoby a církve, zbylých cca 1 000 ha Lesy ČR.

V centrální části Šumavy se pohybuje nejméně sedmero vlků, z toho minimálně tři loňská mláďata. Tento počet byl potvrzen v terénu při sledování stopní dráhy vlků a následně z fotopastí. Bohužel aktuálně jeden vlk na území Šumavy nepřežil střet s autem.

Není žádným tajemstvím, že zdravé lesy poskytují člověku hned celou řadu ekosystémových služeb, a to nejen zásobovacích, jako je produkce dřeva nebo lesních plodů. Původní lesní pokryv byl ale rozdroben do té míry, že více než 70 % všech těchto porostů na Zemi leží do vzdálenosti menší než jeden kilometr od lesního okraje a mnohé lesy jsou menší než 10 hektarů, přičemž bývají nezřídka obklopeny krajinou přeměněnou lidskou společností na ornou půdu, pastviny nebo lidská sídla.

Lesy ČR ve snaze snížit počet přemnožených hrabošů a ochránit sazenice lesních dřevin vyhlašují nový program Vracíme sovy lesu. Rozmístí do lesů budky pro sovy. Ty mají dravým ptákům usnadnit zahnízdění v oblastech, kde kvůli kůrovcové kalamitě zmizela většina stromů a s nimi i přirozené úkryty pro sovy.

Na česko-bavorsko-rakouském pomezí o rozloze 13 000 km2 žije 107 samostatných rysů. Přibližně třetinu z nich tvoří novopečené matky doprovázené koťaty. Mezinárodní studie projektu 3Lynx dává nahlédnout do toho, jak se daří rysům na Šumavě.

Jeřábi popelaví právě teď znovu obsazují svá hnízdiště. Někteří se vracejí z velké dálky – ze Španělska či Francie, kde trávili zimu. Jiní to mají naopak blízko, protože v posledních letech zimují v České republice. To je v chování těchto ptáků nový trend, který zaznamenali ornitologové v rámci projektu Jeřábí život. Tento projekt díky podpoře Zoo Ostrava dlouhodobě sleduje migrační trasy jeřábů popelavých a změny v jejich migračním chování. Jedním ze zásadních zjištění je skutečnost, že vývoj klimatických podmínek v Evropě vede k tomu, že ne všichni jeřábi migrují na zimní měsíce do zahraničí, ale někteří u nás již tráví i celou zimu. Neodradily je ani letošní mrazy a vysoká sněhová pokrývka.

Když v roce 2000 brněnští ochránci přírody organizovali první ročník ankety o nejsympatičtější strom, asi málokdo z nich si dokázal představit, že o dvě dekády později budou jejich myšlenku šířit statisíce lidí po celé Evropě. Nápad oslavy stromů s nejzajímavějšími příběhy opustil hranice České republiky právě před deseti lety. Informuje o tom David Kopecký z Nadace Partnerství.