V souvislosti s hledáním východisek při řešení kalamitního výskytu hraboše polního je často zmiňováno používání posedů pro dravce – takzvaných berliček. Jedná se o jednoduché opatření, přitom jeho vhodným užitím můžeme zvýšit lokální úmrtnost hlodavců o 30-80%.

Máločím určujeme příští život své země tolik jako péčí o půdu. Na náš současný vztah k českým polím se ale hodí nejspíše slovo plundrování. Kupodivu přitom plundrujeme jinde a jinak, než si obvykle myslíme.

Už třetím rokem oživují českobudějovický park Stromovka a vědecký kampus květnaté pásy. A líbí se nejen lidem, ale i řadě druhů hmyzu.

„Jako květnaté pásy označujeme plochy oseté semínky původních dvouděložných rostlin, které mají vytvořit na pohled pěkné enklávy a zároveň podpořit motýly, včely a další zajímavé živočichy. Chtěli jsme veřejnosti ukázat, že městské trávníky nemusí být pouze sterilními, krátce střiženými plochami,“ vysvětluje Klára Řehounková z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která stála u zrodu projektu.

Zhruba kilometr východně od Strakonic, v intenzivně zemědělsky využívané nivě řeky Otavy, se nachází přírodní památka Tůně u Hajské. Na rozloze necelých 7 hektarů jsou desítky tůní, obývaných mnoha vzácnými druhy rostlin a živočichů.

Nového obyvatele mají od letošního roku stepi v bývalém vojenském prostoru u středočeských Milovic. Vědci tam poblíž obce Lipník poprvé zaznamenali výskyt exoticky vyhlížející kudlanky nábožné. Velký, sytě zelený až hnědý hmyz, jehož trojúhelníková hlava s velkýma očima připomíná vyobrazení mimozemšťanů ze sci-fi komiksů, se přitom ještě před dvěma desetiletími vyskytoval hojně jen na Jižní Moravě.

Okolí národní přírodní památky Radouč v Mladé Boleslavi je už několik let známé výskytem kriticky ohrožených syslů obecných. Žije jich tu více než šest stovek. Zvířata si zvykla na častou přítomnost lidí z přilehlého sídliště a ztrácejí přirozené instinkty. Město Mladá Boleslav se proto nyní rozhodlo na místo instalovat několik informačních tabulí. Žádá na nich společně s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR návštěvníky, aby sysly nekrmili, nesahali na ně a nechytali je.

Hnízdění vzácného datlíka tříprstého bylo letos potvrzeno v jižní části chráněné krajinné oblasti Brdy. V tamějších lesích totiž našel prostředí, které k životu potřebuje: jehličnaté či smíšené lesy pralesovitého charakteru se starými stromy, zlomy a vývraty. Takových lesů v naší krajině mnoho nezbylo. Datlík se proto vyskytuje jen vzácně, především na Šumavě a v Beskydech.

Na Komorní hůrce nedaleko Františkových Lázní na Chebsku začaly práce na rozšíření takzvané Goethovy štoly. Pod vyhaslou sopkou by mělo vzniknout 28 metrů chodeb ve stopách původních štol, které nechal na žádost spisovatele J. W. Goetheho vyhloubit hrabě Kašpar Šternberk. Práce za dva miliony korun završí tříletý geofyzikální průzkum sopky. Měly by být dokončeny zhruba do konce září, přibližně do roka by pak štoly mohly být zpřístupněny i veřejnosti, řekl ČTK Milan Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR v Praze.

Ovce se vrátí do borových lesů na území národní přírodní památky Hadce u Želivky. Spásání pomáhá ve zdejších lesostepích udržet podmínky pro kriticky ohroženou bylinu kuřičku hadcovou. Pastva probíhá za přísných bezpečnostních opatření a v malém rozsahu, aby byla vyloučena všechna rizika pro vodárenský zdroj.

Zatímco na Moravě se čápi zatím na cestu do zimovišť teprve posilují (hraboši), dva naši západočeští jsou již druhý týden v pohybu a každý den urazí několik desítek kilometrů na jih. Letos jsme společně se společností Anitra vybavili satelitními vysílačkami celkem tři čápy bílé.