Jsme zklamáni z toho, že byl na poslední chvíli stažen dlouho očekávaný balíček Lex OZEe 2, který měl kromě zavedení energetických komunit obsahovat i další klíčové změny zákonů nutných pro budoucí rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku.

Zahrádkářská sezóna se pomalu blíží ke konci, zrají dýně, jablka, listy stromů zlátnou a zahrádkáři mohou začít rekapitulovat svoji úrodu. Platí to nejen pro tradiční zahrádky u rodinných domů, v zahrádkářských osadách nebo na chalupách, ale i pro nejmladší formu zahrádkaření – komunitní zahrady. Jejich obliba rychle roste, ovšem jen málo se ví o tom, kolik se toho dá na relativně malých záhonech v komunitních zahradách vypěstovat.

Zkusme se společně zamyslet nad tím, před čím vlastně stojíme, a co obnáší cílový stav – klimatická neutralita v roce 2050. V prvé řadě, a to vidíme v přímém přenosu, je zřejmé, že v roce 2050 ČR klimaticky neutrální bude, a vůbec to nebude záležet na tom, jaká přání budou mít politici, jaká ekologičtí aktivisté, jaká obyvatelstvo, jaká ortodoxní zastánci využívání fosilních zdrojů, a to ani tehdy, pokud ta přání budou vyslovena při spatření padajících hvězd, jak si ukážeme níže. Prozradím, že realita bude úplně jiná, než si dnes kdokoliv ze zmíněných nebo nás ostatních umí představit!

V České republice stále chybí zákonná úprava komunitní energetiky. Ta by občanům a obcím umožnila zakládat energetická společenství a v nich vyrábět elektřinu pro vlastní spotřebu, sdílet ji mezi sebou a přebytky prodávat do sítě. Potenciál decentralizovaného trhu s energiemi je velký a přinese občanům řadu konkrétních výhod jako nižší výdaje na energie a posílení lokální ekonomiky.

Je noc ze čtvrtka na pátek, venkovní teplota klesá pod nulu a teplo v jurtě je vykoupeno nutností pravidelně přikládat do kamínek sušený dobytčí trus. Trochu se obávám, že po nabitém dni brzo usnu natolik tvrdě, že mi vyhasnou a budu vstávat do příšerné zimy. Jako dnes.

Zájem o fotovoltaické elektrárny (FVE) je větší než kdykoliv jindy. Dokazují to také čísla Solární asociace – jen v první polovině letošního roku jich bylo v Česku instalováno téměř devět a půl tisíce, což je téměř dvojnásobně více než za prvních šest měsíců roku 2021. Vysoká poptávka způsobila vznik nových firem, jež se snaží přilákat zákazníky nereálnými termíny.

Patří do národního parku spíše kůrovec, nebo prodej kůrovcového dřeva? Zdá se vám tato otázka starší než Ekolist? Kdo ji považuje za zajímavou, je podle mne v roce 2022 živoucím důkazem selhání diskuse o národních parcích v ČR. Jak to souvisí s nedávnou zprávou o odvolání Pavla Bendy z pozice ředitele nejmladšího českého národního parku?

Jako sedlák si myslím, že by naše vláda měla využít současného předsednictví v EU a otevřít diskuzi nad smlouvami z minulosti typu Green deal a podobně. Tyto smlouvy byly v minulosti v rámci zeleného populizmu odkývány výměnou za štědré dotace do národních rozpočtů. Většina z nás vnímá změnu klimatu a potřebu se přizpůsobovat, to ale neznamená si totálně zničit celé hospodářství.

Podle Living Planet Index, který vydává WWF (Světový fond na ochranu přírody), činí od roku 1970 průměrný pokles v populacích divoce žijících živočichů 69 %. To je závažné. Číslu je ovšem třeba správně rozumět.

Od 5. září vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu takzvané předcházení stavu nouze v teplárenství s cílem umožnit teplárnám využívat jiná paliva, než je zemní plyn bez zdlouhavých povolovacích procesů a bez ohledu na emisní limity. Cílem je zajistit konstantní dodávky tepla na nadcházející topnou sezónu.