Od 1. ledna 2024 došlo v oblasti stavebního práva a související právní úpravy ochrany životního prostředí (ŽP) k velkým změnám.

Dovoluji si napsat něco k záležitosti tábořišť v Roverkách, svůj pohled krajinné architekty, milovnice a obdivovatelky přírody i lidského umu a tvořivosti.

Poslanecká sněmovna bude na schůzi, která pokračuje dnes odpoledne, rozhodovat o finální podobě zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm. Platforma proti hlubinnému úložišti sdružující 55 měst, obcí a spolků z vybraných lokalit vyzvala poslance, aby podpořili zákon v podobě vrácené Senátem. Ten na podnět Hany Žákové (zvolená za STAN) chce do zákona vrátit spolurozhodující roli obou komor Parlamentu při zásadním rozhodování, pod kterými obcemi navždy skončí nebezpečný vysoceradioaktivní odpad. Z vládního návrhu předtím parlamentní spoluodpovědnost vyškrtli poslanci na návrh Ivana Adamce (ODS), aniž se dočkala obrany ze strany ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN), který ji starostům osobně slíbil.

Havárie kamionu s 33 jalovičkami (dálnice D8, 17. ledna) je dalším příkladem a důkazem strádání zvířat v dálkových transportech, nereálností přepravovat zvířata na dlouhé vzdálenosti bez jejich strádání a utrpení; lhostejnosti a nehumánnosti přístupu politiků, kteří několik desetiletí neudělali nic viditelného pro zastavení tohoto týrání zvířat.

Vážení čtenáři, vážené čtenářky,
děkujeme za Vaši přízeň a zájem o environmentální zpravodajství a publicistiku. Děkujeme za zájem o Ekolist. A jestli máte chvilku, pomozte nám prosím tím, že se zapojíte do naší ankety k otázce, zda mít či nemít na Ekolistu diskuze pod články. Edit 22. 1.: Výsledek viz doplnění textu níže.

V posledním půl roce nabrala na obrátkách příprava novely zákona o myslivosti.

Návrh Dopravně sektorové strategie, 3. fáze na období 2024-30 s výhledem do roku 2050 (dál SETRA 2030), dokumentace vlivů na životní prostředí návrhu SETRA 2030 a posudek na tuto dokumentaci je soubor dokumentů čítajících úhrnně hodně přes tisíc stran. Pravda, mnohé části se vícekrát opakují, resp. přehlednost nic moc. Před vstupem České republiky (ČR) do Evropské unie (EU) dokument tohoto typu měl srozumitelný název „Koncepce dopravních sítí.“

Ekologicky neutrální! Šetrné k planetě! Ohleduplné k životnímu prostředí! To jsou jen některé příklady „zelených“ tvrzení, které na běžného spotřebitele křičí z uliček supermarketů, drogerií či obchodů s oblečením. Až by se zdálo, že drtivá většina nabízeného zboží planetu nejen nezatěžuje, dokonce jí pomáhá. Bohužel, často jde jen o marketingovou iluzi.

Ať už jde o zřizování nových parků či náměstí, zkvalitňování veřejné dopravy nebo výstavbu cenově dostupného bydlení, úkolem urbanistů, architektů a inženýrů je zlepšování života obcí dnes i v budoucnu. Výkon naší profese, jakkoli prováděný s dobrým úmyslem, se často setkává s nesouhlasem veřejnosti kvůli zakořeněným politickým nebo ekonomickým zájmům, jež profitují z udržování současného stavu. Navíc „zlepšování života obcí“ může pro každého znamenat něco jiného, a to ani nemluvím o složitém a časově náročném byrokratickém plánování a realizaci projektů, kde má výhodu ten, kdo má více času (a často i peněz), může si dovolit dlouhodobé zapojení a dokáže tedy ovlivňovat výsledky projektů. Ze zkušeností vím, že tato dynamika je ve všech západních zemích obdobná a funguje jako sice neviditelná, ale mocná překážka bránící vzniku zdravějších, inkluzivnějších a dynamičtějších obcí. Pokud při čtení něčeho z výše uvedeného přikyvujete, pak nejspíš budete souhlasit s tím, že odborníci na výstavbu měst mají na víc. Ale jak na to?

Dne 9. 11. 2023 se konalo 9. pokračování mezinárodní konference Počítáme s vodou pořádané 01/71 ZO ČSOP Koniklec. Podtitulek konference zněl Modro-zelená infrastruktura v uličním prostoru: od detailu k údržbě. Konference se konala v Orea hotel Angelo v Praze 5 za účasti 126 přítomných a 99 připojených online (Obr. 1).