Podle plánů ministerstva zemědělství měla od začátku července tohoto roku platit nová metodika k opatřením zajišťujícím dobrý zemědělský a environmentální stav půdy (DZES 5). Zemědělští hospodáři mají v rámci tohoto opatření nově plně odpovídat za protierozní ochranu půdy, ale mohou si sami do značné míry zvolit způsob této ochrany.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) zveřejnila nový výhled na dalších pět let a je to zajímavé čtení. Ve zprávě se mimo jiné dočteme, že datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než dnes. Globální spotřeba elektřiny datovými centry by měla do roku 2030 dosáhnout přibližně 945 terawatthodin (TWh), což je více než současná roční spotřeba v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude podle dokumentu umělá inteligence (AI).

V úterý postihl několik italských měst, včetně Florencie, Milána a Bergama, výpadek elektrické energie pravděpodobně způsobený přehřátím a rozpínáním elektrických kabelů v teplotách kolem 35 stupňů. Druhotným důvodem pak mohlo být výrazné zvýšení spotřeby způsobené provozem klimatizací.

Nepanikařme a nehledejme rychlá a falešná vysvětlení, nevypadá to ani na nadvýrobu FVE, ani na kyberútok. Zdá se, že ani nedošlo k naplnění definice blackoutu - tedy ke ‚startu ze tmy.‘ Dispečerské zvládnutí situace bych také hodnotil až s odstupem, teď je podstatné rychle probíhající obnovení dodávek elektřiny.

Obor péče o dřeviny (arboristika) je poměrně úzkou specializací, kterou sleduje jen malá skupina zainteresovaných odborníků. Jakmile se však toto ryze praktické a odborné téma dostane do širší společenské diskuse, vzniká reálné riziko, že si ho začnou všímat politici – a přinejhorším i státní úředníci. To často vede k politizaci problematiky, která by měla zůstat čistě odborná a pragmatická. Standardy péče o přírodu a krajinu (SPPK) jsou bohužel ukázkovým případem, jak může státní zásah poškodit původně dobře míněnou odbornou iniciativu.

Složitý případ kachňat s kachnou v požární nádrži u dálnice, uvízlí holubi v domě, apatická ptáčata strak, rorýsů, pěnkav, horkem umoření a zranění ježci. 15 zvířatům v akutní nouzi se včera v terénu věnovala pohotovostní bezplatná služba Pražská zvířecí záchranka a desítkám dalších zvířat po telefonu na 774 155 185. 1 řidič, 250 km na tachometru, 600 korun za pohonné hmoty, 3 litry vypité vody, jedna zastávka na toaletu, 12 hodin za volantem.

„Slabých pět tun, lehké jak oves, a slámy pár stébel...,“ líčí agronom výnosy z čerstvě sklizeného pole s ozimým ječmenem pod Řípem.

Tentokrát budu stručný. Je až neuvěřitelné k jak hoštaplerským metodám se někteří manipulátoři uchylují, aby “potvrdili” svou utkvělou představu a svatou, byť mnohokrát vyvrácenou “pravdu”. Ano, narážím na článek pánů docentů Josefa Sejáka a Jana Pokorného: Kůrovcem zničené suché šumavské lesy přitahují méně a méně srážek (Ekolist, 29. 6. 2025).

Po sedmdesáti sedmi letech od prvních požadavků na ochranu „Moravská Amazonie“ na soutoku Moravy a Dyje dnem 1. července 2025 vzniká Chráněná krajinná oblast Soutok. V Poslanecké sněmovně nyní čeká třetí čtení zákona o ochraně přírody a krajiny, kterým se vyhlašuje Národní park Křivoklátsko. CHKO Krušné hory si na svou ochranu ještě počká.

Vlády napříč kontinenty jsou dnes vyzývány k rychlé nápravě nefunkčního potravinového systému. Nová zpráva mezinárodní organizace Compassion in World Farming (CIWF) totiž vůbec poprvé komplexně odhaluje, jak extrémní klimatické jevy – způsobené klimatickou krizí – devastují chovy hospodářských zvířat, ohrožují živobytí farmářů a narušují globální potravinovou bezpečnost. Zpráva s názvem Spirála klimatické zkázy: Dopad průmyslových velkochovů na zvířata, farmáře a potraviny vychází právě v době, kdy v Bonnu jednají zástupci vlád zemí z celého světa na klimatické konferenci. Výsledky jednání mohou rozhodnout, zda bude intenzivní živočišná výroba nadále podporována dotacemi, nebo zda se svět konečně vydá cestou udržitelné transformace.