V případě výstavby rodinných domů se udržitelná výstavba ze dřeva již poměrně úspěšně etablovala. Jinak je tomu ale u vícepodlažních dřevostaveb, které stále čekaly na větší legislativní podporu, stejně jako na důvěru mezi investory a širokou veřejností.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), hlavní soudní orgán OSN, včera odpoledne vydal přelomové poradní stanovisko v souvislosti s klimatickou krizí. Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora (ICJ) posiluje odpovědnost států podle mezinárodního práva nad rámec Pařížské dohody, a to o několik klíčových dodatečných povinností, včetně povinnosti všech zemí předcházet významnému poškození životního prostředí a povinnosti spolupracovat. Soud také potvrdil, že státy musí regulovat činnost firem, které způsobují škody svými emisemi, bez ohledu na to, kde ke škodám dochází. Významným závěrem je, že právo na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí je klíčové pro uplatňování dalších lidských práv – a že výklad klimatických závazků by měl zohledňovat i spravedlnost vůči budoucím generacím.

Velice často se při diskuzích o tom, jaké zdroje energie bychom měli využívat, šermuje s jejich cenou. Hlavně v případě využití fluktuujících na počasí závislých zdrojů je však třeba posuzovat fungování a náklady celého energetického mixu. Podívejme se z tohoto hlediska na možnosti, které v této oblasti Česká republika má.

V posledních letech proniká i do České republiky trend minimalizovat řez při výsadbě okrasných stromů – tedy omezit intenzivní pěstební zásahy na nezbytné minimum. Cílem je snížit stres stromu po přesazení a zvýšit jeho schopnost rychle se adaptovat na nové stanoviště, jak to již dlouhodobě praktikují arboristé v západní Evropě a USA. Tento přístup jde přímo proti tradičně využívané metodě komparativního (srovnávacího) řezu při výsadbě, která byla v tuzemsku po desetiletí standardem.

Dvě často probíraná a skloňovaná slova mnoha lidmi při různých příležitostech. Slovo dotace nemám rád, protože si myslím, že u spousty lidí vyvolává představu lehce získaných peněz bez námahy a bez podmínek. Byl bych mnohem radši, kdyby zemědělské dotace byly označovány jako platba za službu provedenou zemědělci v krajině ve prospěch celé společnosti a společnost si rozhodne, co je pro ni důležité a za co je ochotna platit. Rodinné farmy tuto celospolečenskou službu vykonávají v míře více než vrchovaté a není to jednoduché, ať už kvůli těžké práci na hospodářstvích, tak především kvůli stále bobtnající byrokratické zátěži ze strany státních orgánů.

Ministr zemědělství Miroslav Výborný prohlásil, že vláda „zesiluje ochranu půdy před erozí formou motivace“. Ve skutečnosti však už čtvrtý rok za sebou předkládá další provizorní soubor nepromyšlených pravidel, čímž zakrývá vlastní tragické selhání a neschopnost zavést skutečně funkční systém ochrany zemědělské půdy, našeho klíčového bohatství. Eroze mezitím s 260 evidovanými událostmi míří k dalšímu rekordnímu roku. Výsledkem jsou nespokojení zemědělci i ochránci životního prostředí, oslabování potravinové bezpečnosti a odolné krajiny, kterou potřebujeme my všichni.

Návrh evropského rozpočtu na roky 2028 až 2034, který zveřejnila Evropská komise 16. 7., potvrdil naše obavy z razantních škrtů, o kterých se dosud jen spekulovalo. Do zemědělství má během příštích sedmi let směřovat 300 miliard eur, což znamená pokles o 22 procent oproti současnému stavu.

Ornitologická literatura uvádí, že druhé hnízdění lejska bělokrkého nebylo v našich podmínkách zjištěno. Podobně je tomu u jeho blízkého příbuzného, lejska černohlavého. Ale např. lejsek šedý, který doletuje cca o deset dní později, hnízdí dvakrát poměrně běžně. Může to souviset s vyššími ztrátami vajec i mláďat na odkrytých hnízdech.

Evropská komise na začátku července 2025 představila Akční plán pro chemický průmysl, který má do odvětví nasměrovat miliardy eur. Ačkoliv slibuje dekarbonizaci a podporu v boji proti klimatické krizi, Arnika varuje, že plán v současné podobě postrádá klíčové ekologické a sociální podmínky a hrozí, že masivní finanční injekce pouze upevní stávající neudržitelný a toxický model výroby.

Odpovídáme na nedávný komentář J. Kopáčka. Srážková data z meteostanice Churáňov jsme použili proto, že byla nedávno lobbisticky zneužita profesorem Hruškou (s grafy prof. Kopáčka) k nátlaku na poslance se záměrně klamavou argumentací, že suché lesy v Národním parku Šumava (NPŠ) zadržují vodu a tvoří srážky lépe než lesy živé. Rok 1995 jako počátek hodnocení jsme nevybrali namátkou podle vysokých srážek, jak nás nařkl J. Kopáček, ale zdůvodněně proto, že je počátkem delšího období velkoplošného odumírání kůrovcem zdevastovaných smrkových lesů v NPŠ (Mazín, VH 2 a 3/2024).