Největší ekologická škoda ve střední Evropě, na které i podle dohledatelných vyjádření státního podniku DIAMO hoří miliony tun hlušiny. Tisíce tun toxických látek, počínaje CO2, karcinogenními uhlovodíky a benzenem konče, to vše v době, kdy občané musely vyměnit pod hrozbou sankce každý jeden starý kotel na uhlí, protože škodí životnímu prostředí a jeho používání je nepřijatelné. Ve městě s více než 200 000 obyvateli, více než dvě desetiletí Hoří halda Heřmanice, kde jak se ukazuje zdaleka nebyly ukládány jen karbonské hlušiny z těžby uhlí. Všechno tohle probíhá v bezprostřední blízkosti lokality NATURA 2000, jen pár stovek metrů od mezinárodního toku řeky Odry.

Díky velmi dobré práci dispečerů a techniků ČEPS i provozovatelů distribučních soustav, ale také hasičů, policistů a dalších složek se po pátečním výpadku podařilo dodávky elektřiny v krátkém čase obnovit. Narozdíl od nedávné krizové situace na Iberském poloostrově se tedy nejednalo o úplný, respektive „katastrofální“ blackout, který by mimo jiné zahrnoval tzv. „start ze tmy.“ Situace byla časovým a územním rozsahem na hranici blackoutu („číslo 5 na škále 0-10“) a byla vyřešena kvalitně.

V květnu byl na observatoři Mauna Loa na Havaji zaznamenán nový rekord v atmosférické koncentraci CO2, a to 427 ppm. Dlouhodobá změna koncentrace má na sobě vlny (viz graf), které jsou dané vegetační sezónou na severní polokouli – ta má mnohem více pevniny, a tedy i vegetace, a v květnu začíná plná vegetační sezóna, a proto od května do října atmosférická koncentrace CO2 klesá, protože je CO2 fotosynteticky spotřebováván vegetací (a tvoří se z něj pletiva rostlin, například dřevo, anebo salát, který jste včera měli k večeři). Od října do května zase CO2 stoupá, protože fotosyntetická fixace na severu ustane, a emisní zdroje (antropogenní i přírodní) mají možnost posunout koncentraci zase nahoru.

Česká přenosová soustava ČEPS, která řídí elektrizační soustavu, hromadně využívala při řešení blackoutu všechny dostupné mařiče. Výpadek linky číslo 411 a bloku Elektrárny Ledvice způsobil nedostatek elektřiny a aktivaci kladných služeb. Kladné služby dodávají například rychle startující diesely. V zápětí došlo vlivem výpadku spotřeby k převisu výroby elektřiny nad spotřebou a k aktivaci záporných služeb. Záporné služby poskytují klasické elektrárny snížením výroby a v posledních letech se prosazují velké elektrické kotle ohřivající vodu nebo páru pro vytápění. Tyto služby v objemu nižších desítek MW zatím poskytují i odsuzované a zakazované mařiče.

Fakta o klimatu zveřejnila detailní analýzu Jak spolehlivě vyrábí v Česku solární a větrné zdroje?, která ukazuje, jak spolehlivě dokážou v Česku vyrábět elektřinu větrné a solární elektrárny. Navzdory obavám z proměnlivosti obnovitelných zdrojů data ukazují, že při dobré kombinaci a doplnění záložními zdroji mohou OZE tvořit stabilní základ bezemisní energetiky.

Zákon o ochraně přírody se má po třiceti letech zásadně změnit. Nově by se už neměla chránit jednotlivá zvířata nebo rostliny, ale jen „celé populace“. Zní to moderně. Ale když se podíváte blíž, zjistíte, že příroda má být nově chráněná hlavně na papíře.

Podle plánů ministerstva zemědělství měla od začátku července tohoto roku platit nová metodika k opatřením zajišťujícím dobrý zemědělský a environmentální stav půdy (DZES 5). Zemědělští hospodáři mají v rámci tohoto opatření nově plně odpovídat za protierozní ochranu půdy, ale mohou si sami do značné míry zvolit způsob této ochrany.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) zveřejnila nový výhled na dalších pět let a je to zajímavé čtení. Ve zprávě se mimo jiné dočteme, že datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než dnes. Globální spotřeba elektřiny datovými centry by měla do roku 2030 dosáhnout přibližně 945 terawatthodin (TWh), což je více než současná roční spotřeba v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude podle dokumentu umělá inteligence (AI).

V úterý postihl několik italských měst, včetně Florencie, Milána a Bergama, výpadek elektrické energie pravděpodobně způsobený přehřátím a rozpínáním elektrických kabelů v teplotách kolem 35 stupňů. Druhotným důvodem pak mohlo být výrazné zvýšení spotřeby způsobené provozem klimatizací.

Nepanikařme a nehledejme rychlá a falešná vysvětlení, nevypadá to ani na nadvýrobu FVE, ani na kyberútok. Zdá se, že ani nedošlo k naplnění definice blackoutu - tedy ke ‚startu ze tmy.‘ Dispečerské zvládnutí situace bych také hodnotil až s odstupem, teď je podstatné rychle probíhající obnovení dodávek elektřiny.