Vedle celkové transformace ekonomiky je dnes velmi aktuálním tématem transformace energetiky a zejména její souvislost s Modernizačním fondem EU, který je financován výnosy z emisních povolenek. To je více než 280 miliard korun na 10 let. Dnes vidíme, že asi 250 firem, které za povolenky platí nejvíc a které dostávaly spoustu povolenek od státu zcela zdarma, si dobře pohlídalo, aby právě ony byly z Modernizačního fondu přednostně a bezprostředně financovány.

Bernardo Caal Xol (49) je učitel, odborář a ochránce původních obyvatel Mayských Q’eqchi’. Od roku 2015 podal několik právních námitek proti projektu hydroelektrárny OXEC, kvůli údajnému zničení patnácti hektarů lesa a s nimi tří posvátných kopců. Zároveň hydroelektrárna brání přístupu ke dvěma posvátným řekám, kde lidé z Q´eqchi´po generace lovili a koupali se. Kromě toho, že vodu z řeky Cahabón místní považují za posvátnou, jsou na vodě existenčně závislí. Bernardo nyní platí vysokou cenu za to, že se postavil čistě zištným zájmům korporace a úřadům, které zneužívají guatemalský soudní systém k umlčování obránců lidských práv. Guatemala se přitom stala signatářem mezinárodní úmluvy zakotvující práva domorodých obyvatel na svobodný, předchozí a informovaný souhlas s projekty, které ovlivňují jejich území.

Předně, skleníkový efekt (green house effect) je přírodní jev, který objevil a popsal na základě starších teoretických předpovědí Svante Arrhenius roku 1896. Je daný zákony fyziky. V ovzduší Země existují tzv. skleníkové plyny (green house gases = GHG), tj. vodní pára, oxid uhličitý (CO2), metan (CH4), oxid dusný (N2O), ozón (O3), freóny a některé další. Když na povrch Země dopadají sluneční paprsky, jejich asi 70 % pohlcuje povrch Země a asi 30 % se odráží zpět do vesmíru. Část odražených slunečních paprsků naráží do molekul GHG a od nich se odráží zpět na povrch Země, čímž oteplují její povrch. Povrch Země je skleníkovým efektem oteplován asi o 33oCelsia. Kdyby nebyl skleníkový efekt na Zemi, povrch planety Země by se vší pravděpodobností zamrzl a život na ní by zaniknul, popř. živořil v blízkém okolí moří oteplených aktivními sopkami a výrony horkých vod či plynů z nitra Země.

O tom, že investice do čisté mobility mohou přinést rozvoj technologií nejen v dopravě, ale také v přidružených sektorech, jsem psal nedávno. Podívejme se teď na oblast, která si za svou poměrně krátkou historii stihla vytvořit jak nadšené zastánce, tak fanatické odpůrce a všechno mezi tím.

Dnešní téma je jídlo a bude to docela stručné, protože všechno podstatné si můžete prohlédnout na grafu, jakou uhlíkovou stopu má jaká potravina. Z toho plyne, jaké jídlo preferovat a jaké upozadit.

Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, z.s. (SZKT) - profesní organizace, sdružující a vzdělávající odborníky z oblasti projekce, realizace a péče o zeleň a krajinu („SZKT“), nesouhlasí s vydaným rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové, který ukládá městu Chlumec nad Cidlinou povinnost uklízet listí na soukromém pozemku.

Vyjádření Botanické zahrady PřF MU k tiskové zprávě Dětí Země ke kácení brněnského jerlínu.

Evropský parlament dnes schválil novou podobu historicky důležité reformy společné zemědělské politiky (SZP), na kterou celá Evropa čekala se zatajeným dechem. Nová reforma měla být obrovským milníkem pro zemědělství po celé Evropě, které nutně potřebovalo obléct spravedlivější a udržitelný kabát.

Jak hodnotit letošní klimatickou konferenci OSN v Glasgow? To značně závisí na očekáváních, která jste do summitu vkládali. Pokud někdo čekal skokový posun světa na bezpečnou cestu k oteplení o maximálně 1,5 °C oproti předindustriální době, bude zklamán. Ani na summit COP26, prezentovaný jako “poslední šance pro záchranu světa”, totiž jednotlivé země světa nezvládly přivézt dostatečně ambiciózní klimatické závazky. Výsledkem Glasgow je proto svět mířící k oteplení o 2,4 °C. Kde chybí řešení, přišly alespoň nové přísliby. Naději má představovat především “domácí úkol”, který si země světa z Glasgow odvezly, a to předložit dostatečně ambiciózní cíle alespoň do příště. S rychle se krátícím časem bychom ale potřebovali už něco mnohem hmatatelnějšího.

Nejdůležitější zákony na ochranu životního prostředí v moderní podobě vznikly v ČR v 90. letech 20. století. V případě stavebních záměrů, které se dotýkají životního prostředí a které v územních a stavebních řízeních povolují stavební úřady, vytvořily ve své době jednoduchý model právní ochrany. Ten spočívá v tom, že stavební úřad musí před vydáním svého rozhodnutí dostat od dotčeného orgánu životního prostředí podkladový „papír“. Ten má dva významy. Jednak v něm dotčený orgán posuzuje přípustnost a dopady budoucí stavby na různé složky životního prostředí podle zvláštních zákonů, například na zemědělskou nebo lesní půdu, vodní poměry, ovzduší, stromy, krajinu nebo chráněné druhy rostlin či živočichů. Jednak je pro stavební úřad závazný.