Hlavní město je spolu s Ústeckým krajem na pomyslném chvostu žebříčku mezi kraji v třídění odpadů. Debaty o povinném zálohování nápojových obalů vyvolávají hodně emocí, protože ministr Hladík a jeho příznivci používají argumenty, které jsou nepravdivé. Místo nastavování pravidel pro hospodaření s odpady v České republice, které musíme mít s koncem skládkování v roce 2035 vyřešené, se snaží přihrát kšeft se surovinou nápojářům, a jinak nic. K publikovanému textu Evy Tylové si dovolím jednu poznámku. Stačí si pročíst diskusi pod článkem, a musí být každému jasné, že v České republice není tři čtvrtiny obyvatelstva nakloněno zálohování. Navzdory odkazům, kde všude funguje. O tom v jak brutálním střetu zájmů Eva Tylová je, ponechám rozhodnutí na vedení města a předsedovi Dozorčí rady Pražské služby a.s., protože autorka textu je členkou dozorčí rady městské firmy, a neměla by poškozovat její zájmy. Což podle mého názoru zveřejněným textem činí.

V souvislosti s připravovanou novelou Zákona o myslivosti jsme jakožto ochránci volně žijící zvěře zareagovali vydanou Deklarací zastání se srnčí zvěře. Text Deklarace pomáhali tvořit jak akademici, tak myslivci a ochranáři, protože každý měl k tomuto tématu co říci.

Nedávno zveřejněná investigace mezinárodní organizace Compassion in World Farming (CIWF) odhaluje nesmírné utrpení přibližně 70 milionů králíků, kteří jsou stále vězněni v klecích na farmách po celé Evropě. Znovu se tak potvrzuje naléhavá potřeba, aby Evropská komise splnila svůj slib, že klecové chovy ukončí.

Když jsem si pročítal připomínky státem zřizované Agrární komory (AK) k aktualizaci Strategie Ministerstva zemědělství do roku 2030, skutečně jsem nemohl věřit svým očím. Při čtení dalších řádků je potřeba si uvědomit, že se zde nejedná o nějaký politický veřejný souboj, ale jde o odborné připomínky hlavní zemědělské organizace u nás. Posuďte sami.

Češi mají velkou chuť zálohovat PET lahve i plechovky, jak potvrzují opakovaně průzkumy, naposledy průzkum IPSOS to je 76%. (1) Všem nám vadí všude přítomné odhozené PETky či plechovky. Zálohování si přejí i ekologové. Důvodem je ztráta cenného materiálu PET a hliníku. Ale možná se to nepodaří změnit. Ministerstvo životního prostředí sice připravilo zákon, který by zálohování zavedl, zákon již schválila i vláda (2), ale hlavní boj o zálohování se svede v Parlamentu. Proti zálohování brojí odpadářské firmy, kterým klesnou zisky, za rukojmí si vzaly obce.

Nebudu říkat, že jsme to říkali, ale my jsme to v rámci možností říkali, protože existuje spousta nepřímých důkazů o tom, že novela z pera ministra životního prostředí Petra Hladíka mířící k povinnému zálohování nápojových obalů, tedy petek a plechovek, vůbec nesměřuje k ochraně životního prostředí, „aby se v přírodě neválely petky a plechovky“, jak s oblibou pan ministr říkává. Když jsme se pustili s předsedou senátního klubu ODS a TOP09 Zdeňkem Nytrou do bitky proti schválení novely ve vládě, nebyli jsme vyslyšeni. A to i přes to, že nás v tom odporu podporovali další senátoři a poslanci.

Chcete zachránit planetu Zemi, bojovat proti klimatickým změnám? Té chvályhodné touze se po letošním podzimu, kterým se doma i v zahraničí vine řetězec přírodních katastrof, dá lidsky rozumět. Jen pozor, ať prostředky, kterými chcete pomáhat světu k lepší budoucnosti, nezneužijí teroristé.

Hnutí DUHA na pražské Náplavce dnes spouští kampaň Divočina nabeton. Kampaň svým názvem upozorňuje na křižovatku, před kterou nyní stojí divoká příroda z důvodu novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny. Je možné, že dojde k rozšíření míst s divokou přírodou nebo se naopak může stát, že výsledkem bude zabetonování míst, která byla desítky let chráněná. Vláda s vyhlášením NP Křivoklátsko váhá a hrozí, že toto rozhodnutí během svého volebního období nestihne.

Letošní povodeň v Česku začala v pátek 13. září 2024 jako výsledek srážky dvou frontálních systémů nad oblastí střední Evropy, které přinesly vytrvalý déšť. Zasáhla velkou část naší země a svým katastrofickým průběhem a způsobenými ztrátami na majetku je srovnatelná s povodněmi v roce 1997 nebo 2002. Bez rychlé a adekvátní reakce na letošní extrémní povodeň by však ztráty na majetku i životech byly mnohem větší. K celkově úspěšnému zvládání skutečně katastrofické povodně značnou měrou přispěl svými kvalitními a včasnými výstrahami i Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Uznal to nejen ministr životního prostředí Hladík (KDU-ČSL), premiér Fiala (ODS), ale i řada odborníků a „obyčejných“ občanů.

Úbytek hmyzu se týká nejen agrární zchemizované krajiny či městských intravilánů s pravidelně hoblovanými trávníky a nejedlými, většinou exotickými dřevinami, ale i původních lesních biotopů. Zde není chemicky zasahováno, resp. v naprosto minimálním měřítku, přesto ještě nedávno poměrně hojný roháč obecný se stává raritou.