Na konci dubna došlo na Pyrenejském poloostrově k mimořádnému výpadku elektřiny, který ochromil velkou část Španělska a Portugalska. Podle španělské ministryně energetiky Sary Aagesenové byla příčinou porucha rozvodny v Granadě, po níž následovaly další problémy v energetické síti v oblastech Badajoz a Sevilla. Na objasnění příčin se nyní podílí státní správa, bezpečnostní složky i odborníci z technických oborů. Středeční vyjádření ministryně přineslo první konkrétnější informace o průběhu události. Hrozí něco podobného i Česku?

Asociace AKU-BAT, ECOBAT a RECYKLAČNÍ KLASTR společně vyzývají k aktivitě v oblasti recyklace průmyslových lithiových baterií. S ohledem na rostoucí objem průmyslových baterií, uváděných na trh v souvislosti s boomem fotovoltaiky, elektromobility a akumulačních systémů je nezbytné řešit jejich sběr, druhotné využití a recyklaci systematicky a včas. Právě na toto téma se zaměřila nejnovější epizoda odborného podcastu AKUCAST Asociace AKU-BAT, která proběhla ve spolupráci s partnery ECOBAT a RECYKLAČNÍM KLASTREM.

Přítomnost větrných elektráren v obcích nemá negativní vliv na ceny nemovitostí – ukazuje první systematická analýza realizovaných prodejů domů v Česku za posledních deset let. V lokalitách s větrnými elektrárnami i bez nich rostly ceny rodinných domů a rekreačních objektů srovnatelným způsobem. Nikde nedošlo k poklesu. Ceny nemovitostí jsou v průměru v obcích s větrnými elektrárnami dokonce o 5 % vyšší, než v těch bez nich. Výsledky tak vyvracejí obavy veřejnosti z negativního vlivu větrných elektráren na jejich nemovitosti.

Každodenní smršť telefonátů, desítky případů a zásahů se s dalšími mláďaty ptáků stupňují. K řešení jednotlivých zvířecích pacientů se v plné síle přidaly i projekty druhové ochrany, a tak jsme kroužkovali mladé racky na námi zhotovených hnízdních ostrůvcích, ale i poštolky v truhlíku na parapetu panelového domu nebo káně. A do toho přišel neuvěřitelný případ, který jsem za 33 let praxe viděl poprvé.

V Česku se díky nové normě, která by měla vstoupit v platnost již letos v červenci, budou moci standardním způsobem stavět vícepodlažní dřevostavby až do požární výšky 22,5 m. Členové Platformy pro udržitelné stavebnictví ze dřeva na svém pololetním setkání ocenili, že díky velmi věcné a intenzivní spolupráci mezi státní a soukromou sférou byly legislativní změny, umožňující výstavbu vícepodlažních dřevostaveb až do výšky 8 podlaží, přijaty velmi rychle (zhruba za dva roky). Česká republika má tak podle Platformy – i díky postupnému uvádění vládní Surovinové politiky pro dřevo do praxe – dobře nakročeno k tomu, aby se stala jedním z evropských lídrů v tomto segmentu.

Ročně se v Evropě spotřebuje zhruba 2,2 milionu tun pěnového polystyrenu (EPS), v Česku to loni bylo 47,8 tisíc tun. Přestože se jedná o 100% recyklovatelný materiál, podíl recyklace v tuzemsku se pohybuje kolem 50 %.

Evropská komise udělala důležitý krok směrem k bezpečnějšímu a efektivnějšímu nakládání s bateriemi. Nové rozhodnutí 2025/934 zásadně mění způsob klasifikace odpadních baterií v Evropské unii. Rozhodnutí vstupuje v platnost 9. června 2025, ale do praxe se začne promítat až od 9. listopadu 2026. Přechodné období dává všem aktérům dostatek času na zavedení potřebných změn.

Regenerace opuštěných areálů má mnohá psaná a mnohá nepsaná pravidla, některá více a některá méně známá. Mnohá z kodifikovaných pravidel nejsou mezi veřejností vůbec známa. A naopak jiná, o nichž se veřejnost domnívá, že jsou samozřejmá, tedy bezvýhradně uplatňovaná, nikdy uzákoněna nebyla.

Náš koncept globálního poplatku z fosilního uhlíku + 100% dividendy jsme diskutovali na řadě setkání. Bylo proto zajímavé zjistit, jak na toto téma zareaguje představitel umělé inteligence – ChatGPT. Začal jsem proto otázkou.

Klimatická změna je největší výzvou naší doby. Vědecký konsenzus je jednoznačný – snižování emisí skleníkových plynů je nutností, pokud chceme zabránit destabilizaci klimatického systému. Naše civilizace se ale rozvinula právě díky levné a dostupné energii z fosilních paliv a jejich náhrada v globálním měřítku představuje komplexní nesmírně náročný a drahý úkol, který zatím lidstvo nikdy neřešilo. Přestože vlády po celém světě deklarují klimatické cíle a přijímají různé národní strategie, výsledky jsou zatím neuspokojivé. Emise nadále rostou, veřejnost začíná být znejistěná, náklady na přijatá opatření se stále navyšují a politická vůle často kolísá. Je načase položit si nepříjemné otázky. Není náš současný přístup ke klimatu slepou uličkou či jen pouhým divadlem dobře placených herců pro osm miliard diváků? Je vůbec takový globální superproblém, u něhož je navíc výhodné být černým pasažérem, řešitelný roztříštěnými lokálními nástroji?