Praha spustila 11. října 2021 pilotní projekt propojení sdílených kol s Pražskou integrovanou dopravou. Každý majitel elektronické předplatní jízdenky pro Prahu bude moci využít zdarma až čtyřikrát denně prvních 15 minut jízdy na sdíleném kole provozovatelů Rekola a Nextbike. Smyslem zapojení sdílených kol je nabídnout výhodnou kombinaci pražské MHD a jízdy na kole. V podzimním pilotním provozu tak chceme otestovat zájem lidí o tuto službu. Informuje o tom hlavní město Praha.

Dnes začíná výzva 10 000 kroků, která má nejen posílit zdraví, ale také upozornit na podmínky pro chůzi především ve městech. Aktuálně se do výzvy zapojilo 65 různých měst a téměř 7 000 účastníků. Patrony akce jsou známé osobnosti jako například herec a moderátor Lukáš Pavlásek nebo šestinásobná juniorská mistryně ČR v závodní chůzi Eliška Martínková. U startu akce stojí také náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hlubuček a radní hl. m. Prahy Vít Šimral. Možnost přihlásit se do výzba je do 4. října.

Kromě osobního sentimentu a opory prchavých vzpomínek obvykle nemají fotky z dovolené u moře valné ceny. Pilotní projekt srílanské neziskovky OCEA a Potápěčského centra z útesů Polhena jim ale hodnotu může dodat. Zvlášť, když na snímcích máte záběry mořských želv.

Naší společnost se potřebuje vypořádat se změnami klimatu. Jedna rovina tohoto snažení je institucionální, kdy po našich politicích chceme, aby problém řešili, a oni nastavují průmyslu a energetice podmínky, které by měly vést k ochraně klimatu. A nebo nenastavují či nevedou. A druhá rovina je osobní. Spotřeba konkrétního člověka a s ní spojené emise skleníkových plynů. Podle Viktora Třebického, který spolu s obecně prospěšnou společností CI2 stojí za aktualizovaným vydáním osobní uhlíkové kalkulačky, je to, co sami uděláme, stejně podstatné, jako to, co udělají vlády a korporace.

Planeta Země sice není na jedno použití, ale opakovaně použitelné nádobky na potraviny ji z problémů s odpady nejspíš nevytrhnou. Jak to? Nová studie univerzity v Manchestru zjistila, že při jejich hodnocení jsme dosud nedobře počítali jejich ekologickou stopu, nehodnotili jsme celý životní cyklus, opomněli jsme jejich materiálovou podstatu a hlavně jsme zapomněli na to, že jakmile se z nějaké ušlechtilé myšlenky stane komerční trend, nevede to většinou k dobrým koncům.

Ve více tématech a na novém webu www.obcanskeoko.cz poradí veřejnosti odbornice a odborníci spolupracující s organizací NESEHNUTÍ. S žádostí o pomoc v nejrůznějších oblastech vedení kampaně za udržitelná města se na tým expertů a expertek mohou obrátit skupiny i jednotlivci bojující například s nadměrnou výstavbou, ohrožením městské zeleně nebo nedostatečným zapojením veřejnosti do procesů rozhodujících o budoucnosti jejich okolí.

Vznik květnatých luk v Praze a v okolí podporuje projekt entomologů z České zemědělské univerzity Praze (ČZU). Majitelům zahrad nabízejí vhodné osivo k založení louky pro mnoho druhů hmyzích opylovačů. Odborníci pak zapojí zahrádkáře do sčítání ohroženého hmyzu, uvedla mluvčí ČZU Karla Mráčková. Data pomohou zmapovat aktuální situaci spojenou s úbytkem opylovačů ve městech.

Před časem londýnská umělkyně Venetia Berryová spočítala bavlněné tašky zdarma, které se jí nahromadily ve skříni. Bylo jich tam nejméně 25 - tašky od ekologické módní značky Reformation a z retro-obchodů, tašky ze Soho House, butikových venkovských hotelů a nezávislých uměleckých krámků. Dvě tašky byly z optiky Cubbits a jeden dokonce z česnekové farmy. "Dostávám je, aniž bych měla na výběr," řekla 28letá Berryová listu The New York Times.

Otázka, jak učinit pohřeb milované osoby z environmentálního hlediska udržitelnější, nejspíš nemá v současnosti z praktického hlediska význam. Pohřby, s ohledem na regionální kulturu a víru, už prostě ekologičtější nebudou. Když ale hřbitovům navrátíme jejich někdejší spiritualitu, může to mít na budoucnost životního prostředí zásadní pozitivní dopad.

Tuzemská produkce léčivých rostlin loni po předchozím růstu či stagnaci meziročně klesla o 14 procent na 2186 tun z 2535 tun v roce 2019. Výměra polí s léčivkami se snížila o 235 hektarů na 2728 hektarů. Největší podíl na nich má ostropestřec mariánský a kmín kořenný, s velkým odstupem následuje jitrocel kopinatý, fenykl obecný, koriandr setý a pískavice řecké seno. Plochy heřmánku, máty peprné a meduňky se pohybují okolo deseti hektarů, uvádějí statistiky ministerstva zemědělství a Sdružení pěstitelů a zpracovatelů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin PELERO CZ.