Českobudějovická ekoporadna Rosa vydala čtvrtou reedici Průvodce ekospotřebitele. Brožura je určena lidem, kteří se chtějí dozvědět více o dopadech každodenního života spotřebitele a hledají cesty, jak ty svoje co nejvíce omezit.

Asi každý občan má povědomí o tom, že životní prostředí je třeba chránit, nepoškozovat a nezhoršovat jeho stav. Někteří za tím účelem poctivě třídí odpad, šetří vodou a papírem, nebo se například zdržují nákupu potravin obsahujících palmový olej. Princip ochrany životního prostředí je ostatně obsažen již v základním zákoně České republiky, tj. v Ústavě, dále v Listině základních práv a svobod a konkrétněji vymezen v zákonech. Často však může nastat situace, kdy my občané, ať už vědomě či nevědomě, porušíme zákonná ustanovení a dopustíme se tím přestupku v oblasti životního prostředí. Víte, jaké sankce vás za některé z nich mohou postihnout?

Dieta se nemusí držet jen kvůli štíhlé linii, člověk se pro ni může rozhodnout i kvůli palmovému oleji, indonéským pralesům a orangutanům. Vyřadit nebo alespoň omezit palmový olej ve své spotřebě znamená dobrovolně vzdát se nejedné své oblíbené sladké i slané pochoutky a pečlivě zkoumat složení každého jednotlivého výrobku v obchodě.

Každý podzim a začátek zimy je stejný: lidé bezhlavě sbírají ježky v domnění, že je tak zachraňují před smrtí. Je to však velký omyl a lidé tak napáchají více škody než užitku. V záchranných stanicích, které ježky přesto přijmou, se pak hromadí desítky strávníků, které není snadné uživit. Přitom by se o ně Matka příroda postarala nejlépe bez dalších zbytečných výdajů, které pak schází stanicím jinde.

Je tak příjemné na noc otevřít okno dokořán a jít spát. Může to mít jeden nepříjemný důsledek. Na noc, nebo i na delší dobu, se k vám nastěhují netopýři. Netopýři nejsou lidem nebezpeční, naopak jde o užitečné a chráněné živočichy, ale jako spolubydlící za mnoho nestojí. Jak si je domů nepustit? Jednoduše.

Turistické naučné stezky přestávají být pouhými vyšlapanými cestičkami s několika zastaveními u velkých tabulí. Začínají je doplňovat kvízy pro děti nebo umělecká díla. Zde je přehled několika v českých luzích a hájích vskutku netradičních stezek.

Teploty šplhající vysoko nad 30° C snáší špatně nejeden člověk. A podobně na tom jsou i zvířata. Voda na zahnání žízně nebo osvěžující koupel může být zejména ve městech pro divoká zvířata nedosažitelná. Trpět vedry a žízní mohou ale i domácí mazlíčci a hospodářská zvířata.

Už uplynul více než rok od chvíle, kdy jsme si doma v kuchyni ubytovali malou žížalí populaci. Od té doby jsme si s nimi užili trochu starostí i radosti. A té bylo víc. Věřili byste třeba, že večer, kdy se všechno zklidní, můžete žížaly poslouchat, jak vesele "chroupou"?

Každý rok přijímají záchranné stanice pro živočichy tisíce nalezených zvířat. Zhruba polovinu z nich tvoří mláďata. Ne vždycky ale lidé při nalezení mláděte v přírodě zareagují správně. Podle Zuzany Pokorné ze Záchranné stanice Lesů hl. m. Prahy panuje mezi lidmi co se týká mláďat stále velká neznalost. Někdy by lidé malému zvířeti měli pomoci – a nepomůžou. Jindy je tomu naopak.

Krátce střižený anglický trávník obehnaný tújemi má sice své kvality, ale včely ani čmeláci se na nich příliš nenapasou. Přitom včely podle včelařů potřebují miliony květů. A to od jara až do podzimu. Na jaře na vrbách, později na rozkvetlých loukách.