Myši a hraboši začínají být obrovský problém i v našich sadech - jejich kalamitní výskyt je zřejmý na první pohled a škody jsou více než patrné. Bohužel to nejsou jen škody jednorázové jako na jednoletých plodinách, ale pokud tento problém nebudeme razantně řešit, škody na trvalých plodinách, které pěstujeme, budou nevratné a fatální.

Český svaz ochránců přírody vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že ministerstvo zemědělství povolilo uvedení nebezpečného pesticidu Stutox II na český trh a stanovilo naprosto nevyhovující podmínky pro jeho plošnou aplikaci. Zároveň upozorňuje zemědělce, že toto povolení k aplikaci pesticidu nestačí. Před každým použitím pesticidu je nutné splnit podmínky dané zákonem o ochraně přírody a krajiny tak, aby se eliminoval dopad tohoto jedu na ostatní živočichy. Vzhledem k nebezpečnosti Stutoxu pro veškeré obratlovce však je splnění těchto podmínek prakticky nemožné.

Lidstvo čelí globální krizi v podobě měnícího se klimatu. Četnost extrémních bouří, povodní a suchých období se výrazně zvyšuje. Adaptace na tyto změny je nutná. Člověk přírodu neporazí. Může s ní koexistovat v podobě minimalizace ztrát. S měnícím se klimatem se lidstva nejvíce dotýkají období sucha a nižší zásoby vody, která je pro společnost životně důležitá.

V prvním díle jsem čtenářům přiblížil potenciál středního lesa a přiblížil jeho přednosti. V druhém dílu bych chtěl nastínit, jak lze vypěstovat kvalitní a hodnotný střední les.

Když se řekne střední les, mnohým lesníkům se zježí všechny chlupy na těle. Většina z nich si totiž představí les složený z křivých a většinou zavlčených dubů nevalné hodnoty s nízko položenou korunou, ze kterých se nevypěstují dlouhé, silné a dobře zpeněžitelné válce, ale spíše jen dříví do kamen.

Zhruba před třemi měsíci jsem vyjádřil svůj názor na kritickou situaci v přírodě. Zveřejněný článek vyvolal u čtenářů docela zajímavou odezvu, na rozdíl od kompetentních institucí, kterým jsem jej také poslal. Neměl jsem v úmyslu se k tomuto tématu již vyjadřovat. Moje rozhodnutí změnily dva nesmyslné akty zemědělců a televizní vystoupení vysoce postaveného člena agrární komory.

Tropické počasí, které postihlo minulý měsíc Evropu, se bude podle meteorologů v příštích letech opakovat stále častěji. Musíme se připravit nato, že počet tropických nocí, kdy teplota v noci neklesne pod 20 stupňů Celsia, se zdvojnásobí. Nejúčinnějším nástrojem je kvalitní renovace budov, ve kterých trávíme 90 procent svého času.

Asociace ekologických organizací Zelený kruh vítá schválení Státní uhelné komise vládou ČR a přizvání Zeleného kruhu k účasti. Jsme zase blíže potřebné diskusi o termínu ukončení využívání nejšpinavějšího fosilního paliva v Česku. Složení komise však protežuje zástupce zájmů uhelného byznysu.

Denně dochází tu na dálnici D1, tu na D5 a dalších a dalších našich dálnicích ke kolapsům, tvoří se kilometrové zácpy a řidiči trpí, vztekají se a nadávají na kdekoho a kdeco. Proč k tomu vlastně dochází? Odpověď je jasná. Během posledních 20 až 30 let došlo k tak obrovskému nárůstu dopravy, že prostě na to silnice ani dálnice nestačí a jsou denně ničeny. A proč dochází k tak obrovskému nárůstu v dopravě?

Letos v červenci uplynulo 50 let od přistání na Měsíci. Neil Armstrong vystoupil 21. července 1969 jako první člověk na povrch Měsíce a získal tím světovou proslulost. Tento měsíc ale přinesl další vědecké výročí, jehož význam pro budoucnost civilizace je možná podobně významný.