V Akademii věd v nedávné době probíhá Týden vědy a techniky. Na řadě přednášek se prezentují výsledky výzkumů v této instituci. Z pochopitelných důvodů se řada z nich věnuje klimatickému vývoji, jeho rizikům a možnostem cesty k nízkoemisní energetice. Na nich se zúčastnila řada mladých lidí, kteří svými dotazy a komentáři jasně ukazovali, že jejich znalosti v těchto oblastech jsou hluboké. Na druhé straně jsem s dost zděšeným údivem sledoval vyjádření mluvčích iniciativy Univerzity za klima, která jasně ukazují, že ti mají o problematice znalosti minimální a spíše toto téma pouze zneužívají pro politický boj a prosazení svého ideologického pohledu.

My, kteří jsme podepsali tento dopis, jsme kvalifikovaní lékaři. Spojuje nás pocit úzkosti z toho, že celý svět jen minimálně reaguje na hrozící ekologickou katastrofu, která ohrožuje naši civilizaci, a ignoruje časné příznaky tohoto zhoubného procesu. Souhlasíme s celosvětovými protesty, které v současné době probíhají, a to zejména s těmi organizovanými mladými lidmi. Jejich generace bude totiž změnou klimatu ohrožena nejvíce. Poklidné protesty mohou změnit společnost. Naléháme na vládu a sdělovací prostředky, aby bezodkladně reagovali. Společnost musí být dostatečně a pravidelně informována o závažnosti situace.

Čeští ekologové v 80. letech 20. století dobře znali pojem „černý trojúhelník“ při hranicích Česka, Polska a někdejší Německé demokratické republiky, území s velmi silně znečištěným ovzduším. To už je dnes převážně minulost, byť ne zcela.

Vláda bude v pondělí 25. 11. hlasovat o návrhu Ministerstva dopravy, který do již nepřehledné stavební legislativy vnáší další chaos. Nově by i větší stavby nepotřebovaly souhlas od orgánů životního prostředí či památkářů. Vybrané stavby podle zvláštního seznamu by bylo možné stavět bez standardní projektové dokumentace. Obce by navíc musely strpět výstavbu prosazovanou státem – i v rozporu s plánovaným rozvojem obce. Novela by dramaticky redukovala pravomoci samospráv i ochrany životního prostředí a dalších veřejných zájmů. Podle předsedkyně Legislativní rady vlády přitom nelze odhadnout, zda novela výstavbu opravdu urychlí.

Vážená paní ministryně, vážený pane ministře,

příští týden budete schvalovat velmi diskutované zákony o odpadovém hospodářství připravené Ministerstvem životního prostředí. Ačkoliv je podle MŽP primárním cílem zákona o odpadech (MZP/2019/410/313) „zajištění co nejvyšší míry ochrany životního prostředí a zdraví lidí (...)”, jeho aktuální předkládaná podoba tomu neodpovídá. Hlavním nedostatkem, který bude mít dopad i na občany, je navržení odsunu data konce skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů ze současného roku 2024 až na rok 2030.

Svět je neustálý tok a přeměna energie. Ze zákona zachování energie plyne, že energii nemůžeme vytvářet, pouze přeměňovat z jedné formy na druhou, s různým procentem ztrát.

Antibiotika jsou velmi účinným léčivým prostředkem, samozřejmě i v rukou lékaře humánního, ale je řeč o zvířecích pacientech. Ostatně lze říci, že již ruce lékaře léčí. A co teprve tehdy, když má v nich účinné nástroje? K problémům ale může dojít, když tyto nástroje, byť v dobré víře, použije neodborník.

Srážková voda se stává vodou odpadní, jejím svedením do kanalizace způsobuje jak kapacitní, tak rovněž technologickou zátěž pro čistírny odpadních vod a tím také finanční zátěž pro všechny napojené.

Tento týden v pondělí 18. listopadu se konalo jednání tripartity, kde se kromě zvýšení minimální mzdy projednávalo snad ještě výbušnější téma letošního roku, a tím je přemnožení hraboše polního. Ten zemědělcům v tomto roce způsobil doposud miliardové škody, kterým navíc z větší části nešlo dost dobře předejít, protože využití běžných postupů ochrany rostlin nebylo v tomto případě vzhledem k postoji Ministerstva životního prostředí (MŽP) možné. O tomto jsme psali také v našem měsíčníku Agrobase, který, jak se zdá nabývá na popularitě, a který ve volném čase studují také náměstci rezortu MŽP. Jeden z našich čtenářů, jehož jméno nechť zůstane utajeno, neboť argumenty ad hominem považujeme za poněkud nehodné dospělé konverzace a už vůbec ne vysokých státních úředníků (nicméně pro zvídavé daňové poplatníky a bystré luštitele křížovek se jeho jméno shoduje s „božským pokrmem na 4“) působí dokonce jako náměstek. Pan náměstek se do Agrobase začetl s takovým zaujetím, že se ujal role korektora a napsal o tom dokonce článek, který publikoval web Ekolist.

Před pár dny proběhla v médiích zpráva, že v Itálii se bude na školách povinně vyučovat změna klimatu (např. ZDE). Na první pohled bohulibá aktivita, ale hned mě napadlo, kde najednou vezmou tolik učitelů, kteří mají v tomto oboru znalosti na rozdávání. Italové jsou sice první, ale jen my v Česku budeme mít najednou dostatek vzdělaných učitelů. Stačí, aby si přečetli „své“ Učitelské noviny z 15. 10. 2019 a v nich článek Klimakult.