V České republice máme čtyři národní parky: Šumavu, Krkonoše, České Švýcarsko a Podyjí. Zároveň probíhá příprava vyhlášení Národního parku Křivoklátsko – o tom příště.

Dne 1. dubna 2025 se v krásných prostorách zámku v Benátkách nad Jizerou uskutečnila vernisáž výstavy myslivosti, kterou uspořádal Myslivecký spolek Benátky nad Jizerou ve spolupráci s Muzeum Benátecka. Právě v tomto roce Myslivecký spolek Benátky nad Jizerou slaví 75 let své existence, proto si myslivci pro benátecké občany a širokou veřejnost připravili výstavu o historii spolku, o činnostech myslivců, jejich péči o zvěř a životní prostředí.

Díky včasným informacím Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se při ničivých povodních v září 2024 podařilo zachytit a významně zpomalit povodňovou vlnu na velké části území. Svou roli sehrálo i předcházející suché počasí, malé nasycení půdy pomohlo nástup povodně zpomalit. Přesto velikost povodně vyčerpala schopnost povodí zadržet vodu, nestačila plošná protipovodňová opatření ani přirozená kapacita koryt. Na realizaci už připravených protipovodňových projektů dá proto Ministerstvo životního prostředí tři miliardy korun na období let 2026-2028. To vše shrnuje předběžná zpráva Vyhodnocení povodně v září 2024, kterou dnes projednala vláda.

Zelený kruh, asociace ekologických organizací, zveřejnil klíčová témata a řešení, která mohou pomoci zlepšit kvalitu života lidí, stabilizovat venkov i život ve městech, snížit dopady extrémního počasí a posílit soběstačnost Česka. Materiál s názvem Životní prostředí – doporučení pro volby do PS 2025 reaguje na aktuální výzvy spojené s dopady sucha, ztrátou zemědělské půdy, drahými energiemi, úbytkem biodiverzity či přetížením měst dopravou. Zároveň dává konkrétní vodítka, jak přijímat a naplňovat závazky, které vyplývají z evropských i mezinárodních dohod a strategií, ale také z potřeb zajištění energetické, surovinové či potravinové nezávislosti Evropy.

Období mariánsko-josefského jara (zasahující poslední březnovou dekádu a první dubnové dny) bývá v dlouhodobém průměru vystřídáno teplotně značně proměnlivou chladnou singularitou aprílové zimy.

Na podzim jsem na svém Linkedin profilu psal o biotopu Klegova v Ostravě. Je to revitalizovaná plocha na sídlišti mezi domy, nechybí květinový záhon, stromy, lavičky i bohatá vodní vegetace. Je sycen vodou z propustných chodníků a rostliny zajišťují její čištění.

Státní dotační program Nová zelená úsporám změnil pravidla hry. Kdo chce získat podporu pro svoji novostavbu v hodnotě 400 tisíc korun, musí splnit přísnější podmínky než kdy dřív. Pro řadu domácností to může znamenat nesplnitelný cíl a na státní příspěvek si proto nesáhnou. Nová podoba dotačního titulu tak nepřímo jde proti dostupnosti nového bydlení.

Ned's Beach, Nedova pláž, je známá jako místo, které nepočetným návštěvníkům Ostrova lorda Howea nabízí jedinečné šnorchlování mezi nejjižněji položenými korálovými útesy. Je však zajímavá ještě ze dvou dalších důvodů. Právě u této pláže ztroskotala roku 1922 nákladní loď Makambo. Na osamělý ostrov, ležící v Pacifiku sedm set kilometrů severovýchodně od Sydney, z ní unikly krysy, které se staly příčinou enormního úbytku či úplného vymizení řady původních endemických druhů. Například strašilek humřích, které od minulé soboty můžete vidět v Zoo Praha. Nedova pláž však proslula také jako významné naleziště fosilních pozůstatků bizarních „rohatých želv“ meiolanií. A to museli být opravdu úchvatní tvorové!

Původně jsem si chtěl dát na několik měsíců pauzu od psaní, ale nedávné události mě přiměly se znovu ozvat. Dostal jsem e-mail s žádostí o překlad článku o potravě sovy do angličtiny. Nejprve jsem to považoval za vtip nebo provokaci. Když jsem se zeptal, kdo o překlad žádá, už jsem se z e-mailové adresy odpovědi nedočkal. Moje podezření tím jen zesílilo. Studie, o kterou šlo, vyšla loni v relativně známém regionálním periodiku, takže jsem si říkal, že kdo ji bude potřebovat, přeloží si ji sám.

Český svaz chovatelů masného skotu se 2. 4. obrátil na Českomoravskou mysliveckou jednotu, kterou požádal o promptní informování a edukaci členů a příznivců myslivosti v souvislosti s velmi závažným šířením onemocnění slintavky a kulhavky, které bezprostředně ohrožuje české chovatele hospodářských zvířat. Hlavním důvodem pro zaslání dopisu je fakt, že myslivecké spolky a jednotliví myslivci nejsou dostatečně informováni o hrozbách a případných následcích při zavlečení tohoto virového onemocnění na území České republiky. Obdobný dopis jsme směřovali rovněž na Klub českých turistů, neboť i neukáznění turisté nerespektující zákaz vstupu do areálů farem a pastvin jsou značně rizikovým faktorem při zavlečením nákazy. Níže dopis předsedovi Českomoravské myslivecké jednoty Jiřímu Janotovi.