Při pohledu na šířící se pandemii koronaviru, postupné hroucení společností a ekonomik a narůstající nejistotu a zmatek poněkud zapadá klíčová otázka. Co je podstatou problému? Nejsou to mizerné hygienické podmínky na čínských tržištích, ani tamní despotický režim. Není to nedostatek roušek ani plicních ventilátorů ve státech EU. A není to ani otázka přístupu vlád při nařizování a vynucování karantény a dalších protiepidemických opatření.

O jaderné energii se mluví povětšinou jazykem techniky. Argumenty formulované v tomto jazyce sice přesvědčují, ale povětšinou pouze pro ty, kteří netrpí nedůvěrou či až nevraživostí vůči fyzice a přírodním vědám obecně, ty, kteří pokorně podléhají základním faktům a zachovávají si soudnost, i když se začne hrozit Černobylem či radioaktivním odpadem.

V době masivního vzepětí občanské společnosti a velkého nasazení dobrovolníků předkládají poslanci za KSČM návrh zákona, který má ochromit spolky a nevládní organizace. Zelení apelují na poslance demokratických stran, aby návrh zákona o poskytování dotací nestátním neziskovým organizacím co nejdřív zamítli. Návrh, zveřejněný na stránkách Poslanecké sněmovny, se snaží radikálně omezit financování spolků a občanských iniciativ ze státního rozpočtu.

Jednou z důležitých činností, jejíž nepřetržitý chod je nutné i v době expanze koronaviru zajistit, je péče o nemocná či zraněná hospodářská zvířata, i obdobná péče o domácí mazlíčky, jako jsou kočky a psi v domácnostech obyvatel. Obě tyto činnost zabezpečují členové Komory veterinárních lékařů ČR (KVL ČR), aniž by ale byli zahrnuti do okruhu organizací s přídělem ochranných pomůcek k zajištění své vlastní bezpečnosti.

Již jednou se o nás v historii takto jednalo. Bohužel podobně některé úřady a instituce o nás jednají stejným způsobem. Proč mi to tak připadá?

Není pravda, co se píše v článku Zemědělci můžou aplikovat jed na hraboše na 80.000 ha. Zemědělci totiž aplikovat rodenticid nemohou – ani do děr, ani rozhozem – pokud k tomu nezískají povolení orgánu ochrany přírody.

Český hydrometeorologický ústav nově poskytuje naměřené záznamy ze svých stanic v režimu zákona o právu na informace o životním prostředí. O data, která byla dříve citelně zpoplatněná, dnes stačí jen požádat.

Komunikace s médii, věrohodnost prezentovaných témat anebo forma publikace určitých témat jsou otázky, které s kolegy na pražském oddělení péče o zeleň řešíme poměrně často (povětšinou v negativním duchu). Předně bych ale rád předeslal, že osvěta veřejnosti vhodnou formou, ve vhodných termínech a pomocí vhodných příkladů je rozhodně potřeba!

Chápu, že média zveřejňují příspěvky k tématům, o která je ze strany veřejnosti zájem a která jsou časově aktuální, ale ne vždy je to ku prospěchu ochrany přírody.

Někde jsem před pár týdny řekl, že rok 2019 byl rokem protestů za klima. Ale taky to byl rok robotů. Vekou část komunikace na sociálních sítích totiž pravděpodobně obstarávají roboti (studie bude teprve publikována, ale už o ní informuje Guardian). To je určitě zajímavé, ale kdo trošku sleduje sociální sítě, není překvapen. Sociální sítě jistě nejsou zdrojem informací o tématu, jsou jen informací, že je téma zajímavé, protože se o něm na sociálních sítích diskutuje. Informace hledejme jinde, například v tisících recenzovaných článků. Toto doporučení je sice správné, ale asi ne realizovatelné pro každého. Řekl bych, že ani klimatologové nemají kapacitu na sledování celého spektra recenzovaných článků a časopisů, každý si vybíráme jen to nejdůležitější. Při těch objemech to ani jinak nejde. Jednou za čas přináší přehled a analýzu článků a publikací IPCC ve svých hodnotících zprávách. Nedávno jsem o tom psal ZDE na blogu.

Předpokládané dlouhotrvající regulace spojené s prevencí rizik šíření koronaviru budou mít kromě celé řady jiných oborů negativní dopad také do oblasti zemědělství. Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) proto vyzývá všechny dotčené instituce a Ministerstvo zemědělství, aby se v rámci přijímaných opatření kompenzující negativní dopady pandemie na ekonomiku zemědělství soustředily zejména na taková opatření, která umožní další existenci také menších a středních zemědělských podniků, rodinných farem a OSVČ.