Nestává se často, aby prestižní vědecký časopis sáhl k bezprecedentnímu kroku a již uveřejněný odborný článek stáhl a distancoval se od něj. Ve vědeckém světě se lidově řečeno jedná o skandál a takto postižený odborník si již v další vědecké kariéře obvykle ani neškrtne.

Nejprve je třeba si ujasnit, že zemědělství je v zásadě lokální záležitostí a že je více ovlivněno krátkodobými výkyvy počasí, než vlastní klimatickou změnou. Vliv klimatu na zemědělství je tak spíše na úrovni změny pěstovaných plodin, chcete-li od pšenice ke kukuřici, od kukuřice k čiroku, a od čiroku k citrusům v horizontu 50 a více let.

Poslední roky trpí naše zem a nejen ona, ale i některé jiné země nedostatkem vody způsobené tím, že z jedné strany neprší a z druhé strany jsou úmorná vedra. S tím spojený je i kritický nedostatek spodních vod.

Pro zajištění účinného boje lesníků s kůrovcem a zachování lesů pro další generace, nelze přestat těžit, přibližovat a asanovat kůrovcem napadené dřevo. Při současném vývoji počasí lze očekávat, že se první rojení kůrovce objeví na níže položených lokalitách už v průběhu následujících 2-3 týdnů. Pokračování boje s kůrovcem v nestátních lesích je ale vážně ohroženo. Více než polovina žadatelů ještě neobdržela příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity za období 2017-2018. Jejich situaci dále významně zhoršuje šíření koronaviru a karanténní opatření.

Nechtěl jsem v těchto pohnutých dnech blogovat, protože bloguji o změně klimatu a na stole jsou aktuálně podstatně důležitější věci. Šíření epidemie, zdraví nás všech a, přiznejme si to, zajištění zásobování a nouzového stavu naší ekonomiky. Ne všichni se chovají tak jako já a můžeme tedy číst články o dobrodiní COVID-19, protože klesly emise nejen skleníkových plynů, ale i dalších škodlivin. Ano, to je super, ale vděčnost necítím. Situace před pár týdny v Číně, dnes v Itálii a zítra někde jinde, byla a je natolik vážná, že i ty skleníkové plyny považuji za menší zlo. Lze však najít články a vystoupení i opačná, která nám říkají, že tlak na snižování emisí bude muset ustoupit před nezbytným zotavením ekonomiky.

Také často slýcháte, že zatímco Evropa jde po krku uhlí a utápí biliony v obnovitelných zdrojích, tak Čína, Indie či USA se smějí a sází na uhlí? Tak nositele těchto názoů odkažte na nejnovější globální statistiku k výrobě elektřiny (Global Electricity Review), která obsahuje nejen aktuální údaje za rok 2019, ale také trendy.

V posledních dnech, týdnech a měsících, díky různým mediálním zjednodušením, dochází snad každému, že je s našimi lesy něco v nepořádku. A snad každý souhlasí s tím, že by společnost, tedy stát měl vlastníkům lesů a lesním hospodářům v těžké situaci nějak pomoci. Ale jak? Co by měl stát podporovat? Měl by přispívat na okamžitou finanční situaci vlastníků lesů a tím vlastně vytvářet budoucí problémy? Anebo by měl podporovat to, co chce a potřebuje celá společnost? Neměl by veřejné prostředky vynakládat především na naplnění veřejného zájmu na plnění funkcí lesů a především na to, aby se podobná kritická situace už v budoucnu neopakovala? (Anebo aspoň jsme proti tomu udělali, co jsme věděli a udělat mohli). Projděme si zatím poskytované podpory na hospodaření v lesích.

Otevřená výzva ministrům životního prostředí a zemědělství a jejich odpovědným náměstkům: Pokus o zastavení kůrovcové gradace kácením v NPR Boubín zničí rezervaci, ale lesy v okolí nezachrání.

Téměř 300 hektarů oplocených lesních pozemků v údolí řeky Moravice by mělo být již brzy uzavřeno pro návštěvníky lesů mezi Hradcem nad Moravicí a Vítkovem. Příjemce miliardových státních zakázek Jindřich Grosser zde chce bez přítomnosti turistů a houbařů nerušeně provozovat intenzivní lov nepůvodních druhů býložravé zvěře. Přitom právě nyní, v době celostátní karantény, se ukazuje, jak důležitý je volný přístup do přírody pro širokou veřejnost.

Je dnes klima a změna klimatu tématem číslo jedna, jak se někdy můžeme dočíst? Může se to zdát, ale není tomu tak. I dříve se o klimatu mluvilo, vždy však jen krátce po velkých vedrech, po povodni nebo po vichřici. Že má lidstvo se změnou klimatu problém, který by mělo řešit, není nijak nová informace. Vědecké výstupy jsou k dispozici minimálně od vydání první zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC) v r. 1990. Dnes se ukazuje, že původní scénáře IPCC byly příliš optimistické. Aktuální situace je vmnoha ohledech horší, než vědci ještě před nemnoha lety předpokládali, ale emise skleníkových plynů a degradace lesů pokračují. Tak nevypadají výsledky řešení problému, který by byl prioritním tématem pro lidstvo.