V neděli 12. 5. 2019 odpoledne mi telefonuje mladý muž: „Dobrý den, byl jsem si zaběhat v lese za psím útulkem na Borských polích a napadl mě dravý pták. Nevím, co mám dělat, na hlavě mám několik drápanců a vůbec si to nedokážu vysvětlit.“ Domlouvám si s pánem místo setkání u psího útulku a téměř obratem vyrážím směr Plzeň - Borská pole.

Hrdličku divokou zná málokdo, a to navzdory skutečnosti, že Karel Hynek Mácha ji zmiňuje hned v úvodních verších svého Máje. Máchova hrdlička, jejíž „zval ku lásce hlas“, bývá většinou považována za mnohem známější hrdličku zahradní – jenže ta se na naše území začala šířit až víc než sto let po prvním vydání Máje.

Dotace do zemědělství, potravinářství a rozvoje venkova tvoří zhruba 40 % evropského rozpočtu. Jen v České republice tak v období let 2014–2020 směřuje do zemědělství zhruba 216 miliard Kč. Roční příspěvek každého občana Evropské unie na tyto dotace činí 2 900 Kč. Dotace přitom podporují především průmyslové zemědělství, které devastuje krajinu, vyčerpává půdu a podporuje sucho, potvrdila to nová analýza zemědělských dotací a stavu půdy a krajiny. Ekologické organizace žádají změnu nastavení dotací a jasná pravidla pro zemědělce tak, aby při hospodaření chránili půdu, vodu a rozmanitost krajiny.

Současné odumírání lesních porostů je přisuzováno dlouhotrvajícímu suchu a šíření podkorního hmyzu. V souvislosti s tím se v médiích hovoří především o smrku, jehož problémy přerostly v celorepublikovou kůrovcovou kalamitu. Lavina zpráv o lesnicko-dřevařském sektoru neunikla ani nejvyšším politickým špičkám. Z tohoto důvodu se kůrovci stávají politickým tématem.

Když mi ve čtvrtek ráno 9. 5. 2019 volali chlapi z údržby silnic Ředitelství silnic a dálnic divize Ostrov u Stříbra, bylo mi hned jasné, že pro mě mají nějaký mimořádný případ. „Ráno jsme našli na 80. km dálnice D5 u sjezdu na Plzeň Bory a Klatovy sraženého dospělého výra, je po něm, ale na noze má kroužek.“ Zjišťuji další podrobnosti a možnosti předání.

Péče o vzrostlé stromy je široké téma, o kterém by se dalo hovořit dlouze. Doby, kdy se v oblasti péče o vzrostlé stromy více méně tápalo a chyběli zkušení odborníci, jsou naštěstí dávno pryč. Stejně jako v řadě dalších ekologických problémů jsou naše znalosti, ze kterých můžeme čerpat, na velmi vysoké úrovni.

Maso divoce žijících zvířat z buše nebo pralesa je ve velkém objemu dováženo na území Evropské unie. Český europoslanec Pavel Poc, člen Skupiny pro ochranu zvířat ve volné přírodě, protestuje a chystá v Bruselu opatření.

Hodně se píše dnes, a vlastně stále, o studentech, v jejichž čele je švédská dívčina Greta Thunbergová, která upozorňuje na nepříznivou situaci v klimatu naší země. Škoda, že se nevzpomíná již druhá výzva 15 000 vědců ze 184 zemí světa, která též upozorňuje na změnu klimatu, odlesňování, ztrátu přístupu k čerstvé vodě, vymírání živočišných druhů na straně jedné a nekontrolovatelný růst lidské populace na straně druhé.

V úterý zasedala vládní "Koalice pro boj se suchem". Slyšel jsem několik výstupů, ať už od ministra zemědělství Miroslava Tomana, který mluvil hodně o přehradách, nebo od premiéra Andreje Babiše, který, když bude sněmovna jednat o ústavní ochraně vody, tak bude pro.

Šetřit vodou má rozhodně smysl, pokud uvažujeme například o napouštění rodinných bazénů. Málokdo ale ví, že radikální snížení spotřeby vody má z pohledu provozovatele infrastruktury dalekosáhlé dopady. Podívejme se spolu na několik vodních mýtů.