V Brně na Staňkově ul. 14 se u základní školy zanedlouho otevře nová mateřská školka. Poptávka po místech ve školkách je prý značná, a proto radnice Brno - Královo Pole vyšla maminkám vstříc. Tak napsala v úvodníku Královopolských listů č. 9/2011 místostarostka Andrea Pazderová současně s výčitkou na adresu opozice, natřásající si "politická peříčka" obstrukcemi při výstavbě školek ke škodě všem.

Vážený pane ministře,
obracíme se na Vás tímto otevřeným dopisem v záležitosti neřešení starých ekologických zátěží, které už řadu let ohrožují životní prostředí v mnoha lokalitách České republiky a zdraví tisíců obyvatel. Dle dostupných informací, které se objevují v médiích, je pravděpodobné, že nebude vybrán vítěz tzv. ekologické superzakázky, jejímž obsahem má být sanace mnoha lokalit zamořených před rokem 1989. Tato státní zakázka byla vypsána před téměř třemi lety, v prosinci roku 2008.

Uběhlo šest měsíců od chvíle, kdy postupně explodovaly tři bloky jaderné elektrárny Fukušima. Co znamenají následky nehody pro obyvatele v okolí, pro Japonsko a pro celý svět?

Při obraně stromů na Šumavě letos o prázdninách se opět v médiích a mezi lidmi přetřásalo, že tito obránci „odevšad“ a jejich ideoví podporovatelé neberou ohled na názory a život místních občanů. A to přesto, že Národní park Šumava přece jenom nepatří jen a jen místním. Takže prý se „cizinci“ o „našince“ vůbec nezajímali.

Ivan Brezina ve svém článku o blokádě kácení v NP Šumava nazývá tento počin „bojovkou“, avšak jakousi hru, postavenou na demagogických tvrzeních a značně vratkých argumentech (nelze-li zde hovořit spíše o absenci argumentů), rozehrává sám. Jeho argumentační styl je natolik nízký, že by za jiných okolností bylo lépe zmíněný článek ignorovat, ale zveřejní-li ho kromě Ekolistu i jeden z nejčtenějších českých deníků (LN, 30.8.), je na čase reagovat. Podívejme se tedy blíže na některá Brezinou uváděná „fakta“.

Pani Marková v textu Jihočeští vědci a šumavská kauza opětovně osočila vědecké pracovníky a jejich pracoviště, že se obohacují na úkor Šumavy tím, že dostávají peníze na výzkum ze státních prostředků. Je vidět, že přes vysvětlení pana děkana Přírodovědecké fakulty JU a pana doktora Slavomíra Mlčocha, které uveřejnily Lidové noviny, není paní MUDr. Markové stále ještě dostatečně jasné, jak se financuje věda. Dovolím si to tedy ještě jednou vysvětlit.

Konec léta byl ve znamení ničení. Zatímco v Anglii mládež rabovala obchody a zapalovala auta, na Šumavě mládež devastovala přírodu.

Už je čas položit si otázku, co má být výsledkem přírodovědné revoluce, kterou nám na Šumavě předvedly nejen nevládní ekologické neziskové organizace, ministři životního prostředí za Stranu zelených, ale i vysokoškolsky vzdělaní přírodovědci, z nichž většina se honosí tituly nejvyššími – docent či profesor. Jedním ze základních problémů Národního parku Šumava je to, že nebyl založen v přírodních pustinách, ale v krajině našich předků, kteří tu po staletí žili a hospodařili. „To není relevantní“, kontruje významný profesor Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity: „Kulturní krajina, ponechána sama sobě, po pár desetiletích kulturní krajinou být přestane, stane se „pustinou“. Kulturní krajinou nelze argumentovat, protože o tu my právě nestojíme (vůbec ten pojem „kulturní krajina“ implikuje něco historicky -památkově cenného, ale tady jde přece jenom o hospodářský smrčák - s monokulturami nepůvodního smrku (cca 86%). Ano, chyba se stala, jsou tam umělé smrčiny, ale dlouho už tam nebudou, náprava se blíží.“

Vše na naší planetě prochází vývojem, ať jsou to živé organismy nebo názorová hnutí. Výjimkou nejsou ani zoologické zahrady, jako každý jiný organismus prochází vývojem. V zoologických zahradách se tento vývoj zaměřil hlavně na technické a estetické podmínky prostředí, ve kterém jsou umístěna chovaná zvířata. Velký vývoj zaznamenal i výchovný aspekt činnosti zoo. V dobách menažérií se výchovná činnost zaměřila na pouhé předvádění jednotlivých zvířat v klecích nebo výbězích.

Organizace na ochranu práv zvířat se na zoologické zahrady a jejich činnost dívají velmi kriticky a rozhodně je neberou jako samozřejmost.