Již mnohokrát jsme se zamýšleli s těmi, kteří Josefa Vavrouška či Pepu (nebo mezi horolezci Vikiho) znali, jak by se odvíjel další jeho život, jak dalece by ovlivnil dění v tomto státě, případně i v Evropě. Takové kdyby však neplatí, daleko důležitější je uvědomit si, čím nám může být stále ještě, byť už po dvaceti letech od jeho úmrtí, inspirací. Protože byl všestranně aktivní, na těchto pár řádcích lze vzpomenout jen některé aspekty.

18. března uplyne neuvěřitelných 20 let od té doby, co nás naposled opustili Josef Vavroušek a jeho dcera Petra. Byl jsem požádán o zamyšlení nad tím, co ve společnosti zůstává z jeho odkazu – z toho, co žil a prosazoval Josef. Což je zajisté úkol nelehký.

V Chropyni se opět rozhořela diskuse kolem těžby štěrkopísku. Stojí proti sobě občané a odpůrci těžby, město Chropyně a investor celého plánu těžby, firma EKOAGROSTAV, a.s. Jak uvedl ve svém úterním vydání Týdeník Kroměřížska, investor - firma EKOAGROSTAV, a.s. - nyní vyřizuje potřebná povolení.

Otevřený dopis informovaného občana města Berouna svým zastupitelům

V současné době (začátek roku 2015) bylo dokončeno majetkové vyrovnání s olomouckým arcibiskupstvím v oblasti Sv. Hostýna. Vzápětí se objevilo několik článků v tisku, internetových médiích a na sociálních sítích, které se snaží seznámit veřejnost se záměrem vybudovat lanovku z chvalčovského údolí Říky na Sv. Hostýn. Tato snaha by byla jistě chvályhodná nebýt jejího jednostranného zaměření na podporu zjevně komerční aktivity. K záměru většinou nekritické články se prakticky vůbec nezabývají přírodními a téměř pomíjejí duchovní hodnoty území, které by mohly být výstavbou lanovky přímo dotčeny.

Vážený pane řediteli,
poslední únorové úterý letošního roku jste složil do rukou ministra slib, ve kterém stojí:“ Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu státní služby se budu řídit právními a služebními předpisy a v souladu s nimi příkazy představených. Své povinnosti budu vykonávat řádně, nestranně, svědomitě, odborně a v zájmu České republiky. Nebudu zneužívat postavení státního zaměstnance a budu se chovat a jednat tak, aby nebyla ohrožena důvěra ve státní službu.“

S trochou nadsázky můžeme říci, že Česká republika je dvacátá osmá nejlepší země k životu. Tak to alespoň uvádí Index lidského rozvoje OSN, který zkoumá různé populační aspekty, jako zdraví, vzdělání, blahobyt a další indikátory. Patříme k zemím Globálního Severu, které jsou na tom o poznání lépe, než země rozvojové, respektive země Globálního Jihu. Dnešní svět se zmenšuje a zároveň se prohlubuje i propast mezi Severem a Jihem. Jsme svědky dlouhodobé destabilizace celých regionů, migračních vln, válek, pandemie AIDS, terorismu a mnohého dalšího. Více než miliarda lidí je dnes nucena přežít za méně než dolar na den v podmínkách extrémní chudoby, která jim znemožňuje jakýkoliv osobní růst a šanci na uplatnění.

Vzhledem ke skrytému způsobu života obojživelníků jen málo kdo z návštěvníků Kančí obory ví, že zde žije dvanáct těchto tvorů z celkem jednadvaceti v ČR, tedy více než polovina ze všech druhů, vyskytujících se na území Česka.

Ačkoli meteorologové předpovídají v nejbližších dnech ochlazení a sněhové přeháňky, pro Pražskou zvířecí záchranku již definitivně začalo jaro. Důkazem jsou mláďata přijatá v posledních dnech. Vedle malých hrdliček či zajíčků, přijali ochránci přírody dvě několikadenní selátka. Obě jsou v péči odborníků a čeká je náročné období.

Únorový díl seriálu Obec 21. století se věnuje problematice obecní zeleně, ať už v intravilánu, tak také v extravilánu. Článek vás seznámí s funkcemi obecní zeleně, proč je vůbec důležité je nepodceňovat a jaké jsou v této oblasti trendy, bude představen územní systém ekologické stability. Druhá polovina článku je zaměřena na financování regenerace obecní zeleně a představení možností, jaké obec má, pokud chce k tomuto účelu využít dotačních prostředků Evropské unie.