Po vyjádření Ministerstva zemědělství, že plánuje zákaz vystupování zvířat v cirkusech, začaly cirkusy se zvířaty mobilizovat své síly. Zástupci cirkusů obvinili ministerstvo, že je nepřizvalo k debatě nad novelizací zákona na ochranu zvířat jako odborníky. Sami se začali prezentovat jako ochránci a poslední bašta volně žijících zvířat, která je chrání před pytláky ve volné přírodě. Dokonce se údajně u nich mají zvířata o mnoho lépe než ve volné přírodě. Majitelé je milují jako členy své rodiny, nikdy by je k ničemu nenutili a zvířata jsou u nich ráda. Navíc jsou pod neustálým dohledem Státní veterinární správy i diváků, což potvrzuje i spřátelený veterinář.

Konference Říční krajina 2018, zaměřená na problematiku zadržování vody v krajině, stav vodních toků, jejich obnovu a správu, se konala ve dnech 5.-7.11.2018 za účasti 119 odborníků.

Ochrana klimatu je pro mě zásadní téma. V Poslanecké sněmovně si bohužel mnoho mých kolegů a kolegyň neuvědomuje, jak závažný a akutní problém klimatická změna představuje. Bez politické vůle, která momentálně skutečně není dostatečná, se v otázce ochrany klimatu nikam neposuneme. Přesto dělám, co dokážu.

Rakousko je země, která nemá ráda jadernou energii. To je prostý fakt. Má na to dokonce vlastní ústavní zákon z roku 1999, který jasně říká, že alpská republika je a bude jádruprostá země. Ani česká veřejnost o tom nemusí pochybovat, protože jí v blahé paměti jistě uvízla vzpomínka na traktorové blokády hraničních přechodů a bojovné transparenty proti Temelínu. Dnes naprosto samozřejmý rakouský odpor k atomu ovšem před čtyřiceti lety rozhodně samozřejmý nebyl.

Naše vláda chce vybudovat na Labi, Vltavě a Berounce velké stavby, aby zajistila trvalou splavnost těchto řek a podpořila tím rozvoj říční dopravy v ČR. Představa je taková, že tu poplují velké nákladní lodě, výletní parníky, motorové čluny i jachty v hustém provozu sem a tam z Hamburku až do Černošic, Pardubic a Týna nad Vltavou. V době dlouhodobého sucha a chronicky nízkých stavů vody mají na Labi zajistit splavnost především velké jezy a kanály, které prý na potřebných úsecích (u Děčína a u Přelouče) trvale zvednou vodní hladinu, takže velké lodě s hlubokým ponorem v pohodě projedou a nebudou drhnout svým dnem o dno řeky. Naše stále ještě tekoucí Labe se tak stane kaskádou malých přehrad s jedním jezem za druhým a líně tekoucí vodou.

Shrňme si důvody k zákazu cirkusů se zvířaty - tedy alespoň s divoce žijícími druhy.

Jak se tak plní stránky různých obecných i odborných periodik kalamitou v našich lesích, která bývá nesprávně nazývaná kůrovcová, je veřejnost neustále masírovaná informací, že za to může sucho a teploty posledního roku. Stojí za to se zamyslet nad tím, k čemu tato mediální kampaň povede a o co vlastně jde. Pak bude možné lépe pochopit, proč to vlastně v takovém rozsahu nastalo a co máme aspoň zkusit udělat, abychom zabránili zkáze.

Řízky jsou dosmažené a nedělní oběd může začít. Než je naservíruji, ve spěchu umývám nádobí a zbylý olej na pánvi vylévám do dřezu. Tato na první pohled nevinná nedělní aktivita ale způsobuje velké environmentální problémy. Jenom za rok 2016 vyprodukovaly české podniky 2817 tun odpadů z jedlých olejů a tuků. Dalším typem odpadu je třeba i tuk z odlučovačů jedlých olejů – toho se vyprodukovalo 23 045 tun. Do těchto statistik však není započítána produkce olejů v domácnostech a taky odpad, který končí v kanalizacích. 23 045 tun oleje se rovná zhruba deseti plným padesátimetrovým bazénům na plaveckém stadionu v pražském Podolí.

S výročím 100 let od vzniku Československa se zamýšlím nad tím, proč investuji na obrácené straně zeměkoule, a ne doma. Za něco může intenzívní sluníčko a čistý horský vzduch, který přeje účinnosti našich fotovoltaických elektráren v Chile. Za něco může i politické klima, kdy chilský prezident, který je stejně jako ten český vystudovaný ekonom, dává v energetice jasnou budoucnost obnovitelným zdrojům – do roku 2040 má s nimi Chile dosahovat minimálně 70% podílu.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vybírá, které z dnešních devíti lokalit mají pokračovat v procesu vyhledávání vhodného místa pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva. Do konce roku by měla ocejchovat čtyři z nich. Obce i spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti však nemají důvěru, že vybrány budou skutečně nejvíce bezpečné lokality. Přitom požadavky na tuto stavbu jsou zcela mimořádné, musí garantovat bezpečnou izolaci radioaktivních látek po příští několik set tisíc let. Výběr probíhá zcela netransparentně za zavřenými dveřmi bez předem jasných pravidel. Není zveřejněn postup, podle kterého se mají pomocí dostupných dat vybrat nejvhodnější území, starostům nejsou poskytnuty ani dříve slíbené výsledky geologických prací, které mají být podkladem pro výběr.