Pan prezident se postavil na stranu šumavských obcí - tedy alespoň některých. Zdaleka ne všechny si přejí zmenšení chráněného území a volnou ruku developerům. To tam jaksi nezaznělo, ač by zaznít mělo. Můžeme souhlasit či nesouhlasit se způsobem, kterým bránili členové Hnutí Duha a "zelení fanatici" - jak je pojmenoval prezident - kácení napadených stromů, můžeme dokonce uvést historické příklady, například z r.1870, kdy se po ničivé vichřici 6 let na Šumavě intenzivně těžilo a odváželo, aby se zamezilo šíření "zlatého broučka", nicméně nyní nejde zdaleka o kůrovce a těžbu. Jde - a to prezident jaksi opomněl - o intenzivní snahu developerů či nejrůznějších podnikatelů stavět téměř všude, kde se jim zachce a co se jim zachce; malým příkladem může být "podnikatelské baroko" na turistické cestě z Filipovy Hutě na Březník.

Říci o Šumavě, že je to „evergreen“ vlastně dost dobře ani nejde, protože zelená je barva pro Šumavu zcela netypická a ten termín znamená v překladu „stálezelený“. Alespoň to tvrdil profesor Kindlmann při svém posledním vystoupení v Senátu, kam byl pozván jako zástupce petice za konečně Dobrý zákon pro Šumavu, kterou podepsalo více než 60 tisíc lidí. Spolu s profesorem Hruškou tvoří tito pánové skalní vědecké jádro propagující univerzální ordinaci tzv. bezzásahovosti na každý neduh, kterým šumavský les (potažmo každý jiný les) může churavět a stonat. Pan Kindlmann také neustále tepe svoje názorové odpůrce (v poslední době hlavně senátora Jirsu) a vyčítá jim nevědecké postupy, chybné analytické myšlení a hlavně špatné pohnutky.

Dánsko, Velká Británie a řada dalších evropských zemí začíná přestavovat uhelné elektrárny na spalování biomasy. Má to být důležitý krok na cestě ke snížení emisí a ekologické elektroenergetice. Zmíněné státy nemají dostatek lesů, takže potřebnou štěpku a pelety dovážejí ze zahraničí. Je tak velké riziko, že masivní přechod od uhlí k biomase bude mít velice podobné ekologické dopady, jako využívaní a intenzivní dotace do biopaliv vyrobených z palmového oleje.

Přinášíme celý záznam projevu prezidenta republiky Miloše Zemana k Poslanecké sněmovně při projednávání návrhu zákona, kterým se mění zákon o ochraně přírody a krajiny, řečeno mediální zkratkou, zákona o národních parcích.

Dlouhodobým synonymem pro organické zemědělství je Dánsko. Plánované a realizované programové snižování spotřeby chemických pesticidů se netýká jen farmářů, ale i správců golfových hřišť.

Kůrovcová gradace již odezněla, ale pro omezení ochrany přírody v šumavském národním parku se našly jiné důvody.

Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče,

píši Vám z Prášil do Prahy ve věci novely zákona o ochraně přírody, která nedávno prošla senátem, kde k ní senátoři připojili pozměňovací návrh, který, pokud by byl odsouhlasen sněmovnou, tzn. Vámi, znamenal by de fakto likvidaci národních parků u nás.

Poslanci budou co nevidět hlasovat o novele zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou sněmovně vrátil senát s mnoha pozměňovacími návrhy. Možná, že pár z nich teď váhá: jejich jihočeští regionální kolegové jim našeptávají, jak hrozné následky by mohlo mít potenciální rozšíření území ponechaných samovolnému vývoji pro rozvoj 21 chudých obcí, které leží uvnitř NP Šumava.

Pracuji v ochraně přírody už dlouho. Pamatuji doby, kdy se do praxe začal uvádět současný zákon o ochraně přírody a krajiny z roku 1992. Nejen národním parkům přinesl tenhle zákon zásadní pozitivní změny. Třeba fakt, že péči o státní lesy na území parků převzaly jejich Správy. Tím se péče o les tak přestala řídit potřebou zisku a přednost dostala ochrana přírody a ekologická stabilita lesa. Pamatuju také všechny změny, které zákon prodělal.

Zaujal vás v loňském roce nějaký ekologický článek? Neváhejte a nominujte ho na cenu Ekopublika.